Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů druhé vlády Andreje Babiše

Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Rok poté přichází Demagog.cz s rozsáhlou analýzou o plnění slibů menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD. Vybrali jsme padesátku slibů napříč tématy, které budeme kontrolovat po celé volební období. Kompletní metodiku naleznete zde. Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Je možné, že na některé sliby budete sami nahlížet například jako na nerealizované, zatímco dle naší metodiky znamenají realizované snahy průběžné plnění. Kategorie jsou pouze výchozím bodem pro orientaci v analýze. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu, hlavním přínosem jsou tedy data a informace obsažené v odůvodnění.

Analýzu jsme aktualizovali k 25. červnu 2019, v pravidelných intervalech ji budeme souhrnně aktualizovat dále. V mezidobí však může docházet ke změnám, které nemusí být obratem do textu zapracovány. Berte tento limit, prosím, na vědomí.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

50 sledovaných slibů

4 splněné
8 %
24 průběžně plněných
48 %
3 porušené
6 %
19 nerealizovaných
38 %
Oblast Hodnocení
Analýza IT dopadů Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Každý nový návrh jakékoliv právní normy určené k projednání vládou ČR bude muset obsahovat kromě již existujících analýz dopadů i tzv. ITIA (information technology impact analysis).‟

Programové prohlášení vlády, str. 12

Tzv. ITIA není v závazných požadavcích vlády na návrhy právních předpisů obsažena. Vzhledem k tomu, že se jedná o závazek vlády po celou dobu jejího působení, jedná se v této chvíli již o porušený slib.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Legislativní pravidla vlády (LPV) mají za cíl sjednocení postupu ústředních orgánů státní správy při přípravě právních předpisů, a to mj. stanovením jejich formy a obsahu.

Podle (.pdf) článku 2 odst. 1 aktuálních LPV patří mezi tyto požadavky i předem vypracovaná analýza právního a skutkového stavu. Analýza by měla u každého navrhovaného právního předpisu mj. obsahovat „zhodnocení dopadů předpokládané změny právního stavu nebo dopadů právní regulace, která má být rozšířena na právní vztahy dosud právem neupravené“. Seznam dopadů a postup pro jejich hodnocení upravují Obecné zásady pro hodnocení dopadů právní regulace (RIA).

Aktuální obecné zásady RIA (.pdf) obsahují v příloze č. 1 přehled dopadů (.pdf, str. 29–31) návrhu právního předpisu, zde však analýza dopadů do IT sféry obsažena není. Tento požadavek nenajdeme v žádném ze závazných dokumentů upravující legislativní postupy.

Ani v praxi není v návrzích právních předpisů tzv. ITIA obsažena. Příkladem může být návrh zákona o náhradě újmy způsobené očkováním, vládou projednávaný 23. května 2019, kde není ani v důvodové zprávě (.doc), ani ve zprávě RIA (.doc). Zhodnocení IT dopadů pak chybí i pro novelu zákona o rostlinolékařské péči a dlouhé řady dalších zákonů.

Za vlády Bohuslava Sobotky došlo k vypracování Akčního plánu pro společnost 4.0, který počítal (.pdf, str. 13) s vypracováním Zásad (.pdf) pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Tyto Zásady jsou dle sdělení Odboru koordinace hospodářských politik EU překládány pro účely zahraniční spolupráce jako Information Technology Impact Analysis neboli tzv. ITIA.

Zásady však nejsou v nynější podobě závazné a slouží pouze jako doporučení.

Na základě Akčního plánu mělo dojít k předložení Zásad vládě, ta se s nimi 25. září 2017 seznámila. O rok později, v říjnu 2018, vydala již Babišova vláda Zprávu o plnění programu: Digitální Česko (.pdf), kde je uvedeno hodnocení práce Pracovního výboru pro digitálně přívětivou legislativu (.pdf, str. 19–20), zřízeného v květnu 2018. Pracovní skupina pracovala na vytvoření metodické instrukce pro sebehodnocení návrhu právní úpravy se zásadami pro digitálně přívětivé legislativy, ta však ještě nebyla zveřejněna.

V současnosti stále platí, že Zásady nejsou závazné pro všechny ústřední orgány státní správy, jako je tomu u LPV.

Nový zákon o odpadech Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Do konce roku 2018 předložíme nový zákon o odpadech směřující k zásadnímu snížení objemu odpadů končících na skládkách.‟

Programové prohlášení vlády, str. 38

Podle plánu legislativních prací vlády měl být návrh zákona předložen až v červnu 2019. Ke stávajícímu znění 185/2001 Sb., zákona o odpadech se během roku 2018 projednávaly pouze novelizující úpravy v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady o rtuti.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

K 24. červnu 2019 prošel návrh zákona o odpadech, jehož předkladatelem je Ministerstvo životního prostředí, připomínkovým řízením.

Novela příslušného zákona v roce 2018 vládou předložena nebyla. Řešili se pouze drobné úpravy znění zákona č. 185/2001 Sb., a to v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady o rtuti. Návrh prošel třetím čtením a 8. ledna 2019 byl doručen do Senátu, který ho schválil. Zákon 45/2019 Sb. je účinný od 1. 3. 2019.

Podle plánu legislativních prací vlády pro rok 2019 měl být vládní návrh zákona o odpadech předložen v červnu 2019. Tento termín je však v rozporu se zněním vládního slibu. Ministerstvo životního prostředí nakonec návrh zákona o odpadech předložilo k připomínkám na začátku dubna 2019 a k 10. květnu letošního roku bylo připomínkové řízení ukončeno. Podle důvodové zprávy (.doc, str. 2) je v souladu s trendy EU jedním z cílů nově navrhované právní úpravy vytvořit zákonné předpoklady pro výrazný odklon toku odpadů na skládky ve prospěch jiných způsobů nakládání s odpady, které jsou jednak ohleduplnější k životnímu prostředí, jednak respektují ekonomickou hodnotu, kterou odpad mnohdy nadále má.

Pro doplnění však uvádíme, že Ministerstvo životního prostředí za vlády Bohuslava Sobotky (2014–2017) novelu zákona o odpadech připravovalo, návrh však neprošel. Dle předkládací zprávy (.doc, str. 1) byla základním účelem novely transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic do českého legislativního systému. Cílem novely mělo dle zprávy být rovněž vytvoření zákonných předpokladů pro odklon odpadů směřujícího na skládky ve prospěch jiných způsobů nakládání. (.doc, str. 1).

Dle prezentace MŽP (.pdf) z 6. června 2018 je nutnost provedení novely tohoto zákona velmi urgentní. Prezentace uvádí, že nová česká legislativa odpadového hospodářství musí nabrat účinnost nejpozději do roku 2020 z důvodu transpozičních lhůt příslušných evropských směrnic, které mají být v rámci těchto legislativních novel implementovány do českého právního systému (.pdf, str. 8).

Zákon o sociálním bydlení Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda připraví zákon o sociálním bydlení k řešení potřeb občanů v bytové nouzi a na okraji společnosti. Zákon vytvoří potřebné podmínky pro obce, spojí poskytnutí sociálního bytu se soustavnou sociální a výchovnou prací. Uvedený zákon by měl obsahovat také oprávnění pro obce požadovat po investorovi v rámci výstavby nových bytů určitý podíl tzv. levných bytů.‟

Programové prohlášení vlády, str. 35

Z vyjádření premiéra Andreje Babiše a ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové vyplývá, že samostatný zákon o sociálním bydlení v České republice zřejmě nevznikne. Namísto zákona o sociálním bydlení podporují program Výstavba, který byl spuštěn ve druhé polovině května 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Zákon o sociálním bydlení, po kterém volají již léta odborníci a některé obce a který stojí v Programovém prohlášení vlády, pravděpodobně nevznikne. To vyplynulo z vyjádření premiéra Andreje Babiše po jednání s ministry a zástupci starostů o řešení situace lidí v ghettech, které proběhlo ještě v září 2018, když uvedl: „My si myslíme, že potřebujeme stavět byty. A ten program výstavba, který připravila paní ministryně Dostálová, to řeší. V minulém období jsme se na tom nedomluvili (na zákoně), toto je nový návrh, který ani nevyžaduje zákon. Nutit obce a dávat jim povinnost, aby stavěly, by určitě neprošlo“. K odmítnutí zákona se později připojila také i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Vláda se chce místo toho soustředit na výstavbu bytů v rámci programu Výstavba, který má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj. Tento program je realizován prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení. Asi pětina takto postavených bytů by měla sloužit lidem v tíživé životní situaci. Pro kontext dodejme, že tento projekt dle kritiků vyprodukuje nízký počet bytů, a nepovede tak k vyřešení problematické bytové situace.

Ministryně Dostálová argumentuje tím, že je program Výstavba flexibilnější a rychlejší a chce oprostit obce od povinnosti vystavovat sociální byty, ale zároveň budou obce prostřednictvím programu každoročně dotovány. Program byl 15. dubna 2019 schválen vládou. Celkově je pro něj na tento rok vyhrazena jedna miliarda korun, z toho na sociální byty 650 mil. Kč a na úvěry 350 mil. Kč. Program byl spuštěn ve druhé polovině května 2019.

Dostálová byla v minulosti pro zákon o sociálním bydlení, ke změně postoje ji dle jejích slov přiměla argumentace se starosty. „My jsme se přiklonili na stranu obcí a říkáme, že není nutno dávat zákonně obcím povinnosti,“ řekla Dostálová pro ČT.

Mimoto chce problematiku bydlení, zejména ve vyloučených lokalitách, řešit ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová patnácti novými opatřeními, která by vláda postupně prosazovala ve spolupráci se samosprávnými celky.

Podle Kateřiny Valachové (ČSSD) do konce roku 2019 vznikne (video cca od 2:30) i zákon o dostupném bydlení, který má řešit bytovou situaci nejen u nejohroženějších skupin, ale má se zaměřit na bytovou problematiku obecně. Na přípravě tohoto zákona má společně pracovat Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo pro místní rozvoj. Vytvoření návrhu takového zákona však není uvedeno v Plánu legislativních prací vlády na rok 2019.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.