Zuzana Roithová
KDU-ČSL

Zuzana Roithová

Bez tématu74 výroků
Zrušit filtry

Zuzana Roithová

Gesčním výborem je jiný výbor, pro zdravotnictví (v otázce směrnice boje proti kouření v EP). Já jsem ve výboru pro vnitřní ochranu spotřebitele...
Jiné, 28. března 2013
Pravda

Směrnice (2012/0366 COD - anglicky.) upravující mimo jiné výrobu, prezentaci a prodej tabákových produktů spadá (Key players - committee responsible) pod výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Zuzana Roithová je členkou výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO).

Zmíněná směrnice má doplnit již existující směrnici Evropského parlamentu a Rady (2001/37/ES) ze dne 5. června 2001. Momentálně čeká v Parlamentu na první čtení.

Zuzana Roithová

Gesčním výborem je jiný výbor, pro zdravotnictví (v otázce směrnice boje proti kouření v EP). Já jsem ve výboru pro vnitřní ochranu spotřebitele...
Otázky Václava Moravce, 24. března 2013
Pravda

Směrnice (2012/0366 COD - Aj.) upravující mimo jiné výrobu, prezentaci a prodej tabákových produktů spadá (Key players - committee responsible) pod výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Zuzana Roithová je členkou výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO).

Zmíněná směrnice má doplnit již existující směrnici Evropského parlamentu a Rady (2001/37/ES) ze dne 5. června 2001. Momentálně čeká v Parlamentu na první čtení.

Zuzana Roithová

Já musím říct, že jak jsem nesouhlasila s politikou ministra Julínka, tak on alespoň tedy navrhl, a chvilku platil, zákon, který měl každoročně lehce navyšovat, tak jak rostou příjmy v zemi za ty státní pojištěnce. A zase to bylo zrušeno.
Otázky Václava Moravce, 24. března 2013
Pravda

Zuzana Roithová má na mysli zákon č. 261/2007 Sb., ve kterém je jako navrhovatel uvedená vláda a tedy v podstatě i ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, který byl jejím členem. Dle čl. LXVI § 3c tohoto zákona je výše poplatků za státní pojištěnce upravena takto: „Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát37), se stanoví pro období kalendářního roku. Vyměřovacím základem je 25 % všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se vyměřovací základ zjišťuje21c). Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru." Tímto byla tedy částka placená za státní pojištěnce navázána na všeobecný vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění, který dle § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. nesmí být nižší než v předcházejícím roce. Z toho vyplývá, že by tedy skutečně odvody za státní pojištěnce v případě platnosti tohoto zákona stoupaly, jak tvrdí Zuzana Roithová. Tento zákon nahrazoval úpravu z r. 2006, která navazovala výši částky placenou za státní pojištěnce přímo na výši průměrné měsíční mzdy. Jednalo se o zákon

č. 117/2006 Sb..

Zákon však byl dále změněn předpisem č. 362/2009 Sb., kde je již systém navázání na všeobecný vyměřovací základ důchodového pojištění byl tímto zrušen a nahrazen fixní částkou.

Zuzana Roithová

V porovnání s jinými zeměmi Česká republika se drží docela skromně, pokud jde o výdaje na zdravotnictví. Těch 7,3% je pořád vlastně hranice, která nás staví sice do čela pelotonu těch postkomunistických zemí, ale vzhledem k dostupnosti péče, kvalitě, která je vyšší než těch postkomunistických zemí, Bulharsko, Rumunsko a tak dále, nemůžeme srovnávat, tak pořád tedy ty výdaje jsou relativně nízké (..).
Otázky Václava Moravce, 24. března 2013
Pravda

Dle dat (a.j.) Světové banky činily v roce 2010 celkové výdaje na zdravotnictví v ČR 7,5% HDP. Do níže uvedeného grafu jsme na základě těchto dat zobrazili podíly zdravotnických výdajů na HDP pro státy OECD a postkomunistické státy (vyznačeny zeleně). ČR se v tomto srovnání nalézá na osmém místě z celkového počtu 29 postkomunistických států a je tedy "na čele pelotonu postkomunistických zemí". Z hlediska srovnání se zeměmi OECD (některé země spadají jak do skupiny postkomunistických států, tak do skupiny zemí OECD, stejně jako ČR) je procento výdajů v ČR spíše nižší.

Pro srovnání dostupnosti a kvality péče jsme využili komplexní přístup Světové zdravotnické organizace, která v roce 2000 publikovala dokument World health report: Health Systems: Improving performance (.pdf; a.j.). WHO hodnotila u každého státu úroveň zdraví populace (očekávanou délku života, kojeneckou úmrtnost), dostupnost služeb pro celou populaci, responsivitu systému (nakolik flexibilně, pohotově a citlivě systém reaguje na přání pacientů a respektuje jejich důstojnost a autonomii), distribuci této responsivity (nakolik zdravotníci činí v praxi rozdíly mezi lidmi podle jejich socioekonomického statusu) a konečně sociální spravedlnost ve financování zdravotní péče. Na základě těchto jednotlivých indikátorů pak WHO sestavila souhrnný indikátor, nazvaný "výkonnost zdravotního systému". ČR z celkového počtu 191 členských států WHO obsadila 48. pozici (viz. Tabulka 10, str. 200 uvedeného dokumentu). Jedinými postkomunistickými státy, které byly hodnoceny lépe než ČR bylo Slovinsko a Chorvatsko. Tvrzení, že česká péče je lepší než v jiných postkomunistických státech je tedy také pravdivé.

Na základě výše uvedených faktů tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zuzana Roithová

Minimálně v té struktuře, jak existoval IZIP, který je sice strašně kritizován, protože tam jsou nějaké nešvary, které se vyšetřují, ale na druhou stranu je to systém, který umožňoval a být v systému dalších dvanácti evropských zemí, které si vyměňovaly informace a budovaly ten mezistátní systém...
Otázky Václava Moravce, 24. března 2013
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených v médiích a na webu společnosti IZIP. 10.05.2012 server ceskenoviny.cz uvedl, že se Leoš Heger rozhodl projekt IZIP ukončit. " Terčem kritiky se v minulosti stala hlavně cena projektu a jeho financování. Podle kritiků je projekt nefunkční, protože lékaři EZK nevyužívají. Systém elektronických zdravotních knížek (EZK) společnosti IZIP měl umožnit sdílení informací o léčení pacientů mezi lékaři a usnadnit komunikaci pacienta s lékařem. Projekt podporuje VZP a knížku si mohou zřídit zdarma jen její pojištěnci. ", uvádí dále server. Na webových stránkách společnosti IZIP se potom dočteme následující: " Společnost IZIP je jedním ze zakládajících členů celoevropského projektu epSOS, který umožňuje výměnu zdravotních dat mezi jednotlivými evropskými zeměmi(...) Každá země EU používá více či méně odlišný standard systému ukládání elektronických dat, proto byl vytvořen projekt epSOS. Tento projekt Evropské komise je zaměřen na vytvoření interoperability jednotlivých systémů elektronických zdravotních záznamů v Evropě pro přeshraniční výměnu a zajištění bezpečnější zdravotní péče pacientům i mimo jejich domovský stát. "

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zuzana Roithová

Tak v Německu, ve Švýcarsku, v jiných zemích skutečně je zřízen vlastně institut, který se může jmenovat, já nevím, fond národního zdraví nebo fond pojišťoven a podobně, který všechny tyto záležitosti řeší.
Otázky Václava Moravce, 24. března 2013
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Zuzana Roithová hovoří o nezávislých institucích, které shromažďují informace týkající zdravotní péče v zájmu orientace spotřebitelů a státních institucí při nastavování parametrů finanční spoluúčasti pacientů. Ačkoliv ve výroku přesně neodkazuje ke konkrétním institucím, ve zmiňovaných zemích skutečně fungují nezávislé organizace s podobnou náplní práce. Ve Švýcarsku je to Federální úřad pro veřejné zdraví (ang.) s působností v oblastech drogové prevence, bezpečnosti potravin, ale i zdravotního a úrazového pojištění. V Německu pak působí Institut zdravotnické dokumentace a informací (ang.)shromažďující statistická data o léčivech, zdravotních pomůckách a podobně. Dalším příkladem může být i Agentura pro zdraví a bezpečnost potravin (ang.) v Rakousku.

Zuzana Roithová

Ta úloha pacienta přece, který musí být vztažen do toho systému, je o to, aby se staral o své zdraví a věděl, že když se o ně dobře stará od mládí, například tolik nekouří a podobně, a chodí na preventivní prohlídky, tak že z toho něco má. Nejenom ten stát, ale i on. A to je třeba systém, které mají v Německu, kdy dostává vlastně jakési bonusy, kdy ta jeho spoluúčast případně na některých těch doplatcích se snižuje, vlastně se odčítá jakoby z těch bonusů.
Otázky Václava Moravce, 24. března 2013
Pravda

Podstatným rozdílem, mezi systémem zdravotního pojištění v Německu a v ČR je, že v Německu je tzn. dvojí - zákonného a soukromého. Od určité výše příjmů je možno si v Německu vybrat, zda-li člověk bude přispívat odvodem ze mzdy do zákonného systému, či se mu více vyplatí soukromé. Podstatným rysem soukromého pojištění je, že zde je legální zohledňovat rizikovost pojištěnce, tudíž už rovnou může pojištěnec dostat slevu, je-li například nekuřák. Nicméně většina lidí je ve státním pojištění. Odvod do něj činí 15,5% z příjmu pojištěnce, přičemž 7,3% platí zaměstnavatel a 8,2% zaměstnanec. Tyto peníze putují do centrálního fondu - "GKV" - ze kterého jsou potom vypláceny pojišťovnám. Klíčovým faktem je, že pojišťovny ve státním systému nesmí odmítnout pojištěnce kvůli jeho větší rizikovosti. Tudíž na centrální úrovni není tvořena motivace pro lidi, aby se chovali ohleduplněji ke svému zdraví. Tento úkol spočívá na pojišťovnách, které mají možnost své pojištěnce motivovat různými bonusy či slevami. Odvody to stáního systému GKV (ze kterého jsou placeny příspěvky pojišťovnám) jsou tedy dány procentuálním odvodem ze mzdy (stejně jako v ČR) avšak rozdíl spočívá v tom, že pojišťovny mají možnost motivovat své pojištěnce k zodpovědnějšímu chování. A jelikož je v Německu na trhu opravdu hodně pojišťoven a lidé mají možnost si mezi nimi vybírat podle toho, co která nabízí - některé nabízejí slevy (dostanete nějaké peníze zpět), dotace na pobyty, proplácení nadstandardu atd.

Chováte-li se tedy zodpovědně, tak si můžete na trhu najít takovou pojišťovnu, která Vás za to odmění, tudíž výrok hodnotíme jako pravdivý.

Zdroje:

Zuzana Roithová

Mluvíte o článku 62 ústavy, který nevyžaduje kontrasignace premiéra. Pokud jde o amnestie, tak tam se vyžaduje kontrasignace premiéra, resp. vlády.
Jiné, 3. ledna 2013
Pravda

Pravomoci prezidenta, vyjmenované v čl. 63 odst. 1 a 2 Ústavy ČR, vč. udílení amnestie, skutečně vyžadují podpis předsedy vlády, nebo jím pověřeného člena vlády (dle čl. 63 odst 3), na rozdíl od pravomocí v čl. 62, které takový podpis nevyžadují.

Zuzana Roithová

Já jsem prohlásila, že já bych abolice nepoužívala.
Jiné, 3. ledna 2013
Pravda

Dle informací na stránkách serveru Volbomat je Zuzana Roithová opravdu proti používání institutu abolice (zastavení trestního stíhání či zákaz jeho započetí). Konkrétně říká: "Zabránit zneužití této výlučné pravomoci může v podstatě jen prezident sám. Udílení milostí nesmí být opravou soudního rozhodnutí o vině. Proto jsem proti abolicím a institut milosti vnímám jen jako mimořádný humanitární akt, s nímž je třeba zacházet citlivě a nebránit se veřejné kontrole."

Zuzana Roithová

U toho H-Systemu není pochyb o vině, tam se odvolávali ke krajskému soudu ohledně výše rozsudku, ten to snížil dokonce na podmínečný trest, dvouletý. Pan Zeman se odvolal k Nejvyššímu soudu a ten rozhodl, že samozřejmě ten trest musí být vysoký.
Jiné, 3. ledna 2013
Pravda

Výrok je na základě dohledaných informací o kauze H-System hodnocen s malou výhradou jako pravdivý. Zuzana Roithová popisuje vývoj kauzy přesně, pouze zaměňuje krajský a vrchní soud.

Na serveru iDnes lze najít krátký popis vývoje kauzy H-System: " Proces s manažery vytunelované firmy začal v roce 2002, první tresty padly o dva roky později. Smetku soud poslal za mříže v roce 2006. Definitivní tresty pro zbylé tři aktéry pak vyneslvrchní soudloni v létě.Proti rozsudku však podal dovolání nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Nezdála se mu totiž výše trestů. Nejvyšší soud mu nakonec vyhověl, když rozhodl, že podmíněné tresty pro Jaroslava Eliáše, Ladislava Tůmu a Jaroslava Vítka byly nepřiměřeně nízké."