Soudíme se v řadě jiných sporů, povětšinou ohledně práva na informace.
V současné době se piráti soudí ve dvou věcech.
První je žaloba podaná na ministerstvo financí za odmítnutí poskytnout seznam všech pohledávek spravovaných bývalou Českou konsolidační agenturou v rámci její činnosti. Městský soud v Praze se žalobou nejprve odmítl zabývat, neboť jí chyběl elektronický podpis. Nejvyšší správní soud později usnesení Městského soudu zrušil a věc se vrátila k dalšímu řízení.
Další žalobou, kterou Česká pirátská strana podala, je žaloba na Dopravní podnik, na uložení povinnosti vydat rozhodnutí podle zákona č. 106/1999 Sb.
Česká pirátská strana se také ocitla na pozici žalovaných. Stranu žalovala společnost Lego Group za využití jejich figurek v předvolebním spotu v říjnu minulého roku. Server Aktualne.cz v srpnu informoval, že spor se nakonec nejspíše vyřeší mimosoudní cestou.
Když se dělalo nedávno sčítání pro ČSÚ, tak bylo přes 3 miliony formulářů odevzdáno elektronicky.
Český statistický úřad skutečně v rámci sčítání lidu obdržel více než 3 miliony elektronických formulářů, a to přesně 4,33 milionů.
ČSÚ: “V tom bylo 2,8 milionů sčítacích listů osoby, 1,05 milionu bytových listů a 0,48 milionu domovních listů”.
Jenom v důchodech je to 350 mld., a na všech sociálních dávkách 450 mld. (Bartoš mluví o objemu, který je vyplácen ve zmíněných položkách - pozn. Demagog.cz)
Částky, které Ivan Bartoš uvádí, jsou mírně nepřesné. Ve státním rozpočtu pro rok 2013 (.pdf, strana 12) se počítá s výdaji na důchody ve výši 384 miliard korun, tedy nikoliv 350 miliard, jako tvrdí Ivan Bartoš. Při započítání dalších dávek (sociální podpora, nemocenská, hmotná nouze podpory v nezaměstnanosti či příspěvek na péči) se jedná přibližně o 480 miliard. V rozpočtu na rok 2012 (.pdf) se jednalo o 373 miliard na důchody, celkově pak opět přibližně 480 miliard korun. I s výhradou k poněkud podceněnému objemu peněz však hodnotíme výrok jako pravdivý.
Už to byla historie i třeba u Sládkovců, že politik je odstaven třeba od hlasování nehledě na to, jestli v danou chvíli čerpá tu poslaneckou imunitu nebo ne.
Není zcela jasné, na jakou přesně situaci Bartoš odkazuje a co přesně myslí slovem “odstavit”, výrok tedy musíme hodnotit jako neověřitelný.
Faktem je, že Poslanecká sněmovna v 90. letech postupně zbavila imunity 4 poslance republikánů: Jana Vika, Josefa Krejsu, Rudolfa Šmucra a Miroslava Sládka.
Ivan Bartoš by tak mohl mít na mysli situaci z r. 1998, kdy byl předseda SPR-RSČ a prezidentský kandidát Miroslav Sládek zatčen z důvodu vyhýbání se soudu a nemohl se tak zúčastnit prezidentské volby. Sládek však byl již 27. února 1997 imunity zbaven za protiněmecké výroky.
Co se týče lokálních topenišť, tak ČSSD již zahájila jakoby kampaň, co se týče kotlíkových dotací...
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jak doslovně uvádí krajský volební program ČSSD v sekci životní prostředí: "Budeme pokračovat v dotačním programu zaměřeném na výměnu lokálních topenišť na tuhá paliva."
...za pár let má začít platit uhlíková daň...
Tzv. uhlíková daň, tedy daň z vypouštění skleníkových plynů, byla navržena usnesením vlády č. 702/2011 (.pdf - bod II/3) ze dne 21. září 2011, jejíž návrh má být předložen ministrem financí ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu a ministrem životního prostředí do 31. prosince 2012. Se zavedením této daně se počítá od roku 2014, na čemž se shodla porada ekonomických ministrů na základě dohody koaličních partnerů 10. dubna 2012, a to v materiálu č. j. 343/2012 (tento původní materiál se nepodařilo dohledat) o výdajových a příjmových opatřeních pro roky 2013 - 2015 (shrnutí dostupné zde - příjmová opatření, bod 9). Závěry porady ministrů byly oficiálně přijaty celou vládou v usnesení vlády č. 275/2012 (.pdf - bod II/1) ze dne 11. dubna 2012.
Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Co se týče třeba i ostravské dálnice, kam by se dala odvést velká část dopravy - jsme jediné město, které si platí - má vlastní známku - a to projíždíme v podstatě skoro skrz město.
Úsek dálnice, procházející městem Ostrava, nepatří mezi zpoplatněné.
Mapa zpoplatněných úseků Ředitelství silnic a dálnic ČR (.png), jejich seznam Státního fondu dopravní infrastruktury, či seznam Ministerstva dopravy jednoznačně uvádějí, že (ode dne 1.ledna 2012) úsek dálnice, procházející městem Ostrava (od exitu 354 dál) není zpoplatněn.
Je to sice výsledkem relativně nedávné změny (loni se o ní zmínilo např. Idnes.cz), výrok Lukáše Černohorského je nicméně nepravdivý. Dodejme, že i kdyby "si Ostrava platila", byla by v podobné situaci, jako např. Brno, kde zpoplatněný úsek také vede "v podstatě skoro skrz město".
Co se týče třeba Opavy, tak tam dvě třetiny hlavních cest prochází právě skrz centrum města.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože nelze objektivně definovat "hlavní cesty" a "centrum města". Budeme-li však chápat centrum města jako Opavu-Město a hlavní cesty jako silnice I. třídy, pak budeme hovořit o silnicích číslo 11, 46, 56 a 57. Pouze silnice číslo 56 přímo neprotíná Opavu-Město, neboť je počátečním bodem této silnice: Opava (I/46) - Hlučín - Ostrava (I/58, I/11) - Frýdek-Místek (I/48) - Frýdlant nad Ostravicí – Hlavatá (I/35). Viz mapa.
V této logice tedy prochází tři čtvrtiny "hlavních cest" "centrem města".
Výborným příkladem může být třeba Frýdek-Místek, kde si koupíte kartu (na MHD - pozn. Demagog.cz) za 299 korun a potom roční jízdné je jedna koruna. Přímo na jejich stránkách se můžete podívat, že se jim zvedá počet cestujících, ale náklady na městskou hromadnou dopravu, co se týče dotací z města, vychází zhruba stejně.
Na stránkách města Frýdek-Místek se lze dočíst, že v rámci projektu "MHD zdarma" je osobám, které uhradily své dluhy vůči městu, umožněno zakoupit si kartu v hodnotě 299 korun a kupón s roční platností za 1 korunu, které dohromady umožňují jízdu zdarma v rámci městské hromadné dopravy. Na těchto stránkách se také jasně píše, že v roce 2010 uhradilo město společnosti ČSAD Frýdek-Místek a.s. prokazatelné ztráty 33 milionů korun. V roce 2011 to pak bylo ještě o 33 milionů více, což je zdůvodňováno mimo jiné nákupem 4 nových autobusů. Počty cestujících skutečně rostou. Tržby za prodej karet klesají - v roce 2010 to bylo 23 700 511 korun, v roce 2011 17 589 861. Lze také očekávat, že dojde k jejich dalšímu propadu - mimo jiné i kvůli tomu, že řada lidí už karty vlastní a v dalších letech tedy budou muset koupit pouze kupón za 1 korunu. Je tedy pravděpodobné, že město bude muset ztráty ve větší míře sanovat dotacemi. Informace, kterou tedy uvádí Lukáš Černohorský, se vztahuje k situaci, která se týká pouze jednoho roku. I přes tuto výhradu je výrok hodnocen jako pravdivý, neboť zdroj ze stránek samotného města konstatování lídra Pirátů potvrzuje.
(Obchodní model typu ulož to, tyto konkrétní firmy, také dělají svůj byznys a využívají ten zákon o tom), že říká se tomu bezpečný přístav, že já jako poskytovatel nějaké služby nenesu zodpovědnost za to, jaká data jsou u mě uložena.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože zmiňovaný zákon taxativně vymezuje určité případy, kdy provozovatel uložiště za data zodpovědnost nese.
V zákoně č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, v § 5, stojí:
"Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele jen, a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací." Poskytovatel uložiště tedy odpovědnost za data umístěná na jeho serveru nese, i když pouze ve vyjmenovaných případech. Výrok Ivana Bartoše je tedy zavádějící.
