KSČM

Výrok Josefa Babky je pravdivý, v Moravskoslezském kraji podle dohledaných informací skutečně nefunguje koalice ČSSD KSČM TOP 09, ale pouze koalice vítězné sociální demokracie s komunisty.

Do Zastupitelstva kraje bylo zvoleno celkem 31 členů ČSSD, 18 členů ODS, 11 členů KSČM a 5 členů KDU-ČSL. Složení Rady je podle stránek Asociace krajů 8 ku 3 ve prospěch sociální demokracie. TOP 09 (jejímž zástupcem je v Zastupitelstvu dřívější lidovec Pavol Lukša) do krajské koalice nepatří. Ještě jako člen KDU-ČSL v roce 2008 nabídku trojkoalice od sociální demokracie odmítl.

Pavol Lukša (do roku 2009 členem KDU-ČSL, poté TOP 09) byl v roce 2008 v krajských volbách zvolen zastupitelem kraje. Co se týče jeho účasti na jednáních Zastupitelstva kraje, podle zápisů ze zasedání dostupných na webových stránkách kraje, se Josef Babka ve svém výroku mýlí.

Na základě těchto zápisů a seznamu omluvených či neomluvených absentujících zastupitelů v úvodu každého dokumentu lze vysledovat absenci Pavola Lukši. Z celkového počtu 25 zasedání Zastupitelstva Moravskoslezského kraje chyběl Pavol Lukša 12x (z toho čtyřikrát omluvená neúčast a osmkrát neomluvená). Přítomen byl tedy na 13 zasedáních.

Z časového hlediska byl Pavol Lukša ve své účasti na jednání Zastupitelstva lepší v první polovině volebního období. Ze 13 zasedání (poslední z nich bylo 22. září 2010) chyběl dvakrát. Naopak ze zbývajících 12 zasedání (poslední 5. září 2012) se účastnil dvou. Lze si všimnout, že tyto absence začaly po volbách do Poslanecké sněmovny PČR z 28. a 29. května 2010, kde byl Pavol Lukša zvolen za poslance.

Na základě dohledané legislativy je výrok hodnocen jako pravdivý.

Zákon č. 234/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům v § 5Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury doslova uvádí v bodu b), že příjmy fondu tvoří 9,1 % celostátního hrubého výnosu spotřební daně z minerálních olejů.

Na základě dohledaných informací ze Správy a údržby silnic Jihočeského kraje je výrok poslance Braného hodnocen jako pravdivý - viz tabulka.

Silnicekm I. třída715,027II. třída1 646,961III. třída3 809, 919Dálnice33,785 Celkem6 205, 692

Výrok poslance Braného je na základě jeho dvou dohledaných interpelací na ministry dopravy hodnocen jako zavádějící.

Ve věci dostavby D3 podal Petr Braný dvě interpelace. První přišla 16. prosince 2010, když interpeloval ministra dopravy Víta Bártu. 22. září 2011 interpeloval poslanec Braný ministra dopravy Dobeše. Obě tyto interpelace se týkaly tedy D3, byl zmíněn i problém PPP projektů, nicméně časový horizont 30 let nebyl ani v jedné z těchto dvou interpelací na ministry dopravy zmíněn, výrok je tak hodnocen jako zavádějící.

Na základě zjištěných informací hodnotíme tvrzení Petra Braného jako nepravdivé.

Například z textu "Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2010/2011" (strana 64 - 65) vyplývá, že do školských zařízení zřizovaných krajem Jihočeský kraj investoval v roce 2009 celkem 50 779 000 Kč, v roce 2010 pak 24 366 000 Kč.

Podle "Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2009/2010" ( strana 61) byly krajské investiční výdaje do škol zřizovaných krajem v roce 2008 celkem 66 082 000 Kč.

V roce 2011 kraj na investice poskytl z Fondu rozvoje škol 33 284 744 Kč, z Fondu rozvoje sociální oblasti 34 829 590,58 Kč (dle "Přílohy 5 k Závěrečnému účtu Jihočeského kraje za rok 2011").

Na základě mediálních zpráv hodnotíme výrok jako pravdivý. 12. ledna 2012 informoval server Idnes o připravovaném návrhu zákona o Národním parku Šumava. Co se týká rozlohy parku, která bude potřeba pro stavbu lanovky, server konkrétně píše: "Úzký koridor lanové dráhy by měl mít velikost 13,7 hektaru a měl by být vyčleněn z území národního parku."

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Ve Zlínském kraji sídlí mimo jinévýznamná likérka R.JelinekGroup (Vizovice), výrobce 100% přírodních destilátů značky Žufánek nebo metanolovou aférou výrazně poškozená Likérka Drak.

Je tu také obrovská koncentrace pálenic.

Výrok Ivana Mařáka je pravdivý, neboť jsou kompetence dozorových pravomocí z hlediska kontroly alkoholu rozděleny mezi čtyři různé skupiny státních orgánů. Jak plyne ze zprávy "Postup orgánů ochrany veřejného zdraví v případu otrav metanolem" (.doc), tak se tyto kompetence liší.

Kompetence dozorových pravomocí jsou podle § 16 zákona č. 110/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů rozděleny mezi tyto orgány:

1) Orgány veřejného zdraví, které vykonávají dozor v provozovnách společného stravování. Těmito orgány jsou podle zákona § 78 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí a krajské úřady.

2) Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, která vykonává úřední kontroly v prodejnách, u výrobců potravin neživočišného původu, v provozovnách, které nespadají pod kontroly Státní veterinární správy a při dovozu potravin, které nespadají pod kontrolu Státní veterinární správy.

3) Státní veterinární správu, která vykonává úřední kontroly u výrobců potravin živočišného původu a při jejich prodeji a při dovozu potravin živočišného původu.

4) Orgány celní správy, které kontrolu alkoholu řeší z hlediska daňových deliktů a falšování alkoholu.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť odpovídá současné výši spotřební daně z lihu dle zákona č. 353/2003 Sb. (.pdf - str. 141).

Vezmeme-li v potaz, že daň z litru etanolu dnes vychází na 285 Kč, pak daňová zátěž litrové láhve tvrdého alkoholu s obsahem 40 % je skutečně 114 Kč.