Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz k plnění slibů vlády Andreje Babiše

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Z něj jsme vybrali padesátku slibů napříč tématy a ty jsme po celé volební období průběžně sledovali.

Nyní si tak můžete přečíst, jak si druhá Babišova vláda vedla v plnění slibů v oblasti hospodářství, životního prostředí, sociálního státu, vzdělanosti, právního státu a bezpečnosti. U každého slibu jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit. Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi kategoriemi hodnocení — jde o sliby splněné, částečně splněné nebo porušené (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná, úspěšná, nebo neúspěšná. To si rozhodne každý volič 8. a 9. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulzivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese (nejen) předvolební kampaň.

Z výsledků analýzy vyplývá, že z celkových 50 slibů vláda splnila 22 slibů, 13 splnila částečně a zbývajících 15 slibů porušila.

Druhá polovina funkčního období vlády byla charakterizována probíhající pandemií covidu-19. S ní spojené výzvy se pochopitelně podepsaly i na plnění programového prohlášení. Na naši metodiku hodnocení jednotlivých slibů to vliv nemělo, při čtení naší analýzy ale dopad pandemie na práci vlády mějte na paměti.

Analýzu jsme zpracovali k 17. září 2021, s ohledem na případné legislativní posuny u některých slibů ji budeme do sněmovních voleb aktualizovat.

Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

50 sledovaných slibů

22 splněných
44 %
13 částečně splněných
26 %
15 porušených
30 %
Oblast Hodnocení
Daně nadnárodních korporací Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme rozšíření oznamovací povinnosti nadnárodních korporací i na osvobozené příjmy, zejména v podobě dividend, které jsou z České republiky vyváděny do zahraničí.“

Programové prohlášení vlády, str. 7

Parlament již v roce 2018 schválil vládní návrh daňového balíčku, který obsahuje rozšíření dosavadní oznamovací povinnosti i na osvobozené příjmy plynoucí do zahraničí.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vláda již 13. června 2018 (tedy ještě před jmenováním ministrů současné vlády) schválila návrh zákona z dílny Ministerstva financí, tzv. daňový balíček, kterým se mění některé zákony v oblasti daní.

Cílem navrhované (.pdf, str. 113) právní úpravy zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, obsažené v daňovém balíčku, je mimo jiné rozšíření dosavadní oznamovací povinnosti. Ta se nově vztahuje i na osvobozené příjmy právnických osob (a příjmy, jež podle mezinárodní smlouvy nepodléhají zdanění v České republice), které daňovým nerezidentům vyplývají ze zdrojů na území České republiky. Podle ministryně financí Aleny Schillerové jsou „navrhovaná opatření součástí našeho akčního plánu proti agresivnímu daňovému plánování zejména ze strany nadnárodních skupin.

Cílem oznamovací povinnosti je dle Ministerstva financí získání a následné využití relevantních dat pro povinnou automatickou výměnu informací. Důvodem pro její zavedení je pak poměrně vysoký odliv důchodů z přímých zahraničních investic, který je v mezinárodním srovnání ojedinělý. S tím souvisí potřeba exaktněji zmapovat toky zisku plynoucí mimo ČR za účelem lepšího boje proti daňovým únikům.

Součástí daňového balíčku je i transpozice tzv. ATAD směrnice. Ta stanovuje (.pdf, str. 107) opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem právnických osob. Směrnice obsahuje pravidlo pro omezení odpočítatelnosti úroků, zdanění při odchodu, obecné pravidlo proti zneužívání daňového režimu či pravidlo pro ovládané zahraniční společnosti. Balíček zároveň upravuje hybridní nesoulady (důsledky rozdílných právních kvalifikací).

Nově se tedy do zákona o daních z příjmů přidal §38da (.pdf, str. 7): Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí, které určuje povinnost ohlásit správci daně i v těchto případech: „(1) Plátce daně, který je plátcem příjmu plynoucího ze zdrojů na území České republiky daňovému nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a to i v případě, že je tento příjem od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně.“

Vládní návrh daňového balíčku Poslanecká sněmovna schválila (.pdf) 21. prosince 2018 ve znění některých pozměňovacích návrhů, které se však netýkaly oznamovací povinnosti nadnárodních korporací. Pro návrh hlasovali poslanci všech poslaneckých klubů, pouze Piráti se zdrželi. Schválený návrh zákona byl postoupen Senátu, který jej projednal na schůzi 30. ledna 2019. Senát vrátil návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které se však také netýkaly oznamovací povinnosti nadnárodních korporací. Poslanecká sněmovna setrvala (.pdf) na původním znění návrhu zákona, a tak byl 12. března 2019 zákon schválen, následně podepsán prezidentem republiky a 27. března 2019 byl ve sbírce zákonů vyhlášen jako zákon č. 80/2019 Sb.

Ustanovení § 38da pak bylo novelizováno zákonem č. 609/2020 Sb. Nově (.pdf, str. 96) tedy např. stačí podávat zmiňované oznámení jen jednou ročně, navýšen byl také limit, do kterého nemusí být oznámení podáváno, a to ze 100 000 na 300 000 korun.

Digitální Česko Právní stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Základem Digitálního Česka bude jedna digitální identita pro každého občana, kde budou všechny služby státu dostupné na jednom místě.“

Programové prohlášení vlády, str. 12

Na začátku roku 2020 došlo, v duchu koncepce Digitální Česko, ke schválení dvou významných zákonů, které vytvářejí legislativní základ pro jednotnou digitální identitu. Jako zastřešení digitální identity může být chápán Portál občana, který postupně rozšiřuje své dostupné služby.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Plnění tohoto slibu započalo 3. října 2018, kdy vláda přijala usnesením č. 629 tři strategické materiály, které dohromady tvoří koncepci Digitální Česko – Česko v digitální Evropě (v gesci Úřadu vlády, .pdf), Informační koncepce České republiky (v gesci Ministerstva vnitra, .pdf) a Digitální ekonomika a společnost (v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, .pdf).

„Na nejvyšší (první) úrovni se koncepce programu Digitální Česko skládá ze 3 pilířů (dílčích koncepcí). Na druhé úrovni každý pilíř obsahuje několik ‚hlavních cílů‘. Na třetí se pak každý hlavní cíl rozpadá na několik ‚dílčích cílů‘,“ popisuje (.pdf, str. 4) tuto koncepci blíže dokument Metodika řízení programu Digitální Česko.

„Centrálním, koordinačním a řídícím orgánem programu Digitální Česko a těchto tří celků bude Rada vlády pro informační společnost (dále jen ‚RVIS‘), v čele s vládním zmocněncem pro IT a digitalizaci, ve spolupráci s ministerstvy, v souladu s jejich gescí, dle Kompetenčního zákona,“ píše se v úvodním programu Digitální Česko (.pdf, str. 8).

Cíl jednotné elektronické identity je rozvíjen především v rámci Informační koncepce ČR v gesci zejména Ministerstva vnitra (.pdf, str. 20, 25). Vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci se stal Vladimír Dzurilla. Činností Rady vlády pro informační společnost (RVIS) je rozvoj veřejné správy a eGovernmentu, především v oblastech vyplývajících ze strategických dokumentů Evropské komise a vlády České republiky.

Usnesení č. 629 ukládá mimo jiné ministru vnitra a dalším členům vlády naplňování cílů, které jsou stanoveny v přijatých dokumentech. V dokumentu Shrnutí implementačních plánů pro 2019 (.pdf) vláda stanovila konkrétní záměry, které chtěla naplnit pro rok 2019. Digitální identitu tento dokument obsahuje v rámci konkrétních priorit Informační koncepce. Jde o následující oblasti: „Uživatelsky přívětivé a efektivní ‚on-line‘ služby pro občany a firmy“, „Digitálně přívětivá legislativa“, „Rozvoj celkového prostředí podporující digitální technologie“, „Zvýšení kapacit a kompetencí zaměstnanců ve veřejné správě“ a „Efektivní a centrálně koordinované ICT veřejné správy“. (.pdf, str. 4–7)

Od konce června 2019 se nám podařilo dohledat změny především v oblastech „Digitálně přívětivá legislativa“ a „Rozvoj celkového prostředí podporující digitální technologie“:

  • Vláda podpořila novelu bankovního zákona umožňující využití BankID pro přihlášení do služby eGovernment a návrh tohoto zákona byl následně schválen. Od návrhu zákona si předkladatelé slibovali výrazné zjednodušení fungování eGovernmentu pro občany, protože zmizí například nutnost užívání datové schránky i samotné zřízení elektronické identity. V únoru 2020 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů. Dodejme však, že aby banky mohly službu elektronické identifikace za účelem čerpání jiných než bankovních služeb poskytovat, musí jejich technická řešení projít akreditačním procesem u Ministerstva vnitra ČR. Aktuální seznam akreditovaných poskytovatelů je dostupný na stránkách ministerstva.

Navrhovaná právní úprava vytváří podmínky pro vznik tzv. bankovní identity. Bankovní identita představuje jednoduchou a bezplatnou formu přístupu ke službám e-Governmentu i on-line službám soukromého sektoru pro přibližně 5 milionů občanů, kteří používají internetové bankovnictví.“ (.pdf, str. 8)

Shrnutí implementačních plánů 2020 pak k BankID uvádí:

„Projekt BankID umožní do jednoho roku přístup ke službám státu prostřednictvím stejných přihlašovacích údajů, které využíváme do svého internetového bankovnictví. Jednoduchá dostupnost pro 5,5 milionu lidí.“ (.pdf, str. 2)

  • V březnu 2019 do Sněmovny zamířil poslanecký návrh zákona o právu na digitální službu. Ten získal podporu napříč všemi poslaneckými kluby a podepsalo se pod něj celkem 137 poslanců. Vláda k návrhu vydala souhlasné stanovisko (.pdf), nicméně vytýká mu např. příliš optimisticky nastavené termíny pro jeho realizaci či absenci důkladné analýzy dopadů a doporučuje ho během projednávání upravit. Podle důvodové zprávy má zákon posílit práva občanů a firem na to, aby jim státní správa poskytovala své služby elektronicky (.pdf, str. 14). Zákon byl vyhlášen v lednu 2020 ve Sbírce zákonů. Tento zákon pak má být legislativním základem jednotné digitální identity.

Základním nosnou myšlenkou návrhu zákona je vložit do rukou každého uživatel služby právo na digitální službu, a tedy na využití skutečně elektronické veřejné správy. Základním cílem, a zároveň i důvodem předložení návrhu zákona, je stanovit obecné právo pro fyzické a právnické osoby týkající se poskytování digitálních služeb jako rovnocenných forem jinak nedigitální (avšak objektivně digitalizovatelné) služby a zároveň ustanovení odpovídají povinnosti orgánů veřejné moci takové digitální služby za podmínek stanovených návrhem zákona poskytnout.“ (.pdf, str. 16, gramatické chyby původní)

Schválené zákony jednak vytvářejí prostředí pro přístup k eGovermentu a zároveň garantují nárok občanů na eGovernment jako rovnocenný k službám nedigitálním.

Jako zastřešení digitálních služeb pak lze chápat Ministerstvem vnitra budovaný Portál občana. Ministerstvo vnitra o portálu uvádí:

„Portál občana je personalizovaným místem pro poskytování služeb občanovi. Jde o poskytování přímé, tedy přímo z prostředí portálu, nebo přenesené, tedy odkázáním občana na portály dalších úřadů bez nutnosti opětovného přihlašování a ověřování identity. Aby občan mohl začít využívat služby na Portálu občana, musí nejdříve v přihlášení prokázat svou totožnost.“

V současnosti existuje celkem 8 možností přihlášení se do systému, například:

Rozvoj Portálu občana není ani zdaleka u konce. V dokumentu Shrnutí implementačních plánů spadá Portál občana pod Ministerstvo vnitra. Rozvoj projektu pokračuje i nadále, pro roky 2021 a 2022 jsou předpokládány investice ve výši 3,8 mld. Kč a pro další období další investice ve výši 1,5 mld. Kč (.pdf, str. 13). Seznam (.pdf) služeb, které portál ovládá, se neustále rozšiřuje, v současné době skýtá již přes 230 úkonů. Pro mnoho z nich je však nutné zřízení datové schránky. V některých případech, jak je ze seznamu patrné, figuruje Portál občana jako prostředník; tj. skrze něj se dostaneme na příslušné portály, které danou funkci vykonávají. Mezi dostupné služby patří například: 

  • Výpis bodového hodnocení řidiče
  • Podání daňového přiznání
  • Výpis z Rejstříku trestů
  • Výpis z živnostenského rejstříku
  • Vyřízení živnostenského oprávnění
  • Požádání o potvrzení bezdlužnosti
  • Informace z katastru nemovitostí
  • Přístup k eReceptu
  • Informace o pracovní neschopnosti
  • Přehled o důchodovém pojištění
  • Notifikace platnosti dokladů
  • Portály obcí a měst

Nicméně stále platí, že k mnoha službám se občan dostane pouze zprostředkovaně. Nutnost zřízení datové schránky platí u mnoha úkonů. Jak uvádí web Lupa.cz, „ovšem pokud nemáte svou vlastní datovou schránku (fyzické osoby), jsou pro vás ony výpisy z rejstříků veřejné správy i nadále (elektronicky, přes portál) nedostupné". Zmiňme však, že nejběžnější služby, jako například výpis z bodového hodnocení řidiče nebo výpis z Rejstříku trestů, mohou proběhnout i bez datové schránky. Zda je daná služba dostupná bez datové schránky, můžeme najít v aktualizovaném seznamu (.pdf). Uveďme, že pro právnické osoby je datová schránka povinná a momentálně se spekuluje nad tím, že od roku 2023 bude povinná i pro podnikající fyzické osoby (OSVČ). Jako jiný příklad zprostředkovaných služeb můžeme uvést případy, kdy Portál občana funguje jen jako křižovatka, která uživatele odkáže na příslušné servery (.pdf, od str. 3) jako Českou správu sociálního zabezpečení, Daňový portál Finanční správy ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí/Úřad práce, Celní správu a službu eRecept.

Elektronický dálniční kupon Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Místo dálničních známek zavedeme elektronický dálniční kupon, který bude možné koupit prostřednictvím mobilní aplikace či internetu.“

Programové prohlášení vlády, str. 17

Vládní novela, která umožňuje zavedení elektronických dálničních kuponů, byla přijata v roce 2019. Od prosince 2020 si řidiči mohou kupovat elektronické dálniční známky s platností na rok 2021. Papírové známky se již nevyužívají.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vláda v únoru 2019 předložila Poslanecké sněmovně novelu (.pdf) zákona o pozemních komunikacích, jež umožnila zavedení elektronických dálničních kuponů. Ve třetím čtení, které proběhlo 12. července 2019, byl návrh zákona schválen. Senát návrh následně projednal a schválil ve znění postoupeném Sněmovnou dne 14. srpna 2019. Zákon byl poté 5. září 2019 vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 98 pod číslem 227/2019 Sb.

V listopadu 2019 vyhlásil Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) soutěž na dodavatele elektronických dálničních známek na obchodních místech. V lednu 2020 poté SFDI uzavřel smlouvu s dodavatelem systému elektronických dálničních známek. Hodnota této zakázky byla 480 milionů Kč vč. DPH. Ročně pak mají elektronické dálniční známky uspořit až 120 milionů Kč. I přesto vyvolala nejen cena, ale i jiné části zakázky značnou diskuzi. Ta vedla až k výměně na postu ministra dopravy. Vladimír Kremlík (za ANO) byl odvolán a ve funkci jej v lednu 2020 nahradil Karel Havlíček (za ANO).

Ihned po nástupu Karla Havlíčka do čela ministerstva byla původní zakázka zrušena. „Začíná nové kolo, nová zakázka bude lépe strukturovaná, jednodušší, poučili jsme se,“ řekl Havlíček. Ve stejnou chvíli se také ozval podnikatel v IT Tomáš Vondráček s návrhem vytvoření systému zdarma. Koncem ledna 2020 tak začal tzv. hackathon, kterého se zúčastnilo šest desítek dobrovolníků za účelem vytvoření systému pro elektronické dálniční známky. V rámci projektu pak vznikl návrh systému na prodej elektronických dálničních známek. Úsilí programátorů však nebylo využito a Ministerstvo dopravy v březnu 2020 oznámilo uzavření smlouvy se státním podnikem CENDIS za 128 milionů Kč. Podnik nicméně oznámil, že využil jisté myšlenky vzniklé právě z hackathonu.

Zavedení elektronických kuponů je platné od ledna roku 2021, kdy zákon nabyl účinnosti. Podle nového zákona se již nepočítá s vydáváním papírových dálničních kuponů a s jejich vylepováním na čelní sklo vozidla. Elektronickou dálniční známku lze v současné době zakoupit přes e-shop, v síti obchodních míst (Česká pošta a EuroOil) nebo v samoobslužném kiosku. Tyto kiosky jsou umístěny (.pdf) zejména v příhraničních oblastech před vjezdy na zpoplatněný úsek. Mobilní aplikace, v níž by motoristé mohli elektronickou dálniční známku zakoupit, však k dispozici není.

Ceny ani jednotlivé druhy dálničních známek se nemění. Řidiči si stále mohou zakoupit roční, třicetidenní nebo desetidenní známku. Nově má roční známka klouzavou platnost, a platí tedy 365 dní od vybraného data.

Spuštění prodeje v prosinci 2020 provázely problémy. Web edalnice.cz, na němž se elektronické dálniční známky prodávají, několik hodin nefungoval z důvodu přetížení systému. Později během dne byl přístup k webu obnoven. I přes potíže bylo dle Ministerstva dopravy hned první den prodáno celkem 2861 elektronických dálničních známek.

Další problémy se objevily později. Systém totiž nevracel peníze, pokud lidé špatně vyplnili registrační značku. To se však změnilo v dubnu 2021, kdy Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) připravil způsob, jak si řidiči, kteří při nákupu dálniční známky omylem zadali neexistující SPZ, mohou zažádat o vrácení úhrady. „Nárok (na vrácení úhrady, pozn. Demagog.cz) lze uplatnit na elektronické dálniční známky prodané kdykoliv v minulosti, které obsahují prokazatelně neexistující SPZ, zakoupené jak v e-shopu, tak na fyzickém obchodním místě. Pokud si však řidič zakoupil dálniční známku na SPZ vozidla, které existuje, ale patří někomu jinému, v takovém případě peníze vrátit nelze. Chráníme se tak před zneužitím systému,uvedla Lucie Bartáková, ředitelka sekce pro správu finančních zdrojů SFDI.

Poplatky motoristé hradí v hotovosti v síti obchodních míst nebo elektronicky platební kartou či bezhotovostním převodem na určený účet. Elektronický kupon je vázán na poznávací značku auta a podle ní je také prováděna kontrola. Koncem února 2021 Ministerstvo dopravy v tiskové zprávě informovalo, že za první měsíc kontrol Policie ČR odhalila téměř dva tisíce řidičů bez platné dálniční známky. „Kontrola je prováděna přímo na zpoplatněném úseku dálnice prostřednictvím hlídkových vozidel vybavených kamerovým systémem pro rozpoznávání SPZ nebo za pomoci vzdáleného připojení ke kontrolním branám nebo kontrolou na odpočívkách a parkovištích,uvádí web edalnice.cz.

Elektronické dálniční kupony lze koupit skrze webové rozhraní uzpůsobené pro mobilní telefony, nikoli však prostřednictvím mobilní aplikace. Jelikož jde o jednu z možností uvedených ve vládním prohlášení a vláda skutečně zavedla elektronické známky, hodnotíme slib jako splněný.

Elektronický recept Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Upravíme legislativu tak, aby bylo možné využívat elektronický recept v plném rozsahu, včetně kontroly lékových interakcí a celkové preskripce pacienta.“

Programové prohlášení vlády, str. 29

Novela zákona, která umožňuje přístup k lékovému záznamu ze strany lékařů, farmaceutů i pacientů samotných, nabyla účinnosti od 1. prosince 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Druhá vláda Andreje Babiše předložila Poslanecké sněmovně 10. října 2018 návrh (.pdf) novely zákona o léčivech. Návrh novely zákona (.pdf, str. 9) přidává do zákona o léčivech § 81d o lékovém záznamu, který „umožňuje pacientovi, lékaři, farmaceutovi a klinickému farmaceutovi nahlížení na údaje o léčivých přípravcích předepsaných a vydaných konkrétnímu pacientovi, které jsou obsažené v centrálním úložišti elektronických receptů, včetně jejich dalšího zpracování“. To by mělo vést k omezení nežádoucích interakcí léčivých přípravků, jejich duplicitnímu používání (.pdf, str. 3) a dále také k zajištění vyšší míry bezpečí pacienta (.pdf, str. 7).

Díky přístupu k lékovému záznamu budou mít lékaři, lékárníci a kliničtí farmaceuti možnost kontrolovat lékovou interakci a celkovou preskripci pacienta. Nebudou tak odkázáni pouze na slovní vyjádření pacienta, které může být nepřesné. Do svého lékového záznamu bude mít rovněž přístup pacient.

Senát tuto novelu vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které ztěžovaly přístup k údajům o předepsaných lécích ze strany farmaceutů. Senát chtěl zavést tzv. opt-in systém, kdy by pacient musel nejprve vyslovit souhlas s přístupem k údajům (návrh, změny pro § 81e, odst. 7 a dále). Sněmovna však setrvala na původním znění návrhu a novelu schválila v září 2019 (.pdf). Novela zákona o léčivech byla 18. října 2019 vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 262/2019 Sb. a účinnosti nabyla 1. prosince 2019.

Přijetím novely zákona došlo k legislativnímu uvedení výše zmíněných bodů programu elektronické preskripce do praktického užívání. Stav schopností systému, naposledy aktualizovaný k srpnu 2020, je k nahlédnutí zde (pdf.). Dodejme, že k 17. září 2021 bylo tento rok předepsáno přibližně 53,3 milionu eReceptů.

Investiční plán země Hospodářství Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme strategický investiční plán země – zajistíme inventuru připravovaných investic a syntézu analytických materiálů jednotlivých ministerstev tak, aby byl plán pro zásadní investice závazný včetně zajištění zdrojů a jejich udržitelnosti.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

Detailní znění Národního investičního plánu bylo zveřejněno v prosinci 2019. Dokument se nicméně podobá spíše seznamu možných investic než závaznému investičnímu plánu. Jedním z podstatných problémů je absence podrobnějšího plánu zajištění financí.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš představil 26. listopadu 2018 po několikerém odkladu Národní investiční plán ČR na období let 2019–2030. Plán podle Andreje Babiše obsahoval více než 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu Kč, přičemž 1,23 bilionu mělo být vyčleněno na investice do roku 2022. V rámci příprav dle vyjádření premiéra Babiše proběhl rozsáhlý sběr dat provedený Ministerstvem pro místní rozvoj, při němž měly být osloveny nejen všechny resorty, ale i obce, města a kraje. Za tímto účelem Andrej Babiš vyjížděl na jaře roku 2018 spolu se svou první vládou do regionů, kde obcím a krajům sliboval investice ve výši přesahující 100 miliard Kč. Výsledkem sběru dat mělo být dle Babiše „vytvoření mapy investičních preferencí, která bude nyní konfrontována s kapitálovými možnostmi České republiky“. Detailní znění Národního investičního plánu však dlouhou dobu nebylo dostupné. Po většinu roku 2019 vláda interní materiál odmítala zveřejnit.

V Poslanecké sněmovně se v březnu 2019 premiér k tématu například vyjádřil takto: „Můj nápad – Národní investiční plán. Tady je. Už ho mám asi dva měsíce. Ale není připraven.“ (video, 1:05:59) Na dotaz (video, 1:11:50) Víta Rakušana v rámci poslaneckých interpelací, který se týkal termínu představení Národního investičního plánu poslancům, Babiš reagoval: „My to připravujeme. Řešíme rozpočet 2020. Ano. A není kam spěchat.“ (video, 1:12:45)

Podobně se premiér Babiš vyjadřoval i v dubnu 2019. V květnu poté uvedl (video, 25:51), že Národní investiční plán bude zveřejněn nejpozději do konce roku 2019. Zpřístupnění se mimo jiné domáhali také Piráti. Předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek dokonce kvůli tomu v srpnu 2019 podal na premiéra žalobu. Ta však nebyla úspěšná, jelikož soud dokument označil za politický materiál.

V září 2019 oznámili premiér Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček podepsání memoranda o spolupráci vlády a čtyř největších komerčních bank – ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a UniCredit Bank. Dohodli se na vzniku Národního rozvojového fondu, který by měl zajistit částečné financování investičních projektů obsažených v Národním investičním plánu. Na začátek byla fondu přislíbena investice 7 miliard korun.

Ke zveřejnění (.pdf) Národního investičního plánu následně došlo až v prosinci 2019. Prezentován byl pod názvem Země budoucnosti pro 11 milionů lidí. Plán je určen pro období let 2020–2050. Počítá (.pdf, str. 7) se zhruba 20 000 investičními projekty v celkové výši kolem 8 bilionů korun. Největší prioritou mají být investiční akce v dopravě, na které je vyčleněno 77 % z celkové částky. Co se týče samotné podoby dokumentu, už první strany uvádí (.pdf, str. 8): „Smyslem Národního investičního plánu rozhodně není diktovat konkrétní investice (…). Jde o živý dokument. Předpokládá, že v průběhu času dojde k jeho postupnému upravování a zpřesňování. Projekty budou muset projít prioritizací, evaluací.“ Na povahu materiálu upozorňuje ve své reakci také veřejnost. Největší problémy představuje absence časového harmonogramu, zajištění financování či nesprávné odhady ekonomických nákladů.

Zajištění zdrojů, které slib vlády výslovně předpokládá, lépe řečeno jejich absenci, kritizovali mimo jiné poslanec Vojtěch Munzar (ODS), Miroslav Kalousek (TOP 09), Pirátská strana nebo ekonom Michal Skořepa. Tento nedostatek v prosinci 2019 připustil i vicepremiér Jan Hamáček: „Teď začíná ta zajímavější část, kdy musíme vést diskusi o tom, jaké jsou priority, časový horizont a kde na to investoři vezmou peníze. Ale to je fáze dvě a tři. Fází jedna bylo plán sestavit.Stejně tak učinil i sám Andrej Babiš: „Stěžejní je to, aby se projekty připravovaly. Ne že se bude čekat, až bude vyřešené celé financování, ministr musí vědět, co má popohnat a začít chystat, i když ještě nemá peníze.“

Správnost a přesnost finančních odhadů pak zpochybňovali například poslanci Petr Beitl (ODS), Petr Fiala (ODS) a Jakub Michálek (Piráti) či Jan Pavel z Národní rozpočtové rady.

Zveřejněný Národní investiční plán byl bez pochyb významným krokem ke splnění slibu, vzhledem k jeho podobě a podstatným nedostatkům jej však nelze považovat za konečnou a úplnou realizaci předvolebního závazku vlády. Za definitivní jej, jak naznačují jednotlivé výroky, nepovažovali sami tvůrci dokumentu, opozice, vláda ani odborníci. Chybějící časový a finanční harmonogram pak vylučují i slibovanou závaznost. Chybí také přehled či potenciál zajištění zdrojů, což je jeden z aspektů vládního slibu. Dokument se totiž podobá spíše seznamu možných investic než závaznému investičnímu plánu. Nicméně vláda skutečně určitý Národní investiční plán připravila, a slib tak hodnotíme jako částečně splněný.

Pro úplnost doplňme, že z Národního investičního plánu částečně vychází také tzv. Národní plán obnovy (.pdf, str. 7), který má mimo jiné pomoci „vyvést českou ekonomiku z krize vyvolané pandemií“ covidu-19 (.pdf, str. 10). Jedná se o plán reforem a investic umožňující České republice čerpat finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost v rámci unijního plánu obnovy Next Generation EU. Národní plán obnovy, který vláda schválila 17. května 2021, počítá s investicemi ve výši téměř 200 miliard Kč (.pdf). Z toho cca 172 miliard má pocházet z grantů EU, 28 miliard pak z národních zdrojů. Musíme nicméně zdůraznit, že se tento materiál vztahuje pouze k období let 2021–2023. Ačkoli bude možné prostředky z fondů EU čerpat až do roku 2026 (.pdf, str. 4), nejedná se o dokument, který by byl dlouhodobým strategickým investičním plánem České republiky.

Nebudeme zvyšovat daňovou zátěž Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nebudeme zvyšovat daňovou zátěž.“

Programové prohlášení vlády, str. 5

V roce 2020 ke zvýšení daňové zátěže nedošlo nebo došlo ke zvýšení pouze nepatrnému. Naopak v roce 2021 došlo k výraznému snížení.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Předestřeme, že otázka daní byla předmětem sporu mezi vládními stranami už od vzniku koalice. ČSSD chtěla zavést řadu opatření včetně sektorové daně pro banky, na nichž však nebyla shoda uvnitř koalice. Pro účely hodnocení tohoto slibu pak bereme v potaz pouze realizované kroky. Zároveň dodejme, že daňový balíček pro rok 2019 schvalovala ještě první vláda Andreje Babiše, tudíž jí zavedené změny nelze přikládat vládě stávající. Sledujeme tedy roky 2020 a 2021.

V roce 2020 došlo ke zvýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků, lihu a hazardu. Naopak ke snížení daně došlo u vybraného zboží a služeb. Do druhé snížené sazby 10 % se zařadila oblast stravování, některé řemeslné a odborné služby nebo vodné a stočné. V neposlední řadě také došlo ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí.

V roce 2021 bylo nejvýraznější daňovou změnou zrušení takzvané superhrubé mzdy, tedy metody, kdy se daň z příjmu vypočítávala ze základu daně tvořeného hrubou mzdou navýšenou o odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. Nově bylo zavedeno zdanění o sazbách 15 a 23 % a byla zvýšena základní sleva na poplatníka o 3 tisíce korun na 27 840 Kč. Novinkou pro rok 2021 je také tzv. paušální daň pro živnostníky s ročním příjmem do 1 milionu korun.

Pro určení daňové zátěže však nepracujeme s jednotlivými sazbami daně, nýbrž s obecnými ukazateli. To, že vláda zvýší některé sazby daní, totiž nemusí nutně znamenat zvýšení celkového daňového zatížení. Navíc na různé skupiny daňových subjektů dopadá tato zátěž nerovnoměrně. Celkovou úroveň daňové zátěže v zemi nejlépe vyjadřuje tzv. složená daňová kvóta, která je podílem všech daní a příspěvků na sociální a zdravotní zabezpečení na HDP. Tuto veličinu sleduje mimo jiné OECD.

Složená daňová kvóta je nejpoužívanějším ukazatelem, její zvýšení či snížení však nemusí vždy implikovat zvýšení či snížení daňového zatížení. Hodnota kvóty může být ovlivněna také efektivitou výběru daní. Pokud se zlepšuje výběr daní, zvyšuje se hodnota čitatele (vybraných daní), zatímco jmenovatel (HDP) zůstává stejný. Složená daňová kvóta tak stoupne. Naopak pokud množství vybraných daní klesá, snižuje se i složená daňová kvóta.

Na grafu vidíme data o složené daňové kvótě publikované v lednovém Fiskálním výhledu ČR (.pdf, str. 17) a březnové příručce Státní rozpočet 2021 v kostce (.pdf, str. 17). Při výpočtu kvóty v těchto případech použilo Ministerstvo financí odlišné metodiky, trend se však shoduje.

Dle námi získaného vyjádření Ministerstva financí je daňová kvóta ve Fiskálním výhledu ČR počítána jako poměr aktuálních daňových příjmů včetně příspěvků na sociální zabezpečení (sociální, důchodové a úrazové pojistné) a hrubého domácího produktu v metodice ESA 2010.

Daňová kvóta pro Rozpočet v kostce se vypočítává jako poměr daňových příjmů na hotovostním základě (včetně příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení, příspěvků na státní politiku zaměstnanosti a příjmů z povinného zdravotního pojištění) a hrubého domácího produktu. Tento výpočet je založen na položkách rozpočtové skladby státního rozpočtu.

Podle odhadu v lednovém výhledu se daňová kvóta z roku 2019 na rok 2020 zvýšila o desetinu procentního bodu, zatímco výpočet kvóty v březnové příručce navýšení nesleduje. V roce 2020 ale mohou být data zkreslena vlivy vyplývajícími z koronavirové pandemie. Hrubý domácí produkt, který je jmenovatelem výpočtu kvóty, poklesl podle Českého statistického úřadu v roce 2020 o 5,6 %. Příjmy státu z daní a odvodů na sociálním a zdravotním pojištění, jež tvoří ve výpočtu stranu čitatele, podle údajů z březnové příručky nominálně klesly (.pdf, str. 16) oproti roku 2019 o 2 %, ačkoli od roku 2012 tyto příjmy v běžných cenách narůstaly. Pokles zaznamenaly i běžné daňové příjmy.

V predikcích pro rok 2021 na grafu vidíme výrazné snížení hodnoty složené daňové kvóty, které je zřejmě zapříčiněné především změnami výpočtu a sazby daně z příjmů fyzických osob. Dopady této změny na příjmovou stranu rozpočtu odhaduje (.pdf, str. 5) Národní rozpočtová rada jen v roce 2021 na téměř 90 miliard korun. Tato změna má tedy přímý a výrazný vliv na čitatel složené daňové kvóty, a tedy hodnotu kvóty jako takové.

Jak jsme již předestřeli v úvodu, druhá vláda Andreje Babiše, jež nastoupila v červnu 2018, ovlivňovala daňovou zátěž pouze pro roky 2020 a 2021. V roce 2020 ke zvýšení daňové zátěže nedošlo nebo došlo ke zvýšení pouze nepatrnému. Naopak v roce 2021 došlo k výraznému snížení. Proto slib hodnotíme jako splněný.

Nové dálnice Hospodářství Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Do roku 2021 zprovozníme 210 kilometrů dálnic, z toho 110 kilometrů dálnic nových a 100 kilometrů modernizované D1. Do roku 2021 rozestavíme dalších 180 km dálnic.“

Programové prohlášení vlády, str. 16

Do konce roku 2021 má být dle dat Ředitelství silnic a dálnic zprovozněno již 202,1 km dálnic, z toho 97,4 km modernizované D1 a 104,7 km dálnic nových. Rozestavěno však bylo pouze 141,7 km dálnic.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Podle dat dostupných na webu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) bylo od nástupu současné vlády, tedy od června 2018, do září 2021 zprovozněno celkem 126,7 km dálnic (včetně modernizace D1). Výstavba všech těchto dálnic, kromě D46 (.pdf, str. 4) a D6 (.pdf, str. 4), byla zahájena již před rokem 2018. Ve výstavbě, s plánovaným zprovozněním ještě v roce 2021, je dále podle ŘSD 75,4 km dálnic (včetně modernizace D1). To znamená, že koncem roku 2021 by mělo být zprovozněno celkem 202,1 km dálnic (včetně modernizace D1).

Samotná délka modernizované D1 činí ve sledovaném období 97,4 km (z toho 63,6 km hotových a 33,8 má být dokončeno do konce roku 2021). Nově postavených dálnic je pak 104,7 km (z toho 63,1 km hotových a 41,6 km má být dokončeno do konce roku 2021).

Co se týká zahájení výstavby nových dálnic, bez modernizace dálnice D1, byla v roce 2018 (od června) zahájena výstavba 33 km, v roce 2019 pak 40,2 km, v roce 2020 14,6 km a v roce 2021 53,9 km. Celkově za období vlády Andreje Babiše došlo k zahájení výstavby 141,7 km nových dálnic.

V této věci (výstavby dálnic) se na resort Ministerstva dopravy snesla vlna kritiky. Bývalý ministr dopravy Dan Ťok, člen vlády Bohuslava Sobotky a později prvnídruhé vlády Andreje Babiše, byl často kritizován opozicí, a dokonce i Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ). Výhrady k rychlosti přípravy staveb ze strany opozice i odborníků pak na resort dopravy směřovaly i za působení Ťokova nástupce Vladimíra Kremlíka i současného ministra Karla Havlíčka.

Zmiňme, že za problematický byl například považován úsek dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem na Vysočině, který byl nakonec modernizován více firmami. Opravy tohoto úseku dálnice přitom začaly již v březnu 2018. Stavba ale nabrala zpoždění a stát nakonec stavebním firmám Geosan Group, Toto Costruzioni Generali a SP Sine Midas Stroy vypověděl smlouvu. Oprava tak nanovo započala v květnu 2019 již pod taktovkou firmy Skanska. Rekonstrukcí další části tohoto dálničního úseku byla nakonec v lednu 2020 pověřena opět Skanska, která stavbu dokončila až v dubnu 2021 (.pdf).

Pomalost plánování a výstavby nových dopravních staveb si dle vyjádření uvědomuje i samotné Ministerstvo dopravy. Navrhlo tedy novelu zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, a stavebního zákona č. 183/2006 Sb., která by umožňovala povolit dopravní stavbu v jednom jediném řízení. „A to na základě méně podrobné dokumentace“, přičemž je s řízením „spojen také pouze jediný přezkum“. Tento tzv. liniový zákon, který předkládalo Ministerstvo dopravy společně s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem obchodu a průmyslu, úspěšně prošel legislativním procesem během roku 2020 a 13. října 2020 byl vyhlášen ve Sbírce zákonů.

Celkově tedy slib hodnotíme jako částečně splněný, neboť jak v případě dokončených nových dálnic, tak u modernizace D1 se skutečné číslo neliší od slíbeného o více než 10 %. Pouze u zahájených nových staveb je tato odchylka podstatně vyšší, a to 27 %.

Ochrana dlužníků Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme chráněné účty nebo jiné účinné řešení zajišťující, že po provedení exekuce srážkami ze mzdy nebude nezabavitelná částka podruhé stižena exekucí na bankovním účtu povinného.“

Programové prohlášení vlády, str. 24

Vláda podpořila novelu občanského soudního řádu, který zavádí chráněné účty, kde dlužníci mohou mít nezabavitelné finanční prostředky.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Velkou novelu exekucí, resp. vykonávacího řízení, předložila vláda 9. července 2019, avšak s absencí (.pdf) zavedení chráněných účtů. Původně přitom návrh úpravu chráněných účtů obsahoval; poté co byl odmítnut Legislativní radou vlády a přepracován, úprava chráněných účtů vypadla.

Chráněné účty však obsahuje návrh (.pdf, str. 5) předložený poslanci Patrikem Nacherem (ANO) a Kateřinou Valachovou (ČSSD) 28. srpna 2020. Vláda k poslaneckému návrhu vyjádřila souhlasné stanovisko (.pdf, str. 1). Pro návrh pak vládní poslanci hlasovali, a to jak ve třetím čtení, tak po vrácení návrhu Senátem.

Navrhovaný chráněný účet by měl zabránit neoprávněné exekuci finanční částky, která slouží k „uspokojování životních potřeb“ dlužníka a jeho rodiny (.pdf, str. 10). Novela zákona prošla legislativním procesem a 3. února 2021 byla vyhlášena ve Sbírce zákonů s původní účinností od 1. dubna 2021. Ta byla poté odložena o tři měsíce na 1. července 2021, aby se banky dostatečně připravily na zavedení tohoto speciálního bankovního účtu, jak uvádí důvodová zpráva návrhu odkladu (.pdf, str. 5).

Slib hodnotíme jako splněný, neboť vláda podpořila poslanecký návrh novely občanského soudního řádu, který obsahuje zavedení chráněného účtu, na kterém dlužník bude mít nezabavitelnou část platu či jiného příjmu.

Ochrana veřejnoprávních médií Právní stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zachováme stávající úpravu postavení veřejnoprávních médií. Budeme důsledně podporovat jejich nezávislost.“

Programové prohlášení vlády, str. 28

Legislativní postavení veřejnoprávních médií nebylo změněno. Připravovaná změna zákona o DPH, nevalorizování televizních a rozhlasových poplatků či podpora kandidátů spojených s politickými subjekty při volbách do mediálních rad, vyvolává pochyby o „důslednosti“ vládní podpory.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Pod pojem veřejnoprávní média neboli média veřejné služby lze zařadit Českou televizi (ČT), Český rozhlas (ČRo) a také, s jistými odlišnostmi od prvních dvou, Českou tiskovou kancelář (ČTK). V rámci našeho hodnocení se nejdříve zaměříme na to, zda byly provedeny či navrženy změny legislativy v této oblasti, dále na změny v dozorčích radách a následně na stav projednávání výročních zpráv České televize.

Změny právní úpravy

Současná vláda během svého působení nevypracovala ani nepředložila žádný návrh novely zákona o ČTK, ani zákona o České televizi. Vládní návrh, který se týkal mimo jiné změny zákona o Českém rozhlase, byl předložen v listopadu 2020, vztahoval se nicméně především k využívání rádiových kmitočtů (.pdf, str. 210).

Připomeňme, že návrh novely zákona o ČT v říjnu 2020 předložil Sněmovně poslanec KSČM Zdeněk Ondráček. Vláda však k tomuto návrhu, který chtěl „umožnit Radě České televize rozhodovat o stížnostech směřujících na jiné zaměstnance České televize než jen na jejího generálního ředitele“ (.pdf, str. 2), vydala nesouhlasné stanovisko a zmíněnou změnu označila za nesystémovou (.pdf, str. 3).

Uveďme, že návrh Zdeňka Ondráčka se týkal také změny zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Jedním z jeho cílů bylo umožnit (.pdf, str. 1–2) domácnostem vyvázat se z povinnosti tyto poplatky platit, pokud „rozhlasové nebo televizní vysílání nesledují“. Vláda ve zmíněném stanovisku nesouhlasila ani s touto změnou a uvedla (.pdf, str. 1), že by přijetím novely „došlo k nezanedbatelnému snížení objemu finančních prostředků určených na plnění úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového a televizního vysílání“.

Podle vlády je nutné jakékoli změny systému výběru těchto poplatků pečlivě posuzovat s ohledem na to, jaký dopad budou mít na plnění veřejné služby. „Jen tak bude možno se vyvarovat zásadním, negativním a nevratným dopadům na činnost Českého rozhlasu a České televize, které by mohly znamenat bezprostřední ohrožení plnění úkolů, které mají zajišťovat podle zákona,“ uvádí dále vládní stanovisko z listopadu 2020 (.pdf, str. 1). Podobné vyjádření pak obsahuje (.pdf, str. 1) také stanovisko vlády k dřívějšímu návrhu SPD, který chtěl od koncesionářských poplatků osvobodit některé skupiny osob s nízkými příjmy (.pdf, str. 2). Upřesněme, že návrh SPD ani návrh Zdeňka Ondráčka Sněmovna zatím neprojednala.

Ve spojitosti se snížením objemu finančních prostředků pro média veřejné služby je dobré zmínit, že na začátku června 2021 Poslanecká sněmovna neschválila prodloužení výjimky z DPH pro ČT a Český rozhlas. Ty tak měly přijít o možnost uplatňovat nárok na odpočet DPH, a ročně tak dohromady měly přijít o zhruba 420 milionů Kč. Návrh prodloužit současnou výjimku podal v rámci pozměňovacího návrhu k projednávané novele zákona o dani z přidané hodnoty poslanec Zbyněk Stanjura (ODS). Při hlasování o jeho návrhu (.pdf) se však kromě poslanců SPD zdržela velká většina poslanců hnutí ANO, a návrh tak byl zamítnut. Zmiňme, že poslanci dalších stran včetně vládní ČSSD hlasovali pro prodloužení výjimky. Vládní poslanci ale při tomto hlasování jako celek zachování stávající výjimky nepodpořili.

V červenci 2021 však Senát vrátil novelu zákona o DPH Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy a Sněmovna následně na pozměňovací návrh Senátu přistoupila přes neutrální stanovisko ministryně Schillerové k tomuto bodu. Díky tomu mohou veřejnoprávní média využívat širší nároky na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) až do konce roku 2024.

Dozorčí rady

Dále zmiňme, že možným faktorem vlivu vlády v oblasti veřejnoprávních médií je volba členů jejich dozorčích rad. Ti jsou voleni Poslaneckou sněmovnou. Tato volba je nicméně obvykle tajná.

Změny nastaly například v tzv. velké vysílací radě, tedy Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která má ze zákona třináct členů volených na 6 let. Od nástupu současné vlády zde došlo k výměně jedenácti členů. Zmínit můžeme například zvolení Ladislava Jakla v dubnu 2019. Tento bývalý spolupracovník Václava Klause dříve kandidoval také za hnutí SPD, které jej rovněž do rady navrhlo. Jakl přitom veřejně uváděl, že by se měla veřejnoprávní média zrušit. V březnu 2019 byl do RRTV zvolen také Vadim Petrov za hnutí ANO, který dlouhodobě kritizuje například Českou televizi, jež podle něj „není nestranná“ a „dělá vlastní politiku“. Rozruch způsobil radní Českého rozhlasu Josef Nerušil, který oznámil svoji kandidaturu ve volbách do Poslanecké sněmovny na podzim 2021. Josef Nerušil, který bude na kandidátce SPD, přitom Radu opustit neplánuje

Radě ČT, která má podle zákona 15 členů volených na 6 let, proběhlo od nástupu současné vlády celkem šest změn. V březnu 2020 byli do této rady zvoleni bývalý šéf televizního zpravodajství Roman Bradáč, ekonom Pavel Kysilka a bývalý poslanec za ČSSD Jiří Šlégr. V květnu 2020 se poté novými radními stali ekonomka Hana Lipovská, moderátor Lubomír Veselý a novinář Pavel Matocha. Opoziční poslanci květnovou volbu nových členů poměrně silně kritizovali a hovořili o ohrožení nezávislosti veřejnoprávní televize.

Dne 11. listopadu 2020 byla Radou ČT odvolána dozorčí komise na návrh radní Hany Lipovské. Následně 18. listopadu 2020 oznámili rezignaci na svou funkci předseda Rady ČT René Kühn a tehdejší místopředseda Jaroslav Dědič. Při hlasování o odvolání dozorčí komise se Kühn hlasování zdržel a Dědič se schůze neúčastnil. Uveďme, že Senát Parlamentu ČR dalšího dne přijal usnesení, dle kterého odvolání dozorčí komise nebylo v souladu se zákonem.

Právní posudek zpracovaný pro Stálou komisi Senátu pro sdělovací prostředky například označil (.pdf, str. 4) jednání Rady ČT za netransparentní a proti smyslu základních ustanovení zákona o České televizi. Volební výbor následně doporučil (.pdf) Poslanecké sněmovně zabývat se neprodleně situací v Radě ČT. Doplňme, že volba nových členů dozorčí komise proběhla 25. listopadu 2020.

Mediální pozornost přitáhla také žádost Rady ČT o zpracování posudku, zda je ředitel České televize Petr Dvořák ve střetu zájmů. Posudek by měl vyhodnotit, zda Dvořák svým spoluvlastnictvím společnosti Gopas porušuje zákon o České televizi. Radní Hana Lipovská, která Dvořáka vyzvala, aby možný střet zájmů vysvětlil, dorazila do budovy televize za doprovodu dvou neuniformovaných policistů. Dvořák počínání Lipovské označil za manipulativní a upozornil na to, že kdyby byl na jednání Rady ČT přítomen, k celé záležitosti by se mohl vyjádřit rovnou.

Poslanec za KDU-ČSL Jan Bartošek v květnu 2021 navrhl, aby Sněmovna jednala o odvolání Hany Lipovské z Rady ČT. Poslanecká sněmovna ale rozhodla, že tento bod projednávat nebude. Kontroverzním krokem radní Lipovské bylo také oznámení její kandidatury za Volný blok ve volbách do Poslanecké sněmovny na podzim 2021. V Radě ČT přitom chtěla zůstat.

Dne 7. září 2021 však sněmovní volební výbor doporučil (.pdf) Poslanecké sněmovně odvolání Hany Lipovské z Rady České televize z důvodu politické angažovanosti a ztráty nezávislosti a Lipovská tak byla nakonec 17. září odvolána. Pro její odvolání z Rady ČT hlasovali i přítomní poslanci ANO a ČSSD.

Dodejme, že vyostřenou debatu způsobila také projednávaná volba čtyř neobsazených míst v Radě ČT, kterou Poslanecká sněmovna doposud neprovedla. Předmětem sporů jsou jména některých kandidátů. Mezi nimi je například advokát Michael Mann, který čelí kárné žalobě advokátní komory za kontroverzní výroky v souvislosti s kauzou nenávistných komentářů pod fotografií teplických prvňáčků. Podle kritiků někteří kandidáti do Rady ČT představují ohrožení nezávislosti České televize. Pirátský poslanec Tomáš Martínek například ve Sněmovně uvedl, že „z vyjádření vybraných kandidátů (…) lze očekávat, že posílí hlasovací většinu v Radě ČT, která usiluje o odvolání generálního ředitele ČT Petra Dvořáka a o likvidaci kritických pořadů Otázky Václava Moravce, Reportéři ČT, 168 hodin a dalších“.

Výroční zprávy ČT

Za ohrožení České televize se také často považuje možnost, že by nebyly schváleny dvě po sobě jdoucí výroční zprávy a zprávy o hospodaření. Ty schvaluje Poslanecká sněmovna. Podle zákona o České televizi může být v případě neschválení dvou po sobě následujících výročních zpráv odvolána kompletně celá Rada ČT a navolena znovu. Ta by pak potenciálně mohla zvolit nového ředitele ČT. O této alternativě dlouhodobě a veřejně mluví prezident Miloš Zeman.

V Poslanecké sněmovně čekaly výroční zprávy o činnosti a hospodaření za roky 2016 a 2017 na schválení až do 24. října 2019, kdy poslanci všechny tyto zprávy (zprávu o činnosti za roky 20162017 i zprávu o hospodaření za rok 20162017) schválili. Tomu předcházela dlouhá debata (video, čas 0:28–1:38), odložení projednávání výročních zpráv i hrozba vyvolání mimořádné schůze v případě jejich neschválení.

Projednávání výročních zpráv České televize za rok 2018 bylo ve stejný den přerušeno a Sněmovna je musí ještě v budoucnu schválit. Zatím je projednával pouze sněmovní volební výbor, který je doporučil ke schválení. Volební výbor projednal a doporučil ke schválení také výroční zprávu o hospodaření České televize v roce 2019, obdobná výroční zpráva za rok 2020 čeká na své projednání ve výboru.

Souhrnně tak lze říct, že vláda dodržela svůj slib zachování stávající úpravy postavení veřejnoprávních médií. Legislativní zakotvení těchto médií se nezměnilo. Nicméně vláda se svým slibem zavázala také „důsledně podporovat“ nezávislost veřejnoprávních médií. Postoj vlády a jejích poslanců lze však z hlediska této důslednosti považovat v některých případech za problematický.

Jako příklad můžeme uvést připravovanou změnu zákona o dani z přidané hodnoty, která měla připravit ČT a ČRo o část financí. Tato úprava, stejně jako skutečnost, že se výše televizních poplatků přes postupující inflaci nezměnila od roku 2008 (rozhlasových ještě déle), vyvolává pochyby o zachování finanční nezávislosti veřejnoprávních médií. Problematická je v tomto ohledu také podpora některých kandidátů do mediálních rad, kteří jsou spojeni s některými politickými subjekty do té míry, že lze legitimně pochybovat o jejich nezávislosti. Obdobně opakované a dlouhodobé odkládání schválení výročních zpráv o hospodaření ČT lze legitimně vnímat jako jistou formu nátlaku na toto médium.

Vzhledem k charakteru slibu, kdy se vláda zavázala „důsledně podporovat“ nezávislost veřejnoprávních médií, tak daný výrok hodnotíme jako pouze částečně splněný. 

Online platby u státních institucí Právní stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Samozřejmostí bude on-line platba u všech státních institucí České republiky.“

Programové prohlášení vlády, str. 13

Plošné zavedení on-line plateb je součástí záměru „Platební brána“ implementačního plánu Informační koncepce ČR. V roce 2019, kdy měl být realizován, byl dokončen jen asi z 50 %. Od března 2021 se mohou do projektu přihlašovat orgány veřejné moci i poskytovatelé platebních bran.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Usnesením vlády č. 629 (.pdf) byl dne 3. října 2018 přijat úvodní dokument programu Digitální Česko. Součástí tohoto programu je kromě strategických materiálů Česko v digitální Evropě (.pdf) a Digitální ekonomika a společnost (.pdf) i Informační koncepce České republiky (IKČR) (.pdf). Právě poslední zmíněný materiál nás bude zajímat. „IKČR navazuje na strategický cíl SC3: Dobudování eGovernmentu, aktuálně platného strategického materiálu veřejné správy Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014–2020 (SRR VS) a dále jej rozpracovává tak, aby se mohl uplatnit při dlouhodobém řízení rozvoje IS jednotlivých OVS (orgánů veřejné správy, pozn. Demagog.cz),“ uvádí dokument (.pdf, str. 1).

Naplnění cíle Informační koncepce ČR má být řízeno ve struktuře pěti (str. 2) hlavních cílů:

  1. uživatelsky přívětivé a efektivní on-line služby pro občany a firmy,
  2. digitálně přívětivá legislativa,
  3. rozvoj prostředí podporujícího digitální technologie v oblasti eGovernmentu,
  4. zvýšení kapacit a kompetencí zaměstnanců ve veřejné správě,
  5. efektivní a centrálně koordinované ICT (informační a komunikační technologie) veřejné správy.

Zavedení on-line plateb je blíže specifikováno v implementačním plánu (.pdf), který byl schválen na jednání vlády dne 15. dubna 2019. Vládní slib je v dokumentu nazván jako záměr „Platební brána“ a je součástí dílčího cíle IKČR 1.03. Tento záměr je pak popsán (.pdf, str. 24) jako „centrální platební brána, umožňující platbu za poplatky, pokuty, služby státní správy a samosprávy v jednotném rozhraní, pomocí platební karty, převodu z účtu a dalšími způsoby“. Realizace záměru měla probíhat od 1. září 2018 do 1. září 2019; jako gesční úřad je v materiálu uvedeno Ministerstvo vnitra ČR. Plánované externí náklady realizace byly vyčísleny v rozmezí od 3 do 6 mil. Kč (.pdf, str. 9).

Podle poslední aktualizace dokumentu (.pdf) Informační koncepce z května 2020 je záměr „Platební brána“ řazen do kategorie „A“ (.pdf, str. 34–35), která označuje projekty „v běhu“, tedy připravené a schválené se zajištěným financováním (str. 4). Dále v dokumentu nacházíme, že byly platební brány v roce 2019 hotovy z 50 %, přičemž v roce 2021 si budou žádat investici 2,5 milionu Kč (str. 8). Zároveň ale pro rok 2022 prostředky přidělené nejsou. Z těchto údajů pak můžeme dovozovat, že jako rok ukončení je plánován rok 2021. 

Projekt Platební brány pro veřejnou správu spustilo Ministerstvo vnitra na začátku března 2021. V této souvislosti ministerstvo připravilo tzv. dynamický nákupní systém (DNS), tedy elektronický systém veřejných zakázek, přes který v tomto případě mohou „orgány veřejné moci ve zjednodušeném režimu podat veřejnou zakázku na platební bránu“. Orgány veřejné moci si v rámci veřejné zakázky mohou zvolit například i platební metodu, kterou si přejí používat (platbu kartou, převodem, SMS platbou atd.). Poskytovatelé služeb platebních bran se tak do soutěže v rámci DNS mohou přihlašovat právě od března 2021.

Ministerstvo vnitra uvádí, že projekt Platebních bran pro veřejnou správu je v současnosti plánován na čtyři roky. Vytvořen byl také nový web zaměřený pouze na platební brány. Popisuje mimo jiné pravidla, kterými je třeba se řídit při zřizování platební brány ze strany státních orgánů, a podává přehled o jednotlivých způsobech platby.

Vidíme tedy, že sice nedošlo k úplné realizaci záměru „Platební brány“ v září 2019, jak předpokládal implementační plán z března 2019 (.pdf, str. 9), ale ke konci srpna 2021 již určité kroky ke splnění vládního slibu byly vykonány. Uveďme však, že skutečná, plná realizace je pravděpodobně velmi vzdálená, neboť neznáme datum ukončení jednotlivých výběrových řízení.

Otevřená data ministerstva zdravotnictví Právní stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Začneme otevřeně zveřejňovat data o hospodaření rezortu a jím přímo řízených nemocnic.“

Programové prohlášení vlády, str. 29

V roce 2018 byl spuštěn web faktury.mzcr.cz, na němž následně Ministerstvo zdravotnictví začalo zveřejňovat seznamy svých faktur i faktur některých jím přímo řízených organizací. Data většiny nemocnic spadajících pod Ministerstvo zdravotnictví zde však stále nejsou k dispozici.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo zdravotnictví v době současné vlády Andreje Babiše začalo nejdříve zveřejňovat informace o fakturách prostřednictvím internetového Katalogu otevřených dat MZČR. Stejná data lze pak také nalézt v tzv. Národním katalogu otevřených dat, k jehož spuštění došlo ještě za vlády Bohuslava Sobotky v roce 2015 (.pdf, str. 10). 

Upřesněme, že přímo faktur, tedy údajů týkajících se hospodaření MZČR a organizací v jeho přímé působnosti, se týká 25 datových sad, které obsahují pouze informace za rok 2018 a neúplná data za rok 2019. Samotné ministerstvo zde přestalo zveřejňovat faktury v červnu 2019. Některé krajské hygienické stanice, které jako jedny z mála začaly faktury zveřejňovat v roce 2018, s touto praxí přestaly hned v lednu 2019. Informace o fakturách nemocnic spadajících pod Ministerstvo zdravotnictví zde pak zcela chybí.

Kromě Katalogu otevřených dat MZČR nicméně resort zdravotnictví provozuje také web Faktury MZČR (faktury.mzcr.cz), který byl dle informací ministerstva spuštěn již v roce 2018 (.pdf, str. 31). Kdy přesně zde začaly být seznamy faktur dostupné k nahlédnutí, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Jak však napovídají záznamy internetového archivu Wayback Machine, došlo k tomu pravděpodobně až ve druhé polovině roku 2020.

Podstatné nicméně je, že Ministerstvo zdravotnictví na webu Faktury MZČR skutečně zveřejňuje přehledy faktur, které se v některých případech týkají také let 2020 a 2021. Jedná se tedy o aktuálnější data, než která poskytuje Katalog otevřených dat MZČR. K 31. srpnu web Faktury MZČR obsahuje data vztahující se k Ministerstvu zdravotnictví, 11 z celkových 14 krajských hygienických stanic, k 5psychiatrickým nemocnicím a dalším 10 organizacím v působnosti ministerstva. Informace o fakturách pro zbývajících 41 organizací v gesci MZČR, včetně více než dvacítky nemocnic, zde však stále k dispozici nejsou. 

Uveďme také, že ani na tomto webu nejsou data u všech organizací úplná. Zatímco například Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo přehled faktur za roky 2018, 2019, 2020 a částečně také za letošní rok, v případě některých krajských hygienických stanic zde chybí přehledy i za celé poslední dva roky.

Na závěr tedy shrňme, že Ministerstvo zdravotnictví sice začalo zveřejňovat data o hospodaření na webu Katalog otevřených dat MZČR a následně na webu Faktury MZČR, ale tato data se nevztahují ke všem organizacím v jeho působnosti. Chybí také data pro většinu jím řízených nemocnic. Z těchto důvodů proto vládní slib hodnotíme pouze jako částečně splněný.

Rekodifikace stavebního práva Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme rekodifikaci veřejného stavebního práva a zjednodušíme a zkrátíme přípravy staveb pro zvýšení konkurenceschopnosti.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

Nový stavební zákon byl schválen a začne platit od poloviny roku 2023.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Lhůta k vyřízení stavebního povolení je v ČR dlouhodobě terčem kritiky, jelikož se na povolení čeká až roky. Dle databáze Světové banky trvá v České republice vyřízení stavebního povolení průměrně 246 dní a umisťuje se tak v žebříčku na 157. místě. Naopak v ostatních státech Evropy stačí k vyřízení povolení průměrně 170 dní.

Jak uvádí předkládací zpráva k věcnému záměru stavebního zákona (.docx, str. 1–2), mezi nejvýznamnější problémy stávající úpravy stavebního práva patří rozdrobená soustava stavebních úřadů (obecné, speciální a jiné stavební úřady), velké množství povolovacích procesů, na něž se mohou vázat až desítky závazných stanovisek, která opatřuje stavebník, či nedostatečná digitalizace. Stručné shrnutí a základní principy rekodifikace stavebního práva pak prezentuje (.pdf) Hospodářská komora ČR.

Dne 25. listopadu 2019 bylo v aplikaci eKLEP zveřejněno navrhované paragrafové znění (.docx) nového stavebního zákona. Tento návrh byl pozměněn 27. července 2020 novou verzí paragrafového znění (.docx).

Zveřejněný návrh paragrafového znění nového stavebního zákona má přinést zásadní změny v oblasti povolování staveb i územního plánování. Cílem návrhu je zejména usnadnit a zrychlit povolovací řízení. Zrychlení se snaží dosáhnout zavedením jednotného řízení o povolení stavby, které má zjednodušit dnes užívané územní a stavební řízení, a zavedením jednotně řízeného systému státních stavebních úřadů. Podstatnou součástí je také digitalizace procesu, jednotné kolaudační řízení či přísnější pravidla pro dodatečné schválení černých staveb.

Další změny se týkají územně plánovací dokumentace (nově bude vydávána formou právního předpisu), zavedení dvou typů plánovacích smluv, sjednocení kolaudací, zavedení přísnějších podmínek pro získání dodatečného povolení u černých staveb a v neposlední řadě digitalizace sloužící ke zjednodušení komunikace s úřady.

Dne 6. a 7. srpna 2020 se konala schůze Legislativní rady vlády, která projednala upravené znění návrhu stavebního zákona a upravené znění návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. Vláda následně návrh zákona schválila 24. srpna 2020.

Návrh stavebního zákona vláda Poslanecké sněmovně předložila 10. září 2020. Sněmovna návrh ve třetím čtení schválila (.pdf). Pro zákon hlasovalo hnutí ANO, SPD a tři poslanci z vládní ČSSD. Sněmovnou schválený návrh zákona (.docx) např. zavádí jednotnou soustavu stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem (.docx, str. 8). 

Návrh zákona byl postoupen Senátu 4. června 2021. Dne 23. června 2021 přijal Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu usnesení, které senátorům doporučilo zamítnutí návrhu nového stavebního zákona. Zamítavé usnesení přijal ve stejný den i Ústavně-právní výbor Senátu. 1. července 2021 Senát jednomyslně zamítl návrh stavebního zákona.

13. července 2021 však Senát přehlasovala Poslanecká sněmovna, která návrh nového stavebního zákona schválila. Na rozdíl od prvního hlasování o tomto zákonu, které proběhlo na půdě dolní komory, se pro přijetí stavebního zákona vyslovila i část členů KSČM. Tyto hlasy byly pro uzákonění tohoto legislativního aktu rozhodující.

Prezident Miloš Zeman stavební zákon podepsal 15. července 2021. Zákon bude účinný od 1. července 2023, některé změny ovšem začnou platit již od začátku roku 2022.

Dodejme, že nesouhlasný názor k novému stavebnímu zákona zaujala například Rada asociace krajů. Dlouhodobě se kriticky k novému stavebnímu zákona staví i Česká komora architektů, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků nebo Asociace ekologických organizací Zelený kruh. Naopak pozitivní postoj ke schválenému návrhu stavebního zákona zaujala Asociace developerů či Hospodářská komora.

Superhrubá mzda Hospodářství Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zrušíme „superhrubou“ mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby 23 % z hrubé mzdy.“

Programové prohlášení vlády, str. 5

Tzv. superhrubá mzda je zrušena od roku 2021. Daňová sazba však zůstala 15%, nebyla tedy zvýšena na 19 %. Vysoké příjmy jsou zdaněny 23 %.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Úvodem připomínáme, že superhrubou mzdou rozumíme základ pro výpočet daně z příjmu fyzických osob. Ke standardní hrubé mzdě se pro tento účel přičítají odvody zaměstnavatele dotyčné osoby na sociální a zdravotní pojištění. Superhrubá mzda byla zavedena během daňové reformy českých veřejných financí v létě 2007.

Původně mzdy a platy zaměstnanců podléhaly 15procentní dani z příjmu, která byla počítána právě z navýšeného základu. Efektivní příjmové zdanění tedy činilo, jak uvádí daňoví poradci nebo finanční weby, po odečtení slevy na poplatníka přibližně 20,1 % z hrubé mzdy. Pro příjmy nad čtyřnásobek průměrné mzdy měsíčně (resp. 48násobek ročně) se uplatňovala také tzv. solidární přirážka. Takto vysoké příjmy byly tedy kromě standardních 15 % navíc zdaněny 7% přirážkou.

V červenci 2020 v rozhovoru pro Českou televizi Andrej Babiš uvedl, že se vláda shodla na zrušení superhrubé mzdy. 28. srpna 2020 pak vláda oznámila svůj plán a v návaznosti na to Andrej Babiš předložil ve Sněmovně 26. října 2020 pozměňovací návrh (.pdf) vládního návrhu zákona upravující daňový systém. Dne 22. prosince 2020 poté Parlament schválil senátní podobu vládního daňového balíčku, která mimo jiné přinesla zrušení superhrubé mzdy. Účinnosti nabyl zákon 1. ledna 2021.

Od roku 2021 je tedy superhrubá mzda zrušena. Ponechána však byla 15% sazba daně z příjmů. Namísto solidární přirážky již dnes zákon hovoří přímo o dani 23 %, která se uplatní pro příjmy nad 48násobek průměrné mzdy ročně. Daňový balíček přináší dle Ministerstva financí snížení zdanění pro cca 4,3 milionu zaměstnanců. Ti díky tomu od ledna 2021 odvedou na dani z příjmů přibližně o čtvrtinu méně. „Jedná se o revoluční snížení daní a lidem zůstanou v peněženkách tisíce korun měsíčně navíc. Jsem přesvědčena, že právě v krizi je k tomu správná doba. Že lidé peníze dají do spotřeby, nebo je investují, a přispějí tak k rychlejšímu zotavení naší ekonomiky,“ uvedla k tomuto kroku ministryně financí Alena Schillerová.

Při zrušení superhrubé mzdy se tak vláda podstatně odchýlila od programového prohlášení, když nedošlo ke zvýšení sazby daně na 19 % a tedy k vyrovnání rozpočtových dopadů tohoto opatření. Do srpna 2021 tak došlo ke snížení příjmů veřejných rozpočtů o přibližně 40 mld. korun, přičemž roční dopad má být dle studie Národní rozpočtové rady více než dvojnásobný. Daňový balíček pak kritizovala i vládní ČSSD, která poukazovala na to, že stát přijde o významnou část peněz z daní. „No ale když není kde brát a ten stát je slabý a nemá žádné peníze, no, tak asi moc pomáhat nemůže,prohlásil Jan Hamáček pro Českou televizi.

Nejvýznamnější změnu daňového balíčku představuje zrušení superhrubé mzdy, ale balíček se nezabývá jen tímto. Zaměstnavatelům od ledna 2021 poskytuje také daňově zvýhodněný tzv. stravenkový paušál, tedy příspěvek na stravování a alternativu ke stravenkám. Rovněž proběhlo navýšení slevy na poplatníka. Výše slevy je pro rok 2021 stanovena na 27 840 Kč a v roce 2022 na 30 840 Kč.

Došlo tedy ke zrušení tzv. superhrubé mzdy a solidární přirážka byla nahrazena sazbou daně ve výši 23 %. Nedošlo však k zavedení 19% sazby z hrubé mzdy, a slib proto hodnotíme jako částečně splněný.

Vlaková doprava Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Státem garantovaná veřejná železniční přeprava pro cestující bude nadále zajištěna v rozsahu minimálně 7,4 mld. Kč ročně, což představuje téměř 37 milionů vlakových kilometrů ročně na 28 linkách dálkové dopravy.“

Programové prohlášení vlády, str. 17

Součástí oněch 7,4 miliard korun je podle mluvčí Ministerstva dopravy i příspěvek na krajskou železniční dopravu. Spolu s dálkovou železniční dopravou, kterou obstarává stát, bylo v letech 2018 až 2021 vynaložené v každém roce více než 7,4 mld. Kč.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že data o výdajích státu na železniční dopravu nejsou dohledatelná v ucelené podobě, a částka 7,4 mld. je tedy součtem několika různých výdajů. Obrátili jsme se tak na mluvčí Ministerstva dopravy (MD), abychom zjistili, z čeho se uvedená částka 7,4 mld. Kč skládá. Mluvčí Lenka Rezková sdělila následující: „V případě dálkové dopravy objednávané státem, v roce 2018 byla na: · linku R14 Pardubice – Liberec poskytnuta kompenzace cca 131 mil. Kč · na linku R13 Brno – Břeclav – Olomouc kompenzace cca 104 mil. Kč · na linku R25 Plzeň – Most kompenzace cca 35 mil. Kč · na ‚velkou‘ smlouvu pokrývající zbylé výkony v dálkové dopravě kompenzace cca 4 524 mil. Kč. Dále pak byly státem v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 31. srpna 2009 č. 1132 poskytovány krajům účelové dotace ke krytí nákladů na úhradu prokazatelné ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě ve výši cca 2 814 mil. Kč. Souhrnně tedy byl překročen rozsah 7,4 mld. Kč ročně.“

Ministerstvo dopravy tedy do částky zahrnuje jak státem hrazenou kompenzaci dopravcům za provoz ztrátových linek, tak i dotace pro kraje na provoz železniční dopravy. Znění slibu je tak mírně zavádějící, jelikož uvedených 7,4 mld. Kč se nevztahuje pouze na 28 linek dálkové dopravy. Slib jsme přesto ověřovali v takto nastavených mezích.

Nejprve jsme se věnovali kompenzacím dle smluv státu s dopravci a dotacím pro kraje za poslední ukončené období, tedy období jízdního řádu 2019/2020.

Situace na dálkových spojích je složitá: stát tyto spoje (28 linek, z nichž 22 stát přidělil Českým drahám) periodicky objednává v rámci zajišťování tzv. veřejné služby a linky jsou přidělovány na různá období. Např. mezinárodní spojení z Prahy do Berlína, Vídně a Budapešti či český úsek trasy Vídeň – Varšava budou České dráhy (ČD) provozovat po dobu 10 let. V současnosti operují na dálkových linkách objednávaných MD čtyři společnosti – ČD, RegioJet, Arriva a GW Train Regio.

Na základě smluv na vlaky dálkové dopravy zveřejněných na webu MD a vyhledaných přes portál Hlídač státu jsme sestavili tabulku kompenzací a objednaných vlakokilometrů (vlkm) podle jednotlivých dálkových linek na období jízdního řádu (JŘ) 2019/2020, tedy období od prosince 2019 do prosince 2020:

Celkem tedy stát prostřednictvím MD nasmlouval na zmíněný rok přepravní výkon o výši 38 950 516 vlkm za 4 810 575 664 Kč na 28 dálkových linkách (.pdf). V roce 2020 došlo podle závěrečného účtu rozpočtu k uhrazení 4 835 882 000 Kč (.zip, Pruvodni_zpráva.docx, str. 57).

Na dotace krajům a obcím, tedy na úhradu ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě, uhradilo MD podle závěrečného účtu rozpočtu pro rok 2020 (.zip, Pruvodni_zpráva.docx,, str. 63) částku 3 110 760 000 Kč. Částka určená krajům a obcím oproti roku 2019 narostla o více než 242 mil. Kč. Stát tedy drážní dopravu podpořil v období JŘ 19/20 (dálkové linky) a období 2020 (kraje a obce) částkou 7 946 642 000 Kč.

Od prosince 2020 došlo ke změně dopravce na lince R14, kdy České dráhy vystřídala Arriva, která získala sedmiletou smlouvu. Celková hodnota nové vysoutěžené smlouvy (.pdf, str. 36) je 176 858 931,0 Kč na 1 788 360,2 vlkm ročně.

V tabulce níže můžeme vidět celkové vynaložené částky na úhradu ztrát veřejné dopravy v závazku veřejné služby v letech vlády Andreje Babiše. Hodnoty vychází ze závěrečných účtů rozpočtů Ministerstva dopravy v letech 2018 (.zip, Pruvodni_zprava.docx, str. 15–16), 2019 (.zip, Pruvodni_zprava.docx, str. 16) a 2020 (.zip, Pruvodni_zpráva.docx,, str. 17).

V textové části návrhu rozpočtu Ministerstva dopravy na rok 2021 (.zip) pak nalezneme také plánované výdaje v kapitole 501 – Drážní a kombinovaná doprava. Zpráva pak uvádí (01-Zprava_SR-2021.docx, str. 8): „Finanční prostředky jsou v roce 2021 rozpočtovány na dva okruhy: Úhrada ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě (8 497 235 tis. Kč) a Ostatní výdaje spojené s drážní dopravou (1 601 018 tis. Kč).“ Pro rok 2021 tedy předpokládáme úhradu přibližně 8,5 mld. Kč.

Jelikož dle závěrečných účtů jednotlivých rozpočtů a rozpočtu na rok 2021 Ministerstvo dopravy v každém roce vynaložilo částku vyšší než 7,4 mld. Kč, hodnotíme tento slib jako splněný.

Výběr soudců Právní stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme kariérní řád soudců a zákonem stanovené podmínky výběru soudců jako záruky udržení profesní motivace a protikorupční opatření.“

Programové prohlášení vlády, str. 23

Kariérní řád soudců prosazen nebyl. Nicméně 1. ledna 2022 nabyde účinnosti vládou navrhnutá novela zákona o soudech a soudcích, která zavádí jednotná pravidla pro výběr soudců a soudních funkcionářů.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo spravedlnosti naplánovalo na červen 2019 předložit návrhy na změnu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. U soudců i státních zástupců by se tak zavedla pravidelná hodnocení, od kterých by se mohlo odvíjet i případné povýšení. Jak uvedl tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek v rozhovoru pro Českou justici: „V zásadě by soudci prováděli pravidelné hodnocení soudců, od něj by se pak odvíjely další věci, jako třeba splnění podmínek pro postup na vyšší instanci, nebo případně i nějaký finanční postih. Protože všichni soudci mají stejný plat, ale určitě všichni nesoudí stejně kvalitně.

O konkrétní podobě novely již Ministerstvo spravedlnosti uspořádalo odbornou debatu. Zástupci krajských soudů, Nejvyššího soudu, Soudcovské unie ČR, Nejvyššího státního zastupitelství a Kanceláře veřejného ochránce práv, včetně tehdejšího ministra Jana Kněžínka, jednali o právní úpravě pro výběr soudců a soudních funkcionářů či o dopadu zavedení kariérního řádu.

Koncem července 2019 poslalo Ministerstvo spravedlnosti, již vedené Marií Benešovou, na vládu návrh novely zákona o soudech a soudcích. V tomto návrhu měli zůstat zachováni laičtí přísedící, i když pouze u některých soudních procesů. Měli být přítomni u soudů týkajících se některých těžkých zločinů a pracovněprávních sporů. V původním návrhu bývalého ministra spravedlnosti Kněžínka neměli být zachováni vůbec.

8. října 2019 vláda schválila navrženou novelu zákona, která byla následně předložena Poslanecké sněmovně k projednání jako tisk č. 630.

V novele se mění (.doc, str. 9–14) pojem justiční čekatel a je nahrazen pojmem justiční kandidát. S tím souvisejí změny v odborné justiční zkoušce i samotné definice justičního kandidáta. Přípravná služba justičního čekatele se mění na odbornou přípravu justičního kandidáta. Mimo jiné se mění jejich délka. V případě přípravné služby (.doc, str. 9) se jednalo o 36 měsíců, odborná příprava nyní trvá 1 rok (.doc, str. 15). Byly přidány paragrafy 105a–105e (.doc, str. 7–8), které přesněji vymezují jmenování soudce do funkce předsedy a místopředsedy soudu, jeho výběrové řízení a možnost jeho znovujmenování do funkce předsedy. Dále se zde mění odborné zkoušky soudců, výběrové řízení na funkci soudce a výběr soudců na funkci předsedů soudů.

Při schvalování návrhu pak došlo k řadě úprav. Senát např. zmírnil úpravu § 117 odst. 2 písm. b) (.pdf, str. 1), kdy vyjmul podmínku získání docentského nebo profesorského titulu na české vysoké škole pro kandidáty, u nichž nebude vyžadována odborná příprava justičního kandidáta (tzv. boční vstup do justice). Funkce laických přísedících bude nakonec zachována u pracovněprávních a většiny trestních sporů. Konečný text novely zákona o soudech a soudcích podepsal prezident republiky 1. června 2021 a zákon bude v této podobě platit od 1. ledna 2022 (.pdf, str. 16).

Bývalá prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová ve vyjádření pro Advokátní deník uvedla, že „navrhovaná úprava (je) z našeho pohledu dobrým kompromisem a základem, na kterém je možno při dobré vůli všech zúčastněných stran vybudovat funkční systém výběru soudců“. Vyzdvihuje například, že se každý advokát po 5 letech samostatné činnosti může přihlásit do výběrového řízení na funkci soudce, což považuje za „velký průlom z hlediska prostupnosti právnických profesí“.

Schválená novela zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, jejímž navrhovatelem byla vláda, tedy obsahuje jednotná pravidla pro výběr soudců a soudních funkcionářů. Nicméně ale neobsahuje právní úpravu kariérního postupu soudců na základě pravidelných hodnocení, jak bylo původně zamýšleno bývalým ministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem. Jelikož nebyla splněna část slibu týkající se kariérního řádu soudců, hodnotíme tento vládní slib jako částečně splněný.

Whistleblowing, lobbing Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V této souvislosti předložíme zejména účinné právní nástroje k ochraně oznamovatelů korupce (whistleblowing) a zákon o regulaci lobbingu vycházející z mezinárodních doporučení.“

Programové prohlášení vlády, str. 24

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona o ochraně oznamovatelů korupce i návrh zákona o lobbování. Dosud však ani jeden z návrhů Sněmovnou nebyl schválen.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Zákon o ochraně oznamovatelů korupce

Nejprve se zaměříme na zákon o ochraně oznamovatelů korupce (tzv. whistleblowing). Vláda Andreje Babiše na návrhu tohoto zákona pracovala například již na podzim roku 2018 či na začátku roku 2019. Další z návrhů představilo Ministerstvo spravedlnosti v červnu 2020. Dne 29. července 2020 bylo ukončeno jeho připomínkové řízení, v němž byly podány tři desítky zásadních připomínek – a to například od Ministerstva vnitra, BIS či od Ministerstva obrany, v jehož čele stojí nestraník za ANO Lubomír Metnar. Tento návrh byl nakonec schválen na schůzi (.pdf) vlády 1. února 2021.

Vládní návrh zákona byl pak předložen Poslanecké sněmovně 9. února 2021. První čtení proběhlo 12. května 2021, kdy byl také přikázán (.pdf) k projednávání ve výborech. Ústavně právní výbor však návrh neprojednal a Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj nejprve v červnu 2021 projednávání návrhu přerušil (.pdf) a až v červenci jej poslancům doporučil (.pdf) schválit. Od 15. července, kdy Výbor pro veřejnou správu své usnesení zveřejnil, se návrh zákona neprojednával.

Dle důvodové zprávy (.pdf, str. 18) bylo jedním z důvodů pro vypracování návrhu zákona o ochraně oznamovatelů také schválení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Podle této směrnice (čl. 26 odst. 1) totiž musí členské státy EU uvést „v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 17. prosince 2021“.

Zákon o lobbování

Vládní návrh zákona o lobbování, který podle důvodové zprávy (.pdf, str. 13) bere v úvahu i některá mezinárodní doporučení adresovaná ČR, byl po projednání vládou předložen Poslanecké sněmovně 21. srpna 2019. Ačkoliv ale bylo projednání návrhu zařazeno na program 35. schůze Poslanecké sněmovny, která se konala od 15. října do 8. listopadu 2019, k projednání tohoto návrhu zákona zde nedošlo. Návrh měl být projednáván již na nejméně čtyřech schůzích – kromě uvedené schůze v roce 2019 také na začátku roku 2020 a dále i v dubnu a na začátku července. Skutečně projednán byl však až na 75. schůzi 10. prosince 2020 a v prvním čtení přikázán (.pdf) výborům.

Ústavně právní výbor pak 25. května 2021 zaslal poslancům doporučení (.pdf), aby návrh schválili společně s připojenými změnami a doplňky. Ve druhém čtení byl zákon projednán na 111. schůzi Poslanecké sněmovny v červenci. Třetí čtení pak započalo na 115. schůzi 30. července 2021, ale bylo přerušeno a od té doby se o návrhu zákona o lobbování nejednalo.

Snaha ANO a ČSSD o nastavení zákonných limitů pro lobbing byla dříve pozdržena jednak kvůli kritice ze strany České národní banky, která se obávala, že by zákon mohl umožnit narušení nezávislosti ČNB, a jednak kvůli následnému předložení žádosti o stanovisko Evropské centrální banky (ECB) tehdejším ministrem spravedlnosti Kněžínkem. Obavy ČNB však byly v dubnu 2019 vyvráceny (.pdf, str. 3). Konkrétně ECB uvedla, že „(...) zvýšení transparentnosti v kontextu lobbingu v legislativním procesu v České republice nenaruší nezávislé plnění úkolů ČNB (...)“. Stanovisko ECB umožnilo posun v přípravě tohoto zákona, tedy schválení tohoto návrhu vládou.

Lobbování je v návrhu zákona (.pdf) definováno jako soustavná činnost s cílem ovlivnit přípravu či schvalování právního předpisu nebo dokumentu koncepce rozvoje (str. 1). Lobbista pak může být pouze bezúhonná osoba, která se registruje ve speciálním registru (str. 3). V tomto registru pak mají být registrováni i ti, na které může lobbování cílit – např. členové Parlamentu či vlády, prezident republiky nebo náměstci na ministerstvech, ale i členové rady ČNB (str. 3). Lobbisté pak mají mít povinnost čtvrtletně vyhotovovat zprávy o svém lobbování (str. 6).

Závěrem shrňme, že vláda Andreje Babiše skutečně předložila oba návrhy zákonů poslancům k projednání. Nedokázala ale dosud zajistit jejich schválení, což nicméně nebylo předmětem slibu obsaženém v programovém prohlášení. Slib proto hodnotíme jako splněný.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů