Zuzana Roithová

Rozdělení kompetencí dle zákona (pdf., str. 36–38) o potravinách a tabákových výrobcích je takové, že orgány ochrany veřejného zdraví, které spadají pod Ministerstvo zdravotnictví, mají na starost kontrolu stravovacích služeb. Orgány veterinární správy (pod Ministerstvem zemědělství) mají na starost potraviny živočišného původu a konečně Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), spadající rovněž pod Ministerstvo zemědělství, je zodpovědná za kontrolu ostatních potravin včetně výroby lihovin.

Novela zákona, která měla i v reakci na metanolovou aféru jasněji vymezit kompetence obou ministerstev, skončila pouze ve stádiu vládního návrhu a nikdy tedy nevyšla v platnost. I kdyby se tomu ale stalo, se zodpovědností za kontrolu lihovarů by se nic nezměnilo.

Novela by přinesla omezení kompetencí orgánů ochrany veřejného zdraví, pod jejichž kontrolu nyní spadají stravovací zařízení s omezením na neživočišný původ potravin. Státní veterinární správa by si udržela kontrolu potravin živočišného původu, novelou by je měla kontrolovat i ve stravovacích zařízeních. SZPI by zůstaly ostatní potraviny včetně zmiňovaných lihovarů.

Časopis Týden ještě k celé záležitosti uvádí: "Ministerstvo (zdravotnictví, pozn. Demagog.CZ) má pravomoci ke kontrole pouze v provozovnách veřejného stravování, nemůže nařídit kontrolu alkoholu v obchodech a ve stáncích na tržištích. Tam už o víkendu začala s kontrolami Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která spadá pod ministerstvo zemědělství".

V rámci kompetencí nad kontrolou lihovarů se tedy žádná změna neudála – stále spadá pod Ministerstvo zemědělství. Výrok Zuzany Roithové tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož platba za státní pojištěnce byla poprvé zvýšena již v roce 1996, tedy dva roky před nástupem Zuzany Roithové do funkce ministryně zdravotnictví ČR. Navýšení platby za státní pojištěnce v roce 1998 bylo původně iniciováno vládním návrhem zákona, který byl také po vrácení Senátem ČR s pozměňovacími návrhy přijat.

Výše pojistného činí, dle zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, 13,5% z vyměřovacího základu za rozhodné období. Podle vývoje vyměřovacího základu osob, za které je plátcem pojistného stát, který lze vidět v následující tabulce, je patrné, že první zvýšení přišlo již v období od 1. ledna 1996 do 30. června 1996.

ObdobíVyměřovací základ (Kč)Výše pojistného (Kč)1. 1. 1993 - 31. 12. 1993

1694228,71. 1. 1994 - 31. 12. 19951430193,11. 1. 1996 - 30. 6. 19961630220,01. 7. 1996 - 31. 12. 19972000270,01. 1. 1998 - 30. 6. 19982120286,21. 7. 1998 - 30. 6. 20012900391,5

Návrh novely zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, který je ve výroku zmiňován, byl sněmovně předložen vládou dne 24. října 1997, přičemž Zuzana Roithová byla zástupcem navrhovatele. Senát ČR tento zákon následně vrátil sněmovně s pozměňovacími návrhy. Návrh zákona je v pozměněné podobě poté sněmovnou přijat a 5. června 1998 je vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 127/1998 Sb.

Zuzana Roithová nám zaslala podrobný rozbor změn plateb za pojištěnce a osvětlení jejího postoje. Za zaslané zdroje mnohokrát děkujeme, a byť formálně hodnocení zůstává stejné (platby za pojištěnce se, byť mírně, navýšily již dříve), její vyjádření podává další informace a osvětluje její postoj, proto ho ke komentáři přikládáme.

Vývoj výdajů na léky zachycuje níže uvedená tabulka č. 5.3 ve Zdravotnické ročence z roku 2011 (.pdf):

Ačkoliv v tabulce jsou uváděny ceny výrobce bez DPH a obchodní přirážky, dlouhodobý trend je růst nákladů. Co se týká konkrétně periody od roku 2007, o které mluví Zuzana Roithová, každý rok se náklady zvyšují. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

KSČM se skutečně dá označit za nereformovanou komunistickou stranu, která se nezřekla minulosti a nástupnictví KSČ. Avšak jako nereformované komunistické strany jsou označovány i některé další, které Zuzana Roithová nezmiňuje. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

PhDr. Stanislav Balík Ph.D. v textu (2004) KSČM a její vztah k vlastní minulosti přímo píše: „Postavení Komunistické strany Čech a Moravy – personální i právní nástupkyně Komunistické strany Československa – je v kontextu bývalých středo a východoevropských satelitů Svazu sovětských socialistických republik do značné míry výjimečné. Vedle České republiky již totiž jedině v Bělorusku a částečně na Ukrajině nedošlo k důsledné transformaci někdejší státostrany ve stranu socialistickou či sociálně demokratickou,.."

Problém reformace komunistických stran je v tom, že se dá dívat na tuto rovinu z užšího pohledu, tedy pouze na komunistické strany, které byly ve východním bloku u moci a reformovaly se směrem od revolučního komunismu spíše k socialismu nebo sociální demokracii, ale pak také je možno použít širšího pohledu, kde bychom museli vzít v potaz všechny nezakázané komunistické strany, které se hlásí k marxisticko-leninistické ideologii a používají i stejnou symboliku, i když se otevřeně nehlásí k násilí a revoluci. V takovémto případě bychom našli v Evropě mnoho příkladů různých radikálně komunistických stran například Dělnickou komunistickou stranu Francie nebo Stranu italských komunistů, která se odtrhla od Strany komunistické obnovy právě kvůli jejich reformovanosti.

Pokud ale budeme brát pouze v potaz státostrany východního bloku, který byl v područí sovětského svazu a jejich nástupnické strany, tak nám jako nejvýraznější zůstává pořád komunistické strana v Bělorusku, Ukrajině a Rusku. Tvrdit že tyto strany jsou více reformované, než KSČM je celkem relativní, jelikož prakticky zachovali veškerou symboliku stejně jako KSČM, ale stejně jako oni tvrdí, že chtějí zachovat demokratický systém, soukromé vlastnictví a základní práva a svobody, což je poněkud ambivalentní k k tomu jakým způsobem se prezentují před svými voliči. Pokud Ukrajinská komunistická strana například používá stále stejnou symboliku, ba dokonce oslavuje 95. výročí ustanovení sovětské moci nad ukrajinským územím jí staví do podobné pozice jako KSČM.

Stejně tak se mezi nereformované komunistické strany rovněž často počítá i Komunistická strana Ruské federace, která se neméně hlásí k sovětské minulosti a oslavuje její vůdce, jakožto se i nezřekla plně marxisticko-leninistické ideologie, k čemuž se hlásí i na svých stránkách, kde používá podobnou rétoriku jako KSČM, tedy velebení převratu v carském Rusku a obecně pozitivní smyšlení o státem řízeném hospodářství a Sovětském svazu.

Na internetových stránkách Zuzany Roithové k prezidentské kandidatuře lze nalézt pouze tabulku, do které je průběžně (otázkou je, zda každý den - poslední zaznamenaný údaj je z 28. listopadu) doplňován pohyb na účtu, nejedná se však o zmiňované fotokopie výpisů z účtu, proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Celkové příjmy na účet Zuzany Roithové na účet vedený u Equa bank činí podle přehledu na jejích oficiálních webových stránkách přibližně 440 tisíc korun (poslední zaznamenaný pohyb 28.11.2012), sama Zuzana Roithová vložila na účet téměř 200 tisíc korun jako počáteční vklad, dalších 100 tisíc, které - jak sama zmiňuje v interview - přispěl její manžel, se nepodařilo dohledat. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.