Zuzana Majerová

Dle údajů Ministerstva financí činily úrokové výdaje na obsluhu státního domácího i zahraničního dluhu za rok 2020 celkem 39,97 mld. Kč. Dle schváleného státního rozpočtu na rok 2021 by měl stát v letošním roce vydat na stejné účely 52,9 mld. Kč. Co se týče výhledů na další roky, pak střednědobý výhled (.pdf, str. 105) Ministerstva financí pro rok 2022 počítá s úroky ze státního dluhu ve výši cca 50 miliard Kč. Zdůrazňuje však, že se tato částka může ještě měnit.

Poněkud jiná čísla pro následující roky predikuje soukromá společnost Raiffeisenbank. Ta ve své analýze o uzdravení veřejných financí píše o rychlém nárůstu částky nutné na obsluhu dluhu. Počítá však s překročením hranice 100 mld. Kč až v roce 2023 (.pdf, str. 2), tedy o rok později, než uvádí Zuzana Majerová Zahradníková. 

Poslankyně Zahradníková má tedy pravdu, pokud mluví o výdajích na obsluhu dluhu v roce 2020, nikoli však v roce 2021. Co se týče predikce pro rok 2022, zde se jednotlivé odhady liší. Nepodařilo se nám však dohledat relevantní analýzu, která by počítala s uvedenými výdaji již v uvedeném roce.

Předně uveďme, že český Pandemický plán (.pdf, str. 2) definuje pandemii jako „epidemii velkého rozsahu zasahující celé kontinenty. Jedná se tedy o výskyt onemocnění s vysokou incidencí na velkém území (kontinent) za určité časové období.“ Český právní řád definici pandemie nezakotvuje, stejně jako definici epidemie. Rozdíl mezi těmito pojmy v jejich obecném používání spočívá v tom, že zatímco pandemie zasahuje oblast více kontinentů, epidemie se týká určité jedné geografické oblasti.

Pro vyhlášení stavu pandemie a epidemie nejsou v české legislativě daná žádná striktní pravidla. Podmínky, za kterých bude jedna z těchto situací vyhlášena, jsou vágní a vzhledem k různé povaze jednotlivých nemocí se mohou lišit. Navíc vzhledem k tomu, že epidemie se týká jediné geografické oblasti, zatímco pandemie více kontinentů, mohou z logiky věci vyhlašovat oba stavy jiné orgány. Zatímco epidemii vyhlásí typicky orgány národní (např. ministerstvo zdravotnictví, hygiena apod.), pandemii vyhlašuje Světová zdravotnická organizace. Ta přitom využívá značně vágní definici pandemie jako „epidemie vyskytující se celosvětově nebo přes velké území napříč státními hranicemi a většinou působící na velké množství lidí“. V případě covidu-19 přitom byla pandemie vyhlášena 11. března 2020.

Na tomto místě je vhodné uvést kontext slov poslankyně Majerová Zahradníková. Ta odpovídá (video, čas 57:20) na otázku moderátorky, která se týká jejího dřívějšího prohlášení, že pandemie covidu-19 v ČR nikdy nebyla. Poslankyně Majerová Zahradníková svá dřívější slova hájí s odůvodněním, že „aby se mohla prohlásit pandemie, musí být nejdříve vyhlášena epidemie“.

Postup, který poslankyně Majerová Zahradníková popisuje, však není v české legislativě stanoven, a proto hodnotíme tento výrok jako nepravdivý. Pro vyhlášení pandemie neexistují žádné striktní požadavky, a pokud tedy není formálně vzato vyhlášena epidemie, může být přesto vyhlášena pandemie. 

Zelená dohoda byla v prosinci 2020 schválena Evropskou radou, ve které Českou republiku zastupuje premiér Andrej Babiš. Rada schválila také její zakomponování do Evropského právního rámce pro klima (European Climate Law) a vyzvala k jeho urychlenému schválení (.pdf, str. 5). Tento rámec byl schválen v červnu 2021 a vstoupil v platnost v červenci 2021. Česká republika přitom při jeho schvalování v Radě EU hlasovala pro.

O slovech Petra Fialy o smíření se s Green Dealem se dočteme například v Respektu. Nejedná se však o citát předsedy ODS, nýbrž podnikatele, který s Fialou mluvil při návštěvě vinobraní během Fialovy kampaně na jižní Moravě. „Podle mě totiž za CO2 nemůže člověk a mně vadí ten green deal,“ vysvětluje pan Koška o unijní dohodě, že v roce 2050 bude Evropa uhlíkově neutrální, „a Petr Fiala se toho zastával, říkal, že green deal je zkrátka realita a mám se s tím smířit."

Údajný citát, o kterém mluví Zuzana Majerová Zahradníková, se nám z veřejně dostupných zdrojů dohledat nepodařilo. Pravdou je, že se Petr Fiala v podobném duchu vyjádřil. Například na své facebookové stránce. Ze strany Zuzany Majerové Zahradníkové se tedy jedná o nepřesnou citaci. Její význam je však velmi podobný skutečnému vyjádření Petra Fialy, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nejběžnější sazbou používanou v České republice je sazba D 02d. Jedná se o jednotarifovou sazbu pro střední spotřebu. Měsíční splátky se liší podle distributora (ČEZ, E.ON, PRE) i podle velikosti hlavního jističe. Částky se pohybují od 149,93 do 451,22 korun měsíčně. V rámci sazeb se pak rozlišují jednotlivé tarify, které se mohou lišit podmínkami či cenou silové elektřiny. 

Základní sazba energií u nejběžnější sazby D 02d za 1 kWh se pohybuje kolem 4,47 a 5,23 korun za kWh. Rozdíly jsou způsobeny různými cenami u distributorů.

Rapidní nárůsty cen energií jsou skutečně očekávány, na burze komodit (Power Exchange Central Europe, a. s.) se projevují už nyní. Od ledna letošního roku narostla cena elektřiny na burze o 208,12 %.

Zmiňme však také, že zvyšování cen na burze se většinou do cen pro domácnosti promítá až po nějakém čase. Například web Finance.cz uvádí: „Pokud se do konce letošního roku ceny elektřiny nakupované na rok 2022 významně nesníží, je víceméně jisté, že dodavatelé zdraží nejpozději od začátku příštího roku.“ Ke změnám ceníků totiž dochází zpravidla na začátku nového kalendářního roku. Zvyšování burzovní ceny elektřiny pak nutně nemusí znamenat zdražení pro koncové zákazníky – domácnosti – neboť dodavatelé elektřiny mohou mít elektřinu předkoupenou. Zároveň zde hraje velkou roli konkurenční boj. Celkově pak zdražení pro koncové zákazníky nekopíruje zdražování na burze, neboť i při významném zdražení na burze je zdražení pro domácnosti nižší.

Server Seznam Zprávy psal o zvýšení ročních účtů za elektřinu o cca 1000 Kč. Vzhledem k tomu, že roční účet za elektřinu se pohybuje okolo 10 000 Kč, neodpovídá toto zdražení ověřovanému výroku. I další zdroje mluví o zdražování elektřiny o desítky haléřů za kWh.

Pro kontext uveďme, že zvyšování ceny je způsobeno podle vyjádření expertů hlavně zvyšováním cen emisních povolenek.

Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý, neboť dle dostupných zdrojů můžeme očekávat zdražení elektřiny o přibližně desítky procent, nikoliv však téměř trojnásobně, jak Zuzana Majerová Zahradníková tvrdí.

Návrh novely občanského zákoníku, jenž má umožnit stejnopohlavním párům uzavírat manželství (.pdf, str. 1, 17), byl Poslanecké sněmovně poprvé předložen 12. června 2018. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil (.pdf) 27. června 2018. Projednávání této novely v rámci prvního čtení bylo v Poslanecké sněmovně dříve několikrát přerušeno. Poslanci tak zmíněný návrh probírali na plénu společně s protichůdným návrhem novely Listiny základních práv a svobod poprvé 14. listopadu 2018. Tehdy poslankyně Majerová Zahradníková skutečně pronesla projev, v němž žádala zamítnutí návrhu na uzákonění stejnopohlavních manželství.

Návrh novely byl diskutován i 26. března 2019, avšak projednávání bylo odročeno (.pdf). K dalšímu projednávání došlo až 10. března 2021, kvůli pevně zařazenému bodu však musela být tato diskuze jen po několika minutách přerušena. Naposledy se návrh novely v rámci prvního čtení objevil v Poslanecké sněmovně 29. dubna 2021. Dodejme, že z tohoto dne pochází i ověřovaný výrok, a je tak zjevné, že poslankyně Majerová Zahradníková mluví o době před tímto projednáváním.

Před 29. dubnem 2021 tedy celkově došlo ke třem projednáváním návrhu novely v rámci prvního čtení. Jak je zmíněno výše, první čtení poslanci zahájili 14. listopadu 2018, k diskusi se posléze vrátili 26. března 2019 a také krátce 10. března 2021. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť listopad 2018 nebyl posledním datem, kdy měli poslanci návrh stejnopohlavních manželství „na stole“. Zejména v březnu 2019 proběhla o tomto návrhu rozsáhlá diskuze.

Slovo manželství, stejně jako výrazy manžel a manželka, pravděpodobně vzniklo přesmykem ze staročeského malžen či malženka. Tato slova mají původ v praslovanském výrazu malъžena, což je duálový tvar.

Co se týče právního zakotvení slova manželství, v České republice se jedná o zákonem upravené spojení muže a ženy. 

Vědecký časopis Naše řeč spadající pod Akademii věd České republiky nicméně upozorňuje na možnost, že se původní významové hranice tohoto slova v budoucnu posunou nebo se najde jiný univerzální výraz, který zahrne zákonné svazky mezi muži a ženami, stejně jako mezi stejnopohlavními páry. Naše řeč jako možnou příčinu dosavadní neexistence takového výrazu označuje nerovné postavení svazků v českém právním řádu. Vzhledem k tomu, že registrované partnerství není dle právního řádu na stejné úrovni jako manželství, dosud nevznikla potřeba tento společný termín najít či vytvořit.

Na závěr je nutno podotknout, že etymologie soudí na základě dostupných dokumentů a znalostí principů jazykového vývoje. Nejedná se o exaktní vědu a jakékoliv závěry jsou podmíněny také množstvím dochovaných dokladů a historickými skutečnostmi.