Zuzana Roithová
KDU-ČSL

Zuzana Roithová

Bez tématu74 výroků
Zrušit filtry

Zuzana Roithová

U té tabákové směrnici, kdy tady ta pozice (pozice ČR k této směrnici – pozn. Demagog.cz) byla již při tom prvním čtení...
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 26. února 2014
Pravda

Česká republika přijala svou pozici (.pdf) k návrhu směrnice Evropského parlamentu a rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků a souvisejících výrobků 21. ledna 2013.

Evropský parlament směrnici projednával v 1. čtení 8. října 2013. Je tedy pravdou, že Česká republika měla přijatou pozici, tak jak tvrdí Zuzana Roithová.

Zuzana Roithová

Právě pokud jde o tu byrokracii, za těch posledních 9 let se přijímaly tzv. horizontální směrnice, které měly vlastně sjednotit řadu těch nařízení a směrnic do celků, které budou mít nějakou jednu logiku.
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 26. února 2014
Pravda

Existuje řada příkladů, kdy byly využity horizontální směrnice pro sjednocování jednotlivých nařízení (.pdf) a směrnic (.pdf). Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Zuzana Roithová

reakce na J. Zahradila: Vyňala (směrnice o službách – pozn. Demagog.cz) zdravotní služby, aby je upravila ve specifické směrnici. Dále vyňala poštovní služby, protože mají svou samostatnou specifickou směrnici.
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 26. února 2014
Pravda

Ze směrnice o službách byly opravdu mj. vyňaty zdravotní a poštovní služby. Oba typy služeb zároveň mají svou vlastní směrnici. Výrok Zuzany Roithové je proto hodnocen jako pravdivý.

O směrnici o službách na vnitřním trhu jsme se podrobněji vyjádřili právě u výroku Jana Zahradila. Ze směrnice byla oproti původnímu návrhu vyňata řada služeb včetně Roithovou zmiňovaných zdravotních a poštovních služeb. Zdravotním službám je skutečně věnována jiná norma – směrnice2011/24/EU, o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Poštovní služby upravuje směrnice 2008/6/ES, o vnitřním trhu poštovních služeb.

Zuzana Roithová

To, co funguje je například systém RASFF. Informační systém, který informuje, že někde na trhu EU se nalézá nebezpečný výrobek nebo výrobek, který nesplňuje ty standardy. A okamžitě musí být stahován ve všech členských státech.
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 26. února 2014
Pravda

V EU existují hned dva systémy, které nalézají na trhu nebezpečné výrobky a následně varují členské země. Jde o systém RAPEX pro výrobky mimo potravin a právě systém RASFF, o kterém hovoří Zuzana Roithová, výhradně zaměřený na potraviny. Při nejzávažnějším typu upozornění jsou státy skutečně povinny výrobek okamžitě stahovat z trhu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

RAPEX (Rapid Alert System for non-food dangerous products) je systém rychlé výměny informací o závadných produktech fungující mezi Evropskou komisí a členskými státy.

Jakmile jeden z členských států zjistí, že jistý produkt je zdravotně závadný, informuje neprodleně Národní spojovací centrum, které informaci předá dál Evropské komisi. Ta zprávu o výrobku rozšíří mezi všechna Národní spojovací centra v členských státech. Tato centra pak dohlížejí na vládu daného státu, zda činí všechny kroky nutné k eliminaci rizika.

Mezi "kroky nutné k eliminaci rizika" zajisté může patřit i stažení výrobku z trhu daného státu. EU však na svých stránkách hovoří o použití RAPEXu pouze v případech zdraví nebezpečných výrobků, nikoliv všech produktů, které neodpovídají standardům EU.

Ve výroku přímo zmíněným systémem je RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed), prostřednictvím kteréhož si státy vyměňují informace o rizikových potravinách. RASFF vydává několik typů upozornění. Jde buď o "poplach", při kterém musí členský stát neprodleně stáhnout výrobek z trhu. Mírnějším nařízením je zákaz dále propouštět jistý produkt přes hranice. Posledním stupněm jsou informace o výskytu rizikových potravin na trhu, při kterých státy nemusejí podstupovat žádná opatření. Navíc RASFF poskytuje členům EU různé informace, které neobsahují žádnou výstrahu.

Zuzana Roithová

Protože naše postihy byly velmi nízké. Česká republika nevyužívala možnosti dávat vysoké pokuty za nedodržování těch standardů (kvality potravin, pozn.).
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 26. února 2014
Pravda

Podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích, konkrétně § 17, lze za správní delikty spáchané potravinářskými podniky v souvislosti s porušením standardů udělit pokutu až do výše 50 milionů Kč.

Výroční zpráva (.pdf) Státní zemědělské a potravinářské inspekce za rok 2013 hovoří na straně 57 o celkově 1577 správních řízeních, v nichž byly uloženy pokuty v celkové výši 64 271 500 Kč. Průměrně tedy připadá na jedno řízení sankce ve výši 40 755 Kč.

SZPI vytvořila pro server Aktuálně.cz v roce 2012 tabulku udělených pokut. Celková udělená částka byla oproti roku 2013 přibližně poloviční.

Seznam nejvyšších potravinářských pokut udělených v roce 2012 SZPI ve srovnání s maximální možnou pokutou[v Kč] Tesco Stores ČR a.s.760.00050.000.000Tesco Stores ČR a.s.750.00050.000.000Tesco Stores ČR a.s.600.0001.000.000Ahold Czech Republic530.00050.000.000Penny Market s.r.o.520.0001.000.000Spar Česká obchodní společnost500.00050.000.000Ahold Czech Republic500.0001.000.000

Přestože na první pohled působí pokuty jako vysoké, ve srovnání s maximální možnou pokutou, výdělky daných korporací a zohledníme-li, že toto jsou nejvyšší udělené pokuty, skutečně nejde o vysoké částky.

V duchu tvrzení Zuzany Roithové hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zuzana Roithová

My máme zakotveno v té poslední zakládací smlouvě, Lisabonské, které politiky patří do gesce národních států, jako je například kultura, zdravotnictví, školství, atd. A které politiky patří na úroveň evropskou.
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 26. února 2014
Pravda

Dle znění Lisabonské smlouvy hodnotíme výrok Roithové jako pravdivý.

Smlouva rozděluje pravomoci na výlučné, sdílené a ty, které patří do gesce jednotlivých států. Kultura, zdravotnictví a školství opravdu patří do gesce jednotlivých členských států Unie.

"Unie má výlučnou pravomoc, tedy právně závazné akty může přijímat pouze ona, v těchto oblastech:

  • celní unie;
  • stanovení pravidel hospodářské soutěže nezbytných pro fungování vnitřního trhu;
  • měnová politika pro členské státy, jejichž měnou je euro;
  • zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky;
  • společná obchodní politika.

Ve výlučné pravomoci Unie je rovněž uzavření mezinárodní smlouvy, pokud je její uzavření stanoveno legislativním aktem Unie nebo je nezbytné k tomu, aby Unie mohla vykonávat svou vnitřní pravomoc, nebo pokud její uzavření může ovlivnit společná pravidla či změnit jejich působnost.

Svěřují-li v určité oblasti Smlouvy Unii pravomoc sdílenou s členskými státy, mohou v této oblasti vytvářet a přijímat právně závazné akty Unie i členské státy. Mezi takové oblasti patří:

  • vnitřní trh;
  • sociální politika, pokud jde o hlediska vymezená v této smlouvě;
  • hospodářská, sociální a územní soudržnost;
  • zemědělství a rybolov, vyjma zachování biologických mořských zdrojů;
  • životní prostředí;
  • ochrana spotřebitele;
  • doprava;
  • transevropské sítě;
  • energetika;
  • prostor svobody, bezpečnosti a práva;
  • společné otázky bezpečnosti v oblasti veřejného zdraví, pokud jde o hlediska vymezená v této smlouvě.

Unie má pravomoc vyvíjet činnost v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a vesmíru, zejména vymezovat a provádět programy, vyvíjet činnost a provádět společnou politiku v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, avšak výkon této pravomoci nesmí členským státům bránit ve výkonu jejich pravomoci.

Unie má pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států. Avšak hlavní pravomoci spadají do gesce jednotlivých států:

  • ochrana a zlepšování lidského zdraví;
  • průmysl;
  • kultura;
  • cestovní ruch;
  • všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání, mládež a sport;
  • civilní ochrana;
  • právní spolupráce.“

Zuzana Roithová

Je to v Lisabonské smlouvě. Ta kompetence, pokud se ukáže, že nemá význam už dneska ji na evropské úrovni regulovat, tak ji vrátit na tu úroveň národních států.
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 26. února 2014
Pravda

Na základě čl. 48 Lisabonské smlouvy (Smlouvy o EU) hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ve výše zmiňovaném článku (.pdf, str. 30), resp. jeho druhém odstavci, najdeme konkrétně: " Vláda kteréhokoli členského státu, Evropský parlament nebo Komise mohou Radě předkládat návrhy na změnu Smluv. Tyto návrhy mohou mimo jiné směřovat k rozšíření nebo omezení pravomocí svěřených Unii ve Smlouvách".

Možnost jisté formy přenosu pravomocí zpět na úroveň členských států lze najít i v druhé části Lisabonské smlouvy, ve Smlouvě o fungování EU (.pdf, sr.4), konkrétně v čl. 2, ods. 2: " Členské státy vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém ji Unie nevykonala. Členské státy opět vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém se Unie rozhodla svou pravomoc přestat vykonávat". Tato varianta je o něco méně aktivní, záleží na EU, jestli se rozhodne pravomoci přestat vykonávat, nebo nikoli.

Zuzana Roithová

Náš výbor, výbor pro vnitřní trh, pravidelně organizuje, k těm důležitým směrnicím, slyšení a setkání s národními parlamenty.
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 26. února 2014
Pravda

Na základě informací poskytovaných Evropským parlamentem hodnotíme výrok jako pravdivý.

Meziparlamentní setkání organizovaná výborem pro vnitřní trh (IMCO) proběhla:

2. dubna 2009: "EU Consumer Law, its transposition and implementation " (Spotřebitelský zákon EU, jeho přejímání a implementace)

26. ledna 2010: " Combating late payment in commercial transactions " (Boj s pozdními platbami v obchodních transakcích)

27. dubna 2010: " Implementing the Services Directive: debate in the EP with national parliamentarians " (Implementace směrnice o službách: debata v EP se členy národních parlamentů)

26. října 2010: " The internal market for professionals: How to make it work ?" (Vnitřní trh pro zaměstnance: Jak jej uvést do praxe?)

IMCO též pořádá pravidelná slyšení, jejich kompletní seznam je k dispozici zde (ang.)

Zuzana Roithová

(pokr.) Roithová: Bohužel, občas sem přijedou senátoři, ze Sněmovny sem jezdili minimálně. Teď teda strašně kvituju, že pan Benešík se tomu začíná vážně věnovat, jako předseda (výboru pro evropské záležitosti, pozn.) ve Sněmovně.
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 26. února 2014
Pravda

Na základě dostupných údajů o účasti na meziparlamentních setkáních pořádaných IMCO a aktivitách poslance Benešíka hodnotíme výrok jako pravdivý.

2. dubna 2009: "EU Consumer Law, its transposition and implementation" (Spotřebitelský zákon EU, jeho přejímání a implementace) Účast (.doc; ang.): Jiřina Rippelová (Senát)

26. ledna 2010: "Combating late payment in commercial transactions" (Boj s pozdními platbami v obchodních transakcích) Účast (.doc; ang): Jaroslav Kubera (Senát)

27. dubna 2010: "Implementing the Services Directive: debate in the EP with national parliamentarians" (Implementace směrnice o službách: debata v EP se členy národních parlamentů) Účast (.doc; ang.): Luděk Sefzig (Senát)

26. října 2010: "The internal market for professionals: How to make it work?" (Vnitřní trh pro zaměstnance: Jak jej uvést do praxe?) Účast (.pdf; ang): Miroslav Krejča (Senát)

Ondřej Benešík (KDU-ČSL), současný předseda výboru pro evropské záležitosti (VEZ), se dlouhodobě zabývá tematikou evropské unie, vedle funkce předsedy VEZ byl například již dříve jako starosta členem Výboru regionů.

V rámci svého nynějšího působení se osobně zůčastnil setkání s českými poslanci EP, pracovní schůzky předsedů výborů pro evropské záležitosti národních parlamentů členských a kandidátských zemí EU a zástupců EP sdružených v organizaci COSAC nebo Evropského parlamentního týdne v Bruselu.

Zuzana Roithová

Na počet obyvatel má ČR více poslanců a i v těch nových volbách, kde bude mít o jednoho méně, jich má pořád víc, než kolik by náleželo, když bychom to srovnali třeba s Německem nebo těmi velkými zeměmi.
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 26. února 2014
Pravda

Výrok Zuzany Roithové je hodnocen jako pravdivý, neboť ve srovnání se 4 nejlidnatějšími zeměmi EU má Česká republika na počet obyvatel skutečně více europoslanců.

Přehled počtu poslanců Evropského parlamentu pro jednotlivé členské země na období 2014–2019 je dohledatelný na webu EP. Tento přehled také jasně ukazuje, že oproti současnému období se počet europoslanců pro ČR snižuje z 22 na 21.

V tomto výroků srovnáme počet poslanců na počet obyvatel v České republice a dále ve 4 největších zemích (myšleno nejlidnatějších): EU, Německu, Francii, Spojeném království a Itálii.

ZeměPočet europoslanců1 poslanec na počet obyvatel Německo 96 836 809Francie 74 884 277Spojené království 73 849 876Itálie 73 814 160ČR 21 500 259