Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů druhé vlády Andreje Babiše

Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Demagog.cz přichází s rozsáhlou analýzou o plnění slibů menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD. Vybrali jsme padesátku slibů napříč tématy, které budeme kontrolovat po celé volební období. Kompletní metodiku naleznete zde. Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Je možné, že na některé sliby budete sami nahlížet například jako na nerealizované, zatímco dle naší metodiky znamenají realizované snahy průběžné plnění. Kategorie jsou pouze výchozím bodem pro orientaci v analýze. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu, hlavním přínosem jsou tedy data a informace obsažené v odůvodnění.

Analýzu jsme aktualizovali k 4. listopadu 2019, v pravidelných intervalech ji budeme souhrnně aktualizovat dále. V mezidobí však může docházet ke změnám, které nemusí být obratem do textu zapracovány. Berte tento limit, prosím, na vědomí.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

50 sledovaných slibů

6 splněných
12 %
23 průběžně plněných
46 %
3 porušené
6 %
18 nerealizovaných
36 %
Oblast Hodnocení
Kotlíkové dotace Životní prostředí Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Urychlíme projekt Kotlíkových dotací s cílem vyměnit až 100 tisíc nejstarších domácích kotlů na pevná paliva nejpozději do konce roku 2019.“

Programové prohlášení vlády, str. 39

Původní plán 2. etapy počítal se svým ukončením a zahájením 3. etapy ke konci roku 2019. Nový harmonogram však předpokládal zahájení 3. etapy již v lednu 2019, což bylo splněno. Na konečná čísla o celkovém počtu vyměněných kotlů na tuhá paliva musíme počkat do konce roku 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Dotační program Kotlíkové dotace pod správou Ministerstva životního prostředí byl spuštěn v rámci Operačního programu životního prostředí 2014–2020. Program má celkově proběhnout ve třech etapách a financován je částkou 9 miliard korun z prostředků fondů EU. První etapa byla zahájena 15. července 2015. Druhá etapa 30. srpna 2017 a její konec byl plánován až na konec roku 2019. Ke spuštění třetí vlny Kotlíkových dotací však nakonec došlo již dne 7. ledna 2019 a alokováno na ni bylo 3,75 mld. korun, jak vyplývá z textu výzvy ke krajům (117. výzva pro kraje). Došlo tak tedy k posunutí termínu třetí vlny a urychlení celého dotačního programu.

Co se týče úspěšnosti programu, oficiální data Ministerstva životního prostředí (.docx) uvádí, že v první etapě byla schválena dotace na výměnu kotle u 29 217 žádostí. Ve druhé etapě předpokládal ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO 2011) rozsah dotací až pro 35 tisíc výměn kotlů, což je v souladu s oficiálním předpokladem MŽP odvozeným z výše alokace pro druhou etapu (.pdf).

Od 15. října 2018 zároveň došlo k rozšíření možností druhé vlny Kotlíkových dotací jejich propojením s aktualizovaným dotačním programem Nová zelená úsporám (NZÚ). Ve druhé vlně programu Kotlíkových dotací nebylo možné dotaci na samostatnou výměnu za nový kotel na tuhá paliva získat. Propojením s programem NZÚ nově vznikla možnost získat dotaci až 80 000 Kč na výměnu kamen na tuhá paliva za novější na stejné bázi, která jsou však ekologičtější a výkonnější, a to bez nutnosti dalšího zateplení domu. Zároveň bylo nově umožněno kombinovat (.pdf, str. 2) programy dotací NZÚ a Kotlíkových dotací. Pokud žadatel provedl výměnu kotle v rámci Kotlíkových dotací a zároveň provedl zateplení či instalaci solárního zdroje napájení, získal bonusovou dotaci 20 000 Kč, respektive 10 000 Kč na nákup kotle.

V listopadu 2018 ministr Brabec předestřel některé uvažované podmínky třetí vlny kotlíkových dotací. Například pro sociálně slabé občany v Moravskoslezském kraji se uvažovalo o zavedení speciálních bezúročných půjček, které by jim umožnily splatit zbývající část ceny kotle, kterou nepokryla dotace. Zároveň Brabec uvedl, že se třetí vlna nejspíše nebude vztahovat vůbec na kotle na tuhá paliva (uhlí), což poté opět zopakoval v rozhovoru pro iDNES.cz dne 7. ledna 2019: ,,A ve třetí (etapě kotlíkových dotací, pozn. Demagog.cz), kterou spouštíme letos, jsme se pod tlakem Evropské unie, která jasně řekla, že si přeje podpořit už pouze čisté zdroje, rozhodli pro dotace jen na kotle na biomasu, plynový kondenzační kotel a tepelná čerpadla. Jsem přesvědčen, že toto rozhodnutí bylo správné.“

Konečné podmínky třetí etapy Kotlíkových dotací nakonec z programu opravdu vylučují další nové kotle na tuhá paliva. Dotaci je ve třetí etapě možné získat na:

  • ,,Tepelné čerpadlo – až 80 % způsobilých výdajů, nejvýše 120 000 Kč
  • Kotel na biomasu (samočinná dodávka paliva) – až 80 % způsobilých výdajů, nejvýše 120 000 Kč
  • Kotel na biomasu (ruční dodávka paliva) – až 80 % způsobilých výdajů, nejvýše 100 000 Kč
  • Plynový kondenzační kotel – až 75 % způsobilých výdajů, nejvýše 95 000 Kč“

Zároveň je opět možné získat bonus ve výši 20 000 korun při kombinaci s programem Nová zelená úsporám. Dále je nabízen bonus 7 500 korun pro žadatele z prioritních oblastí.

Výše alokace 3,75 mld. korun předpokládá ve třetí vlně provedení kolem 30 000 výměn. K jejich realizaci (.pdf) musí dojít nejpozději do konce roku 2023.

Zdroj: www.sfzp.cz

Nábor vojáků Bezpečnost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme pokračovat v rekrutační politice minulých let, kdy se zvyšuje počet vojáků z povolání z 21 tisíc na 24 tisíc. Cílem je dosáhnout nejpozději do roku 2025 minimálně 30 tisíc vojáků z povolání, doplnění a dozbrojení dvou stávajících brigád a návazně budování dalších jednotek.“

Programové prohlášení vlády, str. 19

Všechny dostupné strategické materiály a vyjádření vrcholných představitelů počítají s navyšováním počtu vojáků z povolání. Počet 24 tisíc vojáků z povolání již AČR naplnila. Ohledně rozšiřování, dozbrojování stávajících brigád a vzniku nových je situace zatím neověřitelná.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Počet vojáků z povolání (.xls) začal růst po roce 2014. V tomto roce byl stav vojáků z povolání v AČR 20 864 osob. Čísla Ministerstva obrany z roku 2017 ukazují počet vojáků z povolání ve výši 24 251. Tyto počty, tedy přes 24 tisíc vojáků z povolání, reflektuje ministerstvo i ve svém rozpočtu na rok 2018 (.pdf, str. 23). V rozpočtu na rok 2019 ministerstvo udává počet nad rámce Vládního prohlášení v počtu 25 603 vojáků z povolání (.pdf, str. 23–24).

Cíl 30 tisíc vojáků z povolání do roku 2025 oznámil jak ministr obrany Lubomír Metnar, tak i Generální štáb AČR slovy prvního zástupce náčelníka generálního štábu Jiřího Balouna.

Pokud jde o vyzbrojování a budování nových jednotek, hovoří o nich obecně hlavní strategické materiály AČR, které schvaluje vláda, tedy především dosud platná Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2025 (KVAČR). Ta zmiňuje ve svých prioritních cílech jak doplnění tabulkových počtů současných jednotek, tak výměnu a doplnění techniky (.pdf, str. 19–20). Podobně i vedení Armády ČR počítá s podporou vlády se svým posledním plánem modernizace a rozvoje AČR do roku 2027 dle KVAČR.

Během prosince 2018 ministr obrany Lubomír Metnar na jednání vlády představil plán nákupu části vojenského materiálu – radiolokátorů MADR (.doc), nových bojových vozidel pěchoty (.doc), vozidel TITUS a nákup malých ručních palných zbraní. Pokračující práce na tomto plánu opětovně potvrdil ministr Lubomír Metnar 13. června 2019 ve svém projevu na Žofínském foru.

Navýšíme rozpočet na obranu Bezpečnost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Postupně navýšíme rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 % na HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021.“

Programové prohlášení vlády, str. 18

Jak schválené rozpočty, tak jejich návrhy potvrzují zvyšování podílu financí na obranu z rozpočtu ČR. V roce 2019 ve výši 1,2 % HDP, v roce 2020 ve výši 1,3 %. Návrhy počítají s rozpočtem obrany kolem 1,4 % HDP v roce 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V září 2018 vláda oznámila první návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2019. V tomto návrhu mělo Ministerstvo obrany plánované výdaje pro rok 2019 ve výši 66,7 miliardy korun (.pdf, str. 6). V přidruženém dokumentu Střednědobý výhled státního rozpočtu ČR na léta 2020 a 2021 pak vláda uvádí, že výdaje Ministerstva obrany plánuje „ve výši 76,3 mld. Kč v roce 2020 (podíl na HDP 1,3 %) a ve výši 85,3 mld. Kč v roce 2021 (podíl na HDP 1,4 %)“ (.pdf, str. 40).

Uvedený rozpočet byl nakonec schválen a armáda tak v roce 2019 disponuje sumou 66,7 mld. Kč, což činí 1,2 % HDP. Pro srovnání, Ministerstvo obrany (.pdf, str. 3–4) pro rok 2018 hospodařilo s rozpočtem ve výši 58,9 mld. Kč (cca 1,1 % HDP).

V říjnu 2019 představilo Ministerstvo financí první návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020. Výdaje kapitoly Ministerstva obrany jsou zde navrženy ve výši 75,5 mld. Kč (.zip, soubor D01, str. 27). Došlo tak k opětovnému navýšení rozpočtu Ministerstva obrany, i když k nižšímu, než bylo původně plánováno vládou (viz výše), či ministerstvem (pdf., str. 4). Podíl na HDP by i v tomto návrhu měl zůstat stejný (1,3% HDP) a při udržení tempa růstu rozpočtu by měl v roce 2021 dosáhnout proklamovaných 1,4 % HDP.

Nový zákon o odpadech Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Do konce roku 2018 předložíme nový zákon o odpadech směřující k zásadnímu snížení objemu odpadů končících na skládkách.“

Programové prohlášení vlády, str. 38

Podle plánu legislativních prací vlády měl být návrh zákona předložen až v červnu 2019. Ke stávajícímu znění zákona o odpadech se během roku 2018 projednávaly pouze novelizující úpravy v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady o rtuti.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Aktuálně je návrh zákona o odpadech, jehož předkladatelem je Ministerstvo životního prostředí, zařazen do evidence Odboru vládní agendy Úřadu vlády ČR (OVA), přičemž další fází je zařazení na jednání vlády.

Novela příslušného zákona v roce 2018 vládou předložena nebyla. Řešily se pouze drobné úpravy znění zákona č. 185/2001 Sb., a to v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady o rtuti. Návrh prošel třetím čtením a 8. ledna 2019 byl doručen do Senátu, který ho schválil. Zákon 45/2019 Sb. je účinný od 1. března 2019 (vyjma čl. II bod 3).

Podle plánu legislativních prací vlády pro rok 2019 měl být vládní návrh zákona o odpadech předložen v červnu 2019. Tento termín je však v rozporu se zněním vládního slibu. Ministerstvo životního prostředí nakonec návrh zákona o odpadech předložilo k meziresortním připomínkám až na začátku dubna 2019. Návrh zákona o odpadech byl zařazen do evidence OVA a očekává se jeho zařazení na jednání vlády. Podle důvodové zprávy (.doc, str. 2) je v souladu s trendy v EU jedním z cílů nově navrhované právní úpravy vytvořit zákonné předpoklady pro výrazný odklon toku odpadů na skládky ve prospěch jiných způsobů nakládání s odpady, které jsou jednak ohleduplnější k životnímu prostředí, jednak respektují ekonomickou hodnotu, kterou odpad mnohdy nadále má.

Pro doplnění však uvádíme, že Ministerstvo životního prostředí za vlády Bohuslava Sobotky (2014–2017) novelu zákona o odpadech připravovalo, návrh však neprošel. Dle předkládací zprávy (.doc, str. 1) byla základním účelem novely transpozice „směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic“ do českého legislativního systému. Cílem novely mělo dle zprávy být rovněž vytvoření zákonných předpokladů pro odklon odpadů směřujícího na skládky ve prospěch jiných způsobů nakládání (.doc, str. 1).

Dle prezentace MŽP (.pdf) z 6. června 2018 je nutnost provedení novely tohoto zákona velmi urgentní. Prezentace uvádí, že nová česká legislativa odpadového hospodářství musí nabrat účinnost nejpozději do roku 2020 z důvodu transpozičních lhůt příslušných evropských směrnic, které mají být v rámci těchto legislativních novel implementovány do českého právního systému (.pdf, str. 8).

Ochrana turistů Životní prostředí Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Za prioritu považujeme stanovení zákonných pravidel pro bezpečný pohyb a pobyt návštěvníků na horách v letním i zimním období, jejichž součástí bude také jasná definice postavení Horské služby ČR jakožto další složky IZS včetně odborného vzdělávání pro její pracovníky.“

Programové prohlášení vlády, str. 35

Současný status Horské služby ČR se nadále řídí dohodou a pravidly z let 2004, kdy vznikla obecná prospěšná společnost Horská služba ČR. Role Horské služby v IZS se řídí platným zákonem 239/2000 Sb. jako ostatní složky IZS.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Status Horské služby v ČR (HS ČR) se od 90. let vyvíjel takto:

„Od roku 1990 existovalo Sdružení horských služeb ČR, kdy jednotlivé oblasti (Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky a Beskydy) měly svoji právní subjektivitu. V roce 2001 vznikl jeden právní subjekt – občanské sdružení Horská služba České republiky. Občanské sdružení bylo financováno převážně z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví.

V průběhu roku 2004 došlo k dohodě jednotlivých ministerstev, pro které HS vykonávala činnost, že nadále bude HS zastřešována Ministerstvem pro místní rozvoj jako podpora cestovního ruchu.

Na základě rozhodnutí vlády dochází k vytvoření obecně prospěšné společnosti – Horská služba ČR, o.p.s., která od 1. 1. 2005 přebírá odpovědnost za činnost Horské služby v České republice. Dále s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je občanské sdružení považováno za spolek, který je zapsán ve spolkovém rejstříku jako Horská služba České republiky, z.s.“

V současné době tedy ohledně fungování Horské služby v ČR existují dvě organizace, které ji zastřešují – původní občanský spolek Horská služba České republiky, z.s. a obecně prospěšná společnost Horská služba ČR, o.p.s., založená na základě vládního rozhodnutí Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.

V rámci zákona o Integrovaném záchranném systému není role HS ČR specificky definována, ale je upravena v rámci položky ostatní složky IZS v § 4 odst. 2 zákona 239/2000 Sb. jako ostatní záchranné sbory.

HS ČR nemá svoji samostatnou definici v rámci svého zákona. Její základní zákonné vymezení je ale legislativně vymezeno v rámci zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu číslo 159/1999 Sb., a to v jeho druhé části.

Ochrana zemědělské půdy Životní prostředí Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme opatření proti dalšímu záboru kvalitní zemědělské půdy, včetně podpory přednostní výstavby na brownfieldech nebo povinnosti náhradních rekultivací.“

Programové prohlášení vlády, str. 37

K 24. říjnu 2019 vládou nebyly podniknuty žádné legislativní kroky zabraňující dalšímu záboru kvalitní zemědělské půdy. Je však pravdou, že ministerstva vytvořila podpůrný program pro vybrané obce, které mají zájem o revitalizaci brownfieldů.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V současné době upravuje problematiku záboru zemědělské půdy zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Tato legislativa v § 4 říká, že „pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu“. Pokud je odnětí zemědělské půdy nutné, potom je přednostně zabrána zemědělská půda méně kvalitní; kritériem kvality půdy jsou třídy ochrany. V takovém případě je pak na základě § 9 zákona nutný souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Tento paragraf dále upravuje výjimky, kdy je zábor půdy možný bez souhlasu patřičných orgánů. Při žádosti o vyjmutí pozemku z půdního fondu je také nutné zaplatit s tím související odvody. Určení výše odvodu dále upřesňují Vyhláška k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška) č. 441/2013 Sb. a Vyhláška o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků č. 298/2014 Sb.

V létě 2018 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj dokument (.pdf, str. 54) o rekodifikaci veřejného stavebního práva, kde stanovuje za cíl „odstranění blokace území a zamezení neefektivnímu zabírání půdního fondu".

V září roku 2018 byl skupinou poslanců předložen návrh novely stavebního zákona (.pdf), který sice nezmiňuje zemědělskou půdu nebo rekultivaci brownfieldů, ale týká se územního plánování, tudíž by mohl situaci v oblasti zemědělské půdy ovlivnit. Projednání tohoto tisku bylo navrženo na pořad 28. schůze, ale nakonec z něj bylo vyškrtnuto.

19. června 2019 skupina poslanců KSČM předložila Poslanecké sněmovně novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, jejíž cílem je dle důvodové zprávy (.pdf, str. 2) zpřísnit jeho ochranu maximálním omezením možnosti odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Například k odnětí zemědělské půdy bude moci dojít jen v nezbytném případě a pouze ve veřejném zájmu, který převyšuje veřejný zájem ochrany zemědělského půdního fondu. Vláda k návrhu vydala (.pdf) neutrální stanovisko (str. 2). Novela zákona byla 8. srpna 2019 přikázána k projednání v Zemědělském výboru a byla zařazena na program 35. schůze (od 15. října 2019) v Poslanecké sněmovně (bod 160), k jejímu projednávání zde však zatím nedošlo. Vývoj této novely budeme nadále sledovat.

Co se týče podpory rekultivace brownfieldů, v roce 2019 mohly vybrané obce ze strukturálně postižených krajů (nebo samotné kraje - Moravskoslezský, Ústecký, Karlovarský), požádat o dotaci na revitalizaci zanedbaných ploch. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou Czech Invest na tuto výzvu alokovalo 100 miliónů korun. Jednalo se už o třetí z výzev organizovaných od nástupu současného kabinetu. První dvě výzvy, organizované ministerstvem pro místní rozvoj, bylo možné využít mezi listopadem 2018 a květnem 2019.

Tyto výzvy jsou v souladu s Národní strategií regenerace brownfieldů 2019-2024 (.pdf), kterou vypracovala ministerstva ve spolupráci s agenturou Czech Invest, a vláda se jí zabývala v červenci 2019. Tato strategie má za cíl nastavení vize pro nadcházející pětileté období a dává si za úkol zlepšení ve čtyřech zásadních bodech (organizace, finanční podpora, územní opatření, vzdělání). Tato iniciativa společně s výše zmíněnými výzvami znamená jistou míru snahy současné vlády o zlepšení situace brownfieldů.

Podpora zemědělců Životní prostředí Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížíme administrativní zátěž pro všechny zemědělce a potravináře.“

Programové prohlášení vlády, str. 36

Vláda zatím nepřišla s žádným komplexním opatřením, které by snižovalo byrokratickou zátěž pro zemědělce a potravináře, ale pracuje na novelizacích dílčích zákonů, které by měly ke zjednodušení administrace přispět.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo v březnu 2019 plán, jak zjednodušit byrokratický proces v různých resortech. Tento plán (.docx) obsahuje přehled opatření, které by měly dopomoci ke snížení administrativní zátěže podnikatelů až do roku 2022. Jedním bodem je třeba novela (.docx, str. 9) zákona o obchodních korporacích. Projednání novely ve třetím čtení bylo zařazeno na pořad 35. schůze Sněmovny (od 15. října).

Další změnou je novela zákona o silniční dopravě, navržená na projednání na 35. schůzi Poslanecké sněmovny. Novela by měla odstranit (.docx, str. 8) povinnost označovat vozidlo obchodním jménem nebo u tuzemského dopravce s vozidlem do 3,5 tuny mít u sebe doklady o nákladu.

Ministerstvo zemědělství předložilo 19. listopadu 2018 novelu (.pdf) zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, která má zamezit dvojitým kontrolám (.pdf, str. 17) firem hospodařících v tomto odvětví, což je v souladu s harmonogramem plánu (.docx, str. 10) zavádění opatření snižujících administrativní zátěž pro rok 2019. Novela zákona byla vyhlášena 22. srpna 2019 a je účinná od 1. října 2019. Změna vinařského zákona (.doc, str. 43) by zase měla přispět k elektronizaci formulářů spojených s registrací v této podnikatelské oblasti a je naplánovaná na rok 2020. Tento rok probíhá analýza zákona.

V účinnosti je také od 1. září 2019 vyhláška o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti. Vyhláška upravuje způsob klasifikace zvířat a označení jatečně upravených těl a zjednodušuje administrativu pro vydání osvědčení o odborné způsobilosti, tj. žadatel nemusí na rozdíl od předchozí úpravy přikládat potvrzení o zdravotní způsobilosti.

Bývalá ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková pak v březnu tohoto roku představila podnikatelské desatero, které by mělo dopomoci ke snížení administrativní zátěže. Jedná se však zatím pouze o prohlášení, na jehož plnění se postupně pracuje. Jedním bodem je třeba digitalizace formulářů. V této souvislosti je důležitý zákon o právu na digitální službu, který zavádí rovnocennost papírových a digitálních formulářů a také právo na elektronickou komunikaci se státem. Návrh prošel druhým čtením, byly podány pozměňovací návrhy, které následně projedná garanční výbor.

Součástí plánovaných změn je spuštění Právního elektronického systému (PES) vytvořeného Hospodářskou komorou ČR. Na nových webových stránkách by měly být dostupné všechny potřebné informace přehledně a pohromadě. Začátkem května 2019 skončilo testovací období těchto webových stránek a nyní je možné si služby PES předplatit (v základním balíčku za 1600 Kč bez DPH na rok).

Při Ministerstvu průmyslu a obchodu funguje také Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů, jejíž součástí jsou i různé asociace podnikatelů. Expertní skupina se schází přibližně jednou za čtvrt roku a zabývá se redukcí zátěže podnikatelů.

I celkově se byrokratická zátěž podnikatelů v roce 2018 snížila, a to o 7 hodin oproti roku 2017. Modelová firma o 4 zaměstnancích tedy byrokracií stráví již „jen" 226 hodin ročně. Data za rok 2019 bohužel ještě nejsou k dispozici.

Poplatky za těžbu Životní prostředí Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme, aby do regionů postižených těžbou směřoval vyšší podíl z těžebních poplatků.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

V červnu 2019 byla vládou předložena novela horního zákona, na základě které stát může snadněji zvyšovat těžební poplatky a nebude již poskytovat další moratoria na stabilizaci těžebních poplatků. Podíl obcí postižených těžbou na těžebních poplatcích však tato novela nemění.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

30. července 2019 vláda ustanovila Uhelnou komisi. Jejím cílem je poskytnout vládě České republiky objektivní výstupy s ohledem na budoucí využití hnědého uhlí v České republice. Činnost Uhelné komise spočívá ve zhodnocení budoucích potřeb hnědého uhlí a v analýze možností budoucího odklonu od využití uhlí ve spalovacích zdrojích. Komise se tedy nezabývá těžebními poplatky.

Předkladatelem novely horního zákona (č. 44/1988 Sb.) je Český báňský úřad. Novela horního zákona byla vypracovaná ještě za první vlády Andreje Babiše. 17. června 2019 byl návrh novely horního zákona schválen již druhou vládou Andreje Babiše. Návrh pak byl 25. června 2019 předložen Poslanecké sněmovně a následně byl zařazen na pořad 35. schůze, která probíhá od 15. října 2019.

„Vláda rozhodla o tom, že nebude poskytovat další moratoria. Na konci roku 2021 bude ukončeno moratorium pro těžaře, které bylo nastaveno v roce 2017 a to garantovalo, že se nebudou zvedat poplatky. Bez pětiletých moratorií se budou moci zvedat poplatky za těžbu,“ vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Vláda tak podnikla praktické kroky vedoucí ke změně těžebních poplatků.

Podle vládou schváleného znění novely horního zákona (.doc, str. 17, § 33k) se ruší pravidlo, které říká, že výše sazeb úhrad může být zvyšována na základě vývoje tržních cen, a to ve lhůtách nejméně pěti let. Novela pak do zákona přidává odstavec ve znění: „Referenční cenu (...) určí Ministerstvo průmyslu a obchodu pro dané úhradové období do 31. května tohoto úhradového období; přitom vychází z tržních cen vypočtených váženým průměrem z cen za minulé úhradové období zjištěných na základě údajů z báňsko-technické evidence. V případě nerostu, který nebyl těžen v minulém úhradovém období na území České republiky, určí Ministerstvo průmyslu a obchodu referenční cenu na základě cen daného nerostu na světových trzích.“ Na základě informací Ministerstva průmyslu a obchodu bude docházet ke zvyšování poplatků z nedobytých nerostů. Stát také bude moci pružně reagovat na vývoj tržních cen nerostů.

V důvodové zprávě vládního návrhu (.doc, str. 11) novely horního zákona je pak pětiletému moratoriu na zvyšování sazeb úhrady z vydobytých nerostů vytýkána jeho nefunkčnost v praxi. Dále je zde uvedeno, že zachování tohoto moratoria neumožňuje státu v případě příznivého vývoje cen pružně zvyšovat sazby úhrady. V dokumentu (.doc, str. 7, § 33n), který se zabývá navrhovanými změnami a doplněním horního zákona, je uvedeno rozpočtové určení úhrady – tedy jak velká část úhrady doputuje do rozpočtu obcí a jak velká část do rozpočtu státu (viz tabulka). Výše úhrad zůstávají stejné jako v současném znění horního zákona (§ 33n). Na základě tohoto návrhu se však pouze zvýší flexibilita určení výše vybíraných těžebních poplatků, nikoliv ale podíl postižených regionů na těchto poplatcích.

Vláda Bohuslava Sobotky schválila v roce 2016 společně s tehdejším zvýšením daně z nerostů moratorium, ve kterém se zavazuje po dobu pěti let neměnit výši úhrad z těžby nerostů. Podle Deníku Referendum tak těžaři do roku 2021 nebudou muset platit více peněz za dobytí uhlí, vápence či lithia. Deníku Referendum to potvrdil také mluvčí rezortu Milan Řepka, podle kterého „zůstane současná výše poplatků z těžby platná až do roku 2021 (...) Do návrhu jsme přidali přechodné ustanovení v souladu s doporučením Legislativní rady vlády. V současnosti nemáme za úkol zvyšovat sazby za těžbu nerostů ani od roku 2022“.

Podle současné podoby horního zákona je poplatníkem úhrady z dobývacího prostoru držitel dobývacího prostoru. Sazba úhrady z dobývacího prostoru činí 300 Kč/hektar nebo 1000 Kč/hektar, jestliže je v dobývacím prostoru povolena hornická činnost spočívající v přípravě, otvírce a dobývání výhradního ložiska. Úhrada vydobytého prostoru odpovídá nejvýše 10 % tržní ceny za jednotku množství nerostu. Podle dokumentu (.pdf, str. 6) z dubna 2015 o výši poplatků za dobývání nerostů je sazba úhrady např. za hlubinně dobývané uhlí jen 0,5 % a za uhlí dobývané povrchově 1,5 % z tržní ceny za jednotku množství nerostu. V tomto smyslu jsme si vědomi toho, že se jedná o zvýšení poplatků, nikoli o podíl z poplatků.

Zdroj: zakonyprolidi.cz

Tento slib tedy hodnotíme jako prozatím nerealizovaný, protože ačkoliv dochází k novelizaci způsobu či procesu určení výše těžebních poplatků, nijak se nemění podíl, který připadne obcím, které jsou těžbou zasaženy.

Posílení zastoupení v EU Bezpečnost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme usilovat o posílení zastoupení českých představitelů a občanů v institucích a orgánech Evropské unie.“

Programové prohlášení vlády, str. 25

Změnit systém zastoupení v orgánech EU, který často vyplývá už ze zakládacích smluv, je velice složité, zejména u poradních orgánů to však není nemožné. Zatím však k žádné změně nedošlo.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

7. října byla Věra Jourová potvrzena Evropským parlamentem do funkce eurokomisařky. Pokud dojde na konci října ke schválení Komise Ursuly von der Leyen, stane se místopředsedkyní Evropské komise zodpovědnou za hodnoty a transparentnost.

K říjnu 2019 nedošlo v plnění tohoto slibu k závažným změnám. Podle velvyslance a vedoucího Stálého zastoupení České republiky při EU Jakuba Dürra však v poslední době přibývá českých úředníků především na nižších pozicích; tito však vzhledem k jejich menšímu vlivu problém s nedostatkem Čechů v Bruselu příliš neřeší. V souvislosti s volbami do Evropského parlamentu a ustanovením nové Evropské komise by však mohli Češi proniknout i na vysoké úřednické pozice, kde je jich v současnosti stále velký nedostatek.

Dále uveďme, že jakákoliv změna zastoupení v orgánech a institucích EU musí být často jednomyslně schválena ostatními členskými státy a souvisí s ní tedy řada diplomatických vyjednávání, tento slib je tedy během na dlouhou trať. Další možností, jak posílit české zastoupení, je samozřejmě posilování politického vlivu.

Výčet základních orgánů Evropské unie obsahuje čl. 13 Smlouvy o Evropské unii (.pdf, str. 10, dále jen „SEU“). Poměr zastoupení členských států v těchto orgánech je pak často dán přímo tzv. zakládajícími smlouvami (Smlouva o EU a Smlouva o fungování EU) a změnit ho tak prakticky není možné (změna by si vyžádala složitý proces změny mezinárodní smlouvy ve všech členských státech, u nás by například muselo změnu schválit 120 poslanců a 3/5 z přítomných senátorů).

Přímo ve smlouvách je upraveno složení Evropské rady (čl. 15 SEU), kterou tvoří nejvyšší představitelé členských států a předseda, Rady (čl. 16 SEU), kterou tvoří příslušní ministři členských států, Komise (.pdf, str. 1), která je tvořena jedním zástupcem z každého členského státu, a Účetního dvora (čl. 285 Smlouvy o fungování EU, dále jen „SFEU,“ (.pdf, str. 123)), který je tvořen opět jedním zástupcem z každého státu.

Evropský parlament má pak podle čl. 14 SEU maximálně 751 členů, přičemž státy zde jsou zastoupeny na základě tzv. degresivní proporcionality, tedy systému, ve kterém větší státy mají méně zástupců, než na kolik by měly nárok při spravedlivém rozdělení vycházejícím z počtu obyvatel, menší státy mají zástupců naopak více. Například Česká republika má 21 europoslanců na 10,5 milionu obyvatel, tedy cca 0,5 milionu obyvatel na 1 europoslance, v Německu však mají 96 europoslanců na 82 milionů obyvatel, přičemž kdyby se uplatnil stejný poměr jako v případě České republiky, tedy 0,5 milionu obyvatel na jednoho europoslance, mělo by Německo 164 zástupců v Evropském parlamentu.

Kvůli brexitu bylo na konci června 2018 (tedy v době jmenování druhé Babišovy vlády) přijato rozhodnutí o změně rozdělení křesel mezi jednotlivé státy, pro Českou republiku by se situace nijak nezměnila a zůstalo by jí stávajících 21 křesel. Vzhledem k odložení brexitu až do konce října 2019 se však rozdělení křesel v Evropském parlamentu nijak nezměnilo a Češi si v květnu zvolili 21 europoslanců.

Posílit by mohla vláda i české zastoupení v hlavním rozhodovacím orgánu Evropské centrální banky (ECB), a to mimo jiné i vstupem do eurozóny. Hlavní rozhodovací orgán, Rada guvernérů, je totiž tvořena guvernéry národních bank států eurozóny. Dále by mohl být český zástupce prosazen do Výkonné rady ECB, do roku 2021 končí funkční období 4 z 6 členů. To se však do konce října 2019 nestalo.

Další orgán zmíněný v zakládacích smlouvách je Soudní dvůr Evropské unie. Ten je tvořen tzv. Soudním dvorem a Tribunálem. Soudní dvůr tvoří dle čl. 19 SEU 1 soudce za každý členský stát, ke změně tohoto počtu by tedy opět byla třeba novelizace Smlouvy o EU. Dále je Soudní dvůr tvořen i generálními advokáty, těch je celkově 11, přičemž 6 náleží velkým členským státům, mezi nimi je i Spojené království, a 5 zbývajících „rotuje“ mezi zbývajícími státy. S brexitem a tím spojeným uvolněním místa anglického generálního advokáta se otevírá otázka, co s tímto místem naložit, či zda počet generálních advokátů nezměnit. Vláda Andreje Babiše má tedy teoreticky šanci získat České republice místo stálého generálního advokáta Soudního dvora EU.

Tribunál (.pdf, čl. 48, str. 13) pak prošel rozšířením nedávno, kdy z původních 28 soudců byl jejich počet postupně zvýšen na 56, 2 soudci za každý stát (po brexitu tedy 54 soudců). Není tedy pravděpodobné, že by se do roku 2021 jejich počet dále měnil, možné to však je, a to dle čl. 281 SFEU řádným legislativním procesem, změnou Statutu soudního dvora EU. Dne 27. září 2019 došlo k navýšení soudců o 14, z toho i Česko má už dva zástupce: Petru Škvařilovou-Pelzl a Jana Passera, který funkci zastává již od roku 2016.

Zastoupení v poradních institucích, Hospodářském a sociálním výboru a Výboru regionů je momentálně založené na počtu obyvatel členských států, opět se však uplatňuje degresivní proporcionalita, a to v silnější míře než u Evropského parlamentu, např. Malta má zástupců 5, Česko 12 a Německo 24. Andrej Babiš by však mohl prosadit, aby se jednomyslným rozhodnutím Rady (čl. 301 a 305 SFEU) pozměnil způsob zastoupení.

Dle bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře pak má také Česká republika nedostatečné zastoupení na úřednických pozicích v orgánech EU, kde podle jeho slov chybí stovky českých úředníků.

Již v dubnu 2018 první vláda Andreje Babiše schválila novou Koncepci pro období 2018–2020, která navazuje na Strategii podpory Čechů v institucích EU z roku 2015. Současná vláda pak pokračuje ve školeních a přednáškách, které českým uchazečům mají pomoci zvládnout výběrové řízení a získat místo v institucích a orgánech EU. Seznam Čechů na významných pozicích v orgánech a institucích EU je pak k dispozici na stránkách Ministerstva zahraničních věcí.

Regulátor obchodu s vodou Životní prostředí Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme centrálního silného a nezávislého regulátora v oblasti vody hájícího zájmy spotřebitelů.“

Programové prohlášení vlády, str. 38

Vláda zatím nepodnikla žádné konkrétní kroky pro zavedení nezávislého regulačního úřadu pro vodu, ale o existenci tohoto orgánu vznikl spor mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství. Ministr Brabec by do konce roku chtěl rozhodnout o osudu úřadu.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Zákon o vodovodech a kanalizacích nebyl za dobu vlády Andreje Babiše nijak změněn, navrhované úpravy se pak týkají zejména boje proti suchu a udržení vody v krajině. Ani v zákoně č. 2/1969 Sb. nebylo v § 2, který vyjmenovává „další ústřední orgány státní správy“, nic změněno. V průběhu září 2019 byl sněmovnou schválen návrh skupiny poslanců, který má novelizovat stavební zákon a zákon o vodách. Cílem plánovaných změn by mělo být posílení výskytu vody v krajině. Všechny zákony je možné sledovat také na webu Poslanecké sněmovny (zákon o vodovodech a kanalizacích, vodní zákonkompetenční zákon).

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) přišel na konci srpna 2018 s tím, že by chtěl zřídit nový mezioborový regulační úřad. Přesněji uvedl: „Byl bych rád, kdyby část kompetencí všech resortů v oblasti vody přebral v budoucnu Vodní úřad. Máme vzor v Izraeli, kde mají vodní úřad nadán vysokou kompetencí a odpovědností.“ Do nového Vodního úřadu by přešli úředníci zabývající se vodní agendou na ostatních ministerstvech. „V tomto mám podporu i premiéra. Když úředníky sesadíte k sobě, začnou spolu i lépe komunikovat a může jich být i méně,“ prohlásil v rozhovoru pro Novinky Richard Brabec. Pro Český rozhlas Sever 27. srpna 2019 uvedl, že za stávající situace regulace funguje lépe, když je rozdělena mezi vícero úřadů, nicméně ideu jednoho úřadu stále považuje za dobrou a do konce roku by rád měl tuto otázku vyřešenou.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) uvedl v rozhovoru pro Právo, že na ceny vody a další záležitosti, které se jí týkají, dohlíží odbor dozoru a regulace vodárenství a že mu stávající situace přijde dostatečná. V září 2019 ministr Toman oznámil svou vizi ústavního zákona na ochranu vody, který mj. hovoří o zájmech spotřebitelů. Nový ústavní zákon by podle něj „mohl zakotvit například právo jednotlivce na přístup k cenově dostupné pitné vodě pro uspokojení základních osobních potřeb“. Nicméně obsah zákona a jeho potenciální dopad jsou předmětem další diskuze.

Pozice obou ministerstev pak shrnuje v Duelu Deníku mluvčí Ministerstva zemědělství (MZe) Vojtěch Bílý a Dominika Pospíšilová, která zastává na Ministerstvu životního prostředí (MŽP) pozici vrchního ministerského rady. Vojtěch Bílý zmiňuje, že vláda „na základě nezávislé studie rozhodla o vzniku odboru s požadovanými kompetencemi a úkoly a zároveň o zřízení meziresortního koordinačního subjektu, Výboru pro koordinaci regulace oboru vodovodů a kanalizací. Studie zkoumala i možnosti vytvoření nového regulačního úřadu, ale to pak označila v podstatě za velmi rizikové a nákladné i proto, že pod MZe spadá převážná část činností ve vodním hospodářství, včetně vodovodů a kanalizací“. Oproti tomu Dominika Pospíšilová z MŽP obhajuje názor, že stávající kontrola ze strany státu je nedostatečná. „V minulosti se kvůli rozdělování politické moci kompetence k vodě roztříštila mezi pět ministerstev. Při privatizaci došlo k neuvěřitelnému roztříštění vlastnické struktury oboru vodovodů a kanalizací.“ V kombinaci se snahou snížit vysokou cenu vody tak vidí jako ideální řešení všech problémů vznik centrálního regulačního úřadu.

Strategie nakládání s vodou Životní prostředí Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme vytvoření národní strategie nakládání s vodou a vodními zdroji, včetně zadržování vody v krajině a ochraně před povodněmi.“

Programové prohlášení vlády, str. 37

Vláda podniká některé konkrétní kroky pro zlepšení hospodaření s vodou. V červenci předložila Sněmovně k projednání novelu vodního zákona a Ministerstvo zemědělství hodlá připravit konkrétní návrh ústavní ochrany vody.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

8. července 2019 vláda schválila návrh novely vodního zákona a tato novela byla následně 26. července předložena Sněmovně, kde nyní čeká na projednání v prvním čtení jako sněmovní tisk 556/0. Projednání novely bylo zařazeno na pořad 35. schůzce Sněmovny.

Podle Národního programu reforem (.pdf, str. 49) vláda pokračuje v „implementaci doporučených opatření vycházejících z Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR“, kterou schválila již předchozí vláda Bohuslava Sobotky. V programu se píše také, že „byla vytvořena pracovní skupina ze zástupců MZe, MŽP a dalších odborných subjektů za účelem přípravy novely vodního zákona, která má řešit zejména problematiku sucha“ (str. 50). Plnění této koncepce se věnuje také sborník ČHMÚ za období 2014–2017 (str. 42).

Novela má za cíl zlepšení situace s dlouhodobým nedostatkem vody, definuje nově pojem sucha a pojednává o koncepci plánů na zvládnutí nedostatečného množství vody v krajině. Ustanovuje také nové orgány, které se mají této problematice věnovat (např. obecní úřady, komise pro sucho nebo Ministerstva zemědělství a životního prostředí).

Ministerstvo zemědělství (MZe) se také chystá zavést ústavní ochranu vody. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) je to proto, že: „Zdroje pitné vody jsou natolik cenné, že je musíme chránit mnohem více než v minulosti. Chceme to zakotvit do Ústavy České republiky. Právě proto jsme se už před časem spojili s odborníky z Univerzity Karlovy, abychom měli k dispozici podrobný právní posudek, ze kterého pak budeme vycházet při správném nastavení zásad pro ochranu vody.“

Právní analýza k této ústavní ochraně byla dokončena v září 2019 a podle MZe se ministerstvo s experty shodlo, že nejlepším postupem bude vytvoření samostatného ústavního zákona. Do poloviny října mělo ministerstvo obdržet finální znění právní analýzy a MZe chce poté ve spolupráci s dalšími resorty připravit konkrétní návrh úpravy ústavní ochrany vody a ten následně projednat na širším plénu u kulatého stolu.

Ministerstvo také podniká konkrétní kroky pro lepší hospodaření s vodou a zadržování vody v krajině, například navýšilo rozpočet (už dříve existujícího) programu Dešťovka o 100 milionů nebo přidělilo 350 milionů korun na dotace pro vytváření lepších varovných systémů před povodněmi. V rozhovoru pro Info.cz z června tohoto roku ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) zmiňuje také program na financování nových studen nebo projekt na budování remízků v krajině.

Účast na vojenských misích Bezpečnost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V souladu se schváleným mandátem budeme pokračovat v účasti na mírových a výcvikových misích v Afghánistánu (Resolute Support), Iráku a Mali. Budeme přispívat do Předsunuté vojenské přítomnosti v Pobaltí, Sil rychlé reakce NATO (NRF) včetně Sil velmi vysoké pohotovosti (VJTF), ochrany vzdušného prostoru (Air Policing) a budeme přispívat do vystavění robustních následných sil (Follow-On Forces).“

Programové prohlášení vlády, str. 20

Současná vláda je vázána mandátem zahraničních misí, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou 1. června 2018. Podle něj by většina misí měla trvat do konce roku 2020. Současná vláda zatím v tomto směru žádné kroky nepodnikla, ovšem ani účast neomezuje.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Dle čl. 43 Ústavy ČR je schvalování použití Armády České republiky (AČR) rozdělené mezi Parlament a vládu. Současné působení AČR v zahraničních misích do roku 2020 schválila Poslanecká sněmovna a předchozí vláda Andreje Babiše v demisi dne 1. června 2018. Senát potvrdil předkládané mise již 17. května 2018.

Většina schválených zahraničních misí Armády České republiky byla prodloužena do prosince 2020, a to včetně všech zmíněných misí – v Afghánistánu, Iráku, Mali a Pobaltí včetně ochrany tamního vzdušného prostoru (Air Policing). Aktuální seznam misí AČR lze najít zde. Česká republika také přispívá k vytvoření Sil rychlé reakce NATO (NRF) a jednotek velmi rychlé reakce (VJTF). V období 2019 až 2021 je do těchto sil zařazen 71. mechanizovaný prapor „Sibiřský“ z Hranic.

Otázka projektu, který se týká robustních následných sil (Follow-On Forces) v rámci iniciativy NATO pod názvem Framework Nations Concept (FNC), je zatím jen deklaratorním závazkem, zmíněným již předchozími vládami v letech 2014–2016.

Zákon o Vojenském zpravodajství Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme novelu zákona o Vojenském zpravodajství.“

Programové prohlášení vlády, str. 18

Vláda v červenci 2018 zahájila legislativní proces s cílem novelizovat zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství. Tato novela byla schválena v obou komorách parlamentu a následně podepsána prezidentem. Nový zákon vešel v účinnost v září 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Dne 12. srpna 2019 byla novela zákona o Vojenském zpravodajství podepsána prezidentem a vešla v účinnost ke dni 6. září 2019.

Na základě informací obsažených v důvodové zprávě (.pdf, str. 7–8) je cílem novely rozšíření pravomocí Vojenského zpravodajství především v oblasti kybernetického prostoru. Prioritou je včasné zjištění bezpečnostních hrozeb a jejich případné odvrácení. Legislativní proces v Parlamentu byl zahájen 13. července 2018, pouhých několik desítek hodin od momentu, kdy vláda získala důvěru poslanců. K procesu přípravy návrhu tak došlo ještě za předchozí vlády. První čtení návrhu zákona proběhlo 25. ledna 2019, kdy byl tento návrh přikázán k projednání výborům.

Ústavně právní výbor následně svým usnesením z března 2019 doporučil (.pdf) Poslanecké sněmovně návrh schválit, doporučil také přijmout určité změny tohoto návrhu. Schválit návrh, a to včetně změn navržených Ústavně právním výborem, pak dne 5. dubna 2019 doporučil (.pdf) i Bezpečnostní výbor. V souladu s doporučením prošel návrh zákona druhým čtením dne 17. dubna 2019 a byl opět zařazen na agendu schůze Bezpečnostního výboru. Zákon byl ve třetím čtení schválen a přijat i v Senátu. Po podpisu prezidenta vešel zákon v účinnost pod číslem 205/2019 Sb.

Vláda Andreje Babiše tak splnila svůj slib, že prosadí novelu zákona o Vojenském zpravodajství.

Zdroje elektřiny Životní prostředí Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Výroba elektrické energie bude zajištěna mixem zdrojů založeným na rostoucím podílu jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů, a naopak postupném poklesu výroby v uhelných elektrárnách.“

Programové prohlášení vlády, str. 32

V současné době se jedná o finančním modelu stavby nového jaderného bloku. Probíhá také interní diskuze o podobě Národního klimaticko-energetického plánu. Podíl obnovitelných zdrojů a jaderných elektráren na výrobě elektřiny však zatím nijak nevzrostl.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vláda měla podle bývalé ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové původně již do konce roku 2018 rozhodnout o finančním modelu stavby nového tuzemského jaderného bloku, v lednu 2019 však bývalá ministryně mluvila o tom, že o modelu bude jasno v dubnu 2019.

Na začátku července tohoto roku vláda schválila investorský model stavby nového jaderného bloku. V první fázi má jít o výstavbu bloku u jaderné elektrárny Dukovany. Jeden takový blok pak podle Jaroslava Míly, státního zmocněnce pro jadernou energetiku, má stát 125 až 145 miliard korun, a Dukovany jsou odhadovány, že budou dokončeny v roce 2040. Stavba bude placena skupinou ČEZ, a to jak vlastními, tak vnějšími financemi. Výstavba jak Temelínské, tak Dukovanské části bude pod taktovkou dceřiných firem ČEZu; EDU II pro Dukovany a ETE II pro Temelín.

Plán dostavby jaderných bloků v českých jaderných elektrárnách je v souladu se Státní energetickou koncepcí (.pdf, str. 46) a Národním akčním plánem rozvoje jaderné energetiky v ČR (.pdf, str. 46, 48), které schválila vláda Bohuslava Sobotky v květnu (.pdf) a červnu 2015.

V posledních letech dochází k nárůstu podílu energie z jaderných zdrojů v energetickém mixu ČR. V roce 2018 české jaderné elektrárny vyprodukovaly téměř 37 % celkové elektrické energie a dostaly se tak na úroveň roků 2013 a 2014.

Zdroj: OTE

Podíl výroby elektrické energie z hnědého uhlí v posledních několika letech mírně stoupal, a to na úkor uhlí černého a zemního plynu. Nárůst vykazují i absolutní čísla ve výroční zprávě (.pdf, str. 9) Energetického regulačního úřadu o provozu elektrizační soustavy za rok 2018.

Co se týče vládou slibovaného poklesu výroby z uhlí, jediným dosavadním vývojem v této oblasti je zveřejněný záměr Ministerstva průmyslu a obchodu na zvýšení poplatků za dobývání uhlí v Česku. Memorandum uzavřené v roce 2017, které zajišťovalo nezvyšování ceny za těžbu uhlí, bude končit v roce 2021 a vláda rozhodla, že nevydá další, aby mohla snáze měnit poplatky za těžbu.

V březnu 2019 uvedl (video, 6:38) ministr životního prostředí Richard Brabec, že by rád založil nebo přispěl k založení takzvané uhelné komise po německém vzoru. Tato komise byla následně skutečně ustanovena a při prvním zasedání uhelné komise padlo, že by se mohlo skončit se spalováním a těžbou uhlí v roce 2040, ale celá komise se na konkrétním roce zatím neshodla. Tento rok pro konec „doby uhelné" pak zmínil i ministr Brabec (video, 17:33).

Následně uvedl i generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, že ČEZ bude od poloviny roku 2020 postupně ukončovat výrobu elektrické energie v některých hnědouhelných elektrárnách. Důvodem je podle Beneše ekonomická nevýhodnost další rekonstrukce a ekologizace na nové zpřísněné limity (stanovené státní energetickou koncepcí) u některých bloků.

Složka energie z obnovitelných zdrojů v energetickém mixu ČR však v posledních letech nerostla, spíše naopak. V roce 2015 tvořily obnovitelné zdroje 11,77 % celkové produkce elektrické energie v ČR, v roce 2018 to bylo pouze 6,17 %. I přes několik let trvající pokles podílu obnovitelných zdrojů energie však ministr životního prostředí Richard Brabec v dubnu 2019 v souvislosti s obnovitelnými zdroji uvedl, že „je ale nesporné, že se energetický mix mění a měnit se bude. Konec doby uhelné nastává.

Co se týče státního příspěvku na energii z podporovaných zdrojů, ten je pro rok 2020 mírně navýšen. Dle nařízení vlády jsou prostředky vyhrazené na podporované zdroje energie pro rok 2020 ve výši 27 miliard korun. V roce 2019 přitom příspěvek činil 26,2 miliardy korun.

Dále by se dle návrhu Ministerstva obchodu a průmyslu mělo změnit také znění (.doc, str. 40 a násl.) zákona č. 165/2012 Sb. a především se zde objevuje systém takzvaných aukcí. Stát by měl vždy na tři roky dopředu stanovit zejména poptávané množství a původ soutěženého výkonu a výrobci energie z obnovitelných zdrojů by soutěžili, kdo dokáže dodat energii s nejnižší podporou. Tento systém by měl podle bývalé ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové vést ke snížení ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů. Návrh zákona momentálně čeká na projednání vládou.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce se také bude navyšovat dotační podpora malým fotovoltaickým elektrárnám na střechách domů v rámci programu Nová zelená úsporám. Nicméně ministryně financí Alena Schillerová navrhla snížení objemu peněz na program Nová zelená úsporám o 40 %.

Ministr Brabec se však nechal slyšet, že za Novou zelenou úsporám bude bojovat „jako eskymácký pes“ (audio, 17:34), v roce 2019 (.pdf, část E, str. 180) byl rozpočet NZÚ 2 773 milionů korun a v návrhu na rok 2020 (.zip D10.pdf str. 175) jde o částku 2 142 milionů. Nedošlo tedy ke snížení o 40 %, ale o zhruba 23 %. Kromě toho se o 1,5 miliardy korun zvýšila podpora kotlíkových dotací.

Do konce roku 2018 měla Česká republika (respektive MPO) povinnost předložit Evropské komisi Národní klimaticko-energetický plán obsahující závazky ČR k enviromentálním cílům EU. MPO sice zahájilo vnější připomínkové řízení, ale do konce roku 2018 plán Evropské komisi nepředložilo. K tomu došlo až na konci ledna 2019.

Vláda na svém zasedání 28. ledna 2019 vzala na vědomí návrh (.doc) Národního klimaticko-energetického plánu a uložila teď již bývalé ministryni průmyslu a obchodu jej předat Evropské komisi. Členové vlády dostali za úkol nadále spolupracovat při finalizaci návrhu. Podle Richarda Brabce plán „rozhodně ještě dozná nějakých změn a vláda ho ve finální podobě bude schvalovat pravděpodobně až někdy v polovině roku. Bývalá ministryně Nováková v březnu 2019 k procesu přijímání Národního klimaticko-energetického plánu uvedla: „Tento plán byl poslán do Evropské komise, ale zároveň není ještě ani uzavřena naše interní národní diskuse nad tím plánem. Diskutujeme jednotlivé položky se všemi zainteresovanými subjekty, kterých se jednotlivé oblasti dotýkají.

Podle Evropské komise je návrh českého klimaticko-energetického plánu málo ambiciózní co se týče podílu obnovitelných zdrojů energie. Česká republika tak musí plán přepracovat a navrhnout náročnější cíl. Původní plán by se podle kritiky měl zvýšit o 2,2 procentních bodů na 23% podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie. Podle slov Karla Havlíčka, ministra průmyslu, se po dlouhých diskuzích dospělo k číslu 22 %.

Zestátňování vodohospodářského majetku Životní prostředí Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme v rámci existujícího právního rámce možnost získání vodohospodářského majetku zpět do rukou obcí, krajů a státu.“

Programové prohlášení vlády, str. 38

Andrej Babiš navrhl řešení pomocí státních půjček pro obce, které by tak mohly odkoupit podíly v soukromých vodárenských společnostech. Slib se v dané chvíli diskutuje v rámci MZ a MŽP, žádné kroky s hmotnými výsledky ale zatím nebyly podniknuty.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš (toho času v demisi) se již v květnu 2018 nechal slyšet, že vláda řeší možnost půjček pro obce, aby mohly odkoupit zpět podíly v privatizovaných vodárenských společnostech. Babišův návrh podpořili poslanci z většiny sněmovních stran.

K žádnému dalšímu posunu ve věci získání vodohospodářského majetku však nedošlo. O potřebě ochrany vody ze strany státu se však diskutovalo i na vládní úrovni.

V červnu tohoto roku přišli s návrhem na ústavní ochranu vody komunisté. Novela KSČM predikovala zestátnění přírodních zdrojů. Česká republika by tak byla oprávněna spravovat a chránit nerostné bohatství dle vlastního rozhodnutí. V návrhu (.pdf) komunistů se píše doslova toto (str. 2):

Voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství je ve vlastnictví České republiky. Česká republika chrání a zvelebuje toto bohatství a je povinna zajistit ochranu a šetrné využívání vody jako základní životní potřeby i ostatních přírodních zdrojů a přírodního bohatství ve prospěch svých občanů a následujících generací.“

17. června 2019 byl návrh (.pdf) zaslán vládě k vyjádření stanoviska. Přestože se vláda 10. července k novele vyjádřila nesouhlasně, komunistický návrh se na plénu Poslanecké sněmovny projednávat bude. Jednalo se o jednu z podmínek, které KSČM vyžadovala pro pokračování podpory vládního kabinetu ANO a ČSSD. Projednávání tisku je zařazeno na program 35. schůze, počínaje 15. říjnem 2019.

Návrh týkající se stejné problematiky vodohospodářství předložili 21. června 2019 kromě komunistů i členové KDU-ČSL. K jejich návrhu také vydala vláda nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Ministerstva zemědělství a životního prostředí daný vládní slib v posledních měsících diskutují. Namísto změny Ústavy se však debatuje o vytvoření samostatného ústavního zákona. Toto stanovisko ministerstva zaujala na základě doporučení expertů z Právnické fakulty UK, jejichž podrobnou analýzu o dalších krocích měla obdržet v polovině října. Na začátku listopadu 2019 by pak měla jednání pokračovat.

Ministr životního prostředí Brabec na tiskové konferenci 5. září 2019 k tomuto tématu uvedl (video, čas 5:30): „My nechceme dát jenom jakousi deklaraci, abychom si udělali čárku, že jsme vyhověli společenské poptávce po větší ochraně vody a změnili Ústavu. My chceme, abychom skutečně vodu reálně více chránili.“

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.