KSČM

V období vlády komunistické strany v Československu (1948–1989) byla ekonomika řízena centrálně se zásadní dominancí státu. Soukromé vlastnictví a nezávislá samospráva v podstatě neexistovaly, hospodářský zákoník kodifikoval předcházející stav.

„Veškerá činnost státních i jiných socialistických organizací je řízena podle zásady demokratického centralismu. Tato zásada se uskutečňuje jednotou stále upevňovaného a zdokonalovaného ústředního státního řízení, nezbytného k zabezpečení plánovitého proporcionálního rozvoje národního hospodářství a tvořivé aktivity pracujících, kteří se účastní na řízení hospodářství na všech jeho stupních.“

Lze tedy tvrdit, že veškeré více či méně významné infrastrukturní projekty byly finacovány státem, a to přímo nebo skrze národní podniky.

Magistrát hl. m. Prahy skutečně v 90. letech rozprodal množství strategických pozemků. Ukazuje to analýza Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy v kapitole 421 (pdf, str. 42-44). Dle této analýzy vlastní veřejný sektor 43,5 % rozlohy města, tedy 214,7 km². Konkrétně pražský magistrát pak vlastní 29,98 % rozlohy města. Soukromý sektor vlastní 49,1 %, tedy 243,8 km².

Zdroj: Územně analytické podklady hlavního města Prahy 2016, Textová část 400 - Rozvojový potenciál, kapitola 421: Majetkový stav ve městě - pozemky.

Analýza pro rok 2014 uvádí, že Praha tehdy vlastnila 29,68 % pozemků (pdf, str 33). Podle analýzy pro rok 2012 měla Praha ve vlastnictví na konci roku 2011 29,23 % pozemků (pdf, str. 4 ). V roce 2010 bylo ve vlastnictví města 28,66 % pozemků (pdf, str. 3). V roce 2008 ukázala analýza majetkových poměrů na 25,5 % pozemků z celkové rozlohy města ve vlastnictví Prahy (pdf, str. 3).

Analýzy majetkových poměrů na území města Prahy tedy ukazují na stabilní nárůst pozemků ve vlastnictví města. Z 25,5 % v roce 2008 se poměr celkové rozlohy v přímém vlastnictví města rozrostl na 29,98 % v roce 2016.

Roztříštěnost vlastnické struktury pozemků ve městě je podle analýz důsledkem legislativních úprav z 50. let, kdy byl trh s nemovitostmi deformován, vliv má také následná úprava po roce 1992.

O privatizaci pozemků v 90. letech a nedostatku strategických oblastí ve vlastnictví města psal například 29. července 2017 také server iDnes.cz.

Analýza rozvojového potenciálu se mj. zmiňuje o výhodnosti uchování určitých pozemků ve vlastnictví města. Jedná se například o rekreační oblasti (Divoká Šárka, Troja, Prokopské údolí atd.) či městské parky (Stromovka, Petřínské sady atd.). Vlastnictví města tak zaručuje veřejnou přístupnost a obecní užívání těchto ploch (pdf, str 42).

Podle strategie (.pdf, str. 6) Institutu plánování a rozvoje města Prahy z května 2018, která vychází z aktuální série dat Českého statistického úřadu za rok 2017, dojíždí denně do hlavního města Prahy za prací 164 300 osob.

Serveru Demagog.cz se nepodařilo z žádného veřejně přístupného zdroje dohledat informaci o tom, že by v Praze bylo 140 rodin s dětmi, které žijí na ubytovnách. Je rovněž otázkou, zda "ubytovnami" myslela Semelová čistě soukromé ubytovny, nebo zda kalkuluje i s azylovými domy, případně jak definuje "rodinu" na ubytovně.

OPRAVA: Výrok byl původně hodnocen jako neověřitelný. Po doplnění informace tiskovým mluvčím magistrátu jsme hodnocení změnili na pravdivé.

Kvůli ověření tohoto výroku jsme se obrátili na Magistrát Hlavního města Prahy. Tiskový mluvčí Vít Hoffman nám sdělil následující: "Obecní bytový fond tvoří cca 5 % celkového bytového fondu na území hl. m. Prahy. Jedná se i o byty, které jsou svěřeny do správy jednotlivých městských částí a které s nimi nakládají samostatně (rozhodnutí, jak s nimi bude nakládáno, nemůže hl. m. Praha nijak ovlivnit). Nesvěřených bytů vlastní HMP k dnešnímu dni 8 126, což odpovídá cca 1 % všech bytů v Praze." 

V obou oblastech média informovala o zvýšení platů v ostravském regionu. Na jaře 2017 psal Rozhlas Ostrava o zvýšení platů řidičů ostravského dopravního podniku, a to konkrétně o 3 000 Kč měsíčně. Vedení Dopravního podniku Ostrava se na zvýšení platů dohodlo s odbory. Web Moravskoslezského kraje v červnu 2017 pak informoval o zvýšení platů pracovníků v sociálních službách, které jsou však financovány z vlastního rozpočtu kraje. O něco dříve, v únoru 2016, Moravskoslezský deník také zmínil zvyšování platů v Ostravské nemocnici, a to nad rámec vládou stanoveného růstu platových tarifů.

Podle informací dostupných v účetních zprávách úřadu města Ostrava měly rezervy ve zmíněných letech následující hodnoty:

2013 (.pdf, str. 5): 4 996 787 Kč

2014 (.pdf, str. 5): 1 951 664 Kč

2015 (.pdf, str. 5): 4 805 735 Kč

2016 (pdf, str. 5): 161 017 302 Kč

Roky 2013 a 2014 patřily do předchozího volebního období.

Je pravda, že rok 2016 znamenal z hlediska rezerv v ostravském rozpočtu velký růst, podle primátora Tomáše Macury a jiných byly rezervy opodstatněné. Investiční náměstek Břetislav Riger také uvedl, že část rezerv půjde na nákup nemovitostí a především výkup pozemků, které náměstkyně Iveta Vozňáková upřesnila například na území “mezi centrem Ostravy, Novou Karolinou a Dolní oblastí Vítkovic.“ Náměstkyně Vozňáková také dodala, že část rezervy (která podle jejích slov v roce 2017 čítala 445 milionů korun) půjde na strategické investice, zahrnující mimo jiné “rekonstrukci areálu Divadla Jiřího Myrona za 187 milionů, prodloužení kanalizačního sběrače B do Radvanic za 114 milionů, I. etapu transformace pobytových služeb Čtyřlístek za 65 milionů, rekonstrukci stadionu Bazaly za 50 milionů či vybudování II. etapy sportovního areálu U Cementárny za 42 milionů korun.”

V dostupných dokumentech jsme tak dohledali rezervy vytvořené pro investiční akce, nikoli však rezervy "na předpokládaný výpadek daní", které zmiňuje Juroška. Rovněž nehodnotíme, zda rezervy byly či nebyly opodstatněné a zda mohly tyto finanční prostředky být využity jinak.

Vycházíme z údajů Monitoru státní pokladny pro město Ostrava. Pro minulé volební období započítáváme roky 2011, 2012, 2013 a 2014. Pro aktuální období započítáváme roky 2015, 2016, 2017 a stav daňových příjmů k 30. červnu 2018. Pro celkový pohled na celý rok 2018 můžeme ovšem použít zatím pouze schválený návrh rozpočtu.

Pokud bychom následovali přesně slova Jurošky, hledali bychom nárůst 4 mld. Kč v městské kase již k tomuto datu a nikoli až ke konci rozpočtového období. K 30. červnu 2018, což je poslední aktuální termín, tvořily daňové příjmy roku 2018 celkem zatím 4 026 322 tis. Kč. Tedy v současné době je suma daňových příjmů za toto volební období rovna 25 057 859 tis. Kč. V tuto chvíli tak rozhodně není rozdíl mezi minulým volebním obdobím a současným ve výběru daní o 4 mld. Kč.

Připusťme, že Juroška hovořil v tom smyslu, že současný plán slibuje (!) o více než 4 mld. Kč na daních více, než v předcházejícím volebním období.

Předcházející volební období 2010–2014

• 2011 – 6 059 529 tis. Kč
• 2012 – 6 118 581 tis. Kč
• 2013 – 6 314 278 tis. Kč
• 2014 – 6 521 857 tis. Kč

Součet celkových daňových příjmů je roven 25 014 245 tis. Kč

Aktuální volební období 2014–2018

• 2015 – 6 509 471 tis.Kč
• 2016 – 7 053 173 tis.Kč
• 2017 – 7 468 893 tis.Kč
• 2018 (pouze odhadovaný příjem dle rozpočtu) - 7 946 487 tis. Kč

Součet celkových daňových příjmů plánovaných je 28 978 024 tis. Kč, tedy o necelé 4 miliardy více. Ani výhled tak neplánuje větší nárůst než 4 miliardy, jak tvrdí Juroška.

Vezměme ještě v úvahu, že k 30. červnu 2018 tvořily daňové příjmy 4 026 322 tis. Kč. Tedy v současné době je suma daňových příjmů za toto volební období rovna 25 057 859 tis. Kč. V tuto chvíli tak rozhodně není rozdíl mezi minulým volebním obdobím a současným ve výběru daní o 4 mld. Kč. Z návrhu rozpočtu vyplývá, že k tomu dojde, nicméně v tuto chvíli to nelze říci s určitostí.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Juroška explicitně říká, že příjmy jsou vyšší než 4 mld. Kč. Tomu tak v tuto chvíli není a není tomu tak ani v plánovaném rozpočtu.

Tzv. bezdoplatková zóna neboli oficiálně oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů byla Úřadem městského obvodu Michálkovice vyhlášena v červenci 2018 a zveřejněna na úřední desce jako oznámení č. 103/2018. Michálkovice mají jako jediná městská část v Ostravě na svém území vyhlášenou bezdoplatkovou zónu, např. městská část Moravská Ostrava a Přívoz se svou žádostí o vyhlášení těchto zón neuspěla.

Michal Mariánek byl od roku 2015 náměstkem primátora pro oblasti sociálních věcí, zdravotnictví a prevence kriminality. Mariánkovo vyjádření k tématu bezdoplatkových zón se nám však nepodařilo dohledat, stejně jako jeho potenciální jednání s městskými obvody. Z Juroškovy strany se tam jedná o nepodložené tvrzení, které nedovedeme verifikovat.

Juroška reaguje svým výrokem na slova svého předřečníka Jurečka. Ten tvrdil, že Moravskoslezský kraj vzal peníze z fondu knihoven a převedl je do zdravotnictví v souvislosti s proplácením regulačních poplatků krajem. Juroška jeho slova popřel.

Začněme hodnocení tím, že nic jako fond knihoven neexistovalo. Jednalo se o peníze vyčleněné na stavbu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. V roce 2009 zastupitelstvo kraje vedené ČSSD a KSČM rozhodlo zrušit výstavbu nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny a v rámci stejné prioritní osy, kam knihovna spadala, převést finance na jiné cíle. Osud peněz, které již byly vyčleněny na stavbu knihovny, líčí blíže zápis (.pdf) Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Hned ze slov zahajujících rozpravu je patrné (str. 13): "Moravskoslezský kraj oznámil, že nebude realizován velký projekt Novostavba MSVK, prostředky budou použity na infrastrukturu pro vzdělávání (400 mil. Kč), infrastrukturu sociálních službách (100 mil. Kč) a infrastrukturu zdravotnictví (100 mil. Kč.)"

Je zjevné, že se vedení Moravskoslezského kraje rozhodlo 600 milionů korun z evropských fondů použít jiným způsobem v rámci stejné prioritní osy, což je povoleno. 100 milionů korun však šlo na infrastrukturu zdravotnictví – v dokumentu se hovoří o doplnění vybavení a rekonstrukcích – a nikoli na úhradu poplatků.