Středočeský kraj dává na veřejnou dopravu 1,5 miliardy korun.
Na základě zveřejněných údajů schváleného rozpočtu Středočeského kraje pro rok 2012 označujeme výrok jako pravdivý s výhradou.
V rozpočtu Středočeského kraje pro rok 2012 (.xls) kapitola 04 - Doprava představují položky zařaditelné pod označení veřejná doprava (Provoz veřejné silniční dopravy 661 699 tis. Kč a Provoz veřejné železniční dopravy 975 000 tis. Kč) výdaj 1 636 699 tis. Kč. I přesto, že se výrok liší ve svém hodnocení o částku 136 699 tis. Kč, jej označujeme vzhledem ke kontextu debaty za pravdivý.
Je pravda, že pan Bendl vyčerpal 0,9 miliardy z těch 4 miliard korun toho konkrétního úvěru.
Z tabulky (.xls) o čerpání rozpočtů Středočeského kraje v letech 2001-2011 vyčteme, že v roce 2008, který byl posledním rokem vlády Petra Bendla v kraji, byl přijat úvěr 920 milionů korun, čili 0,9 miliardy korun.
Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako pravdivý. Pro úplnost pouze dodáváme, že zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun byl dle informací Komerční banky podepsán 12. září 2007.
Já jenom musím říct, že to nebyly jenom dvě vlády, který si ODS sama shodila. Ona má takový národní sport už od Sarajeva, se vzájemně podkopávat.
Výrok předsedy poslaneckého klubu KSČM je nepravdivý, neboť poslanci ODS shodili (či spolushodili) "pouze" 2 vlády, nikoliv však více, což tvrdí Pavel Kováčik.
Poslední případ, kdy někteří poslanci ODS zapříčinili pád vlády, která byla vedena premiérem z této strany, nastal v roce 2009, kdy při hlasování o nedůvěře vlády pod vedením Mirka Topolánka proti kabinetu hlasoval člen poslaneckého klubu strany Vlastimil Tlustý a také (v té době již nezařazený) poslanec Jan Schwippel (byl zvolen na kandidátce ODS).
Zmiňuje-li předseda poslaneckého klubu KSČM tzv. Sarajevo (1997 - apel místopředsedů ODS Rumla a Pilipa k rezignaci premiéra Václava, který byl v té době v Sarajevu - celý text od politologa Lubomíra Kopečka), naráží zjevně na rozpad ODS (od níž se odtrhla Unie svobody), což vedlo k pádu vlády (premiér Klaus podal demisi). Roli zde hrály především vnitrostranické faktory (podle odešlých poslanců především neochota vedení ODS řešit netransparentní financování strany), dále pak koaliční spory s KDU-ČSL. Nicméně formálně má Kováčik pravdu, poslanci ODS (někteří a nejen oni!) měli velký vliv na pád 2. Klausova kabinetu.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť poslanci ODS měli vliv na pád 2 vlád, v jejichž čele stál lídr ODS, nicméně pád další vlády již nezapřičinili. Myslí-li Pavel Kováčik současnou situaci, tak může mít v budoucnu pravdu, nicméně v tuto chvíli není jisté, jestli Nečasův kabinet přežije i díky poslancům ODS, tudíž je korektní netvrdit, ani že vláda přežije, ani že padne.
Dvě třetiny občanů dneska už nemají z čeho šetřit.
Z údajů které se nám podařilo dohledat z veřejných zdrojů dohledat, že domácnosti v ČR mají úspory ve srovnání s Evropou relativně nižší, Na druhou stranu se od roku 1993 úspory domácností zečtyřnásobily. Další průzkum zase ukazuje, že česká domácnost má průměrně naspořeno peníze na dva měsíce a devět dn ů, tento výzkum také ukazuje, že průměrná české domácnost si může dovolit ušetři pětinu svých příjmů. Žádný z těchto průzkumů ale neukazuje, že by většina domácností, či dokonce dvě třetiny domácností nebyly schopny ušetřit peníze ze svého příjmu. Ukazují pouze míru z jakou domácnosti šetří, nikoliv už, jestli některé domácnosti vůbec mají z čeho šetřit, proto ani nemůžeme určit, jestli skutečně dvě třetiny občanů nemají z čeho šetřit, ale pouze průměrnou hodnotu úspor české domácnosti.
Z těch 56 vrácených věcí většinou pan prezident vracel ty, které byly přijaty těsně na hraně, koalice versus opozice. Ty, na kterých nebyla shoda nějaká úplně větší, než to koaliční a opoziční dělení v Poslanecké sněmovně. Ty zákony, které byly přijaty společně, koalice, opozice, tak nebyly panem prezidentem většinou vraceny vůbec.
Výrok Pavla Kováčika je na základě dohledaných konkrétních vrácených zákonů Poslanecké sněmovně prezidentem Klausem hodnocen jako zavádějící.
Vzhledem k nastavení výroku Pavla Kováčika je hodnocení postaveno následovně. 1. ze zmíněných vet je zjištěno, kolik zákonů bylo přijato tzv. na hraně - koalice vs. opozice. Následně je uvedeno, kolik vetovaných zákonů mělo širší sněmovní podporu - hranicí bude podpora alespoň ústavní většina pro zákon.
Celkem z přehledu prezidentských vet Václava Klause po dohledání vyplývá, že zákonů, které byly přijímány s menší sněmovní shodou, bylo skutečně většina. Konkrétně šlo o 41 zákonů.
Nicméně 14 zákonů, které prezident Klaus vetoval, bylo Sněmovnou přijato minimálně ústavní většinou. Šlo o tyto zákony:
Pavel Kováčik má tak pravdu, že většinu zákonů vrácených prezidentem nebyla přijata nijak širokou shodou, nicméně již se mýlí v tom, že ty zákony, které byly přijímány širším konsenzem (min. 120 hlasů), nebyly prezidentem vraceny vůbec. 14 zákonů z 55, které Václav Klaus vetoval (na nichž byla široká shoda), je již značné množství, proto je výrok hodnocen jako zavádějící.
Když jsme měli se sociálními demokraty 111 mandátů, sice jsme spolu neměli vládu, ale poslední rok nám docela dobře šly spolu bez jakýchkoliv problémů prohlasovávat levicová řešení.
Vzhledem k dohledaných legislativním normám, které společně prohlasovaly ČSSD a KSČM Sněmovnou hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.
Obsah výroku Pavla Kováčika lze ilustrovat především na třech zákonných opatřeních z té doby (myšleno volební období 2002-2006, konkrétně jeho konec. Šlo o zákoník práce, legislativu s ním spojenou (novela zákoníku práce - související) a zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (zákon o neziskových nemocnicích).
Zákoník práce (na hlasování jde vidět, že jej ČSSD prohlasovávala nikoli se svými koaličními partnery, tedy KDU-ČSL a US-DEU, ale s KSČM) prošel Sněmovnou (3. čtení) hlasy 65 poslanců ČSSD, 38 hlasy KSČM a jednoho poslance KDU-ČSL. Stejně tak byl návrh podpořen po vrácení Senátem poslanci ČSSD a KSČM - hlasování. Po vetu prezidenta Klause zákon Sněmovna opět prosadila, jak dokládá stenozáznam: "V hlasování pořadové číslo 11 z přítomných 179 bylo pro 107, proti 65. (Frenetický potlesk z řad poslanců ČSSD, KSČM a galerie pro hosty.) Dovolte mi konstatovat, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen."
Novela zákoníku práce - související3. čtení - hlasování (podpořen poslanci ČSSD, KSČM a části KDU-ČSL) Hlasování po navrácení návrhu Senátem (podpořen poslanci ČSSD, KSČM a 1 poslance US-DEU) Po vrácení zákona prezidentem Klausem - stenozáznam: " V hlasování pořadové číslo 12 z přítomných 181 bylo 108 pro, proti 61. Konstatuji, že usnesení bylo přijato, a i o tomto zákonu platí, že bude vyhlášen."Zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních3. čtení - hlasování (podpořen hlasy poslanců ČSSD, KSČM a 1 z US-DEU) Hlasování po navrácení návrhu Senátem (podpořen hlasy poslanců ČSSD, KSČM a 1 z US-DEU) Po vrácení zákona prezidentem Klausem - stenozáznam: "Hlasování skončilo. Hlasovalo 173 poslanců. Pro bylo 110, proti 58, takže tento návrh byl přijat. (Silný potlesk zleva.) Zákon tedy bude vyhlášen." Na základě těchto tří návrhů zákonů, které Sněmovnou prohlasovávala většina ČSSD a KSČM, ač spolu tyto strany nebyly v koalici, hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.
U nás v kraji Vysočina i díky našemu předsedovi legislativního výboru používáme nebo využíváme legislativní iniciativu krajů a nemyslím si, že by vždycky zůstaly naše návrhy zaparkovány. Jsou v Poslanecké sněmovně projednávány a někdy docela úspěšně.
Výrok označujeme jako zavádějící, neboť Kraj Vysočina předložil ve svém stávajícím volebním období (2008-2012) fakticky pouze dva návrhy zákonů. První z jmenovaných byl stažen ještě před projednáním (tudíž byl "zaparkován"). Druhý a třetí jsou totožné a týkají se pouze změny názvu kraje, což je nutně považováno za pouhou formalitu.
Z dat uveřejněných na webu Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky vyplývá, že Kraj Vysočina figuruje jako navrhoval legislativy ve svém volebním období 2008-2012 pouze ve třech případech.
Nejprve se jednalo o Novelu insolvenčního zákona číslo 777/0 (.doc). Tento návrh však byl vzat zpět před projednáním. Druhým a třetím návrhem jsou totožné Novely zákona o VÚSC číslo 1045/0 a 38/0 (.doc). Důvodem duplikace předložení novel je ukončení volebního období sněmovny a opětovné podání návrhu (původní novela byla projednána pouze v prvním čtení). Ten byl schválen jako Zákon č. 135/2011 Sb.
Předseda Podvýboru (nikoliv výboru) pro legislativu a kontrolní systémy (od 20. 1. 2011) RNDr. Vladimír Koníček byl a je autorem či spoluautorem třináctí legislativních návrhů v letech 2008-2010 a dalších šesti v letech 2010-2012 (2008-2012 je námi sledované volební období v Kraji Vysočina). Návaznost návrhů poslance Koníčka na Kraj Vysočina je však nejasná.
Tak my máme v kraji zhruba 20 průmyslových či podnikatelských zón, které nejsou naplněny, to je pravda.
V Moravskoslezském kraji se nachází celkem 20 průmyslových zón, jejichž průměrná obsazenost se pohybuje kolem 74 %. Osm z nich je kompletně naplněno, 10 obsazeno částečně a 2 jsou zatím prázdné. Není tedy pravda, že by kraj měl celkem 20 nenaplněných průmyslových zón.
A máme v plánu výstavbu ještě dvou zón na Karvinsku a na Ostravsku. (průmyslových zón)
Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to na základě dohledaných informací o záměrech na výstavbu průmyslových zón v kraji.
Průmyslová zóna má vyrůst na Karvinsku - konkrétně jde o lokalitu Karviná-Barbora (bývalý důl), což vyplývá jednak z informace z jednání Rady města Karviná (.pdf), tak i z mediálních zdrojů (Karvinský deník).
Česká televize informovala 6. února 2012 o záměru města Ostrava vybudovat novou zónu v městské části Hrušov. Jak vyplývá z informací kraje, tato zóna mezi současnými 20 fungujícími zónami nefiguruje, jde tudíž o zónu novou.
Paní starostka hovoří o videoterminálech, které povoluje ministerstvo financí. Samozřejmě ostatní hrací automaty jsou regulovány obecně závaznou vyhláškou příslušné obce, jsme v Ostravě, čili Ostrava přijala tuto vyhlášku, kdy jednotlivá území jsou pokrytá buď úplný zákaz, nebo částečný zákaz ve vyjmenovaných lokalitách.
Obecně závazná vyhláška č. 11/2011 určuje, že je zakázáno provozovat na veřejně přístupných místech (herny, pohostinská zařízení a další místa) výherní hrací přístroje na území městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz a Polanka nad Odrou, v městském obvodu Poruba pak například na ulících Hlavní třída, Alšovo náměstí, Nezvalovo náměstí.
Na území městských obvodů Mariánské hory a Hulváky a Vítkovice pak není omezeno provozování výherních hracích přístrojů geograficky, ale časově - je možné je provozovat pouze od 10:00 do 22:00.
