Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz k plnění slibů vlády Andreje Babiše

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Z něj jsme vybrali padesátku slibů napříč tématy a ty jsme po celé volební období průběžně sledovali.

Nyní si tak můžete přečíst, jak si druhá Babišova vláda vedla v plnění slibů v oblasti hospodářství, životního prostředí, sociálního státu, vzdělanosti, právního státu a bezpečnosti. U každého slibu jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit. Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi kategoriemi hodnocení — jde o sliby splněné, částečně splněné nebo porušené (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná, úspěšná, nebo neúspěšná. To si rozhodne každý volič 8. a 9. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulzivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese (nejen) předvolební kampaň.

Z výsledků analýzy vyplývá, že z celkových 50 slibů vláda splnila 22 slibů, 13 splnila částečně a zbývajících 15 slibů porušila.

Druhá polovina funkčního období vlády byla charakterizována probíhající pandemií covidu-19. S ní spojené výzvy se pochopitelně podepsaly i na plnění programového prohlášení. Na naši metodiku hodnocení jednotlivých slibů to vliv nemělo, při čtení naší analýzy ale dopad pandemie na práci vlády mějte na paměti.

Analýzu jsme zpracovali k 17. září 2021, s ohledem na případné legislativní posuny u některých slibů ji budeme do sněmovních voleb aktualizovat.

Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

50 sledovaných slibů

22 splněných
44 %
13 částečně splněných
26 %
15 porušených
30 %
Oblast Hodnocení
Analýza IT dopadů Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Každý nový návrh jakékoliv právní normy určené k projednání vládou ČR bude muset obsahovat kromě již existujících analýz dopadů i tzv. ITIA (information technology impact analysis).“

Programové prohlášení vlády, str. 12

Tzv. ITIA není v závazných požadavcích vlády na návrhy právních předpisů obsažena. I v praxi pak není k řadě zákonů ITIA vypracovávána.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Legislativní pravidla vlády (LPV) mají za cíl sjednocení postupu ústředních orgánů státní správy při přípravě právních předpisů, a to mj. stanovením jejich formy a obsahu. Podle čl. 2 odst. 1 aktuálních LPV patří mezi tyto požadavky i předem vypracovaná analýza právního a skutkového stavu. Analýza by měla u každého navrhovaného právního předpisu obsahovat „zhodnocení dopadů předpokládané změny právního stavu nebo dopadů právní regulace, která má být rozšířena na právní vztahy dosud právem neupravené“. Seznam dopadů a postup pro jejich hodnocení upravují Obecné zásady pro hodnocení dopadů právní regulace (RIA).

Aktuální obecné zásady RIA (.pdf) obsahují v příloze č. 1 přehled dopadů (.pdf, str. 29–31) návrhu právního předpisu, zde však analýza dopadů do IT sféry obsažena není. Tento požadavek nenajdeme ani v žádném ze závazných dokumentů upravujících legislativní postupy. K institucionálnímu zakotvení této podmínky se však vláda ani nezavázala.

Za vlády Bohuslava Sobotky došlo k vypracování Akčního plánu pro společnost 4.0, který počítal (.pdf, str. 13) s vypracováním Zásad (.pdf) pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Dle sdělení Odboru koordinace hospodářských politik EU jsou tyto Zásady překládány pro účely zahraniční spolupráce jako Information Technology Impact Analysis neboli tzv. ITIA.

Obecně nejsou tyto zásady závazné, avšak pro rok 2020 přijala vláda usnesení (.pdf), kterým nařizovala všem vedoucím ústředních správních orgánů, včetně členů vlády, aby byl u předkládané legislativy posouzen také její soulad se zmíněnými zásadami. Pro rok 2021 však již vláda podobné usnesení nepřijala.

Důležitější je, že ani v praxi není v návrzích právních předpisů tzv. ITIA vždy obsažena. Příkladem může být návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním (.pdf), který byl vládou projednávaný 25. března 2019. V návrhu není ITIA ani v důvodové zprávě (.docx), ani ve zprávě RIA (.docx). Zhodnocení IT dopadů chybí i ve vládním návrhu zákona o lobbování (.pdf), chybí i ve zprávě RIA (.pdf) k tomuto zákonu. Nenajdeme ji ani u návrhu zákona o dani z vybraných digitálních služeb (.pdf).

Uveďme, že vláda nepožadovala ani analýzu RIA u návrhu zákona o změně některých zákonů v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a fungováním veřejných rejstříků (.docx), a to na základě výjimky stanovené v Plánu legislativních prací vlády na rok 2020 (.pdf, str. 23, 24). Analýzu IT dopadů pak nenajdeme ani v důvodové zprávě (.docx).

Vzhledem k tomu, že jsou stále přijímány zákony, které neobsahují zhodnocení dopadů na IT infrastrukturu, hodnotíme slib jako porušený.

Celostátní referendum Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme ústavní zákon o celostátním referendu. Respektujeme však zastupitelskou demokracii zakotvenou v Ústavě, a proto neumožníme ve funkčním období této vlády referendem schvalovat zákony a rozhodovat o mezinárodních závazcích.“

Programové prohlášení vlády, str. 24

V Poslanecké sněmovně jsou v tuto chvíli 3 různé návrhy zákona o celostátním referendu. Současná vláda však žádný z nich nepředložila ani nepodpořila.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že debaty o zákoně o celostátním referendu se na české politické scéně vedou už řadu let. Jeho možné zavedení se opírá především o čl. 2 odst. 2 Ústavy, který stanovuje možnost ústavním zákonem vymezit, kdy lid vykonává státní moc přímo.

Dle plánu legislativních prací vlády pro rok 2018 měl být návrh zákona předložen Ministerstvem spravedlnosti již v dubnu 2018 (tedy za první vlády Andreje Babiše). K tomu však nakonec nedošlo. Návrh na zavedení celostátního referenda předložili pouze poslanci SPD, ČSSDKSČM, nikoli vláda.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že všechny tři uvedené návrhy byly podány v období první vlády Andreje Babiše. Jako první návrh předložila skupina poslanců SPD již na konci roku 2017, v únoru 2018 svůj návrh podala ČSSD, v březnu 2018 poté i poslanci KSČM. Stanoviska vlády k příslušným návrhům vydala také minulá vláda (zde, zdezde). Současná vláda, jejíž slib hodnotíme, s žádným vlastním návrhem nepřišla.

Uveďme, že minulá vláda vydala souhlasné stanovisko (.pdf, str. 1) pouze k návrhu ČSSD. Doporučila však v jeho případě ze zákona vyjmout možnost rozhodovat o otázkách ratifikace nebo výpovědi mezinárodních smluv (.pdf, bod 1). Všechny tři zmíněné návrhy následně Sněmovna projednávala v rámci prvního čtení na své 16. schůzi v červnu 2018. V březnu 2019 poté garanční Ústavně právní výbor doporučil (.pdf) ke schválení Sněmovně jen návrh poslanců ČSSD a projednávání návrhů SPD (.pdf) a KSČM (.pdf) přerušil do doby, než dojde k jeho projednání Parlamentem.

Návrh poslanců ČSSD prošel v listopadu 2019 druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Třetí čtení se konalo 6. května 2020, kdy poslanci odhlasovali navrácení návrhu zpět do druhého čtení. Zde můžeme také poznamenat, že vzhledem k preventivním důvodům ve spojitosti s covidem-19 byla ve Sněmovně přítomna necelá polovina poslanců. Proto by ani návrh zákona nemohl být přijat, neboť pro přijetí ústavního zákona je nutný souhlas 3/5 všech poslanců.

Dle serveru Seznam Zprávy poslanecké kluby ANO, ČSSD a Pirátů sepsaly formou pozměňovacího návrhu sjednocující verzi všech tří výše zmíněných návrhů zákona o referendu (.docx). Pro zahájení referenda by se tak muselo vyslovit nejméně 450 tisíc občanů (.docx, str. 8) a referendum by bylo předem posuzováno Ústavním soudem (.docx, str. 9). Tento pozměňovací návrh byl předložen 28. února 2019 poslancem Pirátů Vojtěchem Pikalem.

Pozměňovací návrhy podali také například Tomio Okamura (SPD), Stanislav Grospič (KSČM) či Helena Válková (ANO). Upřesněme, že její pozměňovací návrh (.docx) zahrnuje kvůli možným interpretačním nejasnostem rozšíření vyloučených předmětů referenda o rozhodování o postavení, činnosti a působnosti České národní banky.

V září 2020 poté Piráti spolu s poslanci ANO, ČSSD a KSČM předložili další ucelený pozměňovací návrh (.pdf), jehož účelem bylo do návrhu na vydání ústavního zákona o obecném referendu začlenit „změny, které vycházejí z politického konsensu mezi stranami ČSSD, ANO2011, KSČM a Českou pirátskou stranou“ (.pdf, str. 5). Doplňme, že návrh počítá s tím, že by v celostátním referendu nebylo možné „schvalovat, měnit nebo rušit právní předpisy“ či hlasovat o věcech, „které by byly v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodního práva“ (.pdf, str. 2).

K 31. srpnu 2021 projednávání tohoto komplexního pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně neproběhlo. Návrhem zákona o celostátním referendu se poslanci měli zabývat na 104. schůzi, která však skončila 18. června 2021. K projednání návrhu na ní nedošlo. Další projednávání bylo následně zařazeno na pořad 111. schůze, která je přerušena do 14. září 2021. Ke konci srpna tedy tento poslanecký návrh nebyl ve Sněmovně projednán.

Dodejme, že servery Seznam Zprávy nebo E15.cz již v minulosti uvedly, že návrh zákona patří do skupiny tzv. poslaneckých nedodělků, jejichž prosazení již do voleb pravděpodobně není možné stihnout.

Slib vlády Andreje Babiše hodnotíme jako porušený, a to vzhledem k tomu, že vláda k 31. srpnu 2021 nejen nepředložila vlastní návrh ústavního zákona o referendu, ale ani žádným způsobem vláda ani žádný z ministrů nepodpořili (při projednávání zde, zde, zde, zde či zde) zmíněný komplexní pozměňovací návrh skupiny poslanců ani ostatní návrhy zákonů o referendu.

Elektronický recept Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Upravíme legislativu tak, aby bylo možné využívat elektronický recept v plném rozsahu, včetně kontroly lékových interakcí a celkové preskripce pacienta.“

Programové prohlášení vlády, str. 29

Novela zákona, která umožňuje přístup k lékovému záznamu ze strany lékařů, farmaceutů i pacientů samotných, nabyla účinnosti od 1. prosince 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Druhá vláda Andreje Babiše předložila Poslanecké sněmovně 10. října 2018 návrh (.pdf) novely zákona o léčivech. Návrh novely zákona (.pdf, str. 9) přidává do zákona o léčivech § 81d o lékovém záznamu, který „umožňuje pacientovi, lékaři, farmaceutovi a klinickému farmaceutovi nahlížení na údaje o léčivých přípravcích předepsaných a vydaných konkrétnímu pacientovi, které jsou obsažené v centrálním úložišti elektronických receptů, včetně jejich dalšího zpracování“. To by mělo vést k omezení nežádoucích interakcí léčivých přípravků, jejich duplicitnímu používání (.pdf, str. 3) a dále také k zajištění vyšší míry bezpečí pacienta (.pdf, str. 7).

Díky přístupu k lékovému záznamu budou mít lékaři, lékárníci a kliničtí farmaceuti možnost kontrolovat lékovou interakci a celkovou preskripci pacienta. Nebudou tak odkázáni pouze na slovní vyjádření pacienta, které může být nepřesné. Do svého lékového záznamu bude mít rovněž přístup pacient.

Senát tuto novelu vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které ztěžovaly přístup k údajům o předepsaných lécích ze strany farmaceutů. Senát chtěl zavést tzv. opt-in systém, kdy by pacient musel nejprve vyslovit souhlas s přístupem k údajům (návrh, změny pro § 81e, odst. 7 a dále). Sněmovna však setrvala na původním znění návrhu a novelu schválila v září 2019 (.pdf). Novela zákona o léčivech byla 18. října 2019 vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 262/2019 Sb. a účinnosti nabyla 1. prosince 2019.

Přijetím novely zákona došlo k legislativnímu uvedení výše zmíněných bodů programu elektronické preskripce do praktického užívání. Stav schopností systému, naposledy aktualizovaný k srpnu 2020, je k nahlédnutí zde (pdf.). Dodejme, že k 17. září 2021 bylo tento rok předepsáno přibližně 53,3 milionu eReceptů.

Menší veřejné zakázky Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Dále zjednodušíme proces zadávání veřejných zakázek malého rozsahu příkladně zvýšením zákonných limitů tak, aby zadavatelé v území mohli zahrnout i další kritéria pro hodnocení nabídek vedle kritéria ceny.“

Programové prohlášení vlády, str. 34

Limity pro zadávání tzv. veřejných zakázek malého rozsahu navýšeny nebyly a ani nedošlo k jinému zjednodušení procesu.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V souvislosti s transpozicí tří směrnic EU byl v roce 2016 přijat nový zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. Podle tohoto zákona se určí režim veřejné zakázky podle její předpokládané hodnoty s výjimkou zakázek zadávaných ve zjednodušeném režimu (§ 129 zákona). Zákon tak rozlišuje tři režimy veřejných zakázek, konkrétně nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.

Podle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu „veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky

  • na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo
  • na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

Toto ustanovení přitom nedoznalo od účinnosti zákona žádných změn. V případě zakázek malého rozsahu přitom zadavatel nemusí postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Musí se řídit pouze jeho zásadami, jako je přiměřenost, transparentnost a zákaz diskriminace. V případě, že cena veřejné zakázky přesáhne 500 tisíc Kč, má však zadavatel povinnost smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele. Tato povinnost však platí beze změny již od účinnosti zákona.

Zákon byl několikrát novelizován, naposledy zákonem č. 174/2021 Sb., změny však měly především technický ráz, popřípadě se netýkaly veřejných zakázek malého rozsahu. Jedinou výjimku tvoří právě novela z roku 2021, která umožnila ve výběrových řízeních na dodávky potravin upřednostnit regionální, bio či certifikované potraviny. Protože se však zakázky malého rozsahu mohou zadávat i mimo výběrová řízení, nemá to na splnění slibu žádný vliv.

Podle plánu legislativních prací na rok 2019 měl být předložen návrh nařízení vlády, který by změnil nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek. Návrh byl skutečně předložen Ministerstvem pro místní rozvoj, posléze byl schválen a nabyl tak účinnosti 1. ledna 2020. Tento návrh nicméně snižuje finanční limity pro určení nadlimitní veřejné zakázky, dotýká se rovněž podlimitních veřejných zakázek. Nařízení však nijak neupravuje hodnoty veřejných zakázek malého rozsahu.

Dále dle výhledu legislativních prací na rok 2020 mělo Ministerstvo pro místní rozvoj v červnu předložit návrh novely zákona č. 134/2016 Sb. První návrh novely vznikl začátkem roku 2020, Poslanecké sněmovně byl pak návrh předložen až v listopadu 2020 a zatím neprošel ani prvním čtením. Podle důvodové zprávy (.docx, str. 35) reaguje návrh zejména na stanoviska Evropské komise, která se týkají nedostatečné transpozice některých pravidel stanovených v zadávacích směrnicích. Zároveň má novela odstranit některé administrativní požadavky, nejedná se však o zásadní změny.

Druhý návrh, jenž byl vložen do informačního systému eKLEP v květnu 2020, pak reagoval na aktuální potřeby v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, krizovými opatřeními vlády a mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví s ohledem na pandemii koronaviru. Novela byla předložena Poslanecké sněmovně hned v květnu 2020, následně však byla vzata zpět a dále se tedy neprojednává.

Ani poslanecké návrhy, které se stále nacházejí v legislativním procesu, se vládního slibu nijak významně nedotýkají. První (.pdf, str. 4) z návrhů zavádí do zákona povinnost vést stavební deník v elektronické formě. Druhý (.pdf, str. 3) návrh ruší povinnost uzavřít smlouvu mezi centrálním zadavatelem a přidruženými zadavateli. Třetí (.pdf, str. 2) z poslaneckých návrhů, který mířil především na možnost doplnění hmotných rezerv a měl časově omezenou účinnost, nebyl Parlamentem přijat. Čtvrtý (.pdf, str. 10) návrh novelizuje zákon v souvislosti s navrhovaným zřízením nového Úřadu pro dozor nad zadáváním veřejných zakázek a poslední (.pdf, str. 11) souvisí s novou úpravou integračního sociálního podniku. Ani jeden z nich se tak zjednodušení zakázek malého rozsahu netýká.

Slib tedy hodnotíme jako porušený, neboť úprava zakázek malého rozsahu nebyla nijak zjednodušena. Již v době přijetí zákona o zadávání veřejných zakázek se zadávání zakázek malého rozsahu řídilo pouze obecnými principy transparentnosti apod. Úprava samotného zákona na ně nedopadala. Jednou z mála možností jak splnit tento slib tedy bylo navýšení limitů pro zakázky malého rozsahu, k tomu však nedošlo.

Odpolitizování státní správy Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Tato vláda nebude do státní správy dosazovat politické nominanty, naopak státní správu otevře a odpolitizuje.“

Programové prohlášení vlády, str. 4

Vláda státní správu neodpolitizovala. Naopak prosadila novelu služebního zákona, která podle kritiků i Evropské komise může vést k větší politizaci státní správy.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Při ověřování, zda skutečně došlo k otevření a odpolitizování státní správy, se nejprve zaměříme na vládou prosazené legislativní změny a následně na obsazování významných postů ve státní správě.

Legislativní změny

Obecné podmínky výběru zaměstnanců státní správy upravuje zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, tzv. služební zákon. Ten v § 24 a násl. například stanoví, že na uvolněné místo se koná výběrové řízení a že výběrová komise má 3 členy. Za úřady, kterých se tento postup týká, se pak považují dle § 3 služebního zákona mimo jiné úřady zřízené zákonem, které zároveň zákon označuje jako správní. Zaměstnanci ve státní službě tedy budou zejména pracovníci ministerstev a jiných státních úřadů. Služební zákon pak může dopadat i na státní příspěvkové organizace, pokud tak zákon výslovně stanoví.

V průběhu let 2018 a 2019 pak byla projednávána a schválena novela tohoto zákona, která byla poté vyhlášena jako zákon č. 35/2019 Sb. Tato novela v čl. I bodech 54 a 55 zavádí možnost vlády odvolat státní tajemníky, např. pokud poruší služební kázeň nebo naruší důstojnost své funkce. Státní tajemníci mají přitom pravomoc dále odvolávat podřízené vedoucí zaměstnance. Tento krok byl opozicíodbory či iniciativou Rekonstrukce státu kritizován s tím, že popírá odpolitizování státní správy, což měl být účel služebního zákona. Z tohoto důvodu také novelu odmítl schválit Senát, ten však byl následně přehlasován Poslaneckou sněmovnou. Novelu kritizovala i Evropská komise: „Novela budí určité obavy, pokud jde o stabilitu a nezávislost státní služby, neboť nabízí větší flexibilitu při propouštění a náboru úředníků a zavádí možnost služebních hodnocení ad hoc.“

Dodejme, že vláda projevila snahu odpolitizovat podniky se státní účastí: V prosinci 2019 by přijat nominační zákon týkající se společností, v nichž má stát majetkovou účast, státních podniků, národního podniku Budějovický Budvar a Správy železnic. Podle zákona by měli uchazeči o funkce v řídicích orgánech těchto společností až na výjimky procházet ministerským výběrovým řízením. Všichni budou také hodnoceni vládním výborem, jehož postavení je ovšem pouze poradní. Znamená to, že nominační proces do těchto pozic je nyní sjednocený a zahrnuje výběrové řízení. Ministr však ve výsledku může rozhodnout odlišně od stanoviska výboru, pokud svůj postoj zdůvodní. To bylo i předmětem kritiky zákona.

Změny ve vrcholných postech státní správy

V červnu 2019 došlo k odvolání generálního ředitele Českých drah Miroslava Kupce. V září poté dozorčí rada ČD na toto místo zvolila dosavadního politického náměstka Ministerstva pro místní rozvoj Václava Nebeského. Je však důležité podotknout, že generálního ředitele Českých drah odvolává i vybírá dozorčí rada ČD, nikoliv vláda či ministr. Volbu kritizovala opozice, která poukázala na spojení Nebeského manželky Olgy s dotační kauzou Agrofertu, jelikož právě ona měla na starost odpověď České republiky na návrh auditní zprávy Evropské komise k údajnému střetu zájmů premiéra. V listopadu 2020 byl Nebeský odvolán a 3. prosince 2020 nahrazen šéfem ČD Cargo Ivanem Bednárikem. Ministr Havlíček odvolání odůvodnil tím, že Nebeský není krizový manažer. Dle neoficiálních verzí za Nebeského odchodem ale může stát také spor s Ministerstvem dopravy ohledně přidělování státních zakázek.

Kontroverzní je také odvolání ředitele Národní galerie v Praze (NGP) Jiřího Fajta. Tento krok byl kritizován domácízahraniční odbornou veřejností. Pověřen vedením NGP byl někdejší ředitel pekáren Penam a bývalý ekonomický náměstek Národní knihovny Ivan Morávek. V květnu 2019 Antonín Staněk oznámil rezignaci na funkci ministra kultury. Jeho nástupce Lubomír Zaorálek zrušil Staňkem vypsané výběrové řízení a vedením NGP pověřil Anne-Marii Nedomu. V dubnu 2020 následně vypsal výběrové řízení nové, na základě kterého byla jmenována Alicja Knastová.

Bez výběrového řízení byl pak jmenován i nový ředitel Ředitelství silnic a dálnic Pavol Kováčik. Ani v jednom z těchto dvou případů se pozice ředitele neřídí služebním zákonem, výběrové řízení tak nebylo dle zákona nutné. Premiér Babiš se k tomu vyjádřil (video, čas 52:50) takto: „Nemáme čas na transparentní výběrové řízení.“ V červenci 2019 byl ředitel Kováčik uvolněn z funkce ze zdravotních důvodů. Vedením byl dočasně pověřen Radek Mátl, který byl následně jmenován ředitelem 1. října 2019.

V budoucnu by pak měl být vybrán a jmenován nový vedoucí Úřadu vlády, v jehož čele od června 2018 stojí dočasně Tünde Bartha. Ani po více než dvou letech se však vláda ke jmenování nového vedoucího Úřadu vlády nechystá, vedením úřadu, jak se uvádí na stránkách vlády, je stále „pověřena“ Tünde Bartha.

Na přelomu roků 2019–2020 došlo k odvolání tehdejšího ředitele Národního ústavu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Dušana Navrátila. Vláda své rozhodnutí dle stejného zdroje zdůvodnila nízkými manažerskými a komunikačními schopnostmi. Navrátil na svoji obranu poukazuje na respekt, který si úřad pod jeho vedením vysloužil v zahraničí. Jeho odvolání pak bývá spojováno s poukazováním NÚKIBu na bezpečnostní rizika týkající se státních zakázek pro čínské firmy Huawei a ZTE. Vzhledem ke snaze české zahraniční politiky orientovat se na čínský trh mohla být tato kritika považována za nepohodlnou. Na místo odvolaného Navrátila pak na počátku roku 2020 nastoupil Karel Řehka.

Jako o politicky nominovaném se v řadách opozice mluvilo o Romanu Prymulovi, který se poté, co v květnu 2020 odešel z pozice náměstka ministra zdravotnictví, stal zmocněncem na Úřadu vlády. Funkce vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví totiž vznikla v krátké době po ohlášení odchodu Romana Prymuly z Ministerstva zdravotnictví. Post zmocněnce vznikl konkrétně 25. května 2020 (.pdf, str. 1).

Závěrečné hodnocení

Pokud jde o státní správu, k deklarovanému otevření a odpolitizování nedošlo. Vláda podnikla kroky, které mohou zlepšit proces nominací do podniků se státní účastí, nicméně řadu proběhlých nominací do pozic ve státní správě a státem řízených organizací lze označit jako politické. Novela služebního zákona pak i dle nezávislé kritiky otevírá statní správu další politizaci.

Ochrana dlužníků Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme chráněné účty nebo jiné účinné řešení zajišťující, že po provedení exekuce srážkami ze mzdy nebude nezabavitelná částka podruhé stižena exekucí na bankovním účtu povinného.“

Programové prohlášení vlády, str. 24

Vláda podpořila novelu občanského soudního řádu, který zavádí chráněné účty, kde dlužníci mohou mít nezabavitelné finanční prostředky.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Velkou novelu exekucí, resp. vykonávacího řízení, předložila vláda 9. července 2019, avšak s absencí (.pdf) zavedení chráněných účtů. Původně přitom návrh úpravu chráněných účtů obsahoval; poté co byl odmítnut Legislativní radou vlády a přepracován, úprava chráněných účtů vypadla.

Chráněné účty však obsahuje návrh (.pdf, str. 5) předložený poslanci Patrikem Nacherem (ANO) a Kateřinou Valachovou (ČSSD) 28. srpna 2020. Vláda k poslaneckému návrhu vyjádřila souhlasné stanovisko (.pdf, str. 1). Pro návrh pak vládní poslanci hlasovali, a to jak ve třetím čtení, tak po vrácení návrhu Senátem.

Navrhovaný chráněný účet by měl zabránit neoprávněné exekuci finanční částky, která slouží k „uspokojování životních potřeb“ dlužníka a jeho rodiny (.pdf, str. 10). Novela zákona prošla legislativním procesem a 3. února 2021 byla vyhlášena ve Sbírce zákonů s původní účinností od 1. dubna 2021. Ta byla poté odložena o tři měsíce na 1. července 2021, aby se banky dostatečně připravily na zavedení tohoto speciálního bankovního účtu, jak uvádí důvodová zpráva návrhu odkladu (.pdf, str. 5).

Slib hodnotíme jako splněný, neboť vláda podpořila poslanecký návrh novely občanského soudního řádu, který obsahuje zavedení chráněného účtu, na kterém dlužník bude mít nezabavitelnou část platu či jiného příjmu.

Tvorba zákonů Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Pro zákony, jejichž příprava a implementace přesahuje funkční období jedné vlády, zavedeme zvláštní způsob expertní přípravy s podporou Legislativní rady vlády s přesným harmonogramem projednávání, schvalování a zavádění do praxe. Příkladem mohou být změny Ústavy, změny v kompetencích ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, změny důchodového zabezpečení a zjednodušení dávkových systémů, změny v soudnictví a státním zastupitelství nebo příprava nových soudních procesních předpisů.“

Programové prohlášení vlády, str. 23

Slibovanou změnu vláda nezavedla a k srpnu 2021 neučinila žádné kroky k realizaci slibu. Informace o tom, zda se plánuje, se nám dohledat nepodařilo.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Slibovanou změnu vláda patrně neměla v úmyslu prosazovat prostřednictvím zákonné úpravy. Záměr zavedení expertní přípravy totiž nebyl zmíněn v plánu legislativních prací vlády na rok 2018, 2019, 2020 ani v nejnovějším plánu na rok 2021 (.pdf).

Zvláštní způsob expertní přípravy by teoreticky mohl být zaveden pomocí úpravy Legislativních pravidel vlády (LPV) (.pdf). Ta jsou měněna prostřednictvím usnesení vlády, které upravuje postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při tvorbě a projednávání připravovaných právních předpisů a jejich obsah a formu. Toto usnesení bylo schváleno vládou dne 19. března 1998, v průběhu let došlo k jeho úpravám dalšími vládními usneseními (.pdf, str. 1).

LPV naposledy změnila první vláda Andreje Babiše usnesením ze dne 17. ledna 2018 č. 47 (.pdf), ze kterého nicméně nevyplývá žádná změna ohledně uvedení přesného harmonogramu projednávání, schvalování a zavádění zákonů, které přesahují funkční období jedné vlády. Zároveň v současné době nejsou známy žádné informace o přípravě takových změn LPV.

Whistleblowing, lobbing Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V této souvislosti předložíme zejména účinné právní nástroje k ochraně oznamovatelů korupce (whistleblowing) a zákon o regulaci lobbingu vycházející z mezinárodních doporučení.“

Programové prohlášení vlády, str. 24

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona o ochraně oznamovatelů korupce i návrh zákona o lobbování. Dosud však ani jeden z návrhů Sněmovnou nebyl schválen.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Zákon o ochraně oznamovatelů korupce

Nejprve se zaměříme na zákon o ochraně oznamovatelů korupce (tzv. whistleblowing). Vláda Andreje Babiše na návrhu tohoto zákona pracovala například již na podzim roku 2018 či na začátku roku 2019. Další z návrhů představilo Ministerstvo spravedlnosti v červnu 2020. Dne 29. července 2020 bylo ukončeno jeho připomínkové řízení, v němž byly podány tři desítky zásadních připomínek – a to například od Ministerstva vnitra, BIS či od Ministerstva obrany, v jehož čele stojí nestraník za ANO Lubomír Metnar. Tento návrh byl nakonec schválen na schůzi (.pdf) vlády 1. února 2021.

Vládní návrh zákona byl pak předložen Poslanecké sněmovně 9. února 2021. První čtení proběhlo 12. května 2021, kdy byl také přikázán (.pdf) k projednávání ve výborech. Ústavně právní výbor však návrh neprojednal a Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj nejprve v červnu 2021 projednávání návrhu přerušil (.pdf) a až v červenci jej poslancům doporučil (.pdf) schválit. Od 15. července, kdy Výbor pro veřejnou správu své usnesení zveřejnil, se návrh zákona neprojednával.

Dle důvodové zprávy (.pdf, str. 18) bylo jedním z důvodů pro vypracování návrhu zákona o ochraně oznamovatelů také schválení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Podle této směrnice (čl. 26 odst. 1) totiž musí členské státy EU uvést „v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 17. prosince 2021“.

Zákon o lobbování

Vládní návrh zákona o lobbování, který podle důvodové zprávy (.pdf, str. 13) bere v úvahu i některá mezinárodní doporučení adresovaná ČR, byl po projednání vládou předložen Poslanecké sněmovně 21. srpna 2019. Ačkoliv ale bylo projednání návrhu zařazeno na program 35. schůze Poslanecké sněmovny, která se konala od 15. října do 8. listopadu 2019, k projednání tohoto návrhu zákona zde nedošlo. Návrh měl být projednáván již na nejméně čtyřech schůzích – kromě uvedené schůze v roce 2019 také na začátku roku 2020 a dále i v dubnu a na začátku července. Skutečně projednán byl však až na 75. schůzi 10. prosince 2020 a v prvním čtení přikázán (.pdf) výborům.

Ústavně právní výbor pak 25. května 2021 zaslal poslancům doporučení (.pdf), aby návrh schválili společně s připojenými změnami a doplňky. Ve druhém čtení byl zákon projednán na 111. schůzi Poslanecké sněmovny v červenci. Třetí čtení pak započalo na 115. schůzi 30. července 2021, ale bylo přerušeno a od té doby se o návrhu zákona o lobbování nejednalo.

Snaha ANO a ČSSD o nastavení zákonných limitů pro lobbing byla dříve pozdržena jednak kvůli kritice ze strany České národní banky, která se obávala, že by zákon mohl umožnit narušení nezávislosti ČNB, a jednak kvůli následnému předložení žádosti o stanovisko Evropské centrální banky (ECB) tehdejším ministrem spravedlnosti Kněžínkem. Obavy ČNB však byly v dubnu 2019 vyvráceny (.pdf, str. 3). Konkrétně ECB uvedla, že „(...) zvýšení transparentnosti v kontextu lobbingu v legislativním procesu v České republice nenaruší nezávislé plnění úkolů ČNB (...)“. Stanovisko ECB umožnilo posun v přípravě tohoto zákona, tedy schválení tohoto návrhu vládou.

Lobbování je v návrhu zákona (.pdf) definováno jako soustavná činnost s cílem ovlivnit přípravu či schvalování právního předpisu nebo dokumentu koncepce rozvoje (str. 1). Lobbista pak může být pouze bezúhonná osoba, která se registruje ve speciálním registru (str. 3). V tomto registru pak mají být registrováni i ti, na které může lobbování cílit – např. členové Parlamentu či vlády, prezident republiky nebo náměstci na ministerstvech, ale i členové rady ČNB (str. 3). Lobbisté pak mají mít povinnost čtvrtletně vyhotovovat zprávy o svém lobbování (str. 6).

Závěrem shrňme, že vláda Andreje Babiše skutečně předložila oba návrhy zákonů poslancům k projednání. Nedokázala ale dosud zajistit jejich schválení, což nicméně nebylo předmětem slibu obsaženém v programovém prohlášení. Slib proto hodnotíme jako splněný.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů