Samozřejmě je to zásadní otázka a velmi složitá. My jsme se o tom poměrně hodně dlouho bavili i v zastupitelstvu Karlovarského kraje... (o projektu technologického parku, pozn.)
Na základě dohledaných informací ze zastupitelstva kraje je výrok hodnocen jako pravdivý.
Zastupitelstvo Karlovarského kraje projednávalo (.rtf - bod 41) tuto otázku 15. září 2011 na svém jednání, kdy schvalovalo Program rozvoje Karlovarského kraje a také aktualizaci Akčního plánu a Realizačního manuálu. Právě tento Akční plán (soubor .zip obsahuje .doc s tímto materiálem) obsahuje plán na vybudování vědeckotechnického parku (bod 29A akčního plánu) včetně finanční náročnosti.
Tento bod, který řešilo zastupitelstvo kraje pak následně v hlasování podpořilo 26 zastupitelů, proti nebyl žádný, 4 se zdrželi.
Dále jednalo zastupitelstvo o projektu také 19. dubna 2012 (.pdf). Na jednání byl bod 32 - Vědeckotechnický park Karlovarského kraje - pověření KARP, p.o. administrací a přípravou žádosti o dotaci.14. června 2012 (.rtf) byl na na pořad schůze jednání zastupitelstva kraje zařazen bod 30 - Schválení podmínek poskytnutí dotace pro projekt "Vědeckotechnický park Karlovarského kraje".
Na nejméně třech zasedáních zastupitelstva Karlovarského kraje, kde se otázka vědeckotechnického parku projednávala, lze demonstrovat, že se zastupitelstvo skutečně této otázce věnovalo dlouhodobě. Výrok Jaroslava Borky tedy hodnotíme jako pravdivý.
Víte, že tady byl pokus, respektive bylo v plánu vytvořit agenturu, takzvanou destinační, která bohužel z různých důvodů zatím nebyla ustanovena
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Podle Informačního portálu Karlovarského kraje měla skutečně destinační agentura vzniknout. Agentura však dodnes založena nebyla. Podle mluvčí kraje Jany Pavlíkové je hlavním důvodem zpoždění návrh zákona o cestovním ruchu: „...V současnosti je v meziresortním připomínkovém řízení návrh zákona o cestovním ruchu, který bude upravovat mimo jiné právě postavení a fungování destinačních agentur. Proto jsme dosud nezahájili činnost této agentury, jejíž fungování nastavíme přesně podle zmíněného zákona.“ Podle mluvčí však již nyní oddělení cestovního ruchu krajského úřadu připravuje propagační projekt s názvem Živý kraj.
A Karlovarský kraj, to by byl Karlovarský kraj, a Karlovarský kraj už vydal mnoho, řekl bych, materiálu, propagačního materiálu nejenom v našem jazyce, ale i v zahraničních jazykách.
Na základě dohledaných materiálů z Turistického portálu Karlovarského kraje je výrok hodnocen jako pravdivý.
Karlovarský kraj skutečně vydal celou řadu propagačních materiálů, a to i v cizích jazycích. Za všechny lze jmenovat např. Cyklomapu Karlovarského kraje (anglicky, německy), Průvodce Karlovarským krajem (německy), Lázeňský trojúhelník (česky, německy, anglicky, španělsky, francouzsky) nebo Nejkrásnější výlety v Karlovarském kraji (česky a německy).
Skončilo to ale nakonec tím, že v čele stojí přeci jenom komunista (myšleno v Regionální radě soudržnosti Severozápad, pozn.).
Podle webových stránek Regionálního operačního programu Severozápad je v čele Regionální rady regionu soudružnosti Severozápad komunista Jaroslav Komínek. Výrok je tedy pravdivý.
Jaroslav Komínek (KSČM) byl do funkce předsedy zvolen 20. června 2012.
Veškerá výběrová řízení nad 500 tisíc jdou zveřejňovaná na internetových stránkách s tím kdo vyhrál a i smluvně je to tam podchyceno.
Jaroslav Borka má pravdu, když tvrdí, že kraj zveřejňuje výběrová řízení nad hodnotu půl milionu korun. Karlovarský kraj dokonce zveřejňuje zakázky i pod tímto limitem.
Výsledky výběrových řízení zveřejňuje Karlovarský kraj na svém Informačním portálu, a to za období posledních dvou let.
Uvedu příklady, například jedná se o celnice v Aši a v Kraslicích, za které musel Karlovarský kraj, když je dostal do svého majetku platit měsíčně cirka 300 tisíc korun. Později jsme pronajali tento majetek. V současné době je upraven, udržován a Karlovarský kraj ročně dostává z tohoto nájmu peníze.
Nepodařilo se nám najít dostatečné informace a hodnotíme tak výrok jako neověřitelný.
Karlovarský kraj získal do svého majetku jak celnici v Aši, tak v Kraslicích (resp. Hraničné). O celnici v Kraslicích měla zájem obec, ale kraj obci neustoupil a nechal si celnici se záměrem, že se do objektu nastěhují silničáři. Nepodařilo se však najít jakékoli informace o nákladech kraje na provoz těchto celnic.
Celnici v Aši pronajal kraj plzenšké firmě Development West za roční nájem 1 360 000 korun. O celnici v Kraslicích se nám mnoho informací nepodařilo najít - u fotografie z roku 2010 se lze dočíst, že kraj pronajal bývalou celnici k podnikání firmě TG, v článku serveru deník.cz z letošního roku se píše o v zásadě opuštěnosti bývalého přechodu.
Z celého výroku je tedy ověřitelné pouze tvrzení o pronajmutí celnice v Aši, nedají se dohledat informace o nákladech kraje, ani o současné situaci na bývalé celnici v Kraslicích.
Já bych na pana starostu Horu přeci jen zareagoval v tom smyslu, že pan starosta z Aše, ten na jedné straně říká, jak je proti tomu, ale na druhé straně rád podepsal doprovodné smlouvy, které přinášejí do jeho pokladny nemalé peníze (jedná se o přestavbu celnice na kasíno, pozn.).
Výrok Jaroslava Borky hodnotíme jako zavádějící
Jaroslav Borka má sice pravdu o vlivu starosty na jednání s investorem, nicméně podle námi dohledaných mediálních výstupů nevystoupil starosta Blažek proti tomuto projektu ani veřejně.
V usnesení (bod Usnesení č. 11/410/11) Rady města ze dne 7. listopadu 2011 se hovoří o pronájmu pozemků o celkové výměře 6,773 m2 na 10 let za dohodnuté nájemné ve výši 5 mil. Kč/rok.
Toto usnesení bylo zrušeno na mimořádném zasedání (viz. Usnesení č. 12/481/11) Rady města 21. prosince 2011 a bylo přijato usnesení nové, které zmíněné pozemky pronajalo stejné firmě (Development West a.s.) na období 1. listopadu 2011 - 31. března 2012 s tím, že se bude dále jednat o finální verzi smlouvy mezi městem a firmou.
19. března 2012 pak Rada města přijala usnesení, kdy schválila nájem pozemků pro společnost Development West a.s. na období 1. duben 2012 - 31. březen 2017 (viz. "Kontrola plnění usnesení"). Za tento pronájem pak město podle smlouvy získává 542 880 Kč ročně.
Server iDnes.cz referoval 4. ledna 2012 o připravovaném projektu změny celnice na kasíno na hranicích s Bavorskem. Konkrétně text uvádí, že: "...Přestože v době, kdy se rozhodovalo o dalším využití celnic, mělo město Aš o budovu zájem a plánovalo tam například informační centrum, dnes ve zřízení kasina problém nevidí. 'Nevadí nám to, kasino bude stát mimo zastavěné území,' podotkl starosta." Rada města Aš jednala o smlouvách na pronájem pozemků pro firmu, která se rozhodla z bývalé celnice vytvořit kasíno několikrát. Podle mediálních výstupů starosta Aše Blažek nebyl proti, podle námi dohledaného zdroje ze serveru iDnes.cz mu projekt nevadí.
U nás je devátá nejnižší mzdová úroveň v celé Evropské unii.
Na základě statistiky Eurostatu označujeme tento výrok za pravdivý.
Z dokumentu (.pdf), který vydal Eurostat 24. dubna 2012 vyplývá, že průměrná hodinová mzda českého pracovníka je 10,5 € (cca. 258 Kč), čímž se řadíme na devátou příčku od konce před Bulharsko, Rumunsko, pobaltské státy, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Průměr EU se pohybuje okolo 23,1 € (cca. 567 Kč).
Původní úmysl vlády byl, že jak novela ústavy, ústavního zákona, článku 97 o postavení Nejvyššího kontrolního úřadu, má být platná od 1. ledna 2012. Stejně tak i ten zákon, který prováděl tu novelu ústavy.
Oba zmíněné návrhy mají skutečně obsaženu účinnost k 1. lednu 2012. Výrok poslance Filipa je tak pravdivý. Novela ústavního zákona (směrem k NKÚ) - účinnost 1. ledna 2012 - článek II. Zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu - účinnost 1. ledna 2012 - článek II.
Vždycky se zvedne někdo z koalice a navrhne odročení tohoto zákona (novelu ústavního zákona o postavení NKÚ, a jeho prováděcíh předpisu, pozn.).
Výrok poslance Filipa je neověřitelný, neboť nejsou k dispozici veřejná data, která by jeho tvrzení podpořila/vyvrátila.
Novela Ústavy České republiky, která řeší otázku působnost Nejvyššího kontrolního úřadu byla Poslanecké sněmovně doručena dne 9. května 2011 a prošla již 1. čtením. (Historie návrhu (.pdf) popsána zde). Byla postoupena k projednání do sněmovního kontrolního, ústavněprávního výboru a výboru pro veřejnou správu a rozvoj (Sněmovní tisk 351 a 352).
Na 36. schůzi sněmovny byly navrženy zmíněné tisky (351 a 352) k projednání, nicméně ve schváleném programu schůze již absentují (bod 6 a 7). Na právě probíhající 38. schůzi sněmovny byly tyto body navrženy k projednání. Ovšem ve schváleném programu schůze opět absentují.
Poslanecká sněmovna nemá na svých internetových stránkách zveřejněny stenoprotokoly z jednání o programu jednotlivých schůzí, tudíž nelze přesně určit důvod, proč se Sněmovní tisky 351 a 352 nedostaly na pořad jednání.
Co se týká možného protahování projednávání zákona ve výborech, např. v ústavněprávním výboru byl návrh poprvé projednáván 5. října 2011, kdy však bylo navrženo (poslanci Tejc a Polčák) odložení dalšího projednávání. Výbor doporučil schválení zákonů až na svém zasedání 1. prosince 2011. Opět je třeba dodat, že ani zmíněný výbor neposkytuje kompletní informace o svém jednání, a je tudíž fakticky nemožné přesně postihnout případné důvody protahování projednávání zmíněných návrhů.
