ODS

Nejpalčivějším problémem v případě stavby dálnice mezi Brnem a Vídní je v současné době skutečně neexistence zásad územního rozvoje, vypracovaná pro Jihomoravský kraj. Na tomto úseku se pracuje převážně na rakouské straně, kde rakouská dálnice A5 by měla být v roce 2017 prodloužena až do Poysdorfu. Podle ministra dopravy Ťoka nelze do doby vypracování nových zásad územního rozvoje v přípravě dálnice mezi Brnem a Vídní na české straně nijak pokročit.

Dalším stagnujícím projektem v regionu je rychlostní komunikace R43, tzv. Hitlerova dálnice. V době, kdy byl ministrem dopravy Pavel Dobeš se odhadovalo zahájení stavby někdy v roce 2025. V současné době si však ani premiér Sobotka netroufá odhadovat, kdy k začátku stavby skutečně dojde.

Hlavním problémem v zahájení stavby podle něj není ani tak otázka financování, jako spíše příprava území na stavbu hlavně v okolí nedaleké Kuřimi. Starostové z Blanenska však upozorňují, že se žádné spory nevedou a naopak se může začít stavět.

Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, protože největším problémem dálnice mezi Brnem a Vídní je neexistence ZÚR.

Základy integrovanému dopravnímu systému položili radní kraje v dubnu 2002. Rada tehdy schválila (bod 12) návrh o založení koordinátora integrovaného systému - KORDIS JMK, spol. s.r.o.

První etapa Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje zahájila provoz 1. ledna 2004.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť i přes skutečnost, že má aktuálně od začátku roku 2013 souběh vládnutí na centrální a jihomoravské krajské úrovni, tak není pravdou, že by se jí nepodařilo získat více peněz na silnice. Vláda naopak za poslední 2 roky alokovala pro kraj celkem asi 600 milionů korun oproti normálu.

Sociální demokracie v čele s hejtmanem Michalem Haškem vede Jihomoravský kraj od roku 2008.

vol. obdobíkoalicehejtman 2004-08 KDU-ČSL+ODS S. Juránek (KDU-ČSL)2008-12 ČSSD+ODS *

ČSSD+KDU-ČSL M. Hašek (ČSSD)2012-16 ČSSD+KDU-ČSL M. Hašek (ČSSD)*V roce 2010 byla ukončena spolupráce mezi ČSSD a ODS a nově byla ustavena koalice ČSSD+KDU-ČSL.

Ministerstvo dopravy v lednu 2015 nabídlo krajům přes 4 mld. Kč na opravy silnic II. a III. tříd. Jihomoravský kraj měl nárok na vyčerpání 349 mil. Kč. Pokud vyjdeme z výroční zprávy Státního fondu dopravní infrastruktury (jde o návrh - zprávu budou ještě schvalovat poslanci), ve prospěch Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje bylo alokováno 360 milionů z tohoto fondu. Z toho cca 11 milonů tvořily 2 menší projekty (.pdf, str. 150), které byly vyčerpány dohromady asi ve výši 6 milionů. Z celkové alokace pak dočerpáno nebylo cca 5 milionů, což dokládá, že kraj vyčerpal kompletně částku na opravu silnic II. a III. tříd ve výši bezmála 350 milionů.

V roce 2016 rezort dopravy prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury nabídl krajům 3 mld. Kč na opravu silnic II. a III. tříd, Jihomoravský kraj měl nárok na 239 mil. Kč. Po únorovém jednání Rady řekl náměstek hejtmana Roman Hanák, že na opravy a rekonstrukce silnic je vyčleněno celkem 398 milionů korun, z toho je 239 mil. Kč ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Co se dále týká "dotažení některých věcí", tak nejsou Crhou nijak specifikovány, proto tato věc není součástí hodnocení.

Jiří Crha (ODS) odkazuje k počtu studentů jednotlivých typů škol v Jihomoravském kraji.

Kraj jako takový je zřizovatelem 83 středních škol. Z tohoto výčtu je pak 42 odborných škol, 22 gymnázií, 18 učilišť a 1 lyceum.

Ve školním roce 2015/2016 studovalo na celkem 123 středních školách v Jihomoravském kraji 46 695 studentů. Procentuální zastoupení studentů v jednotlivých typech škol přinesl ČRo, odkazující na ročenku MŠMT.

Zastoupení studentů v jednotlivých typech škol:

• 43,2 % tvoří studenti odborných škol
• 21,6 % vyplňují učni
• 21,5 % 13,7 % tvoří studenti víceletých a čtyřletých gymnázií

Přestože se zastoupení učilišť Crha mírně vychyluje od statistik, nejedná se o markantní rozdíl a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý. Novela školského zákona, která se inkluzi věnovala, byla přijata v roce 2015. Na ni poté navázala i zmíněná prováděcí vyhláška.

Tato novela (bod 7) obsahuje rozsáhlou změnu ustanovení o podpoře vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. I když byl zákon schválen již v roce 2015, tato ustanovení nabyla účinnosti až 1. září 2016. Nyní jsou tedy již účinná.

Co se týče prováděcí vyhlášky, která specifikuje podpůrná opatření žáků se speciálními potřebami, ta je platná od ledna 2016 pod číslem 27/2016 a v účinnost vstoupila také k 1. září 2016.

Nedostatek míst se dotýká např. města Brna. Ministryně školství Kateřina Valachová přiznává, že nedostatek míst ve školkách je v Jihomoravském kraji a několika dalších lokalitách.

Jihomoravský kraj ve svém Dlouhodobém záměru vzdělávání 2016–2020 upozorňuje na to, že se nedostatek (.pdf, bod A.4.1, str. 15) míst v MŠ projevuje nerovnoměrně v závislosti na lokalitách s velkým výskytem domů, v místech s dobrou dopravní obslužností a pracovní příležitostí. Podle této analýzy se počet dětí předškolního věku zvýšil o 11 200 od roku 2005. Zároveň však došlo k navýšení kapacit o 7000 míst.

V současné době je v JMK 657 předškolních zařízení a 41 519 dětí. Ve školním roce 2015/2016 nebylo vyhověno 9007 žádostem o přijetí (tab. x B1.14.1) a tento stav je dlouhodobý. V některých oblastech kraje byla v roce 2015 kapacita překročena.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Zmíněný zákon byl sice již schválen, to však nic nemění na tom, že jádro výroku Jiřího Crhy týkající se povinnosti přijímat dvouleté děti od roku 2020 je správně.

Novelu školského zákona poslanci schválili znovu po tom, co ji prezident vetoval, a tedy vrátil znovu do Poslanecké sněmovny k novému hlasování. Ta však ve svém názoru setrvala a prezidentovo veto přehlasovala.

Tato novela, jak Jiří Crha správně uvádí, mimo jiné stanovuje nárok na umístění dítěte v předškolním zařízení i ve věku dvou let, když říká, že „předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku od 2 do zpravidla 6 let“. Toto ustanovení (.pdf, str. 2, bod 9) podle ustanovení o účinnosti (.pdf, str. 13) nabývá účinnost až 1. září 2020.

Taková spolupráce při pracích na tzv. zanádražní komunikaci podle webových stránek Českých Budějovic skutečně proběhla. Investorem byl Jihočeský kraj a město České Budějovice se podílelo na financování částí, které měly být převedeny do jeho majetku, stejně jako na výkupu potřebných pozemků.

Poslanec Zahradník výrok uvádí v tom kontextu, že existuje případ spolupráce na projektu výstavby komunikace mezi "nižším a vyšším územním celkem" a argumentuje tak, že by to pro kraj mohl být modelový příklad, jak spolupracovat se státem na budování dálnice D3. Zda toto je možný model, nehodnotíme, reálně ovšem Zahradník korektně popisuje, že mezi Českými Budějovicemi a Jihočeským krajem k takové spolupráci došlo.

Vina za nesprávnou transpozici směrnice EIA, která zapříčinila pozdější neplatnost stanovisek EIA, nemůže být připisována na vrub nynější koaliční vlády, jak nekorektně činí Jan Zahradník.

EIA je procedura, při které se posuzuje vliv plánovaných staveb na veřejné zdraví a životní prostředí (vliv na živočichy, rostliny, ovzduší, krajinu, přírodní zdroje, kulturní památky, atd.). Tento proces je veden buď krajským úřadem, nebo ministerstvem životního prostředí.

Jan Zahradník má pravdu, když říká, že na stavbu dálnice D3 bylo vydáno kladné stanovisko EIA na posouzení vlivu na životní prostředí. Stalo se tak v únoru roku 2012, tedy ještě za vlády Petra Nečase. Tato stanoviska byla vydávána podle starého zákona o posuzování vlivu staveb na životní prostředí z roku 2001.

Evropská komise však odmítla na začátku roku 2016 uznávat stanoviska EIA udělená podle zákona vzniklého před vstupem České republiky do EU, a to na základě formálního upozornění z dubna roku 2013 o zahájení řízení vůči České republice kvůli nesprávné transpozici směrnice EIA. To se dotýkalo 64 staveb, u kterých by se tedy celé řízení muselo opakovat, což by znamenalo výrazné zdržení.

Na základě této výzvy připravilo ministerstvo životního prostředí novelu zákona, která vyšla z vlády Bohuslava Sobotky a nabyla účinnost 1. dubna 2015. Jak již ale bylo zmíněno, Evropská komise i tak stanoviska podle starého zákona odmítla uznat.

Během projednávání se k této novele opakovaně vyjadřoval i poslanec Zahradník. Např. v 1. čtení uvedl:

„Především je třeba říct, že tato novela, kterou nám ministerstvo předkládá, jde vysoko nad rámec výtek, které nám adresovala Evropská komise. Zahrnujeme na naší národní úrovni taková ustanovení, která vůbec od nás nejsou vyžadována a která významně rozšíří byrokracii.(...)Dámy a pánové, myslím si, že nám nezbývá nic jiného než předloženou novelu zamítnout, přestat se bát Evropské unie. Dovoluji si požádat poslance vládního hnutí ANO, aby na svého kolegu pana ministra Brabce apelovali, aby se vymanil z vlivu ekologických aktivistů a přikázal svému ministerstvu připravit zákon pořádně, tak aby neškodil českému hospodářství. Dovoluji si proto navrhnout, abychom tento zákon v prvním čtení zamítli.“

Vláda Bohuslava Sobotky v červnu tohoto roku navrhla novelu zákona, která by nařízením vlády zařadila prioritní stavby na seznam výjimek, jež by mohly novým řízením EIA projít rychleji nebo v průběhu prací. Ta byla schválena a v účinnost vstoupila 5. srpna 2016.

Seznam těchto staveb byl vládou schválen 25. srpna 2016 a z úseků dálnice D3 obsahuje pouze obchvat Českých Budějovic. U zbylých tří úseků, které v tomto seznamu nefigurují a zároveň mají stanovisko EIA podle starého zákona, bude muset proběhnout nové řízení.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, jelikož stanoviska EIA se musí opakovat pouze u některých staveb a zároveň není možno z tohoto problému osočovat vládu Bohuslava Sobotky, která problém zdědila.

Ani vláda Petra Nečase, za které se stanoviska podle starého zákona vydávala, nezrušila EIA. Jak bylo uvedeno, stanoviska zrušena nebyla, Evropská komise pouze některá odmítla uznat.

Nepodařilo se nám dohledat zmiňovaný trend v Jihočeském kraji, výrok tedy musíme ponechat jako neověřitelný.

O převisu poptávky nad nabídkou, který developeři v ČR nebudou schopní uspokojit, informovaly investiční portálymesec.cz čiinvesticniweb.cz.

Druhý z nich se odvolává na informace zečtvrtletní studie (.pdf) developerských společností, kterou zpracovaly firmy CEEC Research a KPMG Česká republika.

V této studii se skutečně podobné trendy zmiňují a potvrzují je dokonce někteří ředitelé developerských společností (str. 5-9). Tyto trendy jsou ovšem zpracované pro celou ČR, případně vyselektovaná je v nich jen Praha (str.8).

Proto nedokážeme doložit stejný trend i partikulárně na jižní Čechy. O vyjádření jsme proto požádali několik developerských společností v jižních Čechách a jejich vyjádření k výroku doplníme.