U nás je devátá nejnižší mzdová úroveň v celé Evropské unii.
Na základě statistiky Eurostatu označujeme tento výrok za pravdivý.
Z dokumentu (.pdf), který vydal Eurostat 24. dubna 2012 vyplývá, že průměrná hodinová mzda českého pracovníka je 10,5 € (cca. 258 Kč), čímž se řadíme na devátou příčku od konce před Bulharsko, Rumunsko, pobaltské státy, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Průměr EU se pohybuje okolo 23,1 € (cca. 567 Kč).
Původní úmysl vlády byl, že jak novela ústavy, ústavního zákona, článku 97 o postavení Nejvyššího kontrolního úřadu, má být platná od 1. ledna 2012. Stejně tak i ten zákon, který prováděl tu novelu ústavy.
Oba zmíněné návrhy mají skutečně obsaženu účinnost k 1. lednu 2012. Výrok poslance Filipa je tak pravdivý. Novela ústavního zákona (směrem k NKÚ) - účinnost 1. ledna 2012 - článek II. Zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu - účinnost 1. ledna 2012 - článek II.
Vždycky se zvedne někdo z koalice a navrhne odročení tohoto zákona (novelu ústavního zákona o postavení NKÚ, a jeho prováděcíh předpisu, pozn.).
Výrok poslance Filipa je neověřitelný, neboť nejsou k dispozici veřejná data, která by jeho tvrzení podpořila/vyvrátila.
Novela Ústavy České republiky, která řeší otázku působnost Nejvyššího kontrolního úřadu byla Poslanecké sněmovně doručena dne 9. května 2011 a prošla již 1. čtením. (Historie návrhu (.pdf) popsána zde). Byla postoupena k projednání do sněmovního kontrolního, ústavněprávního výboru a výboru pro veřejnou správu a rozvoj (Sněmovní tisk 351 a 352).
Na 36. schůzi sněmovny byly navrženy zmíněné tisky (351 a 352) k projednání, nicméně ve schváleném programu schůze již absentují (bod 6 a 7). Na právě probíhající 38. schůzi sněmovny byly tyto body navrženy k projednání. Ovšem ve schváleném programu schůze opět absentují.
Poslanecká sněmovna nemá na svých internetových stránkách zveřejněny stenoprotokoly z jednání o programu jednotlivých schůzí, tudíž nelze přesně určit důvod, proč se Sněmovní tisky 351 a 352 nedostaly na pořad jednání.
Co se týká možného protahování projednávání zákona ve výborech, např. v ústavněprávním výboru byl návrh poprvé projednáván 5. října 2011, kdy však bylo navrženo (poslanci Tejc a Polčák) odložení dalšího projednávání. Výbor doporučil schválení zákonů až na svém zasedání 1. prosince 2011. Opět je třeba dodat, že ani zmíněný výbor neposkytuje kompletní informace o svém jednání, a je tudíž fakticky nemožné přesně postihnout případné důvody protahování projednávání zmíněných návrhů.
A pokud jde o tu změnu ústavní v tom článku 97, já osobně jsem usiloval to už v roce 1998, aby se rozšířila působnost Nejvyššího kontrolního úřadu i na kraje a vznikající fondy a veřejné instituce.
Výrok Vojtěcha Filipa je nepravdivý, neboť podle dostupných záznamů z Poslanecké sněmovny v roce 1998 nenavrhoval (či spolunavrhoval) takovou legislativní změnu, která by vedla k posílení pravomocí NKÚ, jak o tom mluví.
Vojtěch Filip mluví o článku 97 Ústavy, jehož změna je nyní projednávána sněmovnou. Zmiňuje-li poslanec Filip rok 1998, v tomto případě připadají v úvahu 2 volební období, v nichž působil jako poslanec v Poslanecké sněmovně (1996 - 1998 a 1998 - 2002; v roce 1998 proběhy parlamentní volby). Ovšem v roce 1998 (v obou částech podle volebního období) Vojtěch Filip nebyl spolu/předkladatelem takové změny, o níž mluví ve svém výroku (období do voleb - období po volbách).
Parlamentní institut také vydal přehled (.pdf) všech návrhů na změnu Ústavy od roku 1992 do doby schválení tzv. Lisabonské smlouvy. Z tohoto přehledu (po analýze poslancem Filipem zmíněného období) vyplývá, že jím skutečně nebyla navrhována taková změna Ústavy, o níž mluví.
Během tří let chce vláda uspořit zhruba 300 miliard Kč.
Výrok poslankyně Semelové je pravdivý, neboť výše úspor navržená vládou je vcelku přesně popsána. Dokumentovat to lze na výstupech vlády a ministerstva financí.
Vláda České republiky na svém jednání dne 11. dubna 2012 schválila úsporná opatření na roky 2013 - 2015. Co se týká samotných úspor, ty popisuje jak dokument vlády, tak dokument ministerstva financí. To uvádí, že úspory ve výdajích (včetně vázání) pro roky 2013, 2014 a 2015 mají být ve výši cca 100, 96,5 a 115 mld. Kč, což znamená, že během tří let mají úspory dosáhnout výše 311, 5 mld. Kč.
Výrok poslankyně Semelové hodnotíme jako pravdivý, neboť vládou navržená úsporná opatření jsou ještě o něco vyšší, než poslankyně uvádí.
Průměrná výše starobního důchodu činila k 31. březnu 2012 celkem 10 740 Kč, z toho u mužů 11 908 a u žen 9750 Kč.
Výrok poslankyně Semelové je pravdivý, neboť se opírá o konkrétní statistiku ČSSZ.
Česká správa sociálního zabezpečení vydala 25. dubna letošního roku tiskovou zprávu "Počty důchodů, počty důchodců a poplatníků pojistného za 1. čtvrtletí roku 2012". Ve zprávě se uvádí, že: " Průměrná výše starobního důchodu činila k 31. březnu 2012 celkem 10 740 Kč, z toho u mužů 11 908 Kč a u žen 9 750 Kč (jedná se o sólo vyplácené starobní důchody vč. předčasných bez souběhů s pozůstalostním),. Průměrný věk penzistů pobírajících starobní důchod byl v 1. čtvrtletí tohoto roku 68, 5 let - muži 70 let, ženy 67 let." Poslankyně Semelová tak popisuje průměrnou výši důchodů k 31. březnu 2012 zcela přesně, tudíž je její výrok pravdivý.
Upozorňuji přitom, že počet studentů soukromých vysokých škol vzrostl zhruba za posledních deset let téměř třicetinásobně. V roce 2000 to bylo 1 %, tedy 2 000 studentů. V roce 2010 přes 57 tisíc studentů, to už bylo 14 % všech vysokoškoláků.
Tento výrok označujeme na základě statistik ČSÚ za pravdivý.
ČSÚ zveřejnil 15. března 2011 analytickou statistiku zabývající se historií a vývojem polistopadového soukromého školství do roku 2010.
Tento dokument (.pdf) potvrzuje na straně 18 slova Marty Smelové. Soukromé VŠ oproti 1 % studentů (tzn. cca 2000 studentů) z roku 2000 navštěvovalo v roce 2010 14 % z celkového počtu studentů (tzn. cca 57 tisíc studentů). A jejich počet tak vzrostl téměř 30krát (respektive 28krát).
Pro kontext je však vhodné dodat i mezinárodní srovnání. Další dokument této analýzy ČSÚ uvádí, že počet studentů terciárního vzdělání tzv. typu A (např. studenti bakalářských, magisterských a magisterských navazujících programů vysokých škol) na soukromých VŠ v ČR nedosahuje průměru zemí OECD ani EU19, kde zaujímá neveřejný sektor na této vzdělávací úrovni podstatně vyšší podíl (v ČR zhruba desetinu, 19.6 % v EU19 a v zemích OECD 24.6 %).
V okrese Teplice je na jedno pracovní místo 41,8 uchazečů, na Bruntálsku 43 zájemců a v okrese Třebíč dokonce 62,7 uchazečů o práci.
Výrok odpovídá statistice Ministerstva práce a soc. věcí.
Poslankyně Semelová uvedla údaje o počtu uchazečů, které přesně odpovídají poslední statistice MPSV (pro březen 2012 zde, .zip, okresy v souboru "3. setrid.xlsx"). Jmenovala tři okresy s nejvyšším poměrem počtu uchazečů vzhledem k počtu volných pracovních míst.
Vždyť i tato Sněmovna snad drží rekord v počtu poslanců, jejichž vydání musí řešit mandátový a imunitní výbor.
Výrok poslankyně Nedvědové je nepravdivý, neboť v jiných volebních obdobích je situace obdobná nebo ještě silnější.
Současnou sněmovnu (od voleb 2010) požádaly orgány činné v trestním řízení o vydání celkem 4 poslanců k trestnímu stíhání. Jsou jimi: Chaloupka, Bárta a Škárka a Huml.
Např. ve volebním období 2006 - 2010 požádaly orgány činné v trestním řízení o vydání celkem 4 poslanců k trestnímu stíhání. Byli jimi: Polanský, Vondruška, Plašil, Wolf.
Volební období 1998 - 2002 pak žádaly orgány činné v trestním řízení kvůli vydání k trestnímu stíhání o vydání celkem 6 poslanců. Šlo o poslance: Payna, Ježka, Müllerovou, Baštu, Jirousovou (iHNed) a ještě poslance, kterého však mandátový a imunitní výbor konkrétně nezmiňuje. Navíc bylo toto volební období specifické tím, že výbor často disciplinárně (např. udělováním pokut) řešil i dopravní či jiné přestupky poslanců, kteří se odvolali na svou imunitu. Známý příklad je např. dopravní nehoda Jana Kavana. Týden.cz k případu dodává: "...v roce 1998 dokázal nabourat dvě auta a při couvání z místa nehody pro jistotu naboural i třetí. Dechovou zkoušku nebo odběr krve s poukazem na svou imunitu samozřejmě odmítl, nicméně pro silný alkoholový odér policistům přednesl naprosto přesvědčivé zdůvodnění - namazal se prý francovkou." Není tedy pravdou, že by současná sněmovna nějak vynikala v počtu poslanců, o jejichž vydání mandátový a imunitní výbor jednal.
Přitom objasněnost trestných činů je velice malá. Vždyť jen u majetkových trestných činů uvádí policejní prezídium objasněnost jen něco málo nad dvaceti procenty.
Výrok Marie Nedvědové hodnotíme na základě statistických údajů Policie ČR jako pravdivý.
Police České republiky (.pdf) uvádí celkovou objasněnost trestné činnosti 38,5 %.
Policie ČR zařazuje mezi majetkovou trestnou činnost krádeže prosté, krádeže vloupáním a ostatní majetkové činy. Údaje o podílu objasněnosti této kriminality, tedy 22,3 %, potvrzují slova poslankyně Nedvědové.
