(Kontrolním závěru NKÚ, který jsme si vyžádali mimo jiné po té kontrole v roce 2010.) A my jsme přes ty složité vztahy s Nejvyšším kontrolním úřadem jako kontrolní výbor, které se dořešily vlastně až teď v tomto měsíci (O3/2012, pozn.) soudní cestou, (tak jsme ale jednotlivé kontrolní závěry projednávali a právě v prosinci 2010 a potom později na začátku roku 2011 jsme požádali, aby se provedla následná kontrola toho hospodaření.)
Tento výrok lze považovat za pravdivý.
Vojtěch Filip hovoří o sporech s NKÚ a především s jeho bývalým předsedou Františkem Dohnalem.
Spory mezi Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ) a kontrolním výborem poslanecké sněmovny sahají až do roku 2009. Tehdy expertní skupina poslanců postoupila zmíněnému kontrolnímu výboru sněmovny podezření z porušení zákona dnes již bývalým prezidentem NKÚ Františkem Dohnalem. Kontrolní výbor se následně rozhodl provést v úřadu audit. Prezident NKÚ však kontrolu odmítl s tím, že je v " rozporu s ústavou ", neboť zákon nestanovuje přesná pravidla kontroly. Tyto události daly podnět k sérii soudních sporů. Ty byly nejprve vedeny ze strany kontrolního výboru (či sněmovny jako celku) k NKÚ. Vyústěním těchto soudních kauz bylo pravomocné odsouzení Františka Dohnala a jeho následné odvolání (dále např. ihned.cz, mediafax.cz). Žalobu směřovanou na sněmovnu však podal rovněž NKÚ (dále např. mediafax.cz). Ta se týkala snahy o neumožnění poslancům ze sněmovního kontrolního výboru provést kontrolu hospodaření úřadu na základě pouhého vnitřního předpisu, který si k tomu výbor schválil. Tento měsíc, resp. 14. března, Městský soud v Praze žalobu NKÚ odmítl. Správní senát, podobně jako již dříve trestní soud (ve výše uvedené kauze) uvedl, že sněmovna má právo kontrolovat hospodaření NKÚ.
(My jsme přes ty složité vztahy s Nejvyšším kontrolním úřadem jako kontrolní výbor, které se dořešily vlastně až teď v tomto měsíci soudní cestou,) tak jsme ale jednotlivé kontrolní závěry projednávali a právě v prosinci 2010 a potom později na začátku roku 2011 jsme požádali, aby se provedla následná kontrola toho hospodaření (hospodaření Lesů ČR, kde měl NKÚ nalézt rizikové investice, pozn.)
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.
Přes jistou zmatečnost celého výroku lze z kontextu jasně vyvodit, že Vojtěch Filip hovoří o kontrole závěrek NKÚ týkajících se hospodaření ve správě lesů. Sice ne v prosinci, ale 18. listopadu 2010 (na 5. schůzi kontrolního výboru) projednávali poslanci Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 08/38 – Peněžní prostředky určené na programy podpor výroby energie z obnovitelných zdrojů energie a úspor energie.
Na toto projednávání navázali na 8. schůzi, dne 20. ledna 2011, kde se přes biomasu, resp. jeden z jejích zdrojů - dendromasu, dostali k diskuzi o neefektivitě hospodaření v lesní správě. V usnesení č. 43 žádá kontrolní výbor ministra zemědělství, "aby do 31. 1. 2011 předložil Kontrolnímu výboru kompletní postup a výpočet výhodnosti použitých modelů pro správu lesů ve vlastnictví státu za období roku 2008 a roku 2009 včetně podkladů, ze kterých výpočet vychází tak, aby bylo možné provést nezávislou kontrolu výpočtu a použitých údajů." Drobný nesoulad v měsících neohrožuje podstatu výroku a hodnotíme jej proto jako pravdivý.
V loňském roce hasičský záchranný sbor přišel na platech hasičů o 18 % u jednotlivých hasičů.
Hlavní příčínou snížení mezd příslušníků bezpečnostních sborů je nařízení vlády č. 374/2010, které zrušuje planováné navýšení mezd o 10% pro rok 2011.
Na náš dotaz k tomuto tématu odpovídala tisková mluvčí Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru ČR kpt. Ing. Ivana Svitáková:
1) průměrný měsíční služební příjem příslušníků HZS ČR poklesl v roce 2011 oproti roku 2010 o 7%
2) pokles průměrného platu se promítl v těchto složkách průměrného služebního příjmu:
- základní tarif - snížení o 10 % - zvláštní příplatek - snížení o 16 % - pohyblivé složky (služební pohotovost, přečasy) - snížení o 12 %
3) V roce 2010 došlo ke snížení nebo úplnému zrušení poskytování příspěvku na stravování zaměstnancům HZS ČR, dopady tohoto opatření nejsou z úrovně GŘ HZS ČR zkalkulovány.
Z výše uvedeného vyplývá, že snížení mezd se ale nedotklo osobních příplatků, odměn a příplatků za vedení, proto je toto číslo průměrně na úrovni zmiňovaných 7%, o které poklesl příjem příslušníků HZS ČR. Všechny složky služebního příjmu příslušníka HZS v přehledné podobě můžete najít zde. Teoreticky je možné, že u některých individuálních případů mohlo v dojít k poklesu reálné mzdy o 18%, ale toto číslo není možné vztáhnout na celý HZS v rámci plošného snížení platů, zejména proto, že průměrné hodnoty uvedené GŘ HZS ČR zmiňují něco jiného. Výrok Vojtěcha Filipa proto musíme hodnotit jako nepravdivý.
Kontrolní orgán (veterinární služba, zemědělská nebo potravinářská inspekce, pozn.), když tam jde, tak se musí předem nahlásit, než ta vstupní procedura uplyne, tak to nečestné chování, který ten obchod, které ten obchod provádí, se dá zamaskovat
Na základě platné legislativy a informací ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce jsme označili výrok za nepravdivý.
V zákonu o Státní zemědělské a potravinářské inspekci ani v zákonu o potravinách a tabákových výrobcích není zmíněna povinnost nahlášení kontroly předem.
V zákonu o státní kontrole se sice o nahlášení kontroly píše, ale spíše okrajově. V ustanovení § 12 citovaného zákona se uvádí, že jsou kontrolní pracovníci povinni "oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly".
I přesto, že slova poslance Kováčika potvrdil také ministr zemědělství Bendl, který se s ním v dané relaci shodl, že je třeba zjednodušit proces kontroly například tak, aby nemusely být nahlášeny dopředu, oba politici neříkají pravdu.
Ing. Romana Kadaňková z oddělení komunikace ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce v emailové komunikaci uvedla následující: "Standardně prováděná úřední kontrola typu inspekce se hlásit dopředu nemusí, vlastně ani nesmí, aby měla vůbec význam. Pokud je prováděn typ úřední kontroly, který se jmenuje audit, tak pak je ohlášení dopředu nutné. Naprostá většina úředních kontrol prováděných SZPI je charakteru inspekce, tudíž kontrolu dopředu nenahlašujeme."
Reakce na DPH u obchodních řetězců začala už někdy v září, v říjnu minulého roku, v období, kdy se vědělo, že daň z přidané hodnoty se zvýší. Zajímavá jsou zjištění, že mezi zářím a prosincem 2011 například hovězí maso zadní bez kosti podražilo 5,13 %, následně potom v první dekádě ledna 2012 o další skoro 3 %, čili ten cenový rozdíl mezi lednem 2012 a zářím 2011 je potom 8 celých skoro 2 desetiny procenta. Čili tam šlo nejen o to DPH, ale i o nárůst ceny, který jakoby byl schovaný za tím DPH a ještě zajímavější na tom, že u cen pro výrobce, to znamená, které obchod platí výrobcům, došlo ještě k daleko většímu poklesu.
Podle Českého statistického úřadu byla v září 2011 průměrná spotřebitelská cena hovězího zadního masa bez kosti 144,65 Kč za kilogram. V prosinci téhož roku činila potom cena této komodity 178,13 Kč, což znamená, že se podle těchto údajů (pdf.) jedná o nárůst přesně o 5,0974%. Podle téhož zdroje byly pak ceny hovězího zadního masa bez kosti u průmyslových výrobců v září 144,65 Kč za kg a v prosinci 145,95 Kč za kg. Vzrostly tedy pouze o 0,89 %. Data, která uvedl ministr Kováčik, je proto možné považovat přinejmenším za přibližná.
Oficiální ceny této komodity pro leden 2012 budou však Českým statistickým úřadem zveřejněny až 30.4.2012,a výrok lze proto tedy na základě informací z veřejně přístupných zdrojů považovat za neověřitelný, i přes to, že existují předběžné orientační informace o těchto cenách. Například Finanční Noviny zveřejnily informaci o orientačních cenách hovězího zadního masa bez kosti v únoru 2012 (7. týden roku).
My jsme třeba i vícekrát buď sami navrhovali nebo se pokoušeli s některými jinými kolegy z politických stran jiných, také třeba zákon, který by omezoval tu moc těch obchodních řetězců dělat si co chtějí s těmi výrobci, protože tady trpí výrobci.
Nikde se nedá dohledat, že by KSČM navrhovala takový zákon sama. Zcela jistě se KSČM podílela na jednom návrhu v roce 2001. Na nejdůležitějším zákoně o významné tržní síle se KSČM nepodílela vůbec. Výrok proto hodnotíme jako záádějící.
Je pravda, že skupina poslanců ve složení Skopal (ČSSD), Palas (ČSSD) a Kováčik (KSČM) v roce 2001 předložila poslanecké sněmovně novelizaci zákona o ochraně hospodářské soutěže, který řešil problematiku zneužívání dominantního postavení a ekonomické závislosti (projednávání návrhu bylo přerušeno a odročeno hospodářským výborem poslanecké sněmovny). V roce 2007 byla PS PČR opět předložena novelizace zákona o ochraně hospodářské soutěže. Předkladatelé návrhu zákona byli Ladislav Skopal (ČSSD), Michal Hašek (ČSSD), Petr Rafaj (ČSSD) a další. Z návrhu zákona není patrné, zda mezi zmíněnými "dalšími" figurovali i členové KSČM. V dostupných záznamech také není možno dohledat, že by KSČM někdy předkládala zmiňovaný zákon sama.
Zákon, který řeší tuto problematiku komplexně, předložila v r. 2008 skupina sociálně demokratických poslanců (zákon byl schválen v roce 2009).
Vícekrát jsme se o to (zavedení kvót na procento českých potravin v obchodech, pozn.) pokoušeli a v rámci toho argumentu o svobodném podnikání.
V dostupných záznamech není možné dohedat, že by KSČM takové návrhy předkládala. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Ono těch značek zase tolik není a každá z těch značek, každý z těch programů má svoje odlišné cíle. Tak jako Klasa je určena pro podporu kvalitních potravin, tam skutečně není rozhodující ten původ těch potravin a tak jako regionální potravina je tak jak pan ministr řekl, určena a uvedení na trh především v tom regionu.
Oblast spotřebitelských značek nabízí velmi širokou a poměrně nepřehlednou strukturu zahrnující nezávislé, státní, národní i nadnárodní aktéry (pro ilustraci uvádíme databázi spotřebitelských značek Sdružení obrany spotřebitelů). Obecná úprava označování zemědělských výrobků a potravin je dána 4 právními instituty. V případě státem garantovaných spotřebitelských značek zemědělských produktů a potravin můžeme nalézt již pouze několik těchto značek, jejichž ustanovení vychází ze spolupráce ministerstva zemědělství a jemu podřízených organizací a Agrární komory ČR. Tyto organizace garantují několik značek, které sledují odlišné cíle. Jedná se o Národní program podpory potravin - KLASA, který "slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických domácích produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami." I když je program zaměřen na podporu domácích potravinářských a zemědělských výrobků, je možné získat tuto garanci i pro zahraniční výrobce (pdf.). Následuje program Regionální potravina, který se zaměňuje na regionálními potraviny z jednotlivých krajů České republiky. Vzhledem k výše uvedenému můžeme daný výrok považovat za pravdivý.
Musím říct, že v roce 1989 bylo české zemědělství stoprocentně soběstačné, tehdy Československo, stoprocentně soběstačné v potravinách mírného pásma a dokonce se významné množství potravin i vyváželo.
Potravinovou soběstačnost snad dostatečně vyjádří poměr vývozu a dovozu potravin. Ještě na počátku existence samostatné ČR byla její obchodní bilance obchodu s potravinami a živými zvířaty (.pdf) kladná. Je přitom zřejmé, že bilance vývozu a dovozu byla vždy výrazně vyšší u potravin mírného pásu, ve kterém se ČR nachází, než u potravin pásů jiných.
Přestože jsme dohledali pouze statistiku, jež počíná rokem 1991, trend postupného snížování poměru vývoz/dovoz je viditelný. Kováčikův výrok o soběstačnosti v době změny režimu proto považujeme za pravdivý.
Máme 56 podpisů a budeme na základě této listiny požadovat svolání, respektive jednání Poslanecké sněmovny o ustavení té komise (ustavení vyšetřovací komise k privatizaci, možné privatizaci Budějovického Budvaru, pozn.).
Jednat o situaci s Budějovickým Budvarem ve sněmovně navrhl 10. února 2012 nezařazený poslanec Michal Doktor. Jeho návrh byl zamítnut a předseda KSČM Filip nato prohlásil, že bude požadovat zřízení vyšetřovací komise.
K tomu, aby sněmovna mohla vyšetřovací komisi zřídit, je (dle §48 zákona o jednacím řádu PS) potřeba návrh nejméně 40 poslanců.
Listinu požadující zřízení této komise a 56 připojených podpisů ovšem KSČM dosud nezveřejnila. Poslanec Kováčik se o ní veřejně zmínil teprve v OVM.
