Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz k plnění slibů vlády Andreje Babiše

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Z něj jsme vybrali padesátku slibů napříč tématy a ty jsme po celé volební období průběžně sledovali.

Nyní si tak můžete přečíst, jak si druhá Babišova vláda vedla v plnění slibů v oblasti hospodářství, životního prostředí, sociálního státu, vzdělanosti, právního státu a bezpečnosti. U každého slibu jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit. Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi kategoriemi hodnocení — jde o sliby splněné, částečně splněné nebo porušené (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná, úspěšná, nebo neúspěšná. To si rozhodne každý volič 8. a 9. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulzivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese (nejen) předvolební kampaň.

Z výsledků analýzy vyplývá, že z celkových 50 slibů vláda splnila 22 slibů, 13 splnila částečně a zbývajících 15 slibů porušila.

Druhá polovina funkčního období vlády byla charakterizována probíhající pandemií covidu-19. S ní spojené výzvy se pochopitelně podepsaly i na plnění programového prohlášení. Na naši metodiku hodnocení jednotlivých slibů to vliv nemělo, při čtení naší analýzy ale dopad pandemie na práci vlády mějte na paměti.

Analýzu jsme zpracovali k 17. září 2021, s ohledem na případné legislativní posuny u některých slibů ji budeme do sněmovních voleb aktualizovat.

Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

50 sledovaných slibů

22 splněných
44 %
13 částečně splněných
26 %
15 porušených
30 %
Oblast Hodnocení
Investiční plán země Hospodářství Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme strategický investiční plán země – zajistíme inventuru připravovaných investic a syntézu analytických materiálů jednotlivých ministerstev tak, aby byl plán pro zásadní investice závazný včetně zajištění zdrojů a jejich udržitelnosti.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

Detailní znění Národního investičního plánu bylo zveřejněno v prosinci 2019. Dokument se nicméně podobá spíše seznamu možných investic než závaznému investičnímu plánu. Jedním z podstatných problémů je absence podrobnějšího plánu zajištění financí.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš představil 26. listopadu 2018 po několikerém odkladu Národní investiční plán ČR na období let 2019–2030. Plán podle Andreje Babiše obsahoval více než 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu Kč, přičemž 1,23 bilionu mělo být vyčleněno na investice do roku 2022. V rámci příprav dle vyjádření premiéra Babiše proběhl rozsáhlý sběr dat provedený Ministerstvem pro místní rozvoj, při němž měly být osloveny nejen všechny resorty, ale i obce, města a kraje. Za tímto účelem Andrej Babiš vyjížděl na jaře roku 2018 spolu se svou první vládou do regionů, kde obcím a krajům sliboval investice ve výši přesahující 100 miliard Kč. Výsledkem sběru dat mělo být dle Babiše „vytvoření mapy investičních preferencí, která bude nyní konfrontována s kapitálovými možnostmi České republiky“. Detailní znění Národního investičního plánu však dlouhou dobu nebylo dostupné. Po většinu roku 2019 vláda interní materiál odmítala zveřejnit.

V Poslanecké sněmovně se v březnu 2019 premiér k tématu například vyjádřil takto: „Můj nápad – Národní investiční plán. Tady je. Už ho mám asi dva měsíce. Ale není připraven.“ (video, 1:05:59) Na dotaz (video, 1:11:50) Víta Rakušana v rámci poslaneckých interpelací, který se týkal termínu představení Národního investičního plánu poslancům, Babiš reagoval: „My to připravujeme. Řešíme rozpočet 2020. Ano. A není kam spěchat.“ (video, 1:12:45)

Podobně se premiér Babiš vyjadřoval i v dubnu 2019. V květnu poté uvedl (video, 25:51), že Národní investiční plán bude zveřejněn nejpozději do konce roku 2019. Zpřístupnění se mimo jiné domáhali také Piráti. Předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek dokonce kvůli tomu v srpnu 2019 podal na premiéra žalobu. Ta však nebyla úspěšná, jelikož soud dokument označil za politický materiál.

V září 2019 oznámili premiér Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček podepsání memoranda o spolupráci vlády a čtyř největších komerčních bank – ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a UniCredit Bank. Dohodli se na vzniku Národního rozvojového fondu, který by měl zajistit částečné financování investičních projektů obsažených v Národním investičním plánu. Na začátek byla fondu přislíbena investice 7 miliard korun.

Ke zveřejnění (.pdf) Národního investičního plánu následně došlo až v prosinci 2019. Prezentován byl pod názvem Země budoucnosti pro 11 milionů lidí. Plán je určen pro období let 2020–2050. Počítá (.pdf, str. 7) se zhruba 20 000 investičními projekty v celkové výši kolem 8 bilionů korun. Největší prioritou mají být investiční akce v dopravě, na které je vyčleněno 77 % z celkové částky. Co se týče samotné podoby dokumentu, už první strany uvádí (.pdf, str. 8): „Smyslem Národního investičního plánu rozhodně není diktovat konkrétní investice (…). Jde o živý dokument. Předpokládá, že v průběhu času dojde k jeho postupnému upravování a zpřesňování. Projekty budou muset projít prioritizací, evaluací.“ Na povahu materiálu upozorňuje ve své reakci také veřejnost. Největší problémy představuje absence časového harmonogramu, zajištění financování či nesprávné odhady ekonomických nákladů.

Zajištění zdrojů, které slib vlády výslovně předpokládá, lépe řečeno jejich absenci, kritizovali mimo jiné poslanec Vojtěch Munzar (ODS), Miroslav Kalousek (TOP 09), Pirátská strana nebo ekonom Michal Skořepa. Tento nedostatek v prosinci 2019 připustil i vicepremiér Jan Hamáček: „Teď začíná ta zajímavější část, kdy musíme vést diskusi o tom, jaké jsou priority, časový horizont a kde na to investoři vezmou peníze. Ale to je fáze dvě a tři. Fází jedna bylo plán sestavit.Stejně tak učinil i sám Andrej Babiš: „Stěžejní je to, aby se projekty připravovaly. Ne že se bude čekat, až bude vyřešené celé financování, ministr musí vědět, co má popohnat a začít chystat, i když ještě nemá peníze.“

Správnost a přesnost finančních odhadů pak zpochybňovali například poslanci Petr Beitl (ODS), Petr Fiala (ODS) a Jakub Michálek (Piráti) či Jan Pavel z Národní rozpočtové rady.

Zveřejněný Národní investiční plán byl bez pochyb významným krokem ke splnění slibu, vzhledem k jeho podobě a podstatným nedostatkům jej však nelze považovat za konečnou a úplnou realizaci předvolebního závazku vlády. Za definitivní jej, jak naznačují jednotlivé výroky, nepovažovali sami tvůrci dokumentu, opozice, vláda ani odborníci. Chybějící časový a finanční harmonogram pak vylučují i slibovanou závaznost. Chybí také přehled či potenciál zajištění zdrojů, což je jeden z aspektů vládního slibu. Dokument se totiž podobá spíše seznamu možných investic než závaznému investičnímu plánu. Nicméně vláda skutečně určitý Národní investiční plán připravila, a slib tak hodnotíme jako částečně splněný.

Pro úplnost doplňme, že z Národního investičního plánu částečně vychází také tzv. Národní plán obnovy (.pdf, str. 7), který má mimo jiné pomoci „vyvést českou ekonomiku z krize vyvolané pandemií“ covidu-19 (.pdf, str. 10). Jedná se o plán reforem a investic umožňující České republice čerpat finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost v rámci unijního plánu obnovy Next Generation EU. Národní plán obnovy, který vláda schválila 17. května 2021, počítá s investicemi ve výši téměř 200 miliard Kč (.pdf). Z toho cca 172 miliard má pocházet z grantů EU, 28 miliard pak z národních zdrojů. Musíme nicméně zdůraznit, že se tento materiál vztahuje pouze k období let 2021–2023. Ačkoli bude možné prostředky z fondů EU čerpat až do roku 2026 (.pdf, str. 4), nejedná se o dokument, který by byl dlouhodobým strategickým investičním plánem České republiky.

Nárok na školku od 2 let Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Vláda nepodnikla žádné kroky k zajištění zákonem garantovaného nároku na péči o děti od dvou let. Aktuální legislativa říká, že dítě mladší tří let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V současnosti je péče o děti v předškolním věku upravena v zákoně o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. školský zákon). Aktuální úprava říká, že dítě mladší tří let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok:

Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku od 2 do zpravidla 6 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.“ (§ 34 odst. 1)

Do mateřské školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku (…).“ (§ 34 odst. 3)

Vláda Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení stanovila školství jako jednu z priorit. Co se týče předškolního vzdělání, cílem vlády je podle prohlášení zajistit „dostatečné kapacity mateřských škol posílením a efektivním využitím národních a evropských finančních zdrojů a lepší koordinací mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem pro místní rozvoj. Zajistíme zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů“.

Možnou variantou zajištění předškolní péče pro děti mladší tří let jsou v současné době i tzv. dětské skupiny, jejichž rozvoj dosud Ministerstvo práce a sociálních věcí podporovalo v rámci evropského Operačního programu Zaměstnanost. Projekt podpory dětských skupin ve stávající podobě ovšem skončí 31. prosince 2021.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (za ČSSD) připravila v září 2019 novelu zákona o dětských skupinách, která původně měla dětské skupiny přeměnit na jesle, jež by byly určeny dětem do 3 let a byly by spolufinancované státem. Finální podoba novely, přijatá Parlamentem18. srpna 2021, však zachovává současný systém dětských skupin a umožňuje docházku i starších dětí, přičemž definuje pravidla pro financování státem i pro příspěvky rodičů podle věku dítěte.

Tato novela by tak měla dát stabilní rámec současným dětským skupinám, které dosud fungovaly díky dotacím z končícího Operačního programu Zaměstnanost. Garantovaný nárok na péči o děti od dvou let v ní ovšem obsažen není.

Dodejme, že tisková mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová již v roce 2019 pro Deník Referendum uvedla, že ministerstvo do konce volebního období nepočítá s předložením návrhu zákona, který by právní nárok na přijetí do mateřské školy pro děti mladší 3 let zakotvil.

Nové dálnice Hospodářství Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Do roku 2021 zprovozníme 210 kilometrů dálnic, z toho 110 kilometrů dálnic nových a 100 kilometrů modernizované D1. Do roku 2021 rozestavíme dalších 180 km dálnic.“

Programové prohlášení vlády, str. 16

Do konce roku 2021 má být dle dat Ředitelství silnic a dálnic zprovozněno již 202,1 km dálnic, z toho 97,4 km modernizované D1 a 104,7 km dálnic nových. Rozestavěno však bylo pouze 141,7 km dálnic.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Podle dat dostupných na webu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) bylo od nástupu současné vlády, tedy od června 2018, do září 2021 zprovozněno celkem 126,7 km dálnic (včetně modernizace D1). Výstavba všech těchto dálnic, kromě D46 (.pdf, str. 4) a D6 (.pdf, str. 4), byla zahájena již před rokem 2018. Ve výstavbě, s plánovaným zprovozněním ještě v roce 2021, je dále podle ŘSD 75,4 km dálnic (včetně modernizace D1). To znamená, že koncem roku 2021 by mělo být zprovozněno celkem 202,1 km dálnic (včetně modernizace D1).

Samotná délka modernizované D1 činí ve sledovaném období 97,4 km (z toho 63,6 km hotových a 33,8 má být dokončeno do konce roku 2021). Nově postavených dálnic je pak 104,7 km (z toho 63,1 km hotových a 41,6 km má být dokončeno do konce roku 2021).

Co se týká zahájení výstavby nových dálnic, bez modernizace dálnice D1, byla v roce 2018 (od června) zahájena výstavba 33 km, v roce 2019 pak 40,2 km, v roce 2020 14,6 km a v roce 2021 53,9 km. Celkově za období vlády Andreje Babiše došlo k zahájení výstavby 141,7 km nových dálnic.

V této věci (výstavby dálnic) se na resort Ministerstva dopravy snesla vlna kritiky. Bývalý ministr dopravy Dan Ťok, člen vlády Bohuslava Sobotky a později prvnídruhé vlády Andreje Babiše, byl často kritizován opozicí, a dokonce i Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ). Výhrady k rychlosti přípravy staveb ze strany opozice i odborníků pak na resort dopravy směřovaly i za působení Ťokova nástupce Vladimíra Kremlíka i současného ministra Karla Havlíčka.

Zmiňme, že za problematický byl například považován úsek dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem na Vysočině, který byl nakonec modernizován více firmami. Opravy tohoto úseku dálnice přitom začaly již v březnu 2018. Stavba ale nabrala zpoždění a stát nakonec stavebním firmám Geosan Group, Toto Costruzioni Generali a SP Sine Midas Stroy vypověděl smlouvu. Oprava tak nanovo započala v květnu 2019 již pod taktovkou firmy Skanska. Rekonstrukcí další části tohoto dálničního úseku byla nakonec v lednu 2020 pověřena opět Skanska, která stavbu dokončila až v dubnu 2021 (.pdf).

Pomalost plánování a výstavby nových dopravních staveb si dle vyjádření uvědomuje i samotné Ministerstvo dopravy. Navrhlo tedy novelu zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, a stavebního zákona č. 183/2006 Sb., která by umožňovala povolit dopravní stavbu v jednom jediném řízení. „A to na základě méně podrobné dokumentace“, přičemž je s řízením „spojen také pouze jediný přezkum“. Tento tzv. liniový zákon, který předkládalo Ministerstvo dopravy společně s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem obchodu a průmyslu, úspěšně prošel legislativním procesem během roku 2020 a 13. října 2020 byl vyhlášen ve Sbírce zákonů.

Celkově tedy slib hodnotíme jako částečně splněný, neboť jak v případě dokončených nových dálnic, tak u modernizace D1 se skutečné číslo neliší od slíbeného o více než 10 %. Pouze u zahájených nových staveb je tato odchylka podstatně vyšší, a to 27 %.

Peníze do školství Vzdělanost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

V roce 2020 průměrný plat učitelů i nepedagogických zaměstnanců v regionálním školství dosáhl 140 % hodnoty z roku 2017. Pro rok 2021 vláda schválila další navýšení, podle predikcí by v roce 2021 měl plat učitelů dosáhnout 153 % oproti roku 2017, u nepedagogů ovšem jen 146 %.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že vláda tento slib prezentuje jako závazek navýšení platů v regionálním školství. Tedy v mateřských a na základních, středních a vyšších odborných školách, v tomto případě zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), kraji a obcemi. V rámci ověření se proto nezaměřujeme na vývoj platů na vysokých školách.

Uveďme také, že Andrej Babiš či Alena Schillerová dlouhodobě hovoří o tom, že navýšení platu učitelů na 150 % oproti roku 2017 znamená nárůst na 45 tisíc Kč v roce 2021. Podle dat MŠMT (.xlsx, list A4.1.2) nicméně průměrný plat učitelů v regionálním školství v roce 2017 činil 31 578 Kč. Růst na 150 % by proto měl odpovídat 47 367 Kč. 

Vládní představitelé tak zde pravděpodobně zaměňují pojem učitel s širším pojmem pedagogický pracovník, kam kromě učitelů spadají například také asistenti pedagoga či školní psychologové atd. V roce 2017 (.xlsx, list T2.3.E) byl totiž jejich průměrný plat 30 259 Kč. 150 % této částky by poté činilo 45 389 Kč, což více odpovídá číslům, která ve spojitosti s námi ověřovaným slibem používá premiér Babiš.

Dále uveďme, že nepedagogičtí zaměstnanci, mezi něž patří (.pdf, str. 55–56) například školníci, kuchaři, uklízeči, hospodáři, správci IT atd., v roce 2017 pobírali plat v průměrné výši 17 611 Kč (.xlsx, list T2.3.E). Nárůst na 150 % by tudíž měl odpovídat částce 26 417 Kč.

Nyní se ale zaměřme na skutečný vývoj platů zaměstnanců regionálního školství. Graf níže zobrazuje růst průměrných platů učitelů, pedagogických a nepedagogických pracovníků dle posledních dostupných dat MŠMT, tedy dat za roky 2017, 2018, 20192020 (vše .xlsx, T2.3.E). Pro porovnání také ukazujeme vývoj průměrné mzdy v ČR. Lze tedy vidět, že platy uvedených skupin za doby působení současné vlády rostly, a to rychleji než průměrná mzda. Do roku 2020 nicméně vládou slibovanou výši 150 % nepřekročily. Průměrný plat učitelů v roce 2020 dosáhl 44 224 Kč, což odpovídá 140 % jejich platu v roce 2017. V případě pedagogických pracovníků se jedná o 138 %, u nepedagogických zaměstnanců o nárůst na 141 %.

Ministerstvo školství dosud nezveřejnilo data za první dvě čtvrtletí roku 2021, v rámci ověření vládního slibu tak vycházíme ze schváleného rozpočtu. Při vyjednávání o státním rozpočtu pro rok 2021 se vláda nejprve dohodla na nárůstu o 9 % u platů učitelů a 7 % u nepedagogických pracovníků. Nakonec však v prosinci 2020 schválila pouze 4% nárůst platů nepedagogických zaměstnanců a 4% nárůst tarifní složky platu učitelů. Ministr školství Robert Plaga však tehdy také uvedl, že další peníze dostanou učitelé v odměnách a příplatcích, a celkový objem prostředků na jejich platy by tak podle něj měl skutečně narůst o 9 %. 

Tomu poté odpovídají i data Ministerstva školství, podle kterých je v jeho rozpočtu pro rok 2021 (.docx, str. 1) vyčleněno více než 121 miliard Kč na mzdy/platy všech zaměstnanců regionálního školství, tedy přibližně o 10 % více prostředků, než tomu bylo v roce 2020 (.doc, str. 1). Při tvorbě rozpočtu (.docx, str. 3) pak ministerstvo zohlednilo právě „zvýšení prostředků na platy pedagogických pracovníků o 9 % (…), z toho zvýšení platových tarifů o 4 %“ a „zvýšení prostředků na platy nepedagogických zaměstnanců o 4 %“.

Pokud tedy budeme vycházet z rozpočtu Ministerstva školství, platy pedagogických pracovníků, včetně učitelů, v roce 2021 skutečně narostly o 9 %., Průměrný plat učitele by letos dosáhl 48 204 Kč. To odpovídá 152,7 % jejich platu z roku 2017. Průměrný plat všech pedagogických pracovníků by poté odpovídal 45 521 Kč, tedy 150,4 % hodnoty z roku 2017. Tuto část svého slibu tedy vláda splnila.

V případě nepedagogických pracovníků ovšem MŠMT počítá pouze s nárůstem o 4 %, průměrný plat těchto zaměstnanců by tedy v roce 2021 měl činit 25 737 Kč, což odpovídá 146,1 % jejich platu z roku 2017. Vláda tedy svůj slib, že u nepedagogických pracovníků dojde v roce 2021 k nárůstu platu „minimálně na 150 %“, zcela nesplnila, ačkoli se k této hodnotě platy přibližují. Vládní slib z tohoto důvodu hodnotíme jen jako částečně splněný.

Privatizace Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nepřipustíme privatizaci veřejných služeb ani podniků se státní účastí.“

Programové prohlášení vlády, str. 3

V únoru 2020 vláda schválila Strategii vlastnické politiky státu, ve které určila k privatizaci několik podniků, v nichž měl stát významný vlastnický podíl. Mezi nimi byly i společnosti s obratem či majetkem nezanedbatelného rozsahu, např. KORADO či VIPAP VIDEM Krško.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V prvním roce druhé vlády Andreje Babiše tehdejší ministr dopravy Dan Ťok podle Lidových novin zvažoval privatizaci nákladního železničního dopravce ČD Cargo. Ťok byl přesvědčený, že ČD Cargo nutně potřebuje silného investora, přestože v posledních letech odvádělo stovky milionů zisku do rozpočtu Českých drah, které jsou mateřskou společností ČD Cargo. Proti tomuto záměru se postavil koaliční partner ČSSD, dále KSČM, která umožnila vznik vlády, i premiér Babiš (video, 56:30). Nakonec bývalý ministr dopravy Ťok od svého záměru ustoupil se slovy: „Prodej ať už menšinového nebo většinového podílu v ČD Cargo nebudu nikomu navrhovat.

V dubnu 2019 vláda souhlasila (.pdf) s prodejem regionální železnice Čejč – Uhřice u Kyjova. Na této dráze však podle jízdních řádů nejezdily žádné vlaky, proto tento odkup nepovažujeme za problematický pro hodnocení vládního slibu, že nebude docházet k privatizaci státních podniků a veřejných služeb.

Na konci roku 2019 se však problematiky privatizace veřejných služeb a podniků se státní účastí dotkla Strategie vlastnické politiky státu představená ministryní financí Schillerovou. Tento dokument byl následně schválen (.pdf) vládou v únoru 2020 a státní podniky dělí do několika skupin podle toho, zda jsou strategické, nezbytné pro činnost jednotlivých rezortů či určené k privatizaci (.docx, str. 32–40). Strategie uvádí celkem 10 podniků, které určuje k privatizaci:

Podle Strategie také stát opakovaně nabízí k prodeji své (drobné) podíly ve společnostech LINETA Severočeská dřevařská společnost a.s., a Slovácké vodárny a kanalizace, a.s. (str. 34)

Ministerstvo financí později také zpracovalo a 10. května 2021 vládě předložilo Zprávu o plnění opatření vyplývajících ze Strategie vlastnické politiky státu k 31. prosinci 2020 (.pdf). Zpráva přináší nové informace o průběhu plnění jednotlivých opatření, například že některé předpokládané termíny privatizace byly posunuty na rok 2022. Dále že byl podnik ČSAD ÚAN PRAHA FLORENC, s.p. určen k likvidaci (.pdf, str. 30). Přibyl také další podnik určený k privatizaci, a to ČSAD Hradec Králové, s.p. (.pdf, str. 30), kde je stát 100% držitelem.

Dodejme, že například akciová společnost KORADO měla v roce 2020 obrat přesahující 1,6 miliardy Kč (.pdf, str. 54) a papírny VIPAP VIDEM Krško d.d. měla v roce 2018 majetek ve hodnotě téměř 100 milionů € (.pdf, str. 7). Nejedná se tedy pouze o majetkové podíly zanedbatelné hodnoty.

Ministerstvo financí v tiskové zprávě uvedlo, že „veškeré strategické a významné společnosti a podniky zůstanou i nadále a v souladu s programovým prohlášením vlády v rukou státu“. V programovém prohlášení se však vláda zavázala udržet si podíly v podnicích obecně, nikoli pouze v těch strategických. Jelikož dochází i k privatizaci podniků s nezanedbatelným obratem a majetkem, hodnotíme slib jako porušený.

Snížíme počet oborů středního vzdělávání Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížíme počet oborů středního vzdělávání.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Během působení této vlády nedošlo k žádné redukci počtu oborů středního vzdělávání.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Podle Programového prohlášení vlády je důvodem pro snížení počtu oborů „zvýšení prestiže, odborné úrovně a uplatnitelnosti absolventů učňovských oborů a technických oborů středních škol“. Přeloženo do běžného jazyka, pokud se některé obory sloučí, budou mít absolventi širší spektrum znalostí a dovedností a díky vyšší prestiži oborů i lepší uplatnitelnost na trhu práce.

V současnosti existuje celkem 283 oborů, jež lze na českých středních školách studovat. Obory, které mohou být vyučovány na SŠ, jsou určeny nařízením vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání (č. 211/2010 Sb.).

MŠMT vydalo dokument Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, který vláda schválila v říjnu 2020. Ten obsahuje opatření nazvané „inovace oborové soustavy“ (.pdf, str. 36, 106), v rámci něhož by měl být počet středoškolských oborů snížen. Změny týkající se snižování oborů jsou uvedeny na období 2021-2022 (.pdf, str. 107, 108).

Poslední novelizace proběhla nařízením vlády č. 354/2020 Sb. Tato novela však žádné nové obory nepřidala, pouze právně zakotvila praxi, že jsou některé obory zakončeny jak maturitou, tak výučním listem. Předchozí novela z roku 2018, která navýšila počet oborů, byla schválena 13. června 2018 první vládou Andreje Babiše ještě před jmenováním vlády současné. Z podnětu nynější vlády tedy za celé funkční období nedošlo snížení (ale ani navýšení) počtu oborů středního vzdělávání.

Superhrubá mzda Hospodářství Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zrušíme „superhrubou“ mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby 23 % z hrubé mzdy.“

Programové prohlášení vlády, str. 5

Tzv. superhrubá mzda je zrušena od roku 2021. Daňová sazba však zůstala 15%, nebyla tedy zvýšena na 19 %. Vysoké příjmy jsou zdaněny 23 %.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Úvodem připomínáme, že superhrubou mzdou rozumíme základ pro výpočet daně z příjmu fyzických osob. Ke standardní hrubé mzdě se pro tento účel přičítají odvody zaměstnavatele dotyčné osoby na sociální a zdravotní pojištění. Superhrubá mzda byla zavedena během daňové reformy českých veřejných financí v létě 2007.

Původně mzdy a platy zaměstnanců podléhaly 15procentní dani z příjmu, která byla počítána právě z navýšeného základu. Efektivní příjmové zdanění tedy činilo, jak uvádí daňoví poradci nebo finanční weby, po odečtení slevy na poplatníka přibližně 20,1 % z hrubé mzdy. Pro příjmy nad čtyřnásobek průměrné mzdy měsíčně (resp. 48násobek ročně) se uplatňovala také tzv. solidární přirážka. Takto vysoké příjmy byly tedy kromě standardních 15 % navíc zdaněny 7% přirážkou.

V červenci 2020 v rozhovoru pro Českou televizi Andrej Babiš uvedl, že se vláda shodla na zrušení superhrubé mzdy. 28. srpna 2020 pak vláda oznámila svůj plán a v návaznosti na to Andrej Babiš předložil ve Sněmovně 26. října 2020 pozměňovací návrh (.pdf) vládního návrhu zákona upravující daňový systém. Dne 22. prosince 2020 poté Parlament schválil senátní podobu vládního daňového balíčku, která mimo jiné přinesla zrušení superhrubé mzdy. Účinnosti nabyl zákon 1. ledna 2021.

Od roku 2021 je tedy superhrubá mzda zrušena. Ponechána však byla 15% sazba daně z příjmů. Namísto solidární přirážky již dnes zákon hovoří přímo o dani 23 %, která se uplatní pro příjmy nad 48násobek průměrné mzdy ročně. Daňový balíček přináší dle Ministerstva financí snížení zdanění pro cca 4,3 milionu zaměstnanců. Ti díky tomu od ledna 2021 odvedou na dani z příjmů přibližně o čtvrtinu méně. „Jedná se o revoluční snížení daní a lidem zůstanou v peněženkách tisíce korun měsíčně navíc. Jsem přesvědčena, že právě v krizi je k tomu správná doba. Že lidé peníze dají do spotřeby, nebo je investují, a přispějí tak k rychlejšímu zotavení naší ekonomiky,“ uvedla k tomuto kroku ministryně financí Alena Schillerová.

Při zrušení superhrubé mzdy se tak vláda podstatně odchýlila od programového prohlášení, když nedošlo ke zvýšení sazby daně na 19 % a tedy k vyrovnání rozpočtových dopadů tohoto opatření. Do srpna 2021 tak došlo ke snížení příjmů veřejných rozpočtů o přibližně 40 mld. korun, přičemž roční dopad má být dle studie Národní rozpočtové rady více než dvojnásobný. Daňový balíček pak kritizovala i vládní ČSSD, která poukazovala na to, že stát přijde o významnou část peněz z daní. „No ale když není kde brát a ten stát je slabý a nemá žádné peníze, no, tak asi moc pomáhat nemůže,prohlásil Jan Hamáček pro Českou televizi.

Nejvýznamnější změnu daňového balíčku představuje zrušení superhrubé mzdy, ale balíček se nezabývá jen tímto. Zaměstnavatelům od ledna 2021 poskytuje také daňově zvýhodněný tzv. stravenkový paušál, tedy příspěvek na stravování a alternativu ke stravenkám. Rovněž proběhlo navýšení slevy na poplatníka. Výše slevy je pro rok 2021 stanovena na 27 840 Kč a v roce 2022 na 30 840 Kč.

Došlo tedy ke zrušení tzv. superhrubé mzdy a solidární přirážka byla nahrazena sazbou daně ve výši 23 %. Nedošlo však k zavedení 19% sazby z hrubé mzdy, a slib proto hodnotíme jako částečně splněný.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů