Miliarda 160 milionů jsou předpokládané rozpočtované náklady. (na investici do nemocnice Náchod)
Modernizace nemocnice v Náchodě podle informací, které se nám podařilo zjistit, bude stát celkem 1,169 miliard korun. Z toho 600 milionů si kraj vezme na úvěr a 425 milionů chce získat z evropských fondů. Zbytek investice pak kraj zaplatí z vlastních peněz.
Rozpočtové náklady 1,169 milionů přibližně odpovídají číslu uvaděnému Otakarem Rumlem, proto označujeme výrok za pravdivý.
My v podstatě máme i ve svém programu podporovat volnočasové aktivity mládeže.
Na základě volebního programu KSČM pro Královéhradecký kraj hodnotíme výrok Otakara Rumla jako pravdivý.
Ve volebním programu KSČM pro volby do zastupitelstva Královéhradeckého kraje se v části Rozvoj a kvalita života píše následující: "Podpoříme rozvoj sportu jako aktivní i pasivní náplně volného času občanů všech věkových kategorií. Podpoříme dotace na volnočasové aktivity mládeže, dětským a mládežnickým organizacím, které povedou ke zvyšování fyzické odolnosti a odvádějí mladé lidi od drog a kriminality."
Já mám příklad Broumov, kde je dneska jedno gymnázium, které má problémy se získáváním studentů do prvního ročníku, a je to jedna jediná střední škola v této oblasti .
Výrok Otakara Rumla hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Tento výrok je totiž obtížně hodnotitelný. Ruml v jednu chvíli jmenuje město Broumov, ale vzápětí mluví o „oblasti“. Bohužel tuto „oblast“ už dále nespecifikuje a proto jsme se rozhodli držet se vymezení v rámci města Broumov.
Podle mapy středních škol okresu Náchod pak v Broumově skutečně působí jen jedno gymnázium. Pokud bychom však vycházeli z mapy CHKO Broumovsko, tak bychom kromě zmíněného gymnázia v Broumově v oblasti našli ještě např. Střední školu hotelnictví a společného stravování v Teplicích nad Metují. V celém okrese Náchod je pak ještě několik dalších středních škol.
Co se týče problému s nedostatkem studentů na broumovském gymnáziu, tak zde má Ruml pravdu, potvrzuje to např. článek v Učitelských novinách. O celkové situaci v kraji se lze více dočíst na webu Královéhradeckého kraje.
Až 80 % v některých zemích právě jsou neziskovky veřejné, zdravotnická a veřejná zdravotnická zařízení a 20 % tvoří soukromá zdravotnická zařízení, která jsou specializována na nějaký obor.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Formulace paní Horské je poněkud nejasná a co se týče procentuálního podílu přímo veřejných neziskových organizací na zdravotním systému v zahraničí, nepodařilo se nám dohledat relevantní data.
Avšak je pravdou, že např. podle statistik výdajů na zdravotnictví OECD z r. 2010 většinou tvoří výdaje na veřejný sektor zdravotnictví majoritní podíl.
Vyjímku dle statistiky OECD tvoří např. země jako Chile, či Mexiko, kde je velký podíl privátního sektoru zdravotnictví.
Firma Oredo fungovala nejdříve v Královéhradeckém kraji, protože zastoupení v této společnosti s ručením omezením je 50:50 s Pardubickým krajem.
Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o společnosti Oredo s.r.o. jako pravdivý.
Firma Oredo s.r.o. byla skutečně nejprve založena v Královéhradeckém kraji, načež v roce 2011 do ní vstoupil i Pardubický kraj. Oba regiony jsou jejími polovičními vlastníky.
My jsme iniciovali KSČM schůzku našich zástupců, našich krajských zastupitelů právě s vedením firmy Oredo, my jsme požadovali výměnu pana ředitele Záleského, nakonec k té výměně došlo, přišel pan Král.
Na jednání Zastupitelstva Pardubického kraje (.pdf) dne 23. února 2012 se projednával také bod 12 , který se zabýval dopravní obslužností v kraji. V zápisu z jednání se píše: " Klub KSČM podal návrh na rozšíření ukládacího bodu usnesení takto:Radě Pk předložit Zastupitelstvu Pk komplexní zprávu o činnosti OREDA v PK včetně všech schválených usnesení Rady a Zastupitelstva Pk, k této problematice uzavřených smluv a případných sankcí vůči OREDU." Lze tedy dokladovat, že zástupci KSČM v kraji byli v rámci problematiky Oreda aktivní, nepodařilo se nám však dohledat konkrétní výzvu k výměně ředitele firmy, která by byla právě tímto apelem naplněna. Na webových stránkách společnosti jsou uvedeni 2 jednatelé - Záleský a Král.
Domnívám se, že kraj po celou dobu těch 4 let v současnosti se věnoval ekonomice nemocnic. Do značné míry už tady zaznělo, že jsou to dost velké prostředky, mám takové tušení, že to je asi 1,5 miliardy korun za ty 4 roky.
Výrok Jana Slámečky je hodnocen jako neověřitelný, neboť sám nespecifikuje, zda má na mysli dotace na provoz nemocnic, či zda jsou do jím vyřčené částky počítány i jiné investice.
Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2008 (.doc - str. 33-34) počítá s dotacemi na provoz nemocnic, resp. investicemi do rozvoje nemocnic ve výši 521 milionů Kč.
Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2009 (.pdf - str. 33) v kapitole Zdravotnictví počítá s dotacemi na provoz nemocnic a s investicemi do nich v celkové výši cca 612 milionů Kč.
Podle závěrečného účtu Kraje Vysočina za rok 2010 (.pdf - str. 30-31) byla v roce 2010 poskytnuta krajským nemocnicím dotace na provoz a investice ve výši cca 415 milionů Kč.
Závěrečný účet za rok 2011 (.doc - str. 30) pak na provoz a investice ze strany kraje do nemocnic počítá s částkou cca 371 milionů Kč.
Celková suma investic a dotací do krajského zdravotnictví na Vysočině tedy za poslední 4 roky dosáhla výše 1,95 mld. Kč. Jan Slámečka konkrétně nespecifikuje, zda má na mysli pouze dotace na provoz nebo i investiční prostředky do krajských zdravotních zařízení. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.
Kraj už celá léta své existence podporuje dobrovolné hasiče, ale způsobem na jejich činnost. Tento, tato finanční pomoc na techniku hasičskou, která stárne a která samozřejmě zabezpečuje bezpečnost lidí, ta tady chybí.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Kraj Vysočina podle rozpočtové kapitoly „požární ochrana a IZS“ z krajského webu skutečně dobrovolné hasiče dlouhodobě dotuje. Finanční podpora má formu tzv. neinvestičních dotací. Tato forma dotací je podle podmínek jejich čerpání určena na: „1) Výdaje na zabezpečení akceschopnosti (organizační, technická – např. věcné prostředky požární ochrany) jednotek SDH vybraných obcí ve formě příspěvku. 2)Výdaje na odbornou přípravu. 3) Výdaje za uskutečněný zásah jednotky SDH obce na výzvu územně příslušného operačního a informačního střediska HZS kraje mimo její územní obvod.“ Tento typ dotace tedy skutečně není určen na nákup nové techniky. Vysočina letos také dotuje dobrovolné hasiče nad rámec snižující se státní podpory.
Kraj má určité možnosti. Myslím si například, že se v poslední době dařilo určitá podpora toho regionálního programu spotřeby regionálních potravin, načaly určité trhy s potravinami a tak dále.
Výrok Jana Slámečky hodnotíme jako pravdivý, kroky jím popsané jsou skutečně realizovány.
Jedním z projektů podpory potravin je např. projekt Ministerstva zemědělství Regionální potravina. Na tomto projektu spolupracuje také Kraj Vysočina. Tato podpora v rámci kraje funguje již řadu let - Rada kraje ji projednávala již v roce 2007. V rámci kraje se také konají farmářské trhy.
Kraj se tvořil z 5 okresů.
Kraj Vysočina v současné podobě vznikl ústavním zákonem o vytvoření vyšších územních samosprávných celků z roku 1997. Je tvořen pěti okresy. Konkrétně to jsou Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Před územní reformou, podle původního zákona z roku 1960, všechny výše uvedené okresy existovaly jako součást Jihomoravského kraje (Jihlava, Žďár nad Sázavou, Třebíč) nebo Východočeského kraje (Havlíčkův Brod) či Jihočeského kraje (Pelhřimov).
