Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů druhé vlády Andreje Babiše

Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Demagog.cz přichází s rozsáhlou analýzou o plnění slibů menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD. Vybrali jsme padesátku slibů napříč tématy, které budeme kontrolovat po celé volební období. Kompletní metodiku naleznete zde. Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Je možné, že na některé sliby budete sami nahlížet například jako na nerealizované, zatímco dle naší metodiky znamenají realizované snahy průběžné plnění. Kategorie jsou pouze výchozím bodem pro orientaci v analýze. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu, hlavním přínosem jsou tedy data a informace obsažené v odůvodnění.

Analýzu jsme aktualizovali k 31. srpnu 2020 a v pravidelných intervalech ji budeme souhrnně aktualizovat dále. V mezidobí však může docházet ke změnám, které nemusí být obratem do textu zapracovány. Berte tento limit, prosím, na vědomí.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

50 sledovaných slibů

8 splněných
16 %
23 průběžně plněných
46 %
4 porušené
8 %
15 nerealizovaných
30 %
Oblast Hodnocení
Analýza IT dopadů Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Každý nový návrh jakékoliv právní normy určené k projednání vládou ČR bude muset obsahovat kromě již existujících analýz dopadů i tzv. ITIA (information technology impact analysis).“

Programové prohlášení vlády, str. 12

Tzv. ITIA není v závazných požadavcích vlády na návrhy právních předpisů obsažena. I proto v praxi analýza dopadů na IT často chybí. Vzhledem k tomu, že se jedná o závazek vlády po celou dobu jejího působení, jedná se v této chvíli již o porušený slib.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Legislativní pravidla vlády (LPV) mají za cíl sjednocení postupu ústředních orgánů státní správy při přípravě právních předpisů, a to mj. stanovením jejich formy a obsahu. Podle čl. 2 odst. 1 aktuálních LPV patří mezi tyto požadavky i předem vypracovaná analýza právního a skutkového stavu. Analýza by měla u každého navrhovaného právního předpisu obsahovat „zhodnocení dopadů předpokládané změny právního stavu nebo dopadů právní regulace, která má být rozšířena na právní vztahy dosud právem neupravené“. Seznam dopadů a postup pro jejich hodnocení upravují Obecné zásady pro hodnocení dopadů právní regulace (RIA).

Aktuální obecné zásady RIA (.pdf) obsahují v příloze č. 1 přehled dopadů (.pdf, str. 29–31) návrhu právního předpisu, zde však analýza dopadů do IT sféry obsažena není. Tento požadavek nenajdeme v žádném ze závazných dokumentů upravujících legislativní postupy. K institucionálnímu zakotvení této podmínky se však vláda ani nezavázala.

Důležitější je, že ani v praxi není v návrzích právních předpisů tzv. ITIA vždy obsažena. Příkladem může být návrh zákona o náhradě újmy způsobené očkováním, vládou projednávaný 25. března 2019, v němž ITIA není ani v důvodové zprávě (.doc), ani ve zprávě RIA (.doc). Zhodnocení IT dopadů chybí i pro novelu zákona o rostlinolékařské péči. Nenajdeme ji ani u návrhu zákona o dani z vybraných digitálních služeb. Z aktuálnějších legislativních návrhů lze zmínit například zákon o metrologii nebo zákon o náhradním výživném.

Za vlády Bohuslava Sobotky došlo k vypracování Akčního plánu pro společnost 4.0, který počítal (.pdf, str. 13) s vypracováním Zásad (.pdf) pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Tyto Zásady jsou dle sdělení Odboru koordinace hospodářských politik EU překládány pro účely zahraniční spolupráce jako Information Technology Impact Analysis neboli tzv. ITIA. Zásady však nejsou v nynější podobě závazné a slouží pouze jako doporučení.

Na základě Akčního plánu mělo dojít k předložení Zásad vládě, ta se s nimi 25. září 2017 seznámila. O rok později, v říjnu 2018, vydala již Babišova vláda Zprávu o plnění programu: Digitální Česko (.pdf). V ní je uvedeno hodnocení práce Pracovního výboru pro digitálně přívětivou legislativu (str. 19–20), který měl za rok 2018 prvních 6 jednání. Pracovní skupina pracovala na vytvoření metodické instrukce pro sebehodnocení návrhu právní úpravy se zásadami pro digitálně přívětivé legislativy, která byla v říjnu 2018 zveřejněna. Dopad do IT sféry však neřeší.

V současnosti stále platí, že Zásady nejsou závazné pro všechny předkladatele z řad orgánů státní správy, jako je tomu u LPV. Zároveň není zahrnutí dopadů do IT sektoru v doprovodných dokumentech vládních návrhů právních předpisů nijak Legislativními pravidly vlády stanoveno, proto k tomu často vůbec nedochází. I vzhledem k významnému počtu takových případů hodnotíme slib jako porušený.

Nový zákon o odpadech Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Do konce roku 2018 předložíme nový zákon o odpadech směřující k zásadnímu snížení objemu odpadů končících na skládkách.“

Programové prohlášení vlády, str. 38

Do konce roku 2018 nebyl nový zákon předložen, projednány byly pouze dílčí novely zákona stávajícího. Nyní je návrh nového zákona o odpadech, předložený v prosinci 2019, ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Aktuálně je návrh zákona o odpadech, jehož předkladatelem je Ministerstvo životního prostředí, ve třetím čtení. Tento zákon má zvýšit míru třídění a omezit samotný vznik odpadů například pomocí systému PAYT (.pdf, str. 227) – z angl. „Pay as you throw“, česky „Zaplať, kolik vyhodíš“. Díky tomuto systému pak budou občané platit za směsný odpad v závislosti na tom, kolik jej vyprodukují. Tento systém bude fungovat místo paušálního systému (kdy občan platí pevnou částku). 

Kromě toho má zákon zvýšit poplatek za využitelný odpad ukládaný na skládku, a to postupně z 800 korun za tunu v roce 2021 na 1 850 korun v letech 2029 a dále. Mírná změna se týká i např. zbytkových odpadů (.pdf, str. 142).

Tento návrh zákona (.pdf, str. 323) si ukládá řadu cílů spojených se skládkováním.

  • V roce 2020 uložení na skládku pouze 35 % biologicky rozložitelných komunálních odpadů oproti celkovému množství vyprodukovanému v roce 1995.
  • Usilování o to, aby od roku 2030 nebyl přijímán na skládku žádný odpad vhodný k recyklaci nebo jinému využití.
  • Cíl pro skládkování komunálních odpadů, a to 10 % z produkce komunálních odpadů v roce 2035.

Novela příslušného zákona v roce 2018 vládou předložena nebyla. Řešily se pouze drobné úpravy znění zákona č. 185/2001 Sb. v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady o rtuti. Tento návrh prošel třetím čtením a 8. ledna 2019 byl doručen do Senátu, který ho schválil. Zákon č. 45/2019 Sb. je účinný od 1. března 2019 (vyjma čl. II bod 3).

Podle plánu legislativních prací vlády pro rok 2019 měl být vládní návrh zákona o odpadech předložen v červnu 2019. Tento termín je však v rozporu se zněním vládního slibu. Ministerstvo životního prostředí nakonec návrh zákona o odpadech předložilo k meziresortním připomínkám až na začátku dubna 2019. Jak bylo zmíněno v úvodu, nyní (k datu 4. srpna 2020) se návrh nachází ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně. 

Podle důvodové zprávy (.doc, str. 2) je v souladu s trendy v EU jedním z cílů nově navrhované právní úpravy vytvořit zákonné předpoklady pro výrazný odklon toku odpadů na skládky. A to ve prospěch jiných způsobů nakládání s odpady, jež jsou jednak ohleduplnější k životnímu prostředí, jednak respektují ekonomickou hodnotu, kterou odpad mnohdy nadále má.

Pro doplnění dále uvádíme, že Ministerstvo životního prostředí za vlády Bohuslava Sobotky (2014–2017) připravovalo podobnou novelu zákona o odpadech, návrh však neprošel. Dle předkládací zprávy (.doc, str. 1) byla základním účelem novely transpozice „směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic“ do českého legislativního systému. Cílem novely mělo dle zprávy být rovněž vytvoření zákonných předpokladů pro odklon odpadů směřujícího na skládky ve prospěch jiných způsobů nakládání (.doc, str. 1).

Dle prezentace MŽP (.pdf) z 6. června 2018 je nutnost provedení novely zákona o odpadech velmi urgentní. Prezentace uvádí, že nová česká legislativa odpadového hospodářství musí nabrat účinnost nejpozději do roku 2020 právě z důvodu transpozičních lhůt příslušných evropských směrnic, které mají být v rámci těchto legislativních novel implementovány do českého právního systému (.pdf, str. 8).

Privatizace Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nepřipustíme privatizaci veřejných služeb ani podniků se státní účastí.“

Programové prohlášení vlády, str. 3

V únoru 2020 vláda schválila Strategii vlastnické politiky státu, ve které určuje k privatizaci několik podniků s vlastnickým podílem státu.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V prvním roce druhé vlády Andreje Babiše dnes již bývalý ministr dopravy Dan Ťok podle Lidových novin zvažoval privatizaci nákladního železničního dopravce ČD Cargo. Ťok byl přesvědčený, že ČD Cargo nutně potřebuje silného investora, přestože v posledních letech odvádělo stovky milionů zisku do rozpočtu Českých drah, které jsou mateřskou společností ČD Cargo. Proti tomuto záměru se postavil koaliční partner ČSSD, dále KSČM, která umožnila vznik vlády, i premiér Babiš (video, 56:30). Nakonec bývalý ministr dopravy Ťok od svého záměru ustoupil se slovy: „Prodej ať už menšinového nebo většinového podílu v ČD Cargo nebudu nikomu navrhovat.

V dubnu 2019 vláda souhlasila s prodejem regionální železnice Čejč – Uhřice u Kyjova. Na této dráze však podle jízdních řádů nejezdily žádné vlaky, proto tento odkup nepovažujeme za problematický pro hodnocení vládního slibu, že nebude docházet k privatizaci státních podniků a veřejných služeb.

Na konci roku 2019 se však problematiky privatizace veřejných služeb a podniků se státní účastí dotkla Strategie vlastnické politiky státu, představená ministryní financí Schillerovou. Tento dokument byl následně schválen vládou v únoru 2020 a státní podniky dělí do několika skupin podle toho, zda jsou strategické, nezbytné pro činnost jednotlivých rezortů či určené k privatizaci (.docx, str. 32–40). Strategie uvádí celkem 10 podniků, které určuje k privatizaci:

 

Podle Strategie také stát opakovaně nabízí k prodeji své (drobné) podíly ve společnostech LINETA Severočeská dřevařská společnost a.s.Slovácké vodárny a kanalizace, a.s. (str. 34).

Přestože Ministerstvo financí v tiskové zprávě uvedlo, že „[v]eškeré strategické a významné společnosti a podniky zůstanou i nadále a v souladu s programovým prohlášením vlády v rukou státu“, považujeme slib za porušený: privatizovány jsou nyní i podniky s nezanedbatelným obratem a majetkem.

Zákon o sociálním bydlení Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda připraví zákon o sociálním bydlení k řešení potřeb občanů v bytové nouzi a na okraji společnosti. Zákon vytvoří potřebné podmínky pro obce, spojí poskytnutí sociálního bytu se soustavnou sociální a výchovnou prací. Uvedený zákon by měl obsahovat také oprávnění pro obce požadovat po investorovi v rámci výstavby nových bytů určitý podíl tzv. levných bytů.“

Programové prohlášení vlády, str. 35

Vláda upustila od záměru připravit zákon o sociálním bydlení. Ministryně Klára Dostálová (za ANO) však uvedla, že Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje zákon o dostupném bydlení.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová prohlásila, že plánuje vládě předložit návrh zákona o dostupném bydlení v prosinci 2020, v důsledku koronavirové krize však ministryně posunula plány na předložení návrhu až na únor 2021.

Ministryně Dostálová nicméně nezamýšlí připravit zákon o sociálním bydlení, tak jak je to uvedeno v programovém prohlášení vlády, nýbrž pouze zákon o dostupném bydlení. Jeho konečná podoba v tuto chvíli není dostupná, a tak nemůžeme posoudit jeho podobnost a rozdílnost se slíbeným zákonem o sociálním bydlení. Podle Martina Šimáčka z Institutu pro sociální inkluzi by zákon o dostupném bydlení mohl (audio, čas 9:14) za určitých okolností nahradit původně zamýšlený zákon.

Pro úplnost je nutné zmínit, že sama ministryně Dostálová nepředpokládá přijetí takového zákona do konce volebního období: „Je mi jasné, že do toho jsou volby. Nicméně si nemyslím, že bude proces ukončen. Tam samozřejmě to převezme další vláda a další Poslanecká sněmovna. Tím, že se to rozjedná, tak by to mohlo být předmětem schvalování v prvním roce budoucí vlády.“

Zároveň je však vhodné upozornit, že v hodnocení tuto skutečnost nebereme v úvahu, jelikož slib se týká pouze přípravy zákona, nikoliv jeho přijetí.

Klára Dostálová byla v minulosti pro zavedení zákona o sociálním bydlení, ke změně postoje ji dle jejích slov přiměla argumentace starostů. „My jsme se přiklonili na stranu obcí a říkáme, že není nutno dávat zákonně obcím povinnosti,“ řekla ministryně pro ČT v říjnu 2018. Zákon o sociálním bydlení, po kterém volají již léta odborníci a některé obce a který stojí v Programovém prohlášení vlády, tak pravděpodobně nevznikne. To vyplynulo i z vyjádření premiéra Andreje Babiše po jednání s ministry a zástupci starostů o řešení situace lidí v ghettech, které proběhlo ještě v září 2018. Tehdy uvedl:

„My si myslíme, že potřebujeme stavět byty. A ten program Výstavba, který připravila paní ministryně Dostálová, to řeší. V minulém období jsme se na tom nedomluvili (na zákoně), toto je nový návrh, který ani nevyžaduje zákon. Nutit obce a dávat jim povinnost, aby stavěly, by určitě neprošlo.“

Vláda se tedy chce místo původního plánu soustředit na výstavbu bytů v rámci zmíněného programu, který má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj. Tento projekt je realizován prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení. Přibližně pětina takto postavených bytů by měla sloužit lidem v tíživé životní situaci. Pro kontext dodejme, že program měl dle kritiků v této podobě vyprodukovat nízký počet bytů, a nepovede tak k vyřešení problematické bytové situace.

Ministryně Dostálová argumentuje tím, že je program Výstavba flexibilnější a rychlejší než samotný zákon. Zároveň chce zbavit obce povinnosti vytvářet sociální byty, dokonce mají být obce prostřednictvím programu každoročně dotovány. Projekt Výstavba byl 15. dubna 2019 schválen vládou. Celkově pro něj byla na rok 2019 vyhrazena jedna miliarda korun, z toho na sociální byty 650 mil. Kč a na úvěry 350 mil. Kč. Pro následující roky se počítá s částkami nižšími.

Program byl spuštěn v květnu 2019, v srpnu pak Ministerstvo pro místní rozvoj evidovalo 7 žádostí od obcí a očekávalo poprázdninový nárůst. Tento stav v září 2019 narostl pouze na 14 žádostí o dotace a úvěry. Dle serveru E15 si starostové stěžovali na přísné nastavení programu, který navíc nepočítal s vedlejšími výdaji. Starostka Řečan nad Labem Michaela Matoušková konkrétně zmínila, že program vylučuje ze sociálních bytů lidi s příjmy lehce nad životním minimem a vpouští do nich jen ty extrémně nízkopříjmové. V souvislosti s nedostatečným využíváním programu proběhla jeho novelizace. Aktuální znění nařízení má zajistit obcím větší pružnost. Ve výsledku má tak na dotované bydlení dosáhnout více jedinců.

Mimoto chce problematiku chudoby, včetně bydlení, řešit také ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). K tomu bylo vytvořeno patnáct nových opatření, která měla vláda postupně prosazovat ve spolupráci se samosprávnými celky. Jejich přehled poskytuje Ministerstvo práce a sociálních věcí na svém webu (.pdf). Od třetiny bodů se následně upustilo. Drtivá většina všech opatření se ve výsledku nerealizovala.

Problematikou dostupného bydlení se zabývá také návrh (.pdf) skupiny poslanců ČSSD z července 2020. Ten má za cíl řešit nerovnost na trhu nemovitostí formami, které se osvědčily v zahraničí. Návrh nyní bude projednávat vláda. Analytici se však už nyní shodují, že ke zlevnění bytů nepovede.

I přes plánovanou přípravu zákona o dostupném bydlení, existenci programu Výstavba nebo vytyčení 15 opatření proti chudobě hodnotíme slib jako porušený. V současné době totiž platí, že vláda zákon o sociálním bydlení nepřipravuje a soudě dle prohlášení jejích představitelů už ani neplánuje připravit. Další posouzení realizace slibu bude záviset především na výsledné podobě připravovaného zákona o dostupném bydlení. Pokud by naplňoval znaky vládou slíbeného zákona o sociálním bydlení, došlo by ke změně naší klasifikace. To se však nyní vzhledem k výrokům naznačujícím změny v koncepci jeví jako nepravděpodobné.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.