KSČM

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Ačkoliv není dostupná přesná citace zmiňovaného stanoviska, vymezovala se Změna pro Liberec před krajskými volbami i po nich ostře proti korupci. Je také pravdou, že lídři kandidátek jsou v současnosti trestně stíháni za trestné činy, které bývají řazeny mezi korupční. Hejtman Martin Půta je trestně stíhán pro přijetí úplatku a zneužití pravomoci, oba úmyslné trestné činy, doposud nebylo pravomocně rozhodnuto a dle zásady presumpce neviny je tedy nevinen. Vedle toho druhý lídr - Zuzana Kocumová - byla obžalována za porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221 TZ).

Je potřeba zmínit, že trestní zákoník s pojmem "korupce" nepracuje, nelze tedy autoritativně vymezit ani korupční trestné činy. Z odborné diskuze však vyplývá, že § 221 TZ je přinejmenším řazen mezi trestné činy, které můžou mít znaky korupčního jednání. Dokládají to mimo jiné o vládní zdroje, vládou iniciovaný Protikorupční program Správy hmotných rezerv nebo i metodika Transparency International (.pdf). Mezi znaky korupce podle odborné literatury totiž bezpochyby patří i porušení povinnosti. Nicméně při prověřování samostatného trestného činu není nezbytné prokázat pohnutku, není tedy třeba doložit, zda šlo o korupci či nikoli. Trestný čin, za který je Zuzana Kocumová obžalována, by tedy mohl, ale nemusí být považován za korupční. Zavádějící je tedy tvrzení, že se lídrů kandidátek dotkla korupce, neboť v případě Martina Půty jde sice o jasně korupční trestné činy, v případě Zuzany Kocumové však Mackovík zavádí k dojmu, že je stíhána pro korupční jednání, což nutně nemusí být pravda - možná korupční pohnutka nebude ani předmětem dokazování.

Dodejme, že v pokračování svého vystoupení pak Mackovík dodává, že neměl na mysli primárně Kocumovou, nicméně pak chybně zvolil slova "lídry kandidátek."

Koalice Změny pro Liberecký kraj a Starostů pro Liberecký kraj vznikla v Libereckém kraji po volbách v roce 2012 a jedním z jejích velkých témat byla právě korupce, respektive boj proti ní. Starostové sice v programu nemají o korupci ve svém programu nic, mluví v něm však o transparentnosti, účelnosti a nutnosti investic, průhledném zadávání veřejných zakázek. Změna naopak ve svých informacích (.pdf, str. 3) pro občany před krajskými volbami zmiňuje korupci a boj proti ní jako svůj hlavní cíl.

Koaliční smlouva (.pdf, str. 2, článek II) uzavřená mezi těmito dvěma politickými uskupeními po volbách dokonce obsahuje toto téma na prvním místě koaličních cílů. Podle této smlouvy měla vzniknout (a v roce 2013 vznikla) celá protikorupční strategie a Protikorupční komise rady Libereckého kraje. Tehdejší lídr hnutí Změna pro Liberecký kraj Jan Korytář odmítl místo v radě kraje, aby se mohl věnovat této komisi. Ta však byla hned následující rok zrušena.

Zavádějící je tedy výrok kvůli části, kde Mackovík naznačuje spojení Kocumové s korupcí.

Mackovík sice korektně popisuje to, že zmíněný zákon byl předložen a že ministr spravedlnosti jej narozdíl od vlády podpořil, stejně tak popisuje správně, že v dané věci byla podána interpelace, v dalších částech svého výroku se dopouští zavádění. Konkrétně zákon není předložen 3 roky, jak je naznačováno, ale "pouze" rok. Rovněž zužuje možnosti, za kterých může být tento návrh návrh předložen, když tvrdí, že je snad 3 roky nucen čekat, s čím přijde ve věci této konkrétní předlohy (tisk 539) vládní koalice.

V Poslanecké sněmovně leží sněmovní tisk 539, což je poslanecká novela zákona o soudech a soudcích. Tento návrh zavádí právě krajský soud v městě Liberec.

Důvodová zpráva (.pdf - str. 2 důvodové zprávy) návrhu konkrétně uvádí:

" Cílem navrhované právní úpravy je zřízení Krajského soudu v Liberci, který je sídlem Libereckého kraje, a zrušení pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem se sídlem v Liberci. V důsledku tohoto opatření se struktura krajských soudů přiblíţí struktuře vyšších územních samosprávných celků. Spolu s novým krajským soudem vznikne namísto pobočky Krajského státníhozastupitelství v Ústí nad Labem se sídlem v Liberci i Krajské státní zastupitelství v Liberci. "

Tento návrh byl do Sněmovny podán8. července 2015.

Zřízení krajského soudu v Liberci skutečně Pelikán veřejně podpořil. Pro server Česká justice 5. února 2016 uvedl:

" Pokud jde o Liberec, my to podporujeme proto, že Liberec to z justičního hlediska má do toho Ústí opravdu hodně daleko. Nejenom, že je to dlouhá cesta, takže ta komunikace mezi těmi dvěma soudy je obtížná, ale i z hlediska jaksi socioekonomického jsou to dvě velmi různé oblasti a moc nám to tam dohromady nefunguje. A do toho ještě Ústecký kraj je hodně problematický z hlediska správy justice. Takže představa, že bychom té správě ulevili tím, že bychom od ní oddělili relativně bezproblémové Liberecko, nám dává smysl." Vláda k návrhu vyslovila skutečně nesouhlasné stanovisko (.pdf). Její výtky jsou zejména nekoncepčnost návrhu a pak také některé legislativně technické požadavky.

Je také pravdou, že téma zřízení krajského soudu v Liberci bylo tématem několika interpelací. Konkrétně poslance Václava Horáčka zvoleného v Libereckém kraji. Ten se na danou věc dotazou ministryně Válkové v únoru 2014. Tedy ještě před podanou poslaneckou novelou. Dále ve věci interpeloval ministra Pelikána i poslanec Mackovík v květnu 2016. V odpovědi Mackovíkovi Pelikán opětovně podpořil myšlenku zřízení soudu.

Aktuálně je třeba návrh navrhnout na zařazení na program schůze, což je věcí většiny ve sněmovně. Nejde tedy pouze o vládní koalici. Ovšem stejně tak mohl za celý rok zkusit prosadit bod na jednání poslanec Mackovík, neboť je to jeho právo (stejně jako dalších poslanců), které mu dává zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Toho Mackovík nevyužil.

Je tedy pravdou, že zákon, který má za cíl zřídit krajský soud v Liberci, byl již předložen. Vláda jej skutečně odmítla, byť ministr Pelikán s ideou jako takovou veřejně souhlas později vyslovil. Je také pravdou, že téma soudu bylo interpelováno. Zákon je ve sněmovně ovšem předložen "pouhý rok", Mackovík ve svém výroku naznačuje, že tento poslanecký návrh vláda již 3 roky ignoruje, reálně se tak děje po dobu jednoho roku. Sám také jeho předložení na plénum sněmovny nenavrhl, byť je to jeho právo a není nucen sedět a čekat, s čím přijde vláda. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.

Nutnost mít nejméně 50 poslanců pro vyvolání hlasování o nedůvěře vládě a následně 101 poslanců pro vyslovení nedůvěry vládě vychází z Ústavy České republiky, konkrétně z jejího článku 72. Ten uvádí:

" (2) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců."

Andrej Babiš v rozhovoru na DVtv (video, 13. minuta) řekl: „Když já se budu takhle chovat koaličně, tak můžu taky kompetenčně přijet do ČEZu a vyměnit všechny zástupce za koaliční strany a dát si tam, koho chci. To je moje kompetence, například.“

Tato slova padla v souvislosti s kompetencemi jednotlivých ministrů a dohody na důležitých záležitostech v koalici. V kontextu rozhovoru působí jako přirovnání toho, jaké kompetence Babiš má a že je nevyužívá na úkor koaličních partnerů a naopak se snaží o dohodu s nimi. Nešlo o vyjádření typu „když to dělá Chovanec, tak já budu taky“.

Co se týká ekonomického výkonu, Česká republika skutečně od roku 2013 dosahuje lepších čísel. Vycházíme z dat Eurostatu za roky 2013-15 a aktuální makroekonomické predikce Ministerstva financí České republiky.

2013201420152016Růst HDP -0,5 2,0 4,2 2,5

Výběr daní se skutečně průběžně od roku 2013 zvyšuje, roste i výběr pojistného.

Petr Fiala byl ministrem školství, mládeže a tělovýchovy od 2. května 2012 do 10. července 2013. V této době předložila vláda jeden návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny, a to konkrétně ten na rok 2013. Tento návrh obsahoval ve skutečnosti deficit (.pdf) 100 miliard korun.

Vláda finální návrh schválila (byl přepracováván) 21. listopadu 2013, během jednání kabinetu pro něj hlasovalo všech 13 přítomných členů vlády. Zda mezi nimi byl i Fiala, není možné ověřit, protože hlasování po jménech vláda zpravidla neuvádí. Během dalších projednávaných bodů Fiala přítomen podle záznamu (.doc) byl, je tedy pravděpodobné, že osobně pro rozpočet na vládě hlasoval. Exministr nebyl v této době členem Poslanecké sněmovny, pro návrh tak ve sněmovně nehlasoval, ani tak učinit nemohl.

Vláda, jímž byl Petr Fiala členem, za dobu jeho ministrování navrhla a prosadila jediný návrh státního rozpočtu, a to se schodkem 100 miliard korun. Filip uvádí částku dvojnásobnou a z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Miroslav Kalousek byl ministrem financí v letech 2007-2009 a 2010-2013. V těchto letech byl průběžně upravován daňový systém. Zavedena byla tzv. superhrubá mzda, jediná sazba pro daň z příjmu fyzických osob (následně byla zavedena i tzv. solidární přirážka,) daň z příjmu právnických osob ve výši 19 % a sazby 15 a 21 % pro DPH. Byl schválen institut nespolehlivého plátce i nový daňový řád.

S výjimkou DPH, kde byla zavedena druhá snížená sazba ve výši 10 % (na dětskou výživu, léky a knihy), nedošlo ke změnám v sazbách u daní z příjmu fyz. osob, právnických osob a ani u obou ostatních sazeb DPH.

Seznam daňových změn, které byly zavedeny pro rok 2015, vypisuje web ministerstva financí. Upravovaly se výdajové paušály, zvyšovaly se slevy na dítě, pracujícím důchodcům se vrátila sleva na dani, kterou jim zrušily pravicové vlády, zavedena byla tzv. kontrolní hlášení (s odkladnou účinností od roku 2016), u některých komodit (např. mob. telefony) se zaváděla reverse charge.

V roce 2016 se v této oblasti udály další změny, mezi něž patří: vznik tzv. kontrolního hlášení, které musí pravidelně zasílat každý plátce daně bernímu úřadu. Zpřísňuje se také nutnost používání datových schránek, které budou nyní výlučným systémem pro komunikaci mezi plátci daně a finančním úřadem. Zvýšeno bylo daňové zvýhodnění na výživu druhého a třetího dítěte, a to o 1 200 Kč resp. 3 600 Kč.

Pokud tedy vyjdeme z tohoto přehledu, většina daní zůstala skutečně neměnná, daně z příjmu fyzických i právnických osob zůstaly ve stejné výši, u DPH byla zavedena 2. snížená sazba. Z novinek, které byly zavedeny, lze jmenovat kromě 3. sazby DPH ještě zavedení kontrolního hlášení. Jinak se vláda soustředila zejména na parametrické úpravy u daňových zákonů. Jmenujme opakované zvýšení slev na dítě či znovuzavedení slevy na dani pro pracující důchodce. Tyto změny sice mohou znamenat jisté komplikace pro jednotlivé daňové poplatníky, ale nemění daňový systém jako celek.

Státní rozpočet ČR pro rok 2014 připravila a schválila úřednická vláda Jiřího Rusnoka, zatímco rozpočet pro rok 2015 byl připraven a schválen stávající vládou Bohuslava Sobotky.

KSČM k návrhu státního rozpočtu pro rok 2016 16. října vydala tiskovou zprávu, v níž se mimo jiné píše: "Vláda slibuje růst daňových příjmů, ale návrhy KSČM na jejich větší progresi odmítá. Nadále se zdaňuje hlavně spotřeba, kapitál a korporace jsou zdaněny podprůměrně. Úroveň daňové kvóty řadí ČR v rámci EU mezi státy s nižší úrovní přerozdělení. Účinek lepšího výběru daní nemůže být dodatečný."

Minulé vlády (Nečasova a Rusnokova) čerpaly z programového období 2007-2013, přičemž rok 2015 byl posledním rokem (.pdf,str. 3), kdy bylo možné z tohoto programového období čerpat. Podle reportu NKÚ (.pdf, str. 7) byla v tomto období ČR jedním z nejhůře čerpajících států ze zemí EU.

Na konci období Nečasovy vlády (červenec 2010 - červen 2013) bylo vyčerpáno (.pdf, str. 1) 32,6 % z 784,2 mld. Za Rusnokovy vlády, která skončila v lednu 2014, se hodnota vyčerpaných prostředků zvýšila na 72,4 % (.pdf, str. 1). Jen za rok 2013 přitom ČR nevyužilo dotací ve výši 11 mld. korun, za rok 2014 bylo nedočerpáno 9 mld.

Vzhledem k tomu, že ČR čerpala z fondů EU do roku 2015 podprůměrně (.pdf, str. 12) a byla kritizována NKÚ, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost dodáváme, že po nástupu Sobotkovy vlády se odhady na nedočerpání pro rok 2015 pohybovaly až kolem 85 mld (.pdf, str. 3). Nakonec se však výše nedočerpání snížila na 10 mld. a podle poslední zprávy z ledna 2016 bylo vyčerpáno 94,2 % (.pdf, str. 14) z celkové částky programového období 2007-2013.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože konstatování, že vláda nic nedělá stran informování veřejnosti, se nezakládá na pravdě. Ve skutečnosti uspořádala v posledních 2 letech desítky veřejných diskuzí.

Kateřina Konečná má pravdu, že občané toho o TTIPu skutečně mnoho nevědí. Nebo přinejmenším to sami deklarují. Slabé povědomí o smlouvě TTIP mezi českou veřejností dokládají výzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd České republiky (CVVM) z července, září a listopadu 2015.

Data ukazují, že více než polovina občanů ČR vůbec o smlouvě neslyšela. Těch, co o ní slyšeli a vědí, čeho se přesně týká, jsou pouhá 3 procenta. Celkem 20 % pak alespoň zhruba ví, o čem smlouva je. Je tedy poměrně problematické při této deklarované neinformovanosti spojovat obecnou podporu "dohodě o volném obchodu a investicích mezi EU a USA" s konkrétním zněním dohody TTIP.

Kateřina Konečná napsala Bohuslavu Sobotkovi otevřený dopis 14. srpna 2014 a premiér na něj odpověděl o 2 týdny později. Oba tyto dopisy zveřejnila europoslankyně na svém facebookovém profilu.

Sobotka ve své odpovědi píše: "Z tohoto důvodu organizuje MPO jako gestor řady kulatých stolů pro veřejnost, přednášky pro studenty, prezentace pro firmy obchodující se Spojenými státy americkými a diskuze se zájmovými sdruženími. MPO vede rovněž expertní tým k TTIP, jehož se účastní zástupci zainteresovaných resortů, představitelé Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory, Českomoravské konfederace odborových svazů, Asociace malých a středních podniků, Sdružení automobilového průmyslu, Agrární komory a dalších. Ti všichni jsou pravidelně informováni o aktuálním vývoji vyjednávání, mají možnost prezentovat své pozice a přímo se tak podílet na formulování priorit České republiky."

Kateřina Konečná tedy korektně uvádí to, že se premiér přihlásil k průběžnému informování různých partnerů i veřejnosti. Nemá ovšem pravdu, když dále tvrdí, že tak vláda zcela nečiní.

Komplexní přehled informací k Transatlantické dohody o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) publikuje Ministerstvo průmyslu a obchodu businessinfo.cz.

V Kapitole 4 – Akce pořádané k TTIP je uveden seznam všech seminářů, debat a dalších událostí, které byly konány ve vtahu k TTIP za roky 2014, 2015 a 2016. Z tohoto výčtu je zjevné, že je pořádána řada veřejných diskuzí o celé problematice.

Uskutečněné v roce 2016 25.04.2016 Představení národní dopadové studie TTIP na ČR, Praha 11.04.2016 Seminář „TTIP - Transatlantické obchodní a investiční partnerství“, Brno 06.04.2016 Setkání expertního týmu TTIP - dopadová studie, Praha 31.03.2016 Seminář „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP)“, Liberec 22. – 23.3. Strojírenské fórum, Praha („Co přinese TTIP strojařům?“ 22.3.) 17.02.2016 Beseda "TTIP - naděje, nebo hrozba pro celou společnost?", České Budějovice 16.02.2016 Setkání expertního týmu TTIP - příprava 12. kola, výsledky dopadové studie 03.02.2016 Seminář „TTIP – zájmy, moc a demokracie“, Poslanecká sněmovna, PrahaUskutečněné v roce 2015 18.11.2015 Seminář „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP)
- aktuální stav vyjednávání“, Senát PČR, Praha 23.10.2015 Seminář „Jak podnikat v USA?“, Praha 22.10.2015 Seminář „Jak podnikat v USA?“, Brno 12.10.2015 Setkání expertního týmu TTIP k regulatorní spolupráci a investicím 18.09.2015 Kulatý stůl k TTIP, Eurocentrum / Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice 17.09.2015 Transatlantický obchod: TTIP (EU-USA) a dohoda EU-Kanada (CETA)
- Expertní den na stánku Ministerstva průmyslu a obchodu na
57. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně 16.09.2015 Setkání expertního týmu TTIP k dopadové studii TTIP
, k problematice zemědělství a k informačním technologiím (ICT) 23.06.2015 Panel k TTIP na Masarykově demokratické akademii, Praha 22.06.2015 Panel k TTIP na Ústavu mezinárodních vztahů, Praha 17.06.2015 TTIP: Transatlantická obchodní dohoda mezi EU a USA Co může přinést a proč
vyvolává tolik otázek? Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava 8.-9.6.2015 Návštěva Shermane Katze – host US vlády k TTIP (spolupráce s US velvyslanectvím) 05.06.2015 Veřejné vystoupení komisařky C. Malmström na Univerzitě Karlově, Praha 28.05.2015 TTIP: odvážné palce – debata Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova, 17:30 25.05.2015 Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) – mýty a fakta, Eurocentrum Jihlava 23.05.2015 Hlavolam jménem TTIP, 13:00, Praha 22.05.2015 Národní konvent k TTIP , Praha 11.05.2015 Mají se čeští spotřebitelé bát dohody mezi EU a USA? Eurocentrum Praha 28.04.2015 Prezentace k TTIP, Západočeská universita, Plzeň 28.04.2015 Kulatý stůl k obchodu s USA a k prezentaci TTIP, Plzeň 21.04.2015 Prezentace k TTIP, Universita Palackého v Olomouci 04.02.2015 Náměstek MPO V. Bärtl v Hyde parku, ČT 24 06.02.2015 Setkání J. Mungengové s poslanci a senátory Parlamentu ČR u kulatého stolu, Praha 06.02.2015 Expertní tým TTIP s J. Mungengovou, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha 12.02.2015 Debata k TTIP pořádaná Radou pro mezinárodní vztahy, Evropský dům, Praha 20.02.2015 Debata k TTIP se zástupci politických stran, Ústav mezinárodních vztahů, Praha Uskutečněné v roce 2014 18.03.2014 Kulatý stůl k TTIP s firmami Moravskoslezského kraje za účasti Hospodářské komory a

Svazu průmyslu a dopravy, Ostrava 18.03.2014 Přednáška k TTIP na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava 10.04.2014 Přednáška pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, Praha 10.04.2014 Kulatý stůl k TTIP v Americkém centru, Praha 15.04.2014 Prezentace k TTIP pro představitele chemického průmyslu ČR, Praha 23.04.2014 Přednáška k TTIP pro členy Nordic Chamber, Praha 24.04.2014 Přednáška pro studenty cyklu International Business na VŠE, Praha 19.05.2014 Prezentace TTIP a oblasti textilního průmyslu na valné hromadě ATOK, Strážnice 25.09.2014 Prezentace TTIP a bilaterálních vztahů ČR–USA pro studenty

Lipscomb University Nashville, Praha 29.09.2014 Prezentace TTIP pro studenty ENA, Praha 01.10.2014 Prezentace TTIP a oblasti strojírenství v rámci odpoledního bloku 10 let v EU, MSV Brno 09.10.2014 Prezentace TTIP na přednášce pro veřejnost v Eurocentru, Praha 29.10.2014 Prezentace TTIP pro setkání s novináři, Zastoupení Evropské komise v ČR, Praha 06.11.2014 Mezinárodní konference k TTIP, VŠE, Praha 21.11.2014 Prezentace TTIP pro společné setkání členů Parlamentu ČR

a europoslanců, Poslanecká sněmovna, Praha

S ohledem na výše uvedeného nelze konstatovat, že se ve věci informovanosti k TTIP "neudálo nic", či že "MPO neinformuje", "nedělá veřejné semináře a debaty". Výrok tedy označujeme jako nepravdivý.