To se nikdy neprokázalo, navíc určitě, podívejte se do těch statistik, že na tu banální chřipku umírá ročně tisíce lidí, to není žádné, to není jenom tak.
Podle aktuální zprávy Státního zdravotního ústavu z 19. týdne (k 16. květnu 2016) bylo v ČR zaznamenáno v sezoně 2015/2016 zatím 84 úmrtí na chřipku.
Ke konci loňské sezóny bylo zaznamenáno 56 úmrtí na chřipku, v sezóně 2013/2014 byl podle zpráv výskyt chřipky přímo ojedinělý.
Data o úmrtnosti podle nemocí sleduje i Český statistický úřad. Ten ve statistice zemřelých podle nemocí nabízí data mezi roky 2005-2014 (tato jsou nejaktuálnější). Na chřipku (v celkové statistice vedena jako J09-J11) umírá ročně (.xls) v průměru 72 osob.
Ve všech těchto případech se však jedná o úmrtí způsobená čistě chřipkou. Daleko vyšší počty uvádí Ministerstvo zdravotnictví jako úmrtí související s chřipkou, tedy případy, kde se k samotné chřipce přidávají další komplikace. Takových úmrtí jsou podle zprávy Ministerstva skutečně až dva tisíce ročně. Na základě těchto údajů tedy výrok hodnotíme jako pravdivý.
V polovině evropských zemí žádná karenční lhůta není.
Studie zpracovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (.pdf - str. 5) z ledna 2015 uvádí, že karenční lhůta je zavedena v celkem 14 státech Evropské unie, což je přesně polovina. Výrok Zdeňka Škromacha je tedy hodnocen jako pravdivý.
Přitom, když se podíváme do Německa, do Rakouska a dalších zemí, tak zaměstnavatelé platí (při nemoci zaměstnance - pozn. Demagog.cz), ne první 2 týdny, ale někde, myslím, že v Německu 6 týdnů, v Rakousku daleko víc a platí to někde 80 až 100 procenty. A nikdo neřeší to, že lidi podvádí, že lidi zneužívají snad nemocenskou, což je častý argument právě pravice.
Při hodnocení výroku vycházíme z dat Evropské komise o nemocenských dávkách v jednotlivých zemích EU.
Rakousko: Nemocenská se vyplácí od 4. dne nemoci. Strop pro nemocenskou je nastaven na 4 440 EUR měsíčně, příjem nad tuto hranici není při výpočtu brát v potaz. Během prvních 42 dní nemoci je vypláceno 50 % příjmu, další dny je to pak 60 % příjmu. Na základě pracovních dohod však může být až 12 týdnů vyplácen plný plat. (strana 9)
Německo: Nemocenská se vyplácí z pojistných fondů, platí se 70 % pravidelného příjmu. (strana 14)
Informace o případném zneužívání této nemocenské se nám nepodařilo dohledat. Rovněž ani to, zda s tímto argumentem operují kritici tohoto nastavení v obou jmenovaných zemích.
Odhady, které jsou, obzvláště v oblasti ocelářství a podobně, tak tam můžou být dopady v řádu desítek tisíc, ale celosvětově, až možná milionu pracovních míst, o které by se mohlo hrát.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť jen v EU jsou podle studií ohroženy až jednotky milionů pracovních míst. Globálně pak toto číslo bude nepochybně ještě vyšší.
Pokud vyjdeme ze studie Economic Policy Institute ze září 2015, tak ta odhaduje možnou ztrátu pracovních míst pouze v Evropské unii v souvislosti s udělením statutu tržní ekonomiky Číně na 1,7 - 3,5 milionu.
Pokud jde přímo o ocelářství, studie zmiňuje údaj 350 tisíc ohrožených pracovních míst.
Česká republika dneska je vlastně pomalu nejrychleji rostoucí ekonomikou v rámci Evropské unie, kdy je u nás nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii.
Data Eurostatu o růstu HDP a nezaměstnanosti dávají Zdeňku Škromachovi za pravdu. Česká republika skutečně v těchto statistikách mezi zeměmi EU vyniká.
V meziročním srovnání růstu HDP za 4. čtvrtletí 2015 vychází Česká republika skutečně jako jedna ze zemí s nejrychlejším růstem. Rostla o 4 %, stejně rychle jako Polsko. Rychleji rostlo jen Irsko (9,3 %), Malta (5,8 %) a Švédsko (4,5 %).
Data za první čtvrtletí letošního roku ještě nejsou kompletní, ale ve výhledu na rok 2016 se počítá s odhadovanou hodnotou růstu 2.1 % za celý rok, což by znamenalo zpomalení růstu, zatímco mnoho dalších zemí má růst rychleji.
V březnu 2016 (zatím poslední publikovaná data) byla pak v Česku zaznamenaná i nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí EU. Zatímco průměr evropské osmadvacítky byl 8,8% nezaměstnanost, v ČR to bylo 4,1 %.
Vlastně vyvážíme jenom desetinu toho, co dovážíme z Číny.
Dle údajů Českého statistického úřadu je průměrná hodnota vývozu do Čínské lidové republiky za první tři měsíce roku 2016 3 487 milionů korun. Naopak dovoz za stejné období činí průměrně 34 722 milionů korun. Tedy jedná se přibližně o jednu desetinu.
Zatím, zatím nic takového schváleno (novela zákona o některých přestupcích a úprava u držení zbraní - pozn. Demagog.cz) nebylo, zatím jsou to návrhy, které vychází z různých ministerstev.
Zákoy o některých přestupcích a střelných zbraních a střelivu byly 6. května 2016 schváleny v Poslanecké sněmovně a následně 19. května 2016 postoupeny do Senátu.
V novele zákona o střelných zbraních a střelivu byl Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení přijat pozměňovací návrh poslance Chalupy (.pdf, str. 5) o upřesnění subjektů, na které se tento zákon nevztahuje, nejenom tedy na Armádu České republiky, ale i na Vojenskou policii.
V zákoně o některých přestupcích byl poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení přijat pozměňovací návrh obsažený v usnesení garančního ústavně právního výboru (.pdf). Konkrétně se jednalo o zvýšení výše pokut a odpovědnost právnické nebo podnikající fyzická osoba za přestupek tím, že způsobí škodu na cizím majetku.
Škromach reaguje na Pospíšilovy výtky směrem k novému paragrafu znevážení postavení úřední osoby pří výkonu její pravomoci a také k možnému odebírání zbraní. Tyto oba návrhy přišly od předkladatele, kterým bylo Ministerstvo vnitra. V tuto chvíli není legislativní proces stále dokončen a je možné, že v této podobě obě novy nebudou nakonec přijaty. Výrok senátora Škromacha tak hodnotíme jako pravdivý.
Ve sněmovně leží už několik týdnů nebo měsíců dokonce senátní návrh na omezení územní působnosti exekutorů.
Výrok je označen jako pravdivý, protože 1. června 2015 byl poslancům rozeslán senátní návrh zákona (jako sněmovní tisk 499/0 (.pdf)), kterým se mění předpis 120/2001 Sb. (Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů). Tento návrh mimo jiné říká:
" V odstavci 2 se po vzoru naprosté většiny států Evropské unie zakotvuje do našeho právního řádu princip místní příslušnosti soudních exekutorů, a to v obvodu jednotlivých soudních krajů. Zkušenost s krajskou působností, resp. s působností ve vyšší správní jednotce, se ukázala jako nejlepší také u zahraničních soudních exekutorů, kde již princip teritoriality funguje." (s. 9)
Projednávání tohoto návrhu bylo navrženo na pořad 47. schůze (od 24. května 2016).
Takže ve sněmovně došlo k takovým úpravám, které dneska, můžeme mluvit o tom, jestli, jestli v případě, kdy je tady podezření, že nějaký by mohl zneužít zbraně, podobně jako tomu bylo třeba v Uherském Brodě a podobně, jestli mít nebo nemít možnost aktuálně zasáhnout (...) zbrojní průkazy zůstaly na 10 let.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Škromach korektně popisuje změny, které poslanci provedli při projednávání novely příslušného zákona.
Senátor Škromach mluví o novele zákona o střelných zbraních a střelivu, která prošla Poslaneckou sněmovnou.
Zákon zavádí v § 56 možnost policie ČR zadržet zbraň, " pokud existuje důvodné podezření, že u držitele zbrojního průkazu došlo k takové změně zdravotního stavu, která může v souvislosti s nakládáním se zbraní představovat ohrožení jeho života nebo zdraví anebo života nebo zdraví jiných osob. " Tato situace reaguje právě na tragickou událost, která se odehrála v Uherském Brodu.
Platnost zbrojních průkazů upravuje § 16 zákona, stanovuje ji na 10 let. Výše uvedená novela tento stav nemění.
Ta situace je taková, že je v této době návrh, který třeba určitě budete ještě v Evropském parlamentu projednávat, nebo o kterém se zabýváte, otázka odzbrojit občany v situaci, kdy tady je určité, řekněme, i nebezpečí a kdy lidé, vlastně poctiví lidé, kteří mají zbrojní průkazy, tak by měli přijít, přijít o zbraně, (...) myslivci třeba.
Po listopadových teroristických útocích v Paříži se Evropská komise rozhodla zpřísnit směrnice týkající se držení zbraní. Návrh (.pdf) je v současné době projednáván Evropským parlamentem.
Součástí nové směrnice je zákaz poloautomatických zbraní, které mohou být přeměněny na zbraně automatické. Jiné typy poloautomatických zbraní tak mohou být po patřičné autorizaci drženy legálně (.pdf, str. 1) stejně jako tomu bylo doposud. Návrh se podle zprávy EU netýká ani zbraní mysliveckých či sportovních.
Jak ale upozorňuje Vicky Ford, předsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu, návrh obsahuje řadu nejasností. Od myslivců tak zaznívají obavy, že zákaz by se mohl týkat části loveckých zbraní. Proti návrhu se postavila i evropská federace myslivců FACE, kterou v dubnové parlamentní debatě podpořila (.pdf) více něž stovka europoslanců.
Navrhovaná směrnice se dotýká jen části zbraní (a to i pro myslivce), nikoli všech, výrok proto hodnotíme jako zavádějící. Upozorňujeme však, že podle analýzy (.pdf, str. 4) Ministerstva vnitra postihne zákaz až 400 tisíc zbraní, tedy polovinu zbraní v ČR.
