SOCDEM

Tabulková místa Úřadu práce byla navýšena. Pro tento rok se počítá s přijetím dalších 600 úředníků přijato. Mělo by se jednat zejména o terénní pracovníky, kteří mají zajistit efektivní vyplácení nepojistných sociálních dávek. V předchozích letech před rokem 2011 bylo na kontrolu dokladů k vyplácení dávek vymezen větší počet zaměstnanců, než je tomu nyní. Po reorganizaci Úřadu práce a převodu kompetencí zbyla na těchto místech pouze třetina zaměstnanců, která na objem práce nestačila. Zároveň se předpokládá, že by měl úřad ušetřit 5 až 10 % nákladů z objemu vyplacených sociálních dávek (.pdf, str. 1).

Ministryně práce na podzim minulého roku odvolala ředitelku Úřadu práce z toho důvodu, že na úřad bylo přijato kolem 280 nových zaměstnanců, většinou však byli přijati do centrály úřadu, citujeme ředitelku Úřadu práce: "V roce 2011 začalo s 60 lidmi a dnes je jich 340. Do budoucna se to musí změnit, je potřeba posílit hlavně lidi v terénu."

Není možné z veřejně dostupných zdrojů ověřit, kolik milionů bylo díky přijetí nových zaměstnanců na Úřad práce za poslední měsíce ušetřeno.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě přehledu pokladního plnění, který vydává Ministerstvo financí.

Z aktuálního přehledu za první tři měsíce z tabulky č. 2: Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů a pojistného na veřejné zdravotní pojištění (v mld. Kč) vyplývá, že zatímco za leden-březen roku 2013 se na DPH vybralo 73,34 miliardy korun, zatímco první tři měsíce letošního roku, po zavedení druhé snížené sazby DPH, přinesly výběr 72,35 miliardy Kč. Jedná se tedy o pokles o téměř miliardu korun, nikoliv 500 milionů jako tvrdí Bohuslav Sobotka.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě přehledu pokladního plnění, který vydává Ministerstvo financí.

Jak vyplývá z tohoto přehledu, výběr DPH za první tři měsíce roku 2015 je horší oproti roku 2014 i oproti roku 2013.

Při hodnocení vycházíme z přehledu pokladního plnění vydaného Ministerstvem financí. Z něj vyplývá, že nedošlo k výraznému meziročního propadu pouze u výběru spotřební daně, ale také u daně z přidané hodnoty.

Dokument srovnává pokladní plnění za první tři měsíce roku 2015 s lety předchozími a dává premiérovi za pravdu v tom, že u daně z příjmu právnických osob došlo v letošním roce ke zvýšení ve výběru (31,11 miliard vs. 29,01 mld. v roce 2014).

K propadu pak došlo u spotřební daně. Oproti loňským 46,11 miliard se letos vybralo zatím jen 33,2 miliardy korun. Pokles výběru spotřební daně vysvětlovalo ministerstvo mimo jiné právě předzásobením tabákovými výrobky. Na předzásobení si však ministerstvo stěžovalo už loni a zvažovalo dokonce opatření, která by tak výraznému předzásobení zabraňovalo.

K podobně velkému absolutnímu poklesu (o 12 miliard) došlo i u DPH. Přestože celkový objem prostředků u této daně je vyšší než u spotřební daně, procentuálně vyjádřeno je to propad na úroveň 85 % předchozího roku. I tento výpadek tedy považujeme za signifikantní a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Při hodnocení výroku vycházíme z dat o pokladním plnění zveřejněných Ministerstvem financí.

Tisková zpráva o pokladním plnění uvádí vývoj salda v prvních třech měsících let 2000-2015 a podle ní byl za první tři měsíce roku 2015 přebytek rozpočtu necelých 20 milionů, v roce 2014 pak dokonce 43,59 milionů. Jsou to nejvyšší čísla za uvedených 16 let, třetí nejvyšší přebytek bylo pak 15,75 milionů v roce 2006. Nejhorší vývoj hospodaření pak byl v březnu 2010, tehdy byl po třech měsících schodek v pokladně téměř 46 milionů.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, připomeňme ale, že mezi výsledkem v prvních třech měsících a za celý rok není téměř žádná korelace, pozitivní vývoj na začátku roku tedy nemusí být nutně indikátorem pro dobrý výsledek na konci roku.

(údaje jsou v mil. Kč, graf vychází z údajů za první čtvrtetí a za celý rok v letech 2000-2015, uváděných Ministerstvem financí)

V koaliční smlouvě (pdf, s.8) se strany shodly na dodržení nejvýše tříprocentního deficitu veřejných financí. V roce 2014 se deficit nacházel na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP). Státní dluh bude v roce 2015 stagnovat na úrovni roku 2014.

Výrok předsedy vlády je hodnocen jako nepravdivý, neboť není pravdou, že by vláda nezvýšila žádnou sociální dávku. Zvýšila hranici pro vyplácení porodného a také zavedla podporu na 2. narozené dítě, což vede ke zvýšení výdajů.

Lepší valorizace důchodů byla vládou premiéra Sobotky diskutována již v únoru 2014, přičemž v březnu téhož roku byla do připomínkového řízení poslána novela menící podmínky valorizace penzí. Návrh samotný byl vládou i ministerstvem financí ČR schválen v dubnu 2014, přičemž v dalších měsících se už jen diskutovalo o přesné částce. Všechny druhy důchodů a příplatky k důchodům se potom valorizovaly od 1.1.2015, přičemž například starobní důchody vzrostly o 1,8%, což přidává k původnímu důchodu asi 205 Kč. O podobné částce hovořila v rozhovoru pro pořad Události ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

V případě sociálních dávek již Sobotkova vláda tolik změn neudělala, není ovšem pravda, že by vláda nezvýšila žádnou dávku. Součástí změn ve vyplácení porodného bylo zvýšení hranice pro příspěvek z výše 2,3 násobku životního minima na 2,7 násobek. To vede k rozšíření počtu lidí, kteří si na danou podporu sáhnou a tedy i k vyšším nárokům na státní pokladnu.

Stejně tak nově mohou občané získat podporu na 2. narozené dítě ve výši 10 tisíc korun, doposud byla podpora určena pouze pro 1. dítě. I v tomto případě tedy půjde o zvýšení výdajů v dané dávce.

Ve svém přehledu pokladního plnění za první tři měsíce letošního roku zmiňuje ministerstvo financí i vývoj kapitálových výdajů, tedy investic státu.

"Kapitálové výdaje zatím dosáhly 19,5 mld. Kč, což je o 4,6 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Na tomto růstu se podílely zejména výdaje na spolufinancování společných programů EU a ČR ve výši 16,3 mld. Kč, což je o 4,3 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Na jejich výši se podílely zejména výdaje v rámci Regionálních operačních programů (4,5 mld. Kč), OP Podnikání a inovace (4,5 mld. Kč), OP Výzkum a vývoj pro inovace (2,8 mld. Kč), OP Doprava (2,0 mld. Kč) či OP Životní prostředí (0,9 mld. Kč)," píše k výši investic ministerstvo.

20142015Rozdíl 2015-2014Kapitálové výdaje celkem14,9319,494,55 v tom: Investiční nákupy a související výdaje0,410,880,48 Investiční transfery podnikatelským subjektům3,445,101,66 Investiční transfery státním fondům - z toho:3,992,80-1,19 - Investiční transfery SFDI2,862,16-0,70 Investiční transfery veřej. rozpočtům územní úrovně4,215,821,61 Investiční transfery příspěvkovým a pod.organizacím1,833,852,03 Ostatní kapitálové výdaje1,061,03-0,03

Tento výrok lze označit za pravdivý s výhradou. Závazek na zvýšení minimální mzdy po projednání v tripartitě je v programovém prohlášení vlády uveden. Je zde i uveden závazek na postupné zvyšování minimální mzdy. Každoroční zvyšování minimální mzdy není v programovém prohlášení vlády uvedeno explicitně. Je zde pouze použitá formulace o postupném zvyšování minimální mzdy, ale lze to v tomto případě chápat jako každoroční závazek.

"Vláda připraví návrh na úpravu minimální mzdy(úprava příslušného nařízení vlády č. 567/ 2006 Sb., o minimální mzdě) a zvýší minimální mzdu po projednání se sociálními partnery tak, aby zajišťovala důstojný život zaměstnanců nezávislý na sociálních dávkách. Její úroveň bude dostatečně motivační a měla by se postupně s ohledem na ekonomické a sociální souvislosti přiblížit 40 % průměrné mzdy."

Výrok předsedy vlády se týká vyjádření Andreje Babiše, které pronesl v Otázkách Václava Moravce 29. června 2014. Ministr financí uvedl: " A já jsem o tom přesvědčen, že to, co my máme připravené, tak v roce 2017 určitě budeme přebytkový. Ne přebytkový, pardon, budeme v podstatě, se dostaneme do fáze, kdy budeme mít moci mít vyrovnaný rozpočet, pokud skutečně zrealizujeme ty modely, které my chceme. Chorvatský model, protože tady my přicházíme, a to je o těch daních jako (...) Ale k tomu směřujeme, že budeme každoročně snižovat rozpočet, ale samozřejmě musíme udělat opatření z hlediska výběru daní. "

Je tedy nutné uvést, že Babiš neřekl, že rozpočet bude vyrovnaný, ale že za předpokladu přijetí všech kroků, které má vláda v plánu, tak by měla v roce 2017 nastat možnost vyrovnaný rozpočet sestavit.

Sobotka má pravdu v tom, že dokumenty ministerstva financí s možností vyrovnaného rozpočtu v roce 2017 nepočítaly (pracujeme s dokumenty, které byly aktuální v době vystoupení Babiše ve zmíněném pořadu).

Konkrétně jde o Fiskální výhled (.pdf) z 30. května 2014. Na str. 3 zmíněného dokumentu v tabulce Nastavení fiskální politiky 2011-2017 je v roce 2017 predikováno saldo vládního sektoru ve výši -1,7 % HDP. Z toho vyplývá, že dokumentace ministerstva financí v době, kdy Babiš mluvil o možnosti dosažení vyrovnaného rozpočtu, počítala s deficitním rozpočtem pro rok 2017.