Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů druhé vlády Andreje Babiše

Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Rok poté přichází Demagog.cz s rozsáhlou analýzou o plnění slibů menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD. Vybrali jsme padesátku slibů napříč tématy, které budeme kontrolovat po celé volební období. Kompletní metodiku naleznete zde. Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Je možné, že na některé sliby budete sami nahlížet například jako na nerealizované, zatímco dle naší metodiky znamenají realizované snahy průběžné plnění. Kategorie jsou pouze výchozím bodem pro orientaci v analýze. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu, hlavním přínosem jsou tedy data a informace obsažené v odůvodnění.

Analýzu jsme aktualizovali k 25. červnu 2019, v pravidelných intervalech ji budeme souhrnně aktualizovat dále. V mezidobí však může docházet ke změnám, které nemusí být obratem do textu zapracovány. Berte tento limit, prosím, na vědomí.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

50 sledovaných slibů

4 splněné
8 %
24 průběžně plněných
48 %
3 porušené
6 %
19 nerealizovaných
38 %
Oblast Hodnocení
Analýza IT dopadů Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Každý nový návrh jakékoliv právní normy určené k projednání vládou ČR bude muset obsahovat kromě již existujících analýz dopadů i tzv. ITIA (information technology impact analysis).‟

Programové prohlášení vlády, str. 12

Tzv. ITIA není v závazných požadavcích vlády na návrhy právních předpisů obsažena. Vzhledem k tomu, že se jedná o závazek vlády po celou dobu jejího působení, jedná se v této chvíli již o porušený slib.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Legislativní pravidla vlády (LPV) mají za cíl sjednocení postupu ústředních orgánů státní správy při přípravě právních předpisů, a to mj. stanovením jejich formy a obsahu.

Podle (.pdf) článku 2 odst. 1 aktuálních LPV patří mezi tyto požadavky i předem vypracovaná analýza právního a skutkového stavu. Analýza by měla u každého navrhovaného právního předpisu mj. obsahovat „zhodnocení dopadů předpokládané změny právního stavu nebo dopadů právní regulace, která má být rozšířena na právní vztahy dosud právem neupravené“. Seznam dopadů a postup pro jejich hodnocení upravují Obecné zásady pro hodnocení dopadů právní regulace (RIA).

Aktuální obecné zásady RIA (.pdf) obsahují v příloze č. 1 přehled dopadů (.pdf, str. 29–31) návrhu právního předpisu, zde však analýza dopadů do IT sféry obsažena není. Tento požadavek nenajdeme v žádném ze závazných dokumentů upravující legislativní postupy.

Ani v praxi není v návrzích právních předpisů tzv. ITIA obsažena. Příkladem může být návrh zákona o náhradě újmy způsobené očkováním, vládou projednávaný 23. května 2019, kde není ani v důvodové zprávě (.doc), ani ve zprávě RIA (.doc). Zhodnocení IT dopadů pak chybí i pro novelu zákona o rostlinolékařské péči a dlouhé řady dalších zákonů.

Za vlády Bohuslava Sobotky došlo k vypracování Akčního plánu pro společnost 4.0, který počítal (.pdf, str. 13) s vypracováním Zásad (.pdf) pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Tyto Zásady jsou dle sdělení Odboru koordinace hospodářských politik EU překládány pro účely zahraniční spolupráce jako Information Technology Impact Analysis neboli tzv. ITIA.

Zásady však nejsou v nynější podobě závazné a slouží pouze jako doporučení.

Na základě Akčního plánu mělo dojít k předložení Zásad vládě, ta se s nimi 25. září 2017 seznámila. O rok později, v říjnu 2018, vydala již Babišova vláda Zprávu o plnění programu: Digitální Česko (.pdf), kde je uvedeno hodnocení práce Pracovního výboru pro digitálně přívětivou legislativu (.pdf, str. 19–20), zřízeného v květnu 2018. Pracovní skupina pracovala na vytvoření metodické instrukce pro sebehodnocení návrhu právní úpravy se zásadami pro digitálně přívětivé legislativy, ta však ještě nebyla zveřejněna.

V současnosti stále platí, že Zásady nejsou závazné pro všechny ústřední orgány státní správy, jako je tomu u LPV.

Celostátní referendum Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme ústavní zákon o celostátním referendu. Respektujeme však zastupitelskou demokracii zakotvenou v Ústavě, a proto neumožníme ve funkčním období této vlády referendem schvalovat zákony a rozhodovat o mezinárodních závazcích.‟

Programové prohlášení vlády, str. 24

K červnu 2019 vláda sice nepředložila vládní návrh zákona o celostátním referendu, avšak podpořila návrh odpovídající hodnotám uvedených v programovém prohlášení. Současně se vymezila proti návrhům obsahujícím možnost změny zákona či mezinárodněprávních závazků.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Zákon o celostátním referendu se opírá o čl. 2 odst. 2 Ústavy. Ten stanovuje možnost ústavním zákonem vymezit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Dle plánu legislativních prací vlády pro rok 2018 měl být návrh zákona předložen Ministerstvem spravedlnosti již v dubnu 2018. K tomu však vzhledem k dubnovému odstoupení Roberta Pelikána z funkce nedošlo. Od června 2018 jsou ve Sněmovně tři návrhy ústavního zákona o celostátním referendu, všechny projednané v prvním čtení na 16. schůzi Sněmovny.

Připomínky vlády k návrhům poslanců SPD (.pdf, bod 5 a 7) a KSČM (.pdf, bod 1) odpovídají postoji z programového prohlášení vlády. Ve svých stanoviscích se vláda vymezuje právě proti předmětu referenda, který by zahrnoval i schvalování právních předpisů či ratifikaci mezinárodních smluv.

Předložíme ústavní zákon o celostátním referendu. Respektujeme však zastupitelskou demokracii zakotvenou v Ústavě, a proto neumožníme ve funkčním období této vlády referendem schvalovat zákony a rozhodovat o mezinárodních závazcích.

Vláda podpořila pouze návrh zákona předložený skupinou poslanců z ČSSD. I zde však doporučuje ze zákona vyjmout možnost rozhodovat otázky ratifikace nebo výpovědi mezinárodních smluv (.pdf, bod 1). Vláda tak s tímto návrhem souhlasila, sama jej však ve formě vládního návrhu nepředložila.

Návrh celostátního referenda od ČSSD je ústavně právním výborem doporučen ke schválení Sněmovně a čeká na projednání v rámci druhého čtení. Sněmovní tisk měl být diskutován na 28. schůzi Poslanecké sněmovny, z pořadu této schůze byl však vyškrtnut a návrh zákona o celostátním referendu nicméně tak neprošel k 24. červnu 2019 druhým čtením. Projednávání ostatních dvou návrhů (SPD a KSČM) bylo garančním, ústavně právním výborem přerušeny do doby, než se projedná vládou podpořený návrh ČSSD.

Dle serveru Seznam poslanecké kluby ANO, ČSSD a Pirátů sepsaly formou pozměňovacího návrhu sjednocující verzi všech tří výše zmíněných návrhů zákona o referendu. Pro zahájení referenda by se tak muselo vyslovit více jak půl milionu voličů a referendum by bylo předem posuzováno Ústavním soudem. Tento pozměnovací návrh (.docx) byl předložen 28. února 2019 poslancem Pirátů Pikalem.

Posledním pozměnovacím návrhem k návrhu zákona sociálních demokratů je pozměnovací návrh (.docx) poslankyně ANO Válkové. Válková navrhuje z interpretačních důvodů rozšířit vyloučené předměty referenda o rozhodování o postavení, činnosti a působnosti České národní banky.

Digitální Česko Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Základem Digitálního Česka bude jedna digitální identita pro každého občana, kde budou všechny služby státu dostupné na jednom místě.‟

Programové prohlášení vlády, str. 12

Plnění tohoto slibu bylo započato 3. října 2018, kdy vláda přijala usnesením č. 629 tři strategické materiály, které dohromady tvoří koncepci Digitální Česko. 15. dubna došlo ke schválení implementačního plánu, v němž je zahrnuta i digitální identita a který je průběžně plněn.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vláda pokračuje v implementaci záměru Digitální Česko, dle Implementačního plánu (.pdf, str 8) je však nejzazší termín zprovoznění tzv. transakčních služeb (podání všech typů, včetně provedení platby nebo rezervace termínu pro prezenční jednání, získání potvrzení a doručení rozhodnutí úřadu) v Portálu občana, tedy systému pro komunikaci občanů se státem, až v roce 2024.

Plnění tohoto slibu však započalo 3. října 2018, kdy vláda přijala usnesením č. 629 tři strategické materiály, které dohromady tvoří koncepci Digitální Česko – Česko v digitální Evropě (v gesci Úřadu vlády, .pdf), Informační koncepce České republiky (v gesci Ministerstva vnitra, .pdf) a Digitální ekonomika a společnost (v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, .pdf).

„Na nejvyšší (první) úrovni se koncepce programu Digitální Česko skládá ze 3 pilířů (dílčích koncepcí). Na druhé úrovni každý pilíř obsahuje několik ‚hlavních cílů'. Na třetí se pak každý hlavní cíl rozpadá na několik ‚dílčích cílů',“ popisuje (.pdf, str. 4) dokument Metodika řízení programu Digitální Česko blíže koncepci.

„Centrálním, koordinačním a řídícím orgánem programu Digitální Česko a těchto tří celků bude Rada vlády pro informační společnost (dále jen ‚RVIS'), v čele s vládním zmocněncem pro IT a digitalizaci, ve spolupráci s ministerstvy, v souladu s jejich gescí, dle Kompetenčního zákona," píše se v úvodním programu Digitální Česko (.pdf. str 8). Vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci se stal Vladimír Dzurilla. Činností RVIS je rozvoj veřejné správy a eGovernmentu, především v oblastech vyplývajících ze strategických dokumentů Evropské komise a vlády České republiky.

Usnesení č. 629 ukládá mimo jiné ministru vnitra a dalším členům vlády naplňování cílů, které jsou stanoveny v přijatých dokumentech. Zejména pak zavazuje ministra vnitra k předložení návrhů implementačních plánů k programu Digitální Česko, které měly být schváleny vládou nejpozději do 10. prosince 2018. Na základě žádosti (.pdf, str. 3) ministerstva vnitra následně došlo k posunutí termínu odevzdání implementačních plánů do 31. března 2019.

Na jednání vlády 15. dubna došlo ke schválení implementačního plánu (.pdf). V plánu jsou popsány priority jednotlivých pilířů (Česko v digitální Evropě, Informační koncepce České republiky, Digitální ekonomika a společnost). Co se týká jednotné digitální identity, implementační plán hovoří o tzv. SDG (jednotná digitální brána) takto: „Obsahem této vrcholové (cílové) domény je realizace konkrétních služeb eGovernmentu pro všechny skupiny veřejnosti (zejména občany ČR, podniky/podnikatele, ale rovněž cizince se zájmem na území ČR), mimo jiné v souvislosti s aktuálním nařízením EU č. 1724, z 2.10.2018, o zřízení tzv. Jednotné digitální brány (Single Digital Gateway, SDG). V případě SDG půjde o služby první volby umožňující řešení nejběžnějších životních situací v různých agendách veřejné správy ČR, a jako takové musí být navrhovány a budovány.“ (.pdf, str. 4)

V březnu 2019 do Sněmovny zamířil poslanecký návrh zákona o právu na digitální službu. Ten získal podporu napříč všemi poslaneckými kluby a podepsalo se pod něj celkem 137 poslanců. Původní návrh (.doc) postoje vlády, který pro vládu připravili její legislativci, počítal s vyslovením neutrálního stanoviska. Nakonec se ale vláda rozhodla (.pdf) s návrhem souhlasit (.pdf), nicméně vytýká mu např. příliš optimisticky nastavené termíny pro jeho realizaci či absenci důkladné analýzy dopadů a doporučuje ho během projednávání upravit. Návrh prošel 28. května prvním čtením a momentálně je projednáván ve výborech. Podle důvodové zprávy má zákon posílit práva občanů a firem na to, aby jim státní správa poskytovala své služby elektronicky. (.pdf, str. 14).

Elektronický recept Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Upravíme legislativu tak, aby bylo možné využívat elektronický recept v plném rozsahu, včetně kontroly lékových interakcí a celkové preskripce pacienta.‟

Programové prohlášení vlády, str. 29

V červnu 2019 byla schválena novela zákona o léčivech, která počítá s využitím lékového záznamu. Novelu zákona bude projednávat Senát.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Návrh zákona o léčivech byl Poslaneckou sněmovnou schválen 21. června 2019 na její 30. schůzi. Následně bude zákon projednávat Senát. Podle informací Ministerstva zdravotnictví lékový záznam pacienta umožní lékařům, farmaceutům a zdravotnické záchranné službě při poskytování zdravotních služeb zohlednit stávající lékovou historii konkrétního pacienta. To povede k eliminaci nežádoucích interakcí léčivých přípravků a jejich duplicitního užívání, což zajistí vyšší míru bezpečí pacienta.

Povinnost předepisovat recept elektronicky měla být zavedena v roce 2015, termín byl nakonec změnou zákona o léčivech posunut na 1. ledna 2018.

Druhá vláda Andreje Babiše předložila Poslanecké sněmovně 10. října 2018 návrh novely zákona o léčivech. Návrh novely zákona (.pdf, str. 9) přidává do zákona o léčivech § 81d o lékovém záznamu, který „umožňuje pacientovi, lékaři, farmaceutovi a klinickému farmaceutovi nahlížení na údaje o léčivých přípravcích předepsaných a vydaných konkrétnímu pacientovi, které jsou obsažené v centrálním úložišti elektronických receptů, včetně jejich dalšího zpracování". To by mělo vést k omezení nežádoucích interakcí léčivých přípravků a jejich duplicitnímu používání a k zajištění vyšší míry bezpečí pacienta. Díky přístupu k lékovému záznamu budou mít dané osoby (pacienti, lékaři, farmaceuti a kliničtí farmaceuti) možnost kontrolovat lékovou interakci a celkovou preskripci pacienta a nebudou odkázáni pouze na slovní vyjádření pacienta, které může být nepřesné.

Organizační výbor doporučil Poslanecké sněmovně návrh zákona k projednání 11. října 2018. Ústavně právní výbor jej projednal a 16. ledna 2019 vydal pozměňovací návrh tohoto zákona, ve kterém mění datum jeho účinnosti z 1. ledna 2019 na 1. července 2019. Podle Ministerstva zdravotnictví je předpokládaná účinnost zákona nejpozději na podzim 2019.

Podle tiskové zprávy Ministerstva zdravotnictví uzavřelo české zdravotnictví během roku 2018 58,5 mil. předepsaných a 56 mil. vydaných eReceptů. Do konce roku se do systému aktivně zapojilo 17 083 zdravotnických zařízení, 2 894 lékáren a 41 864 lékařů. Tisková zpráva vylučuje zavírání lékařských praxí kvůli povinnosti vypisovat eRecepty.

Menší veřejné zakázky Právní stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Dále zjednodušíme proces zadávání veřejných zakázek malého rozsahu příkladně zvýšením zákonných limitů tak, aby zadavatelé v území mohli zahrnout i další kritéria pro hodnocení nabídek vedle kritéria ceny.‟

Programové prohlášení vlády, str. 34

Slibovaná změna vládou prosazena nebyla, nicméně dle veřejných zdrojů se plánuje na prosinec 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Změna zákona o zadávání veřejných zakázek proběhla naposledy v roce 2016, a to v souvislosti s implementací tří směrnic EU. V současnosti žádná novela k zákonu o zadávání veřejných zakázek ve Sněmovně není.

Zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek malého rozsahu se nicméně podle plánu legislativních prací vlády očekává v prosinci 2019. Má se tak stát formou návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění nařízení vlády č. 471/2017 Sb. Předkladatelem má být Ministerstvo pro místní rozvoj.

Odpolitizování státní správy Právní stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Tato vláda nebude do státní správy dosazovat politické nominanty, naopak státní správu otevře a odpolitizuje.‟

Programové prohlášení vlády, str. 4

Vláda prosadila novelu služebního zákona, která podle kritiků i Evropské komise umožňuje další politizaci státní správy. Zatím však nemáme dostatečné doklady o tom, že k politizaci dochází.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V červnu 2019 došlo k odvolání generálního ředitele Českých drah Kupce. K obsazení tohoto postu by se dle mediálních zpráv mělo konat výběrové řízení. Je také důležité podotknout, že generálního ředitele Českých drah odvolává i vybírá dozorčí rada ČD, nikoliv vláda či ministr.

Obecné podmínky výběru do státní správy upravuje zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, tzv. služební zákon. Ten v § 24 a násl. například stanoví, že na uvolněné místo se koná výběrové řízení a že výběrová komise má 3 členy. Za úřady, na něž tento postup dopadá, se pak dle § 3 služebního zákona považují mimo jiné úřady zřízené zákonem, které zároveň zákon označuje jako správní, zaměstnanci ve státní službě tedy budou zejména pracovníci ministerstev a jiných státních úřadů. Služební zákon pak může dopadat i na státní příspěvkové organizace, pokud tak zákon výslovně stanoví.

V průběhu roku 2018 a 2019 pak byla projednávána a schválena novela zákona o státní službě, vyhlášena poté jako zákon č. 35/2019 Sb. Tato novela v čl. I, body 54 a 55 zavádí možnost vlády odvolat státní tajemníky, např. pokud poruší služební kázeň nebo naruší důstojnost své funkce. Státní tajemníci mají přitom pravomoc dále odvolávat podřízené vedoucí zaměstnance. Opozicí a odbory byl tento krok kritizován s tím, že popírá odpolitizování státní správy, což měl být účel služebního zákona. Z tohoto důvodu také novelu odmítl schválit Senát, ten však byl následně přehlasován Poslaneckou sněmovnou. Novela pak byla kritizována i Evropskou komisí: „Novela budí určité obavy, pokud jde o stabilitu a nezávislost státní služby, neboť nabízí větší flexibilitu při propouštění a náboru úředníků a zavádí možnost služebních hodnocení ad hoc.

Jedna ze změn, ke které ve státní správě od jmenování Babišovy vlády došlo, je jmenování nového ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů. Tím byl zvolen okresní státní zástupce Radim Dragoun, který byl vybrán odbornou komisí ve výběrovém řízení z celkového počtu 12 uchazečů. V tomto případě byla tedy naplněna slibovaná apolitičnost a otevřenost státní správy (a dalších úřadů). Na základě otevřeného výběrového řízení byl také jmenován nový ředitel Státního zdravotního ústavu.

Bez výběrového řízení byl pak jmenován nový ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, tzv. civilní rozvědky, Marek Šimandl, který do této doby působil např. jako bezpečnostní expert Národního bezpečnostního úřadu či jako náměstek Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Ani v tomto případě se však v médiích nevyskytly informace, že by měl být „politickým“ kandidátem. Na tuto pozici se v souladu s § 2 zákona o státní službě nemusí konat výběrové řízení, protože Úřad pro zahraniční styky a informace je bezpečnostním sborem.

Kontroverzní je pak odvolání ředitele Národní galerie v Praze Jiřího Fajta. Tento krok byl kritizován domácí i zahraniční odbornou veřejností. Pověřen vedením NGP pak byl někdejší ředitel pekáren Penam a bývalý ekonomický náměstek Národní knihovny Ivan Morávek. Bez výběrového řízení byl pak jmenován i nový ředitel Ředitelství silnic a dálnic Pavol Kováčik, ani v jednom případě se však pozice ředitele neřídí služebním zákonem, výběrové řízení tak nebylo dle zákona nutné. Premiér se vyjádřil v tom smyslu, že „nemáme čas na transparentní výběrové řízení.“

V budoucnu by pak měl být vybrán a jmenován nový vedoucí Úřadu vlády, v jehož čele je dnes dočasně Mgr. Tünde Bartha.

Jak vidíme, vláda podnikla v této oblasti několik kontroverzních kroků, které vedou k obavám, že se vydává spíše opačným směrem, než slíbila. Aktuálně však není možné konstatovat porušení slibu, protože nenastala situace, která by jednoznačně dokládala politicky motivované dosazování nebo odvolávání lidí ze státní správy.

Ochrana dlužníků Právní stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme chráněné účty nebo jiné účinné řešení zajišťující, že po provedení exekuce srážkami ze mzdy nebude nezabavitelná částka podruhé stižena exekucí na bankovním účtu povinného.‟

Programové prohlášení vlády, str. 24

Zákon zavádějící chráněné účty nebo jiné účinné řešení nezabavitelné částky zatím není ze strany vlády připraven.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Novela insolvenčního zákona, kterou předložila ještě první vláda Andreje Babiše, by dle důvodové zprávy (.pdf, str. 9) měla upravit podmínky pro oddlužení a pomoci dlužníkům dostat se z dluhové pasti. Proces oddlužení by měl být podle nové úpravy zpřístupněn co největšímu počtu poctivě splácejících dlužníků. Účelem této novely však není zavedení chráněných účtů a zároveň neposkytuje ani žádné jiné řešení, které by zajišťovalo, že po provedení exekuce srážkami ze mzdy nebude nezabavitelná částka podruhé stižena exekucí na bankovním účtu povinného.

S touto problematikou souvisí také novela exekučního řádu navržená poslanci Pirátů, SPD a ČSSD, která má mj. zajistit, že po provedení exekuce srážkami ze mzdy nebude nezabavitelná částka, tedy hranice, nad kterou se dlužníkům sráží peníze z výplaty bez omezení, podruhé stižena exekucí na bankovním účtu povinného. Vláda však zaslala nesouhlasné stanovisko 1. listopadu 2018 s odůvodněním, že Ministerstvo spravedlnosti dopracovává a ještě do konce roku 2019 předloží vládě návrh zákona, který bude v návaznosti na Programové prohlášení vlády řešit nejpalčivější problémy exekucí.

Vedle toho byl koncem roku 2018 připraven návrh (.doc) upravující občanský i exekuční řád, který by měl přispět zejména k vyřešení problému vícečetných exekucí, tedy zavedení principu jeden dlužník – jeden exekutor. V souvislosti se srážkami ze mzdy povinného by úprava měla také nově zavést nárok na náhradu nákladů plátce mzdy vůči povinnému. Navrhovaná novela ale neobsahuje zavedení chráněných účtů nebo jiné řešení dvojího zásahu exekuce, které slibuje vládní prohlášení. Původní návrh přitom úpravu chráněných účtů obsahoval, poté, co byl odmítnut Legislativní radou vlády a přepracován, úprava chráněných účtů vypadla.

Vláda mimo jiné schválila také nařízení zvyšující hranici, nad kterou se příjmy dlužníka sráží bez omezení. S účinností od 1. června tohoto roku tak dochází ke zvýšení z 16 072 korun na 25 715 korun. Toto opatření má za účel motivovat pracující dlužníky.

Vzhledem k tomu, že vláda zatím nepřipravila ani nepodpořila návrh zákona zabývající se problematikou chráněných účtů nebo jiným řešením zamezující dvojí sražení z příjmů povinného, považujeme tento slib za zatím nerealizovaný.

Ochrana veřejnoprávních médií Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zachováme stávající úpravu postavení veřejnoprávních médií. Budeme důsledně podporovat jejich nezávislost.‟

Programové prohlášení vlády, str. 28

V oblasti legislativy upravující činnost veřejnoprávních médií neproběhla od nástupu vlády žádná výrazná změna. Z tohoto důvodu jsou nejzajímavějším tématem volby do jednotlivých rad; ani zde nedošlo k takovým změnám, které by zavdávaly důvod hodnotit slib jako porušený.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V červnu 2019 proběhla volba dvou ze sedmi členů rady ČTK. V prvním kole si však nezajistil dostatečnou podporu žádný z kandidátů. Nejvíce hlasů získal Michal Semín, který byl navržen SPD. Názory jednotlivých poslanců na tuto volbu přinesl iRozhlas. Volba tedy bude probíhat v červenci.

Sněmovna také začala být aktivní v otázce schvalování výročních zpráv ČT. V současné době se projednáváVýroční zpráva o činnosti České televize v roce 2016“.

Pod pojem veřejnoprávní média neboli média veřejné služby lze zařadit Českou televizi (ČT), Český rozhlas (ČRo) a také, s jistými odlišnostmi od prvních dvou, Českou tiskovou kancelář (ČTK). Vzhledem k tomu, že od vzniku vlády neproběhl žádný návrh na novelu některého ze zákonů, které upravují fungování jednotlivých veřejnoprávních služeb, nelze říci, že by vláda nějak podporovala nebo limitovala fungování jednotlivých médií. Žádné významné změny se neodehrávají ani v oblasti koncesionářských poplatků, které jsou upraveny zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích.

Z tohoto důvodu je jediným možným faktorem vlivu vlády v této oblasti volba členů dozorčích rad těchto médií.

V radě ČRo proběhla volba dvou členů od doby, kdy současná vláda obdržela důvěru (v noci z 11. na 12. července 2018). Členy jsou od 13. 3. 2019 Tomáš Kňourek (znovuzvolen) a od 27. 3. 2019 Jan Krůta. Tomáš Kňourek, navržen vládním hnutí ANO, obdržel v tajné volbě v Poslanecké sněmovně 95 hlasů a překročil tak hranici 88 hlasů, nutnou ke zvolení v 1. kole volby. To znamená, že Tomáš Kňourek zůstal ve své funkci i přes svoji kontroverzní kritiku stanice Vltava za vysílání úryvku z románu Linie krásy britského spisovatele Alana Hollinghursta (v úryvku na stanici zazněly v dopoledních hodinách slova jako „penis“, což Kňourek kritizuje jako „oplzlosti“ a daného spisovatele označuje za „chlípníka“).

Jan Krůta, který v roce 2013 neúspěšně kandidoval za hnutí Úsvit, byl zvolen ve druhém kole. Jeho zvolení je kritizováno především z důvodu Krůtova spoluautorství na článku „Případ Magor“, který vyšel v časopise Mladý svět v 70. letech.

Do rady ČTK byla v pátek 26. 4. 2019 zvolena bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová, když porazila kandidáta Pirátské strany, Josefa Šlerku.

V neposlední řadě zvolili poslanci do tzv. velké vysílací rady Ladislava Jakla. Tento bývalý spolupracovník Václava Klause kandidoval také za Okamurovo hnutí SPD, která jej rovněž do rady navrhla. Jakl přitom veřejně uváděl, že by se měla veřejnoprávní média zrušit. V březnu 2019 byl do RRTV zvolen také Vadim Petrov.

Od doby, kdy současná vláda získala důvěru v Poslanecké sněmovně, neproběhla v radě ČT žádná změna.

Za ohrožení České televize se také často považuje možnost, že by nebyly schváleny dvě po sobě jdoucí výroční zprávy a zprávy o hospodaření. Ty schvaluje Poslanecká sněmonva. Podle zákona o České televizi může být v případě neschválení těchto zpráv odvolána kompletně celá Rada ČT a navolena znovu. Ta by pak potenciálně mohla nahradit současného ředitele ČT. O této alternativě dlouhodobě veřejně mluví prezident republiky. Situace okolo výročních zpráv ČT je problematická (poslední schválená výroční zpráva o činnosti je za rok 2015), jak však bylo psáno výše, Poslanecká sněmovna je v této věci v poslední době aktivní.

Předseda vlády Babiš na svém Twitteru v únoru 2019 uvedl, že byť je hnutí ANO vůči ČT kritické, bude apelovat na poslance vládní koalice, aby přijali všechny výroční zprávy.

Na základě provedených změn je možné konstatovat, že vláda výrazně nezasahuje do nezávislosti veřejnoprávních medií. Nedošlo k úpravě legislativy a zároveň nebylo změněno složení rad médií takovým způsobem, který by znamenal ohrožení jejich postavení nebo nezávislosti.

Online platby u státních institucí Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Samozřejmostí bude on-line platba u všech státních institucí České republiky.‟

Programové prohlášení vlády, str. 13

Plošné zavedení on-line plateb je součástí záměru „Platební brána“ implementačního plánu Informační koncepce ČR (IKČR). Tento záměr by měl být realizován do 1. září 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Usnesením vlády č. 629 3. října 2018 byl přijat úvodní dokument programu Digitální Česko. Součástí tohoto programu je kromě strategických materiálů Česko v digitální Evropě, Digitální ekonomika a společnost i Informační koncepce České republiky a právě tento materiál nás bude zajímat. „IKČR navazuje na strategický cíl SC3: Dobudování eGovernmentu, aktuálně platného strategického materiálu veřejné správy Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014–2020 (SRR VS) a dále jej rozpracovává tak, aby se mohl uplatnit při dlouhodobém řízení rozvoje IS jednotlivých OVS,“ píše se v dokumentu. (.pdf, str. 1)

Naplnění vrcholového cíle Informační koncepce ČR bude řízeno ve struktuře pěti (.pdf, str. 2) hlavních cílů:

1. UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ ON-LINE SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY
2. DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA
3. ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU
4. ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
5. EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY

Zavedení online plateb je blíže specifikováno v implementačním plánu, který byl schválen na jednání vlády 15. dubna 2019. Vládní slib je v dokumentu nazván jako záměr „Platební brána“ a je součástí dílčího cíle IKČR 1.03 „Centrální platební brána, umožňující platbu za poplatky, pokuty, služby státní správy a samosprávy v jednotném rozhraní, pomocí platební karty, převodu z účtu a dalšími způsoby,“ píše se v dokumentu. (.pdf, str. 24) Realizace záměru by měla probíhat od 1. září 2018 do 1. září 2019, gesčním úřadem je Ministerstvo vnitra ČR. Externí náklady realizace se pohybují od 3–6 mil. Kč. (.pdf, str. 9)

Jednotlivé záměry jsou pak „známkovány“ písmeny A–D podle toho, v jakém stavu se nachází. Definice (.pdf, str. 3) jednotlivých záměrů zní:

  • A. Záměr je dlouhodobě připravený, schválený v gesčním úřadu, je „v běhu“, má zajištěné financování (např. projekty již schválené OHA). V rámci metodiky to odpovídá stavu „závazku“, popř. dalších stavů. Záměry „A“ jsou uvedeny v příloze implementačního plánu.
  • B. Záměr je definovaný gesčním úřadem, tj. má prioritu a podporu v gesčním úřadu, ale nemá finanční nebo personální krytí. Tyto záměry tvoří těžiště implementačního plánu.
  • C. Potřebný záměr, existuje koncept záměru (tj. prakticky všechny políčka jsou vyplněná), ale není dojednána podpora gestora, gesční úřad, ani zdroje (typicky průřezové záměry, multirezortní a sdílené).
  • D. Námět na záměr. Tyto náměty vznikly z různých inspirací, například z potřeby pomoci úřadům dostát požadavkům architektonických principů a zásad řízení ICT ze schválené Informační koncepce. Mnohé náměty mohou být ještě duplicitní nebo příliš detailní, proto je pro jejich převod do stavu „C“ při příštím implementačním plánování nutná jejich konsolidace.

K 24. červnu 2019 byl stav záměru „Platební brána klasifikován jako „B. (.pdf, str. 9)

Otevřená data ministerstva zdravotnictví Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Začneme otevřeně zveřejňovat data o hospodaření rezortu a jím přímo řízených nemocnic.‟

Programové prohlášení vlády, str. 29

Na oficiálních webových stránkách Ministerstva zdravotnictví (MZ) vznikla záložka s názvem „Otevřená data“. Data jsou pravidelně aktualizována, nejnovější údaje jsou položky faktur MZ za duben 2019. Zatím však nejsou zveřejněna data od nemocnic.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Od minulé aktualizace vydání vládních slibů v květnu 2019 byla nově přidána data BALMED Praha a Národního ústavu duševního zdraví. K letošnímu 24. červnu na stránce nalezneme celkem 129 253 datových sad, z toho 26 datových sad poskytuje Ministerstvo zdravotnictví. Tyto sady jsou totožné s těmi zveřejněnými na dříve zmiňované stránce Ministerstva zdravotnictví. Je zde připravené prostředí pro zveřejňování dat nemocnicemi, zatím však data zveřejněna nebyla.

Na oficiálních webových stránkách Ministerstva zdravotnictví (MZ) skutečně nalezneme záložku „Otevřená data“. Po kliknutí budeme přesměrováni na samostatnou webovou stránku, která je spravována Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Jde oorganizační složku státu, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR a je správcem Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) v platném znění (dále jen zákon o zdravotních službách)."

Mezi organizacemi, které zveřejňují svá data, je Ministerstvo zdravotnictví, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, krajské hygienické stanice, hygienické stanice, Agentura pro zdravotnický výzkum České republiky, Koordinační středisko transplantací a Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů a nově data poskytuje BALMED Praha a Národní ústav duševního zdraví. V přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví jsou tyto organizace, mezi nimi je několik nemocnic, ale i například hygienické stanice.

Data jsou pravidelně aktualizována, nejnovější údaje jsou položky faktur MZ za duben 2019.

Pro tyto účely také vznikla webová stránka Otevřená data, kterou spravuje ministerstvo vnitra. Zatímco Ministerstvo pro místní rozvoj se do zveřejňování dat zapojilo, záležitosti spadající například pod Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Ministerstvo zdravotnictví zatím chybí," psalo se v dubnu 2019 v Hospodářských novinách.

Tvorba zákonů Právní stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Pro zákony, jejichž příprava a implementace přesahuje funkční období jedné vlády, zavedeme zvláštní způsob expertní přípravy s podporou Legislativní rady vlády s přesným harmonogramem projednávání, schvalování a zavádění do praxe. Příkladem mohou být změny Ústavy, změny v kompetencích ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, změny důchodového zabezpečení a zjednodušení dávkových systémů, změny v soudnictví a státním zastupitelství nebo příprava nových soudních procesních předpisů.‟

Programové prohlášení vlády, str. 23

Slibovaná změna vládou zavedena nebyla. Informace o tom, zda se plánuje, se nám dohledat nepodařilo.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Slibovanou změnu vláda patrně nehodlá prosazovat prostřednictvím zákonné úpravy, neboť není předmětem plánu legislativních prací vlády až do roku 2021. Záměr zavedení expertní přípravy nepředpokládá ani plán legislativních prací pro rok 2019.

Zvláštní způsob expertní přípravy by se dal zavést skrze úpravu Legislativních pravidel vlády (LPV). Jedná se o usnesení vlády č. 188 ze dne 19. března 1998, ve znění pozdějších usnesení, které upravuje postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při tvorbě a projednání připravovaných právních předpisů a obsah a formu připravovaných právních předpisů.

LPV byla naposledy změněna ještě za první vlády Andreje Babiše, a to usnesením vlády ze dne 17. ledna 2018 č. 47., ze kterého však nevyplývá žádná změna ohledně uvedení přesného harmonogramu projednávání, schvalování a zavádění zákonů, které přesahují funkční období jedné vlády. Zároveň nám v současné době nejsou známy žádné informace o přípravě takových změn LPV.

Výběr soudců Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme kariérní řád soudců a zákonem stanovené podmínky výběru soudců jako záruky udržení profesní motivace a protikorupční opatření.‟

Programové prohlášení vlády, str. 23

Kariérní řád soudců ještě prosazen nebyl. Nicméně bylo ukončeno připomínkové řízení u nově navrhované právní úpravy výběru soudců a nyní čeká na projednávání ve vládě.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo spravedlnosti naplánovalo na červen 2019 předložit návrhy na změnu zákona o soudech a soudcích a zákona o státním zastupitelství. U soudců i státních zástupců by se tak zavedla pravidelná hodnocení, od kterých by se mohlo odvíjet i případné povýšení. Jak uvedl tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek v rozhovoru pro Českou justici: „V zásadě by soudci prováděli pravidelné hodnocení soudců, od něj by se pak odvíjely další věci, jako třeba splnění podmínek pro postup na vyšší instanci, nebo případně i nějaký finanční postih. Protože všichni soudci mají stejný plat, ale určitě všichni nesoudí stejně kvalitně.

O konkrétní podobě novely již Ministerstvo uspořádalo odbornou debatu. Zástupci krajských soudů, Nejvyššího soudu, Soudcovské unie ČR, Nejvyššího státního zastupitelství a Kanceláře veřejné ochránkyně práv, včetně ministra Jana Kněžínka, jednali o právní úpravě pro výběr soudců a soudních funkcionářů či o dopadu zavedení kariérního řádu.

K 24. červnu 2019 plánovaná změna zákona o soudech a soudcích čeká na zaslání na Odbor vládní agentury Úřadu vlády (OVA). K návrhu již uplynula vytyčená lhůta připomínkového řízení, v němž se mohou k návrhu zákona vyjadřovat i další správní orgány a samosprávné celky. Teprve následně se návrh bude diskutovat na jednání vlády a posléze může být postoupen Poslanecké sněmovně.

Whistleblowing, lobbing Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V této souvislosti předložíme zejména účinné právní nástroje k ochraně oznamovatelů korupce (whistleblowing) a zákon o regulaci lobbingu vycházející z mezinárodních doporučení.‟

Programové prohlášení vlády, str. 24

Návrhy zmíněných zákonů jsou již od podzimu 2018 ve stádiu přípravy. V oblasti tzv. whistleblowingu se další vývoj nedá předpokládat, dokud nebude schválena evropská směrnice. Zákon o lobbingu má díky stanovisku Evropské centrální banky otevřené dveře do Poslanecké sněmovny.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Co se týče tzv. whistleblowingu, vláda Andreje Babiše na premiérovu práci z předešlého volebního období nenavázala a žádný z dříve předložených a následně ukončených návrhů nebyl znovu otevřen.

Přestože se vláda na podzim roku 2018 angažovala ve snaze o předložení návrhu zákona o ochraně oznamovatelů, tento zákon se stále nepodařilo doručit do Sněmovny. Hlavním důvodem kritiky přijetí tohoto zákona je především stále probíhající příprava evropské směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práv Unie. Tato směrnice je již od května 2018 v legislativním procesu EU a momentálně ji projednává Rada Evropské unie. Dá se tedy konstatovat, že osud zákona o ochraně oznamovatelů závisí na vývoji v Bruselu.

Zákon o regulaci lobbingu je v tuto chvíli připraven k projednání vládou a případnému postupu do Poslanecké sněmovny. Snaha ANO a ČSSD o nastavení zákonných limitů pro lobbing byla pozdržena kvůli kritice ze strany České národní banky, která se obávala, že by zákon mohl umožnit narušení nezávislosti ČNB a následnému předložení žádosti o stanovisko Evropské centrální bance tehdejším ministrem Kněžínkem. Obavy ČNB však byly v tomto stanovisku (.pdf, str. 3) vyvráceny. Konkrétně ECB uvedla, že „... zvýšení transparentnosti v kontextu lobbingu v legislativním procesu v České republice nenaruší nezávislé plnění úkolů ČNB...“. Stanovisko ECB by mělo umožnit posun v přípravě tohoto zákona, tedy schválení tohoto návrhu vládou.

Lobbování je v zákoně definováno jako soustavná činnost s cílem ovlivnit přípravu či schvalování právního předpisu nebo koncepci rozvoje. Lobbista pak může být pouze bezúhonná osoba, která se registruje ve speciálním registru. V tomto registru pak mají být registrovaní i ti, vůči kterým může lobbování směřovat – např. členové Parlamentu či vlády, prezident republiky nebo náměstci na ministerstvech, ale i členové rady ČNB či RRTV. Lobbisté pak mají mít povinnost čtvrtletně vyhotovovat zprávy o svém lobbování.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.