Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů druhé vlády Andreje Babiše

Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Demagog.cz přichází s rozsáhlou analýzou o plnění slibů menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD. Vybrali jsme padesátku slibů napříč tématy, které budeme kontrolovat po celé volební období. Kompletní metodiku naleznete zde. Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Je možné, že na některé sliby budete sami nahlížet například jako na nerealizované, zatímco dle naší metodiky znamenají realizované snahy průběžné plnění. Kategorie jsou pouze výchozím bodem pro orientaci v analýze. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu, hlavním přínosem jsou tedy data a informace obsažené v odůvodnění.

Analýzu jsme aktualizovali k 4. listopadu 2019, v pravidelných intervalech ji budeme souhrnně aktualizovat dále. V mezidobí však může docházet ke změnám, které nemusí být obratem do textu zapracovány. Berte tento limit, prosím, na vědomí.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

50 sledovaných slibů

6 splněných
12 %
23 průběžně plněných
46 %
3 porušené
6 %
18 nerealizovaných
36 %
Oblast Hodnocení
Financování sportu Vzdělanost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zasadíme se o nastavení stabilního a kontinuálního financování sportovních organizací prostřednictvím víceletých finančních plánů.“

Programové prohlášení vlády, str. 40

Žádný z dosud vypsaných dotačních programů pro sport není určen na více let. Vypsání víceletého programu dosud nedovoloval zákon. Jeho novela, která umožňuje uzavření dlouhodobé spolupráce k realizaci víceletých projektů, vstoupila v účinnost 31. července 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Financování sportovních organizací je obecně upraveno zákonem o podpoře sportu (č. 115/2001 Sb.). Po jeho novelizaci, která nabyla účinnosti 31. července 2019, vznikla Národní agentura pro sport (dále jen Agentura), v jejímž čele stanul poslanec Milan Hnilička (ANO).

Podle zprávy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) převezme Agentura od MŠMT od 1. ledna 2020 kompetence v oblasti státní politiky ve sportu a bude připravovat a vyhlašovat dotační programy na rok 2021 a další roky. Agentura bude rozdělovat dotační prostředky státního rozpočtu pro rok 2021, odpovídající výzvy bude vyhlašovat průběžně v roce 2020. MŠMT definitivně ukončí činnost v oblasti podpory sportu v polovině roku 2021. Vedle této agentury se na financování sportu podílí i krajeobce.

V současné době poskytuje MŠMT (od 1. ledna 2020 však již Agentura) dvojí typ dotací. První z nich jsou investiční dotace do sportovní infrastruktury, které jsou poskytovány na konkrétní projekty (např. podpora materiálně technické základny sportu). Druhým typem jsou neinvestiční dotace, z nichž je financován samotný provoz sportovních klubů, výchova mládeže atd.

Mezi neinvestiční dotace patří například program TALENT 2020, REPRE 2020 nebo MŮJ KLUB 2020. V podmínkách pro udělení těchto dotací se shodně píše, že „dotace poskytnutá v rámci této Výzvy je určena na období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020“ (např. program TALENT 2020, REPRE 2020 nebo MŮJ KLUB 2020 – vše .pdf, str. 2, bod 1.3). Ani v jednom případě se tedy nejedná o víceletý dotační program.

Tuto praxi jednoletých dotačních programů však mění právě znovelizovaný zákon, který podle § 6b odst. 3 umožňuje Agentuře uzavřít se sportovní organizací smlouvu nebo memorandum o dlouhodobé spolupráci k realizaci víceletého projektu. Fungování zákona v praxi však bude možné hodnotit až po převzetí kompetencí v oblasti vyhlašování dotačních programů Agenturou po 1. lednu 2020.

Je třeba zdůraznit, že návrh nebyl předložen vládou. Ta k němu navíc zaujala (.pdf) neutrální stanovisko. Poté, co Poslanecká sněmovna přehlasovala veto Senátu ve věci vzniku Národní sportovní agentury, ji 4. července 2019 podepsal prezident Zeman.

Dodejme, že požadavek víceletého financování sportovních organizací je uveden již v Koncepci podpory sportu 2016–2025, která byla přijata za vlády Bohuslava Sobotky. V ní se píše, že „víceleté dotační programy budou spuštěny od roku 2018“ (bod 4.3). V souladu s touto Koncepcí vláda schválila dne 15. srpna 2018 Akční plán na období 2018–2019 (.docx).

Financování sportu II. Vzdělanost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme dále podporovat přímé rozdělování veřejných prostředků sportovním klubům, tělovýchovným jednotám, sportovním svazům a sportovním organizacím.“

Programové prohlášení vlády, str. 40

Financování sportu ze státního rozpočtu organizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dvěma způsoby – ve formě neinvestičních a investičních dotací. Od ledna 2020 začne přidělování dotací přebírat Národní sportovní agentura.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

31. července 2019 nabyl účinnosti zákon 178/2019 Sb., jehož hlavním zásahem do financování sportu je vytvoření Národní sportovní agentury. Tento orgán přebírá od MŠMT vyhlašování a přípravu dotačních programů pro oblast sportu. Vymezené kompetence MŠMT však začne postupně přebírat až od ledna 2020. Do dotačních programů se mají nově zapisovat pouze jednotlivé sportovní organizace (například kluby) a nikoli sdružující sportovní organizace. Důvodem vytvoření orgánu je přerozdělování dotací v oblasti sportu zefektivnit. Kritika vytvoření NSA spočívá především v omezených možnostech odvolat jejího předsedu v kombinaci s jeho vysokými pravomocemi v oblasti přerozdělování finančních prostředků. Návrh zákona však předložila skupina poslanců a nikoli vláda. Ta k němu zaujala neutrální stanovisko.

Tyto změny mají oporu v Akčním plánu ke koncepci SPORT 2025 na období 20182019 (.docx), který vláda schválila 15. srpna 2018. Další změnou byla vyhláška upravující pravidla užívání rejstříku sportovců. Do něj se musí od 1. července 2018 žadatelé o dotace zapisovat; cílem je mimo jiné zvýšit transparentnost při přidělování dotací (.docx, str. 6–7).

Financování sportu upravuje zákon o podpoře sportu (zákon č. 115/2001 Sb.). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je až do ledna roku 2020 ústředním orgánem státní správy, který zabezpečuje financování sportu ze státního rozpočtu. Na podpoře sportu se podílí spolu s kraji a obcemi, které však zajišťují financování ze svých rozpočtů.

Ministerstvo poskytuje ze státního rozpočtu podporu sportu dvěma způsoby – ve formě neinvestičních a investičních dotací. Neinvestiční dotace jsou rozdělovány v rámci různých programů a výzev, které vyhlašuje MŠMT (od ledna 2020 však již Agentura) zejména na podporu sportu dětí a mládeže, na činnost sportovních organizací a svazů, na podporu univerzitního sportu, na podporu reprezentantů a další. Investiční program je určen pro dotace na podporu materiálně technického zázemí sportu.

Přímé financování sportu zajišťuje například program MŮJ KLUB, přes nějž MŠMT posílá peníze přímo jednotlivým klubům a tělovýchovným jednotám. Na rok 2019 Ministerstvo zaznamenalo celkové požadavky o dotace ve výši 1,4 miliardy korun.

Kotlíkové dotace Životní prostředí Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Urychlíme projekt Kotlíkových dotací s cílem vyměnit až 100 tisíc nejstarších domácích kotlů na pevná paliva nejpozději do konce roku 2019.“

Programové prohlášení vlády, str. 39

Původní plán 2. etapy počítal se svým ukončením a zahájením 3. etapy ke konci roku 2019. Nový harmonogram však předpokládal zahájení 3. etapy již v lednu 2019, což bylo splněno. Na konečná čísla o celkovém počtu vyměněných kotlů na tuhá paliva musíme počkat do konce roku 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Dotační program Kotlíkové dotace pod správou Ministerstva životního prostředí byl spuštěn v rámci Operačního programu životního prostředí 2014–2020. Program má celkově proběhnout ve třech etapách a financován je částkou 9 miliard korun z prostředků fondů EU. První etapa byla zahájena 15. července 2015. Druhá etapa 30. srpna 2017 a její konec byl plánován až na konec roku 2019. Ke spuštění třetí vlny Kotlíkových dotací však nakonec došlo již dne 7. ledna 2019 a alokováno na ni bylo 3,75 mld. korun, jak vyplývá z textu výzvy ke krajům (117. výzva pro kraje). Došlo tak tedy k posunutí termínu třetí vlny a urychlení celého dotačního programu.

Co se týče úspěšnosti programu, oficiální data Ministerstva životního prostředí (.docx) uvádí, že v první etapě byla schválena dotace na výměnu kotle u 29 217 žádostí. Ve druhé etapě předpokládal ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO 2011) rozsah dotací až pro 35 tisíc výměn kotlů, což je v souladu s oficiálním předpokladem MŽP odvozeným z výše alokace pro druhou etapu (.pdf).

Od 15. října 2018 zároveň došlo k rozšíření možností druhé vlny Kotlíkových dotací jejich propojením s aktualizovaným dotačním programem Nová zelená úsporám (NZÚ). Ve druhé vlně programu Kotlíkových dotací nebylo možné dotaci na samostatnou výměnu za nový kotel na tuhá paliva získat. Propojením s programem NZÚ nově vznikla možnost získat dotaci až 80 000 Kč na výměnu kamen na tuhá paliva za novější na stejné bázi, která jsou však ekologičtější a výkonnější, a to bez nutnosti dalšího zateplení domu. Zároveň bylo nově umožněno kombinovat (.pdf, str. 2) programy dotací NZÚ a Kotlíkových dotací. Pokud žadatel provedl výměnu kotle v rámci Kotlíkových dotací a zároveň provedl zateplení či instalaci solárního zdroje napájení, získal bonusovou dotaci 20 000 Kč, respektive 10 000 Kč na nákup kotle.

V listopadu 2018 ministr Brabec předestřel některé uvažované podmínky třetí vlny kotlíkových dotací. Například pro sociálně slabé občany v Moravskoslezském kraji se uvažovalo o zavedení speciálních bezúročných půjček, které by jim umožnily splatit zbývající část ceny kotle, kterou nepokryla dotace. Zároveň Brabec uvedl, že se třetí vlna nejspíše nebude vztahovat vůbec na kotle na tuhá paliva (uhlí), což poté opět zopakoval v rozhovoru pro iDNES.cz dne 7. ledna 2019: ,,A ve třetí (etapě kotlíkových dotací, pozn. Demagog.cz), kterou spouštíme letos, jsme se pod tlakem Evropské unie, která jasně řekla, že si přeje podpořit už pouze čisté zdroje, rozhodli pro dotace jen na kotle na biomasu, plynový kondenzační kotel a tepelná čerpadla. Jsem přesvědčen, že toto rozhodnutí bylo správné.“

Konečné podmínky třetí etapy Kotlíkových dotací nakonec z programu opravdu vylučují další nové kotle na tuhá paliva. Dotaci je ve třetí etapě možné získat na:

  • ,,Tepelné čerpadlo – až 80 % způsobilých výdajů, nejvýše 120 000 Kč
  • Kotel na biomasu (samočinná dodávka paliva) – až 80 % způsobilých výdajů, nejvýše 120 000 Kč
  • Kotel na biomasu (ruční dodávka paliva) – až 80 % způsobilých výdajů, nejvýše 100 000 Kč
  • Plynový kondenzační kotel – až 75 % způsobilých výdajů, nejvýše 95 000 Kč“

Zároveň je opět možné získat bonus ve výši 20 000 korun při kombinaci s programem Nová zelená úsporám. Dále je nabízen bonus 7 500 korun pro žadatele z prioritních oblastí.

Výše alokace 3,75 mld. korun předpokládá ve třetí vlně provedení kolem 30 000 výměn. K jejich realizaci (.pdf) musí dojít nejpozději do konce roku 2023.

Zdroj: www.sfzp.cz

Nárok na školku od 2 let Vzdělanost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Vláda zatím nepodnikla žádné kroky k zajištění zákonem garantovaného nároku na péči o děti od dvou let. Aktuální legislativa říká, že dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Co se týče aktuálních kroků vlády, k říjnu 2019 zatím nebyl prosazen zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let.

V současnosti je péče o děti v předškolním věku ošetřena v zákoně o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. školský zákon). Aktuální úprava říká, že dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.

Sobotkova vláda již v roce 2017 podpořila ve školském zákonu možnost předškolního vzdělání pro děti mladší 3 let, novela Václava Klause mladšího však v červnu 2018 zavedla zpět současnou hranici 3 let pro garantované přijetí do školek.

Vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení stanovila jako jednu z priorit školství. Co se týče předškolního vzdělání, cílem vlády je podle prohlášení zajistit „dostatečné kapacity mateřských škol posílením a efektivním využitím národních a evropských finančních zdrojů a lepší koordinací mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem pro místní rozvoj. Zajistíme zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů. Budeme investovat také do pedagogického personálu s cílem výrazně snížit počet dětí na jednu učitelku.

Ve školním roce 2018/2019 se ve školkách v ČR nacházelo (tabulky B1,1,1 a B1.4.1) 45 374 dětí mladších 3 let (z celkových 363 776 dětí). Přičemž počet dětí mladších 3 let ve školkách dlouhodobě roste, za posledních 5 let (2013/2014–2018/2019) se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) jednalo o nárůst zhruba o 37 %.

Učitelů ve školním roce 2018/2019 ve školkách v ČR bylo (tabulka B1.8.1) celkem 32 233, při přepočítání na plně zaměstnané pak 30 581. Podle dat ČSÚ vycházelo ve školním roce 2018/2019 v mateřských školách v průměru 12 dětí na jednoho učitele.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se snaží rozšiřovat kapacity mateřských a základních škol pomocí programu Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky, který běží od roku 2014. Na podzim 2018 přidělilo ministerstvo 300 milionů korun mateřským a základním školám na rozšíření jejich kapacit.

S problematikou garantovaného nároku na péči o děti od dvou let nesouvisí pouze rozšiřování kapacit školek, ale také personálu. Zajištění míst pro dvouleté děti ve školkách by vyžadovalo také navýšení personálu.

Možnou variantou zajištění předškolní péče pro děti mladší 3 let jsou i tzv. dětské skupiny, jejichž rozvoj podporuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová představila 23. září 2019 plán na zavedení jeslí, které by nahradily nynější dětské skupiny, které jsou financované z peněz z evropských fondů. Čerpání těchto prostředků má skončit v roce 2022. Ministryně Maláčová připravuje novelu, která by z dětských skupin vytvořila jesle spolufinancované státem. Jesle by podle plánu ministryně byly určeny dětem do 4 let. Ani tato novela však nezavádí garantovaný nárok na péči o dítě od dvou let.

Nový zákon o odpadech Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Do konce roku 2018 předložíme nový zákon o odpadech směřující k zásadnímu snížení objemu odpadů končících na skládkách.“

Programové prohlášení vlády, str. 38

Podle plánu legislativních prací vlády měl být návrh zákona předložen až v červnu 2019. Ke stávajícímu znění zákona o odpadech se během roku 2018 projednávaly pouze novelizující úpravy v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady o rtuti.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Aktuálně je návrh zákona o odpadech, jehož předkladatelem je Ministerstvo životního prostředí, zařazen do evidence Odboru vládní agendy Úřadu vlády ČR (OVA), přičemž další fází je zařazení na jednání vlády.

Novela příslušného zákona v roce 2018 vládou předložena nebyla. Řešily se pouze drobné úpravy znění zákona č. 185/2001 Sb., a to v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady o rtuti. Návrh prošel třetím čtením a 8. ledna 2019 byl doručen do Senátu, který ho schválil. Zákon 45/2019 Sb. je účinný od 1. března 2019 (vyjma čl. II bod 3).

Podle plánu legislativních prací vlády pro rok 2019 měl být vládní návrh zákona o odpadech předložen v červnu 2019. Tento termín je však v rozporu se zněním vládního slibu. Ministerstvo životního prostředí nakonec návrh zákona o odpadech předložilo k meziresortním připomínkám až na začátku dubna 2019. Návrh zákona o odpadech byl zařazen do evidence OVA a očekává se jeho zařazení na jednání vlády. Podle důvodové zprávy (.doc, str. 2) je v souladu s trendy v EU jedním z cílů nově navrhované právní úpravy vytvořit zákonné předpoklady pro výrazný odklon toku odpadů na skládky ve prospěch jiných způsobů nakládání s odpady, které jsou jednak ohleduplnější k životnímu prostředí, jednak respektují ekonomickou hodnotu, kterou odpad mnohdy nadále má.

Pro doplnění však uvádíme, že Ministerstvo životního prostředí za vlády Bohuslava Sobotky (2014–2017) novelu zákona o odpadech připravovalo, návrh však neprošel. Dle předkládací zprávy (.doc, str. 1) byla základním účelem novely transpozice „směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic“ do českého legislativního systému. Cílem novely mělo dle zprávy být rovněž vytvoření zákonných předpokladů pro odklon odpadů směřujícího na skládky ve prospěch jiných způsobů nakládání (.doc, str. 1).

Dle prezentace MŽP (.pdf) z 6. června 2018 je nutnost provedení novely tohoto zákona velmi urgentní. Prezentace uvádí, že nová česká legislativa odpadového hospodářství musí nabrat účinnost nejpozději do roku 2020 z důvodu transpozičních lhůt příslušných evropských směrnic, které mají být v rámci těchto legislativních novel implementovány do českého právního systému (.pdf, str. 8).

Ochrana turistů Životní prostředí Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Za prioritu považujeme stanovení zákonných pravidel pro bezpečný pohyb a pobyt návštěvníků na horách v letním i zimním období, jejichž součástí bude také jasná definice postavení Horské služby ČR jakožto další složky IZS včetně odborného vzdělávání pro její pracovníky.“

Programové prohlášení vlády, str. 35

Současný status Horské služby ČR se nadále řídí dohodou a pravidly z let 2004, kdy vznikla obecná prospěšná společnost Horská služba ČR. Role Horské služby v IZS se řídí platným zákonem 239/2000 Sb. jako ostatní složky IZS.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Status Horské služby v ČR (HS ČR) se od 90. let vyvíjel takto:

„Od roku 1990 existovalo Sdružení horských služeb ČR, kdy jednotlivé oblasti (Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky a Beskydy) měly svoji právní subjektivitu. V roce 2001 vznikl jeden právní subjekt – občanské sdružení Horská služba České republiky. Občanské sdružení bylo financováno převážně z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví.

V průběhu roku 2004 došlo k dohodě jednotlivých ministerstev, pro které HS vykonávala činnost, že nadále bude HS zastřešována Ministerstvem pro místní rozvoj jako podpora cestovního ruchu.

Na základě rozhodnutí vlády dochází k vytvoření obecně prospěšné společnosti – Horská služba ČR, o.p.s., která od 1. 1. 2005 přebírá odpovědnost za činnost Horské služby v České republice. Dále s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je občanské sdružení považováno za spolek, který je zapsán ve spolkovém rejstříku jako Horská služba České republiky, z.s.“

V současné době tedy ohledně fungování Horské služby v ČR existují dvě organizace, které ji zastřešují – původní občanský spolek Horská služba České republiky, z.s. a obecně prospěšná společnost Horská služba ČR, o.p.s., založená na základě vládního rozhodnutí Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.

V rámci zákona o Integrovaném záchranném systému není role HS ČR specificky definována, ale je upravena v rámci položky ostatní složky IZS v § 4 odst. 2 zákona 239/2000 Sb. jako ostatní záchranné sbory.

HS ČR nemá svoji samostatnou definici v rámci svého zákona. Její základní zákonné vymezení je ale legislativně vymezeno v rámci zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu číslo 159/1999 Sb., a to v jeho druhé části.

Ochrana zemědělské půdy Životní prostředí Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme opatření proti dalšímu záboru kvalitní zemědělské půdy, včetně podpory přednostní výstavby na brownfieldech nebo povinnosti náhradních rekultivací.“

Programové prohlášení vlády, str. 37

K 24. říjnu 2019 vládou nebyly podniknuty žádné legislativní kroky zabraňující dalšímu záboru kvalitní zemědělské půdy. Je však pravdou, že ministerstva vytvořila podpůrný program pro vybrané obce, které mají zájem o revitalizaci brownfieldů.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V současné době upravuje problematiku záboru zemědělské půdy zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Tato legislativa v § 4 říká, že „pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu“. Pokud je odnětí zemědělské půdy nutné, potom je přednostně zabrána zemědělská půda méně kvalitní; kritériem kvality půdy jsou třídy ochrany. V takovém případě je pak na základě § 9 zákona nutný souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Tento paragraf dále upravuje výjimky, kdy je zábor půdy možný bez souhlasu patřičných orgánů. Při žádosti o vyjmutí pozemku z půdního fondu je také nutné zaplatit s tím související odvody. Určení výše odvodu dále upřesňují Vyhláška k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška) č. 441/2013 Sb. a Vyhláška o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků č. 298/2014 Sb.

V létě 2018 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj dokument (.pdf, str. 54) o rekodifikaci veřejného stavebního práva, kde stanovuje za cíl „odstranění blokace území a zamezení neefektivnímu zabírání půdního fondu".

V září roku 2018 byl skupinou poslanců předložen návrh novely stavebního zákona (.pdf), který sice nezmiňuje zemědělskou půdu nebo rekultivaci brownfieldů, ale týká se územního plánování, tudíž by mohl situaci v oblasti zemědělské půdy ovlivnit. Projednání tohoto tisku bylo navrženo na pořad 28. schůze, ale nakonec z něj bylo vyškrtnuto.

19. června 2019 skupina poslanců KSČM předložila Poslanecké sněmovně novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, jejíž cílem je dle důvodové zprávy (.pdf, str. 2) zpřísnit jeho ochranu maximálním omezením možnosti odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Například k odnětí zemědělské půdy bude moci dojít jen v nezbytném případě a pouze ve veřejném zájmu, který převyšuje veřejný zájem ochrany zemědělského půdního fondu. Vláda k návrhu vydala (.pdf) neutrální stanovisko (str. 2). Novela zákona byla 8. srpna 2019 přikázána k projednání v Zemědělském výboru a byla zařazena na program 35. schůze (od 15. října 2019) v Poslanecké sněmovně (bod 160), k jejímu projednávání zde však zatím nedošlo. Vývoj této novely budeme nadále sledovat.

Co se týče podpory rekultivace brownfieldů, v roce 2019 mohly vybrané obce ze strukturálně postižených krajů (nebo samotné kraje - Moravskoslezský, Ústecký, Karlovarský), požádat o dotaci na revitalizaci zanedbaných ploch. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou Czech Invest na tuto výzvu alokovalo 100 miliónů korun. Jednalo se už o třetí z výzev organizovaných od nástupu současného kabinetu. První dvě výzvy, organizované ministerstvem pro místní rozvoj, bylo možné využít mezi listopadem 2018 a květnem 2019.

Tyto výzvy jsou v souladu s Národní strategií regenerace brownfieldů 2019-2024 (.pdf), kterou vypracovala ministerstva ve spolupráci s agenturou Czech Invest, a vláda se jí zabývala v červenci 2019. Tato strategie má za cíl nastavení vize pro nadcházející pětileté období a dává si za úkol zlepšení ve čtyřech zásadních bodech (organizace, finanční podpora, územní opatření, vzdělání). Tato iniciativa společně s výše zmíněnými výzvami znamená jistou míru snahy současné vlády o zlepšení situace brownfieldů.

Peníze do školství Vzdělanost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Platy ve školství se zvyšují a rozpočet na příští rok počítá s dalším zvyšováním platů. Na konečné hodnocení však musíme počkat do roku 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vývoj platů ve školství mapuje Statistická ročenka školství na webu Ministerstva školství (kapitola A). Podle ní činil v roce 2017 průměrný plat zaměstnance regionálního školství 26 668 Kč (viz tabulka), což odpovídá 90 % průměrné mzdy v ČR v dané době. Do této kategorie (.pdf, str. 47) patří vedle učitelů například školníci, asistenti, kuchaři, uklízeči, hospodáři, správci IT atd. Průměrný plat pouze nepedagogických pracovníků (dohromady v platové i mzdové sféře) pak v roce 2017 dosahoval na základních školách (.xlxs, list B1.20.7) 17 556 Kč (60 % průměrné mzdy) a na středních školách (.xlxs, list A1.1.3) 20 679 Kč (cca 73 % průměrné mzdy). Pokud se zaměříme na samotné učitele, pak jejich mzda ve stejném roce činila v průměru 31 578 Kč, což činí 107 % průměrné mzdy.

Zdroj: msmt.cz (.xlsx, list A4.1.2)

Slibuje-li vláda navýšení mezd ve školství na 150 % jejich výše z roku 2017, měla by průměrná mzda všech zaměstnanců školství narůst minimálně na 40 002 Kč a mzda učitele na 47 367 Kč.

Z dat statistické ročenky plyne, že v roce 2018 vzrostla průměrná mzda zaměstnance regionálního školství na 29 449 Kč a učitele na 34 943 Kč. Mzda se tak zvýšila o více než 10 %.

Pro rok 2019 známe zatím pouze údaje z 1. čtvrtletí. Průměrný plat učitelů stoupl na 36 224 Kč měsíčně a oproti stejnému období v loňském roce si učitelé polepšili o 3 390 Kč (v 1. čtvrtletí roku 2018 byl průměrný plat podle MŠMT 32 834 Kč). Nepedagogickým pracovníkům vzrostl plat na 19 359 Kč a meziročně se zvýšil přibližně o 6 %. Vláda tedy navýšila peníze na platy mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol od letošního ledna o 15 %. O deset procent měly narůst tarify a dalších pět procent šlo na odměny.

Zdroj: ČTK

Státní rozpočet pro tento rok počítá s dalším nárůstem platů učitelů i nepedagogických pracovníků. Nový státní rozpočet počítá v roce 2020 se zvýšením platů pedagogických pracovníků o 10 % a v roce 2021 o dalších 9 %. Podle prohlášení ministra školství Plagy tedy je „ministerstvo blízko splnění vládního slibu a slíbené prostředky do školství doputují“.

Podpora zemědělců Životní prostředí Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížíme administrativní zátěž pro všechny zemědělce a potravináře.“

Programové prohlášení vlády, str. 36

Vláda zatím nepřišla s žádným komplexním opatřením, které by snižovalo byrokratickou zátěž pro zemědělce a potravináře, ale pracuje na novelizacích dílčích zákonů, které by měly ke zjednodušení administrace přispět.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo v březnu 2019 plán, jak zjednodušit byrokratický proces v různých resortech. Tento plán (.docx) obsahuje přehled opatření, které by měly dopomoci ke snížení administrativní zátěže podnikatelů až do roku 2022. Jedním bodem je třeba novela (.docx, str. 9) zákona o obchodních korporacích. Projednání novely ve třetím čtení bylo zařazeno na pořad 35. schůze Sněmovny (od 15. října).

Další změnou je novela zákona o silniční dopravě, navržená na projednání na 35. schůzi Poslanecké sněmovny. Novela by měla odstranit (.docx, str. 8) povinnost označovat vozidlo obchodním jménem nebo u tuzemského dopravce s vozidlem do 3,5 tuny mít u sebe doklady o nákladu.

Ministerstvo zemědělství předložilo 19. listopadu 2018 novelu (.pdf) zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, která má zamezit dvojitým kontrolám (.pdf, str. 17) firem hospodařících v tomto odvětví, což je v souladu s harmonogramem plánu (.docx, str. 10) zavádění opatření snižujících administrativní zátěž pro rok 2019. Novela zákona byla vyhlášena 22. srpna 2019 a je účinná od 1. října 2019. Změna vinařského zákona (.doc, str. 43) by zase měla přispět k elektronizaci formulářů spojených s registrací v této podnikatelské oblasti a je naplánovaná na rok 2020. Tento rok probíhá analýza zákona.

V účinnosti je také od 1. září 2019 vyhláška o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti. Vyhláška upravuje způsob klasifikace zvířat a označení jatečně upravených těl a zjednodušuje administrativu pro vydání osvědčení o odborné způsobilosti, tj. žadatel nemusí na rozdíl od předchozí úpravy přikládat potvrzení o zdravotní způsobilosti.

Bývalá ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková pak v březnu tohoto roku představila podnikatelské desatero, které by mělo dopomoci ke snížení administrativní zátěže. Jedná se však zatím pouze o prohlášení, na jehož plnění se postupně pracuje. Jedním bodem je třeba digitalizace formulářů. V této souvislosti je důležitý zákon o právu na digitální službu, který zavádí rovnocennost papírových a digitálních formulářů a také právo na elektronickou komunikaci se státem. Návrh prošel druhým čtením, byly podány pozměňovací návrhy, které následně projedná garanční výbor.

Součástí plánovaných změn je spuštění Právního elektronického systému (PES) vytvořeného Hospodářskou komorou ČR. Na nových webových stránkách by měly být dostupné všechny potřebné informace přehledně a pohromadě. Začátkem května 2019 skončilo testovací období těchto webových stránek a nyní je možné si služby PES předplatit (v základním balíčku za 1600 Kč bez DPH na rok).

Při Ministerstvu průmyslu a obchodu funguje také Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů, jejíž součástí jsou i různé asociace podnikatelů. Expertní skupina se schází přibližně jednou za čtvrt roku a zabývá se redukcí zátěže podnikatelů.

I celkově se byrokratická zátěž podnikatelů v roce 2018 snížila, a to o 7 hodin oproti roku 2017. Modelová firma o 4 zaměstnancích tedy byrokracií stráví již „jen" 226 hodin ročně. Data za rok 2019 bohužel ještě nejsou k dispozici.

Poplatky za těžbu Životní prostředí Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme, aby do regionů postižených těžbou směřoval vyšší podíl z těžebních poplatků.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

V červnu 2019 byla vládou předložena novela horního zákona, na základě které stát může snadněji zvyšovat těžební poplatky a nebude již poskytovat další moratoria na stabilizaci těžebních poplatků. Podíl obcí postižených těžbou na těžebních poplatcích však tato novela nemění.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

30. července 2019 vláda ustanovila Uhelnou komisi. Jejím cílem je poskytnout vládě České republiky objektivní výstupy s ohledem na budoucí využití hnědého uhlí v České republice. Činnost Uhelné komise spočívá ve zhodnocení budoucích potřeb hnědého uhlí a v analýze možností budoucího odklonu od využití uhlí ve spalovacích zdrojích. Komise se tedy nezabývá těžebními poplatky.

Předkladatelem novely horního zákona (č. 44/1988 Sb.) je Český báňský úřad. Novela horního zákona byla vypracovaná ještě za první vlády Andreje Babiše. 17. června 2019 byl návrh novely horního zákona schválen již druhou vládou Andreje Babiše. Návrh pak byl 25. června 2019 předložen Poslanecké sněmovně a následně byl zařazen na pořad 35. schůze, která probíhá od 15. října 2019.

„Vláda rozhodla o tom, že nebude poskytovat další moratoria. Na konci roku 2021 bude ukončeno moratorium pro těžaře, které bylo nastaveno v roce 2017 a to garantovalo, že se nebudou zvedat poplatky. Bez pětiletých moratorií se budou moci zvedat poplatky za těžbu,“ vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Vláda tak podnikla praktické kroky vedoucí ke změně těžebních poplatků.

Podle vládou schváleného znění novely horního zákona (.doc, str. 17, § 33k) se ruší pravidlo, které říká, že výše sazeb úhrad může být zvyšována na základě vývoje tržních cen, a to ve lhůtách nejméně pěti let. Novela pak do zákona přidává odstavec ve znění: „Referenční cenu (...) určí Ministerstvo průmyslu a obchodu pro dané úhradové období do 31. května tohoto úhradového období; přitom vychází z tržních cen vypočtených váženým průměrem z cen za minulé úhradové období zjištěných na základě údajů z báňsko-technické evidence. V případě nerostu, který nebyl těžen v minulém úhradovém období na území České republiky, určí Ministerstvo průmyslu a obchodu referenční cenu na základě cen daného nerostu na světových trzích.“ Na základě informací Ministerstva průmyslu a obchodu bude docházet ke zvyšování poplatků z nedobytých nerostů. Stát také bude moci pružně reagovat na vývoj tržních cen nerostů.

V důvodové zprávě vládního návrhu (.doc, str. 11) novely horního zákona je pak pětiletému moratoriu na zvyšování sazeb úhrady z vydobytých nerostů vytýkána jeho nefunkčnost v praxi. Dále je zde uvedeno, že zachování tohoto moratoria neumožňuje státu v případě příznivého vývoje cen pružně zvyšovat sazby úhrady. V dokumentu (.doc, str. 7, § 33n), který se zabývá navrhovanými změnami a doplněním horního zákona, je uvedeno rozpočtové určení úhrady – tedy jak velká část úhrady doputuje do rozpočtu obcí a jak velká část do rozpočtu státu (viz tabulka). Výše úhrad zůstávají stejné jako v současném znění horního zákona (§ 33n). Na základě tohoto návrhu se však pouze zvýší flexibilita určení výše vybíraných těžebních poplatků, nikoliv ale podíl postižených regionů na těchto poplatcích.

Vláda Bohuslava Sobotky schválila v roce 2016 společně s tehdejším zvýšením daně z nerostů moratorium, ve kterém se zavazuje po dobu pěti let neměnit výši úhrad z těžby nerostů. Podle Deníku Referendum tak těžaři do roku 2021 nebudou muset platit více peněz za dobytí uhlí, vápence či lithia. Deníku Referendum to potvrdil také mluvčí rezortu Milan Řepka, podle kterého „zůstane současná výše poplatků z těžby platná až do roku 2021 (...) Do návrhu jsme přidali přechodné ustanovení v souladu s doporučením Legislativní rady vlády. V současnosti nemáme za úkol zvyšovat sazby za těžbu nerostů ani od roku 2022“.

Podle současné podoby horního zákona je poplatníkem úhrady z dobývacího prostoru držitel dobývacího prostoru. Sazba úhrady z dobývacího prostoru činí 300 Kč/hektar nebo 1000 Kč/hektar, jestliže je v dobývacím prostoru povolena hornická činnost spočívající v přípravě, otvírce a dobývání výhradního ložiska. Úhrada vydobytého prostoru odpovídá nejvýše 10 % tržní ceny za jednotku množství nerostu. Podle dokumentu (.pdf, str. 6) z dubna 2015 o výši poplatků za dobývání nerostů je sazba úhrady např. za hlubinně dobývané uhlí jen 0,5 % a za uhlí dobývané povrchově 1,5 % z tržní ceny za jednotku množství nerostu. V tomto smyslu jsme si vědomi toho, že se jedná o zvýšení poplatků, nikoli o podíl z poplatků.

Zdroj: zakonyprolidi.cz

Tento slib tedy hodnotíme jako prozatím nerealizovaný, protože ačkoliv dochází k novelizaci způsobu či procesu určení výše těžebních poplatků, nijak se nemění podíl, který připadne obcím, které jsou těžbou zasaženy.

Právo na internet Vzdělanost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme zákon o právu každého občana mít přístup k internetu.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

Vláda se příslušnou problematikou doposud v žádném legislativním návrhu nezabývala.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Zatím vláda nezveřejnila žádný legislativní návrh, který by se týkal práva občanů na přístup k internetu. Z návrhů, které se týkají dané problematiky alespoň okrajově, lze uvést vládní návrh zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, který byl Poslaneckou sněmovnou schválen v únoru 2019. Zákon definuje tzv. povinné subjekty (tedy hlavně subjekty financované z veřejných rozpočtů, naplňující veřejný zájem, vysoké školy atd.) a stanovuje, že „Povinný subjekt zajistí, aby jím spravované internetové stránky a mobilní aplikace byly přístupné, a to tím, že je pro jejich uživatele, zejména pro osoby se zdravotním
postižením, učiní vnímatelnými, ovladatelnými, srozumitelnými a stabilními."
Zákon tedy neřeší obecné právo občana na přístup k internetu, ale to, že má-li veřejná instituce své webové stránky a aplikace, musí být ovladatelné pro všechny občany včetně zdravotně postižených.

Obdobně návrh, který se tématu týká spíše okrajově, je návrh zákona o právu na digitální služby, který podala skupina poslanců v březnu letošního roku. V § 3 odst. 1 návrhu se stanovuje (.pdf, str. 3), že „Uživatel služby má právo využívat digitální službu a orgán veřejné moci má povinnost poskytovat digitální službu.“ Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 447/0 (.pdf) dne 9. dubna 2019. Vláda s ním vyjádřila souhlas. Ke dni 18. října 2019 je návrh ve 2. čtení a čeká na schválení ve 3. čtení.

Přístup k internetu byl v nezávazné rezoluci (.pdf) Rady OSN pro lidská práva z 27. června 2016 označen za základní lidské právo v souvislosti s tím, že se jedná mj. o katalyzátor pro uplatňování práva na svobodu projevu: „(...) the same rights that people have offline must also be protected online, in particular freedom of expression, which is applicable regardless of frontiers and through any media of one’s choice, in accordance with articles 19 of the Universal Declaration of Human Rights and the International Covenant on Civil and Political Rights.“ (.pdf, str. 3)

Překlad Demagog.cz: „(...) stejná práva, jaká mají lidé offline, musí být chráněna i online, především svoboda vyjadřování, bez ohledu na hranice, a prostřednictvím jakéhokoliv média, v souladu s články 19 Všeobecné deklarace lidských práv a Mezinárodním paktem o občanských a politických právech.

Mezi průkopnické země, které zavedly právo na připojení, patří Estonsko nebo Finsko. Estonsko přijalo zákon o telekomunikacích již v roce 2000. Finsko uzákonilo právo na připojení k internetu a příslušný zákon přijalo v roce 2010.

Dodejme ještě, že přístup k internetu jako základní lidské právo prosazují ve svém dlouhodobém programu Piráti.

Regulátor obchodu s vodou Životní prostředí Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme centrálního silného a nezávislého regulátora v oblasti vody hájícího zájmy spotřebitelů.“

Programové prohlášení vlády, str. 38

Vláda zatím nepodnikla žádné konkrétní kroky pro zavedení nezávislého regulačního úřadu pro vodu, ale o existenci tohoto orgánu vznikl spor mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství. Ministr Brabec by do konce roku chtěl rozhodnout o osudu úřadu.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Zákon o vodovodech a kanalizacích nebyl za dobu vlády Andreje Babiše nijak změněn, navrhované úpravy se pak týkají zejména boje proti suchu a udržení vody v krajině. Ani v zákoně č. 2/1969 Sb. nebylo v § 2, který vyjmenovává „další ústřední orgány státní správy“, nic změněno. V průběhu září 2019 byl sněmovnou schválen návrh skupiny poslanců, který má novelizovat stavební zákon a zákon o vodách. Cílem plánovaných změn by mělo být posílení výskytu vody v krajině. Všechny zákony je možné sledovat také na webu Poslanecké sněmovny (zákon o vodovodech a kanalizacích, vodní zákonkompetenční zákon).

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) přišel na konci srpna 2018 s tím, že by chtěl zřídit nový mezioborový regulační úřad. Přesněji uvedl: „Byl bych rád, kdyby část kompetencí všech resortů v oblasti vody přebral v budoucnu Vodní úřad. Máme vzor v Izraeli, kde mají vodní úřad nadán vysokou kompetencí a odpovědností.“ Do nového Vodního úřadu by přešli úředníci zabývající se vodní agendou na ostatních ministerstvech. „V tomto mám podporu i premiéra. Když úředníky sesadíte k sobě, začnou spolu i lépe komunikovat a může jich být i méně,“ prohlásil v rozhovoru pro Novinky Richard Brabec. Pro Český rozhlas Sever 27. srpna 2019 uvedl, že za stávající situace regulace funguje lépe, když je rozdělena mezi vícero úřadů, nicméně ideu jednoho úřadu stále považuje za dobrou a do konce roku by rád měl tuto otázku vyřešenou.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) uvedl v rozhovoru pro Právo, že na ceny vody a další záležitosti, které se jí týkají, dohlíží odbor dozoru a regulace vodárenství a že mu stávající situace přijde dostatečná. V září 2019 ministr Toman oznámil svou vizi ústavního zákona na ochranu vody, který mj. hovoří o zájmech spotřebitelů. Nový ústavní zákon by podle něj „mohl zakotvit například právo jednotlivce na přístup k cenově dostupné pitné vodě pro uspokojení základních osobních potřeb“. Nicméně obsah zákona a jeho potenciální dopad jsou předmětem další diskuze.

Pozice obou ministerstev pak shrnuje v Duelu Deníku mluvčí Ministerstva zemědělství (MZe) Vojtěch Bílý a Dominika Pospíšilová, která zastává na Ministerstvu životního prostředí (MŽP) pozici vrchního ministerského rady. Vojtěch Bílý zmiňuje, že vláda „na základě nezávislé studie rozhodla o vzniku odboru s požadovanými kompetencemi a úkoly a zároveň o zřízení meziresortního koordinačního subjektu, Výboru pro koordinaci regulace oboru vodovodů a kanalizací. Studie zkoumala i možnosti vytvoření nového regulačního úřadu, ale to pak označila v podstatě za velmi rizikové a nákladné i proto, že pod MZe spadá převážná část činností ve vodním hospodářství, včetně vodovodů a kanalizací“. Oproti tomu Dominika Pospíšilová z MŽP obhajuje názor, že stávající kontrola ze strany státu je nedostatečná. „V minulosti se kvůli rozdělování politické moci kompetence k vodě roztříštila mezi pět ministerstev. Při privatizaci došlo k neuvěřitelnému roztříštění vlastnické struktury oboru vodovodů a kanalizací.“ V kombinaci se snahou snížit vysokou cenu vody tak vidí jako ideální řešení všech problémů vznik centrálního regulačního úřadu.

Snížíme počet oborů středního vzdělávání Vzdělanost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížíme počet oborů středního vzdělávání.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Během působení této vlády nedošlo k žádné redukci počtu oborů středního vzdělávání.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Podle Programového prohlášení vlády je důvodem tohoto snížení počtu oborů „zvýšení prestiže, odborné úrovně a uplatnitelnosti absolventů učňovských oborů a technických oborů středních škol“. Přeloženo do běžného jazyka, pokud se některé obory sloučí, budou mít absolventi širší spektrum znalostí a dovedností, a tím lepší uplatnitelnost na trhu práce a s tím spojenou prestiž.

V současnosti existuje celkem 283 oborů, které lze na našich středních školách studovat. Obory, které mohou být vyučovány na SŠ, jsou určeny nařízením vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání (č. 211/2010 Sb.). Během působení této vlády nedošlo k aktualizaci tohoto předpisu.

Poslední novelizace proběhla nařízením z června 2018, tedy ještě tzv. první Babišovou vládou, která vydala nařízení vlády č. 144/2018 Sb. Ani tento předpis však nesnižuje počet oborů. Naopak došlo k navýšení o další 2 (na aktuálních 283 oborů).

Strategie nakládání s vodou Životní prostředí Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme vytvoření národní strategie nakládání s vodou a vodními zdroji, včetně zadržování vody v krajině a ochraně před povodněmi.“

Programové prohlášení vlády, str. 37

Vláda podniká některé konkrétní kroky pro zlepšení hospodaření s vodou. V červenci předložila Sněmovně k projednání novelu vodního zákona a Ministerstvo zemědělství hodlá připravit konkrétní návrh ústavní ochrany vody.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

8. července 2019 vláda schválila návrh novely vodního zákona a tato novela byla následně 26. července předložena Sněmovně, kde nyní čeká na projednání v prvním čtení jako sněmovní tisk 556/0. Projednání novely bylo zařazeno na pořad 35. schůzce Sněmovny.

Podle Národního programu reforem (.pdf, str. 49) vláda pokračuje v „implementaci doporučených opatření vycházejících z Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR“, kterou schválila již předchozí vláda Bohuslava Sobotky. V programu se píše také, že „byla vytvořena pracovní skupina ze zástupců MZe, MŽP a dalších odborných subjektů za účelem přípravy novely vodního zákona, která má řešit zejména problematiku sucha“ (str. 50). Plnění této koncepce se věnuje také sborník ČHMÚ za období 2014–2017 (str. 42).

Novela má za cíl zlepšení situace s dlouhodobým nedostatkem vody, definuje nově pojem sucha a pojednává o koncepci plánů na zvládnutí nedostatečného množství vody v krajině. Ustanovuje také nové orgány, které se mají této problematice věnovat (např. obecní úřady, komise pro sucho nebo Ministerstva zemědělství a životního prostředí).

Ministerstvo zemědělství (MZe) se také chystá zavést ústavní ochranu vody. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) je to proto, že: „Zdroje pitné vody jsou natolik cenné, že je musíme chránit mnohem více než v minulosti. Chceme to zakotvit do Ústavy České republiky. Právě proto jsme se už před časem spojili s odborníky z Univerzity Karlovy, abychom měli k dispozici podrobný právní posudek, ze kterého pak budeme vycházet při správném nastavení zásad pro ochranu vody.“

Právní analýza k této ústavní ochraně byla dokončena v září 2019 a podle MZe se ministerstvo s experty shodlo, že nejlepším postupem bude vytvoření samostatného ústavního zákona. Do poloviny října mělo ministerstvo obdržet finální znění právní analýzy a MZe chce poté ve spolupráci s dalšími resorty připravit konkrétní návrh úpravy ústavní ochrany vody a ten následně projednat na širším plénu u kulatého stolu.

Ministerstvo také podniká konkrétní kroky pro lepší hospodaření s vodou a zadržování vody v krajině, například navýšilo rozpočet (už dříve existujícího) programu Dešťovka o 100 milionů nebo přidělilo 350 milionů korun na dotace pro vytváření lepších varovných systémů před povodněmi. V rozhovoru pro Info.cz z června tohoto roku ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) zmiňuje také program na financování nových studen nebo projekt na budování remízků v krajině.

Zdroje elektřiny Životní prostředí Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Výroba elektrické energie bude zajištěna mixem zdrojů založeným na rostoucím podílu jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů, a naopak postupném poklesu výroby v uhelných elektrárnách.“

Programové prohlášení vlády, str. 32

V současné době se jedná o finančním modelu stavby nového jaderného bloku. Probíhá také interní diskuze o podobě Národního klimaticko-energetického plánu. Podíl obnovitelných zdrojů a jaderných elektráren na výrobě elektřiny však zatím nijak nevzrostl.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vláda měla podle bývalé ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové původně již do konce roku 2018 rozhodnout o finančním modelu stavby nového tuzemského jaderného bloku, v lednu 2019 však bývalá ministryně mluvila o tom, že o modelu bude jasno v dubnu 2019.

Na začátku července tohoto roku vláda schválila investorský model stavby nového jaderného bloku. V první fázi má jít o výstavbu bloku u jaderné elektrárny Dukovany. Jeden takový blok pak podle Jaroslava Míly, státního zmocněnce pro jadernou energetiku, má stát 125 až 145 miliard korun, a Dukovany jsou odhadovány, že budou dokončeny v roce 2040. Stavba bude placena skupinou ČEZ, a to jak vlastními, tak vnějšími financemi. Výstavba jak Temelínské, tak Dukovanské části bude pod taktovkou dceřiných firem ČEZu; EDU II pro Dukovany a ETE II pro Temelín.

Plán dostavby jaderných bloků v českých jaderných elektrárnách je v souladu se Státní energetickou koncepcí (.pdf, str. 46) a Národním akčním plánem rozvoje jaderné energetiky v ČR (.pdf, str. 46, 48), které schválila vláda Bohuslava Sobotky v květnu (.pdf) a červnu 2015.

V posledních letech dochází k nárůstu podílu energie z jaderných zdrojů v energetickém mixu ČR. V roce 2018 české jaderné elektrárny vyprodukovaly téměř 37 % celkové elektrické energie a dostaly se tak na úroveň roků 2013 a 2014.

Zdroj: OTE

Podíl výroby elektrické energie z hnědého uhlí v posledních několika letech mírně stoupal, a to na úkor uhlí černého a zemního plynu. Nárůst vykazují i absolutní čísla ve výroční zprávě (.pdf, str. 9) Energetického regulačního úřadu o provozu elektrizační soustavy za rok 2018.

Co se týče vládou slibovaného poklesu výroby z uhlí, jediným dosavadním vývojem v této oblasti je zveřejněný záměr Ministerstva průmyslu a obchodu na zvýšení poplatků za dobývání uhlí v Česku. Memorandum uzavřené v roce 2017, které zajišťovalo nezvyšování ceny za těžbu uhlí, bude končit v roce 2021 a vláda rozhodla, že nevydá další, aby mohla snáze měnit poplatky za těžbu.

V březnu 2019 uvedl (video, 6:38) ministr životního prostředí Richard Brabec, že by rád založil nebo přispěl k založení takzvané uhelné komise po německém vzoru. Tato komise byla následně skutečně ustanovena a při prvním zasedání uhelné komise padlo, že by se mohlo skončit se spalováním a těžbou uhlí v roce 2040, ale celá komise se na konkrétním roce zatím neshodla. Tento rok pro konec „doby uhelné" pak zmínil i ministr Brabec (video, 17:33).

Následně uvedl i generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, že ČEZ bude od poloviny roku 2020 postupně ukončovat výrobu elektrické energie v některých hnědouhelných elektrárnách. Důvodem je podle Beneše ekonomická nevýhodnost další rekonstrukce a ekologizace na nové zpřísněné limity (stanovené státní energetickou koncepcí) u některých bloků.

Složka energie z obnovitelných zdrojů v energetickém mixu ČR však v posledních letech nerostla, spíše naopak. V roce 2015 tvořily obnovitelné zdroje 11,77 % celkové produkce elektrické energie v ČR, v roce 2018 to bylo pouze 6,17 %. I přes několik let trvající pokles podílu obnovitelných zdrojů energie však ministr životního prostředí Richard Brabec v dubnu 2019 v souvislosti s obnovitelnými zdroji uvedl, že „je ale nesporné, že se energetický mix mění a měnit se bude. Konec doby uhelné nastává.

Co se týče státního příspěvku na energii z podporovaných zdrojů, ten je pro rok 2020 mírně navýšen. Dle nařízení vlády jsou prostředky vyhrazené na podporované zdroje energie pro rok 2020 ve výši 27 miliard korun. V roce 2019 přitom příspěvek činil 26,2 miliardy korun.

Dále by se dle návrhu Ministerstva obchodu a průmyslu mělo změnit také znění (.doc, str. 40 a násl.) zákona č. 165/2012 Sb. a především se zde objevuje systém takzvaných aukcí. Stát by měl vždy na tři roky dopředu stanovit zejména poptávané množství a původ soutěženého výkonu a výrobci energie z obnovitelných zdrojů by soutěžili, kdo dokáže dodat energii s nejnižší podporou. Tento systém by měl podle bývalé ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové vést ke snížení ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů. Návrh zákona momentálně čeká na projednání vládou.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce se také bude navyšovat dotační podpora malým fotovoltaickým elektrárnám na střechách domů v rámci programu Nová zelená úsporám. Nicméně ministryně financí Alena Schillerová navrhla snížení objemu peněz na program Nová zelená úsporám o 40 %.

Ministr Brabec se však nechal slyšet, že za Novou zelenou úsporám bude bojovat „jako eskymácký pes“ (audio, 17:34), v roce 2019 (.pdf, část E, str. 180) byl rozpočet NZÚ 2 773 milionů korun a v návrhu na rok 2020 (.zip D10.pdf str. 175) jde o částku 2 142 milionů. Nedošlo tedy ke snížení o 40 %, ale o zhruba 23 %. Kromě toho se o 1,5 miliardy korun zvýšila podpora kotlíkových dotací.

Do konce roku 2018 měla Česká republika (respektive MPO) povinnost předložit Evropské komisi Národní klimaticko-energetický plán obsahující závazky ČR k enviromentálním cílům EU. MPO sice zahájilo vnější připomínkové řízení, ale do konce roku 2018 plán Evropské komisi nepředložilo. K tomu došlo až na konci ledna 2019.

Vláda na svém zasedání 28. ledna 2019 vzala na vědomí návrh (.doc) Národního klimaticko-energetického plánu a uložila teď již bývalé ministryni průmyslu a obchodu jej předat Evropské komisi. Členové vlády dostali za úkol nadále spolupracovat při finalizaci návrhu. Podle Richarda Brabce plán „rozhodně ještě dozná nějakých změn a vláda ho ve finální podobě bude schvalovat pravděpodobně až někdy v polovině roku. Bývalá ministryně Nováková v březnu 2019 k procesu přijímání Národního klimaticko-energetického plánu uvedla: „Tento plán byl poslán do Evropské komise, ale zároveň není ještě ani uzavřena naše interní národní diskuse nad tím plánem. Diskutujeme jednotlivé položky se všemi zainteresovanými subjekty, kterých se jednotlivé oblasti dotýkají.

Podle Evropské komise je návrh českého klimaticko-energetického plánu málo ambiciózní co se týče podílu obnovitelných zdrojů energie. Česká republika tak musí plán přepracovat a navrhnout náročnější cíl. Původní plán by se podle kritiky měl zvýšit o 2,2 procentních bodů na 23% podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie. Podle slov Karla Havlíčka, ministra průmyslu, se po dlouhých diskuzích dospělo k číslu 22 %.

Zestátňování vodohospodářského majetku Životní prostředí Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme v rámci existujícího právního rámce možnost získání vodohospodářského majetku zpět do rukou obcí, krajů a státu.“

Programové prohlášení vlády, str. 38

Andrej Babiš navrhl řešení pomocí státních půjček pro obce, které by tak mohly odkoupit podíly v soukromých vodárenských společnostech. Slib se v dané chvíli diskutuje v rámci MZ a MŽP, žádné kroky s hmotnými výsledky ale zatím nebyly podniknuty.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš (toho času v demisi) se již v květnu 2018 nechal slyšet, že vláda řeší možnost půjček pro obce, aby mohly odkoupit zpět podíly v privatizovaných vodárenských společnostech. Babišův návrh podpořili poslanci z většiny sněmovních stran.

K žádnému dalšímu posunu ve věci získání vodohospodářského majetku však nedošlo. O potřebě ochrany vody ze strany státu se však diskutovalo i na vládní úrovni.

V červnu tohoto roku přišli s návrhem na ústavní ochranu vody komunisté. Novela KSČM predikovala zestátnění přírodních zdrojů. Česká republika by tak byla oprávněna spravovat a chránit nerostné bohatství dle vlastního rozhodnutí. V návrhu (.pdf) komunistů se píše doslova toto (str. 2):

Voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství je ve vlastnictví České republiky. Česká republika chrání a zvelebuje toto bohatství a je povinna zajistit ochranu a šetrné využívání vody jako základní životní potřeby i ostatních přírodních zdrojů a přírodního bohatství ve prospěch svých občanů a následujících generací.“

17. června 2019 byl návrh (.pdf) zaslán vládě k vyjádření stanoviska. Přestože se vláda 10. července k novele vyjádřila nesouhlasně, komunistický návrh se na plénu Poslanecké sněmovny projednávat bude. Jednalo se o jednu z podmínek, které KSČM vyžadovala pro pokračování podpory vládního kabinetu ANO a ČSSD. Projednávání tisku je zařazeno na program 35. schůze, počínaje 15. říjnem 2019.

Návrh týkající se stejné problematiky vodohospodářství předložili 21. června 2019 kromě komunistů i členové KDU-ČSL. K jejich návrhu také vydala vláda nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Ministerstva zemědělství a životního prostředí daný vládní slib v posledních měsících diskutují. Namísto změny Ústavy se však debatuje o vytvoření samostatného ústavního zákona. Toto stanovisko ministerstva zaujala na základě doporučení expertů z Právnické fakulty UK, jejichž podrobnou analýzu o dalších krocích měla obdržet v polovině října. Na začátku listopadu 2019 by pak měla jednání pokračovat.

Ministr životního prostředí Brabec na tiskové konferenci 5. září 2019 k tomuto tématu uvedl (video, čas 5:30): „My nechceme dát jenom jakousi deklaraci, abychom si udělali čárku, že jsme vyhověli společenské poptávce po větší ochraně vody a změnili Ústavu. My chceme, abychom skutečně vodu reálně více chránili.“

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.