My tady máme síť, tuším asi 4,5 tisíce kilometrů silnic.
Výrok Jana Slámečky hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací z oficiálních webových stránek Kraje Vysočina.
Ve vlastnictví kraje se skutečně nachází přesně 4572 km silnic II. a III. třídy. Celková délka dopravní sítě Kraje Vysočina však činí 5084 km. V tomto čísle je zahrnuta i dálnice D1 v délce 93 km a silnice I. třídy v délce 419 km. Vlastníkem dálnice D1 a silnic I. třídy je stát.
Mimo jiné, pokud máte informace, tak dálnice je rozdělena na 25 úseků, které by se měly postupně opravovat.
Výrok označujeme jako pravdivý.
V prezentaci (.pdf) Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic Modernizace dálnice D1 z 20. června 2012 je v části věnované rozdělení opravy na stavební úseky nejprve uveden návrh 21 úseků. Avšak z následujících informací, popisu a mapky vyplývá, že úseků je přeci jen 25.
(Mimo jiné, pokud máte informace, tak dálnice je rozdělena na 25 úseků, které by se měly postupně opravovat a je to ...) ...a pokud já mám informace, tak je to minimálně 10 let, by se mělo opravovat.
Za nepravdivý je výrok Jana Slámečky označen na základě informací z prezentace (.pdf, slide č. 25) Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic ze 20. června 2012.
Tato prezentace byla uvedena na tiskové konferenci k tématu modernizace dálnice D1 a je také ke stažení na stránkách Ministerstva dopravy. Délka trvání modernizace není stanovena přesně, v prezentaci je však uvedeno, že zvažovaná doba trvání je od pěti do deseti let, nikoliv tedy " minimálně deset let " jak uvádí Jan Slámečka.
Právě obce v Libereckém kraji patří k jedněm k nejzadluženějších v České republice a připadá tam na 8171 na obyvatele, což je statistika, která byla cirka před 14 dny publikována.
Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
Dvanáctého srpna 2012 informoval server iDnes.cz o zadlužeností obcí podle krajů, na zákadě studie CCB (Czech Credit Bureau).
Ve statistice dluhu obcí podle krajů (v Kč na obyvatele, bez Prahy) Liberecký kraj vede s 8 171 Kč na obyvatele. Druhý je Jihomoravský kraj se 7 288 Kč na obyvatele. Nejméně zadlužené jsou obce na Vysočině - jejich dluh činí 3 053 Kč na obyvatele.
Zveřejněné údaje předně odpovídají slovům Stanislava Mackovíka.
Celková škoda na povodních přesahovala osm miliard, z čehož tedy nějak přes dvě miliardy korun bylo jenom na té silniční infrastruktuře, jo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Jak uvádí souhrnná zpráva (pdf.) Ministerstva životního prostředí na straně 119, celkové škody na povodních v Libereckém kraji skutečně činily 8,2 mld. Kč. Škody na silniční infrastruktuře činily až 2,2 mld. Kč.
My jsme zde měli příklad právě z povodních 2010, kdy už tedy tato vláda nějakým způsobem fungovala, a docházelo tady k bizarní situaci, že armádní vrtulníky, které létaly ze Kbel, tak protože někdo v mezičase vymyslel, tak musely tankovat zpátky ve Kbelích.
Armádní vrtulníky skutečně musely podle vyjádření pana Pavla Bezpalce z Letecké služby PČR na videozáznamu konference Air ambulance 2011 létat doplňovat palivo do Kbel. Posléze však byla do Liberce dovezena cisterna Policie ČR, armádní vrtulníky tak již měly možnost tankovat i zde. Koordinace Integrovaného záchranného systému a možnost armádních vrtulníků vyčleněných pro IZS tankovat z civilních zdrojů a naopak byla vyřešena právě na zmíněné konferenci v r. 2011.
První slučování škol tady bylo ve volebním období, kdy na kraji vládla ODS, to znamená není to toto volební období. Jednalo se o slučování třeba gymnázií v Mimoni, České Lípě, Novém Boru a celé řady škol a učilišť.
Výrok Stanislava Mackovíka je zavádějící. Popsal sice správně, že ke slučování škol v Libereckém kraji mělo dojít již za vlády ODS (2007), nicméně se mýlí v tom, že se měly slučovat jím konkrétně jmenovaná gymnázia.
Materiál Změny vzdělávací soustavy středních škol Libereckého kraje (.pdf) si dal za cíl optimalizovat síť středních škol v horizontu roku 2011 (kvůli snaze o kopírování vývoje počtu žáků). Nicméně samotné spuštění této optimalizace bylo naplánováno na 1. srpen 2007. Jak je patrné z příloh materiálu, jednotlivá jednání s místními samosprávami byla vedena krajem v lednu 2007, tj. za vlády ODS v kraji. Za kraj se těchto jednání účastnil radní Petr Doležal z ODS, v jehož gesci školství přímo bylo.
K Mackovíkem zmíněným gymnáziím materiál (.pdf -str. 52) uvádí: "...Zástupci kraje navrhují v této oblasti redukovat síť středních škol, v první fázi zejména v roviněřízení. Znamená to zachování Gymnázia Česká Lípa, Gymnázia Mimoň, Obchodní akademieČeská Lípa a Střední průmyslové školy Česká Lípa a sloučení 4 škol - Střední odborné školy aStřední odborného učiliště Česká Lípa, Střední odborné školy Česká Lípa, Střední odborného učiliště Česká Lípa a Střední školy Doksy do jednoho subjektu. Jedná se v první fázi o administrativní sloučení, kdy společný management bude redukci zejména s ohledem na materiálně-technické zázemí s ohledem na ubývající počet žáků sám řídit."
Gymnázium Nový Bor pak není v materiálu zmiňováno v tom smyslu, že by mělo být slučováno či rušeno.
Stanislav Mackovík má pravdu, že podle koncepce vytvořené za krajské vlády ODS mělo dojít ke slučování celé řady škol, nicméně není již pravdou, že by měla být slučována jím jmenovaná gymnázia v Mimoni, České Lípě a Novém Boru.
Současná vláda přemýšlí o tom, že v rámci dozorčích rad by měli sedět odborníci, tak si myslím, že je to věc, která se tady řeší. (myšlena Vláda ČR)
Na jednání ministrů z 25. června 2012 (.pdf) byl schválen návrh nových pravidel obsazování funkcí v podnicích patřících státu či samosprávě. Podle nových pravidel budou tyto pozice obsazovány na základě odbornosti, s podmínkou zveřejnění potřebných kritérií k výkonu dané funkce.
Víte, že tady byl pokus, respektive bylo v plánu vytvořit agenturu, takzvanou destinační, která bohužel z různých důvodů zatím nebyla ustanovena
Podle Informačního portálu Karlovarského kraje měla skutečně destinační agentura vzniknout. Agentura však dodnes založena nebyla. Podle mluvčí kraje Jany Pavlíkové je hlavním důvodem zpoždění návrh zákona o cestovním ruchu: „...V současnosti je v meziresortním připomínkovém řízení návrh zákona o cestovním ruchu, který bude upravovat mimo jiné právě postavení a fungování destinačních agentur. Proto jsme dosud nezahájili činnost této agentury, jejíž fungování nastavíme přesně podle zmíněného zákona.“ Podle mluvčí však již nyní oddělení cestovního ruchu krajského úřadu připravuje propagační projekt s názvem Živý kraj.
A Karlovarský kraj, to by byl Karlovarský kraj, a Karlovarský kraj už vydal mnoho, řekl bych, materiálu, propagačního materiálu nejenom v našem jazyce, ale i v zahraničních jazykách.
Na základě dohledaných materiálů z Turistického portálu Karlovarského kraje je výrok hodnocen jako pravdivý.
Karlovarský kraj skutečně vydal celou řadu propagačních materiálů, a to i v cizích jazycích. Za všechny lze jmenovat např. Cyklomapu Karlovarského kraje (anglicky, německy), Průvodce Karlovarským krajem (německy), Lázeňský trojúhelník (česky, německy, anglicky, španělsky, francouzsky) nebo Nejkrásnější výlety v Karlovarském kraji (česky a německy).
