Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů druhé vlády Andreje Babiše

Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Rok poté přichází Demagog.cz s rozsáhlou analýzou o plnění slibů menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD. Vybrali jsme padesátku slibů napříč tématy, které budeme kontrolovat po celé volební období. Kompletní metodiku naleznete zde. Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Je možné, že na některé sliby budete sami nahlížet například jako na nerealizované, zatímco dle naší metodiky znamenají realizované snahy průběžné plnění. Kategorie jsou pouze výchozím bodem pro orientaci v analýze. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu, hlavním přínosem jsou tedy data a informace obsažené v odůvodnění.

Analýzu jsme aktualizovali k 25. červnu 2019, v pravidelných intervalech ji budeme souhrnně aktualizovat dále. V mezidobí však může docházet ke změnám, které nemusí být obratem do textu zapracovány. Berte tento limit, prosím, na vědomí.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

50 sledovaných slibů

4 splněné
8 %
24 průběžně plněných
48 %
3 porušené
6 %
19 nerealizovaných
38 %
Oblast Hodnocení
Nábor vojáků Bezpečnost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme pokračovat v rekrutační politice minulých let, kdy se zvyšuje počet vojáků z povolání z 21 tisíc na 24 tisíc. Cílem je dosáhnout nejpozději do roku 2025 minimálně 30 tisíc vojáků z povolání, doplnění a dozbrojení dvou stávajících brigád a návazně budování dalších jednotek.‟

Programové prohlášení vlády, str. 19

Všechny dostupné strategické materiály a vyjádření vrcholných představitelů počítají s navyšováním počtu vojáků z povolání. Počet 24 tisíc vojáků z povolání již AČR naplnila. Ohledně rozšiřování, dozbrojování stávajících brigád a vzniku nových je situace zatím neověřitelná.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Česká televize v červnu 2019 uvedla, že první návrh státního rozpočtu pro rok 2020 počítá s nárůstem o další tisícovku vojáků. Konečná podoba státního rozpočtu je však ještě v jednání.

Počet vojáků z povolání (.xls) začal opět růst po roce 2014. V tomto roce byl stav vojáků z povolání v AČR 20 864. Poslední čísla Ministerstva obrany z roku 2017 ukazují počet vojáků z povolání ve výši 24 251. Tyto počty, tedy kolem 24 tisíc vojáků z povolání, reflektuje ministerstvo i ve svém rozpočtu na rok 2018 (.pdf, str. 23). K únoru 2019 byl dle ministra Lubomíra Metnara stav vojáků z povolání 25 074.

Cíl 30 tisíc vojáků z povolání do roku 2025 oznámil jak ministr obrany Lubomír Metnar, tak i Generální štáb AČR slovy prvního zástupce náčelníka generálního štábu Jiřího Balouna.

Pokud jde o vyzbrojování a budování nových jednotek, hovoří o nich obecně hlavní strategické materiály AČR, které schvaluje vláda, tedy především dosud platná Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2025 (KVAČR). Ta zmiňuje ve svých prioritních cílech jak doplnění tabulkových počtů současných jednotek, tak výměnu a doplnění techniky (.pdf, str. 19–20). Podobně i vedení Armády ČR počítá s podporou vlády se svým posledním plánem modernizace a rozvoje AČR do roku 2027 dle KVAČR.

Během ledna 2019 ministr obrany Lubomír Metnar na jednání vlády představil plán nákupu části vojenského materiálu – radiolokátorů MADR, nových bojových vozidel pěchoty, vozidel TITUS a nákup malých ručních palných zbraní.

Navýšíme rozpočet na obranu Bezpečnost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Postupně navýšíme rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 % na HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021.‟

Programové prohlášení vlády, str. 18

V současném vládním návrhu rozpočtu pro rok 2019 je odhadovaný podíl výdajů na obranu ve výši 1,2 % HDP. Návrh počítá s rozpočtem obrany kolem 1,4 % HDP v roce 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V září 2018 vláda oznámila první návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2019. V tomto návrhu má Ministerstvo obrany plánované výdaje pro rok 2019 ve výši 66,7 miliardy korun (.pdf, str. 6). V přidruženém dokumentu Střednědobý výhled státního rozpočtu ČR na léta 2020 a 2021 pak uvádí vláda toto (.pdf, str. 40):

„Výdaje kapitoly Ministerstva obrany jsou rozpočtovány ve výši 66,7 mld. Kč v roce 2019 (podíl na HDP 1,2 %), ve výši 76,3 mld. Kč v roce 2020 (podíl na HDP 1,3 %) a ve výši 85,3 mld. Kč v roce 2021 (podíl na HDP 1,4 %).“

Pro porovnání uvádíme údaje o rozpočtu pro rok 2018 a výhledy na roky 2019 a 2020 dle Ministerstva obrany (.pdf, str. 3–4). Pro rok 2018 hospodaří s rozpočtem ve výši 58,8 miliardy korun (cca 1,11 % HDP), takže lze mluvit o zvýšení částky na rok 2019. Samotný výhled na rozpočet pro rok 2019 činil 66,6 miliardy korun, takže se oba návrhy rozpočtu téměř shodují. Pro rok 2020 však je již aktuální vládní návrh nižší, protože výhled z roku 2017 počítal s částkou 77,2 miliardy korun oproti aktuálně navrhovaným 76,3 miliardám korun.

Dne 19. prosince 2018 Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2019. Dle informací Ministerstva financí pak platí výše obranného rozpočtu dle vládního návrhu, tedy 66,7 mld. korun (1,2 % HDP).

Posílení zastoupení v EU Bezpečnost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme usilovat o posílení zastoupení českých představitelů a občanů v institucích a orgánech Evropské unie.‟

Programové prohlášení vlády, str. 25

Změnit systém zastoupení v orgánech EU, který často vyplývá už ze zakládacích smluv, je velice složité, zejména u poradních orgánů to však není nemožné. Zatím však k žádné změně nedošlo.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

K červnu 2019 nedošlo v plnění tohoto slibu k závažným změnám. Podle velvyslance a vedoucího Stálého zastoupení České republiky při EU Jakuba Dürra však v poslední době přibývá českých úředníků především na nižších pozicích; tito však vzhledem k jejich menšímu vlivu problém s nedostatkem Čechů v Bruselu příliš neřeší. V souvislosti s volbami do Evropského parlamentu a ustanovením nové Evropské komise by však mohli Češi proniknout i na vysoké úřednické pozice, kde je jich v současnosti stále velký nedostatek.

Předně uveďme, že jakákoliv změna zastoupení musí být často jednomyslně schválena ostatními členskými státy a souvisí s ní tedy řada diplomatických vyjednávání, tento slib je tedy během na dlouhou trať. Další možností, jak posílit české zastoupení, je samozřejmě posilování politického vlivu.

Výčet základních orgánů Evropské unie obsahuje čl. 13 Smlouvy o Evropské unii (.pdf, str. 10, dále jen „SEU“). Poměr zastoupení členských států v těchto orgánech je pak často dán přímo tzv. zakládajícími smlouvami (Smlouva o EU a Smlouva o fungování EU) a změnit ho tak prakticky není možné (změna by si vyžádala složitý proces změny mezinárodní smlouvy ve všech členských státech, u nás by například muselo změnu schválit 120 poslanců a 3/5 z přítomných senátorů).

Přímo ve smlouvách je upraveno složení Evropské rady (čl. 15 SEU), kterou tvoří nejvyšší představitelé členských států a předseda, Rady (čl. 16 SEU), kterou tvoří příslušní ministři členských států, Komise (.pdf, str. 1), která je tvořena jedním zástupcem z každého členského státu a Účetního dvora (čl. 285 Smlouvy o fungování EU, dále jen „SFEU,“ (. pdf, str. 123)), který je tvořen opět jedním zástupcem z každého státu.

Evropský parlament má pak podle čl. 14 SEU maximálně 751 členů, přičemž státy zde jsou zastoupeny na základě tzv. degresivní proporcionality, tedy systému, ve kterém větší státy mají méně zástupců, než na kolik by měly nárok při spravedlivém rozdělení vycházejícím z počtu obyvatel, menší státy mají zástupců naopak více. Například Česká republika má 21 europoslanců na 10,5 milionu obyvatel, tedy cca 0,5 milionu obyvatel na 1 europoslance, v Německu však mají 96 europoslanců na 82 milionů obyvatel, přičemž kdyby se uplatnil stejný poměr jako v případě České republiky, tedy 0,5 milionu obyvatel na jednoho europoslance, mělo by Německo 164 zástupců v Evropském parlamentu. Kvůli brexitu bylo na konci června 2018 (tedy v době jmenování druhé Babišovy vlády) přijato rozhodnutí o změně rozdělení křesel mezi jednotlivé státy, pro Českou republiku by se situace nijak nezměnila a zůstalo by jí stávajících 21 křesel. Vzhledem k odložení brexitu až do konce října 2019 se však rozdělení křesel v Evropském parlamentu nijak nezměnilo a Češi si v květnu zvolili 21 europoslanců. Není tedy příliš pravděpodobné, že se počet zástupců České republiky v Evropském parlamentu změní, aby to bylo možné, bylo by nutné po brexitu vypsat nové volby.

Posílit by mohl Andrej Babiš i české zastoupení v hlavním rozhodovacím orgánu Evropské centrální banky (ECB), a to mimo jiné i vstupem do eurozóny. Hlavní rozhodovací orgán, Rada guvernérů, je totiž tvořena guvernéry národních bank států eurozóny. Dále by mohl být český zástupce prosazen do Výkonné rady ECB, do roku 2021 končí funkční období 4 z 6 členů. To se však do konce června 2019 nestalo.

Další orgán zmíněný v zakládacích smlouvách je Soudní dvůr Evropské Unie. Ten je tvořen tzv. Soudním dvorem a Tribunálem. Soudní dvůr tvoří dle čl. 19 SEU 1 soudce za každý členský stát, ke změně tohoto počtu by tedy opět byla třeba novelizace Smlouvy o EU. Dále je Soudní dvůr tvořen i generálními advokáty, těch je celkově 11, přičemž 6 náleží velkým členským státům, mezi nimi je i Spojené království, a 5 zbývajících „rotuje“ mezi zbývajícími státy. S brexitem a tím spojeným uvolněním místa anglického generálního advokáta se otevírá otázka, co s tímto místem naložit, či zda počet generálních advokátů nezměnit. Vláda Andreje Babiše má tedy teoreticky šanci získat České republice místo stálého generálního advokáta Soudního dvora EU.

Tribunál (.pdf, čl. 48, str. 13) pak právě prochází rozšířením, kdy z původních 28 soudců je jejich počet zvýšen na 56, 2 soudci za každý stát (po brexitu tedy 54 soudců), není tedy pravděpodobné, že by se do roku 2021 jejich počet dále měnil, možné to však je a to dle čl. 281 SFEU řádným legislativním procesem, změnou Statutu soudního dvora EU.

Zastoupení v poradních institucích, Hospodářském a sociálním výboru a Výboru regionů je momentálně založené na počtu obyvatel členských států, opět se však uplatňuje degresivní proporcionalita, a to v silnější míře než u Evropského parlamentu, např. Malta má zástupců 5, Česko 12 a Německo 24, Andrej Babiš by však mohl prosadit, aby se jednomyslným rozhodnutím Rady (čl. 301 a 305 SFEU) pozměnil způsob zastoupení.

Dle bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře pak má také Česká republika nedostatečné zastoupení na úřednických pozicích v orgánech EU, kde podle jeho slov chybí stovky českých úředníků.

Již v dubnu 2018 první vláda Andreje Babiše schválila novou Koncepci pro období 2018–2020, která navazuje na Strategii podpory Čechů v institucích EU z roku 2015. Současná vláda pak pokračuje ve školeních a přednáškách, které českým uchazečům mají pomoci zvládnout výběrové řízení a získat místo v institucích a orgánech EU. Seznam Čechů na významných pozicích v orgánech a institucích EU je pak k dispozici na stránkách Ministerstva zahraničních věcí.

Účast na vojenských misích Bezpečnost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V souladu se schváleným mandátem budeme pokračovat v účasti na mírových a výcvikových misích v Afghánistánu (Resolute Support), Iráku a Mali. Budeme přispívat do Předsunuté vojenské přítomnosti v Pobaltí, Sil rychlé reakce NATO (NRF) včetně Sil velmi vysoké pohotovosti (VJTF), ochrany vzdušného prostoru (Air Policing) a budeme přispívat do vystavění robustních následných sil (Follow-On Forces).‟

Programové prohlášení vlády, str. 20

Současná vláda je vázána mandátem zahraničních misí, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou 1. června 2018. Podle něj by většina misí měla trvat do konce roku 2020. Současná vláda zatím v tomto směru žádné kroky nepodnikla, ovšem ani účast neomezuje.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Dle čl. 43 Ústavy ČR je schvalování použití Armády České republiky (AČR) rozdělené mezi Parlament a vládu. Současné působení AČR v zahraničních misích do roku 2020 schválila Poslanecká sněmovna a předchozí vláda Andreje Babiše v demisi dne 1. června 2018 na své 13. schůzi. Senát potvrdil předkládané mise již na své 15. schůzi dne 17. května 2018.

Dle výsledku jednání Poslanecké sněmovny byl mandát zahraničních misí prodloužen do prosince 2020, a to včetně všech tří zmíněných misí v Afghánistánu, Iráku a Mali. Aktuální seznam misí AČR nalezneme zde.

Je také pravda, že Poslanecká sněmovna vzala na vědomí poskytnutí financí, jak v rámci rozpočtu Ministerstva obrany ČR, tak v rámci rozpočtu mandátů pro misi v Pobaltí, a to včetně tamější ochrany vzdušného prostoru v roce 2019, Sil rychlé reakce NATO (NRF), jednotek velmi rychlé reakce (VJTF) a Bojového uskupení EU (EU Battlegroups).

Otázka projektu, který se týká robustních následných sil (Follow-On Forces) v rámci iniciativy NATO pod názvem Frameworks Nations Concept (FNC), je zatím jen deklaratorním závazkem, zmíněným již předchozími vládami v letech 2014–2016.

Zákon o Vojenském zpravodajství Bezpečnost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme novelu zákona o Vojenském zpravodajství.‟

Programové prohlášení vlády, str. 18

Vláda v červenci 2018 zahájila legislativní proces s cílem novelizovat zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství. Tato novela byla schválena ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně a bude posouzena v Senátu.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

K 24. červnu 2019 byla novela schválena ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně, nyní bude posuzována Senátem.

Na základě informací obsažených v důvodové zprávě je cílem novely rozšíření pravomocí Vojenského zpravodajství především v oblasti kybernetického prostoru. Prioritou je včasné zjištění bezpečnostních hrozeb a jejich případné odvrácení. Legislativní proces v Parlamentu byl zahájen 13. 7. 2018, pouhých několik desítek hodin od momentu, kdy vláda získala důvěru poslanců. K procesu přípravy návrhu tak došlo ještě za předchozí vlády. První čtení návrhu zákona proběhlo 25. 1. 2019, kdy byl tento návrh přikázán k projednání výborům.

Ústavně právní výbor následně svým usnesením z března 2019 doporučil (.pdf) Poslanecké sněmovně návrh schválit, doporučil také přijmout určité změny tohoto návrhu. Schválit návrh, a to včetně změn navržených Ústavně právním výborem, pak dne 5. dubna 2019 doporučil (.pdf) i Bezpečnostní výbor. V souladu s doporučením prošel návrh zákona druhým čtením dne 17. 4. 2019 a byl zařazen na agendu schůze Bezpečnostního výboru, která doporučila Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení pro pozměňovací návrhy uvedené ve sněmovním tisku 240/5 (.pdf). Zákon byl ve třetím čtení schválen a nyní musí projít Senátem.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.