Byla to přece sociální demokracie, která říkala, že by se měly určitým způsobem korigovat pravomoci prezidenta před tou přímou volbou.
ČSSD konkrétně chtěla omezit pravomoci prezidenta v oblasti jmenování členů bankovní rady ČNB či v oblasti udělování milostí. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka řekl: “ ..strana chce, aby prezident sám nerozhodoval o milostech, o členech vedení České národní banky a aby měl imunitu jen po dobu výkonu mandátu ”.
My jsme řekli jasně, že pokud někdo z našich lidí do té vlády (Rusnokovy - pozn. Demagog.cz) jde, měl by zvážit otázku přerušení nebo ukončení členství.
ČSSD se nechala slyšet, že nebude vylučovat členy své strany, kteří zasednou do Rusnokovy vlády, ale apeluje na ně, aby se sami vzdali členství. Konkrétně Bohuslav Sobotka řekl: „Máme důležitější starosti, jde nám o to rozpustit Sněmovnu a vylučování není to, čím by se teď soc. dem. zabývala“, zároveň dodal: „Počkáme, až bude zveřejněn seznam členů prezidentské vlády, a pokud tam bude někdo ze členů soc. dem., tak předpokládám, že ho vedení strany vyzve, aby ze soc. dem. odešel“.
Bylo chybou minulých vlád, že 8 let fakticky tady nezvyšovaly minimální mzdu.
Nehodnotíme, jestli bylo politické rozhodnutí o minimální mzdě chybou nebo ne, naše hodnocení se týká pouze druhé části výroku. K zatím poslednímu zvýšení minimální mzdy došlo na základě Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ze dne 6. prosince 2006, které vstoupilo v platnost od 1. ledna 2007. Dle Ministerstva práce a sociálních věcí tedy již sedmým rokem minimální mzda činí 8 000 Kč. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Tahle vláda (Nečasova - pozn. Demagog.cz) padla proto, že nakupovala poslance.
S určitostí se dá říci pouze to, že vláda skončila, protože premiér Petr Nečas se na základě situace kolem vyšetřování ÚOOZ rozhodl podat demisi. Své rozhodnutí v projevu ke Sněmovně komentoval takto: ,,Jsem si plně vědom toho, jak peripetie i mého osobního života v současné době zatěžují českou politickou scénu... Já jsem, dámy a pánové, samozřejmě velmi pozorně vnímal celý vývoj politické situace, který tady nastal počínaje středou, a jsem si vědom toho, jaké to pro mě má konsekvence.”
Vyšetřování ÚOOZ akcelerovalo ve středu 13. června, kdy mj. proběhla i razie na Úřadu vlády. Součástí vyšetřování je i kauza sledování manželky expremiéra Nečase a dalších osob, které si měla objednat vedoucí Úřadu vlády Jana Nagyová. Nagyová je policií dále obviněna z uplácení, kdy měla nabízet funkce a výhody za to, že se tehdejší poslanci Tluchoř, Šnajdr a Fuksa vzdají svého mandátu.
Prozatím nebyl žádný člen bývalé Nečasovy vlády obviněn ani odsouzen z nabízení úplatku, a proto nelze říci, že vláda padla protože ,,nakupovala poslance”, jak tvrdí Zdeněk Škromach. Faktem je, že byla obviněna Jana Nagyová, nezávislý soud nicméně nerozhodl o její vině, není ani jasné, zda nezávislý soud vůbec potvrdí nástup bývalých poslanců ODS do státních podniků v souvislosti se složením mandátu jako trestný čin. Nelze tak autoritativně tvrdit, že "vláda padla kvůli nakupování poslanců".
(Byla to přece sociální demokracie, která říkala, že by se měly určitým způsobem korigovat pravomoci prezidenta před tou přímou volbou.) Současná vládní koalice to nepodporovala.
Sociální demokracie během schvalování považovala úpravy pravomocí hlavy státu za potřebné.
Prezident by podle jejího zástupce Jeronýma Tejce měl mít právo jmenovat i vedení Nejvyššího správního soudu bez souhlasu vlády, stejně jako u představitelů Nejvyššího soudu. Bankovní radu ČNB by měl ale naopak jmenovat se souhlasem Senátu v podobném režimu, jakým nyní jmenuje ústavní soudce. Samotná koalice žádné úpravy nenavrhovala. " Koalice není přesvědčena, že je nutné měnit pravomoci prezidenta," uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
Několik z návrhů ale byla tehdejší koalice nucena akceptovat.
Mimochodem poměrně jednoznačně, snad dokonce jednomyslně se na tom včera (řečeno v neděli 23.6.2013, pozn.) usnesl náš ústřední výbor, který schválil stanovisko, že sociální demokracie se na ustavení žádné vlády bez nových voleb nebude podílet..
Na základě vyjádření dalších členů vedení ČSSD hodnotíme výrok jako pravdivý. 22.6.2013 proběhly dvě tiskové konference ČSSD, kdy na obou Bohuslav Sobotka, předseda strany, odkazoval k jednání ústředního výkonného výboru ČSSD (ÚVV). První se uskutečnila přímo po jednání ÚVV (viz v čase 0:50) a druhá po jednání zástupců ČSSD s prezidentem republiky (viz v čase 2:40). V obou případech ČSSD zmiňuje jako jedinou možnost vypsání předčasných voleb.
On v podstatě nemůže jmenovat Miroslavu Němcovou, respektive jakéhokoliv premiéra, s kterým by pokračovala ta současná situace, protože na tom měl založenou kampaň před druhým kolem prezidentských voleb, kde se vymezil proti této vládě, která by měla skončit, podle něj.
Při hodnocení výroku vycházíme zejména z billboardů prezidenta Zemana, které před druhým kolem útočily přímo na vládu sloganem "STOP této VLÁDĚ VOLTE ZEMANA!" foto zde. Druhá linie vymezení se vůči vládě byla sloganem "STOP Kalouskovi na Hradě VOLTE ZEMANA!" foto zde. Vymezení se není v druhém případě tak přímočaré jako v prvním případě , avšak vezmeme-li v úvahu, že ministr Kalousek u části veřejnosti není příliš oblíben, tak tento slogan slouží pro postrašení této části veřejnosti, že nebude-li volit Zemana, tak Kalousek bude nejen na ministerstvu ale i na Hradě. Tento slogan zde funguje zhruba stejně jako debata o (ne)navrácení majetku Sudetským Němcům.
Výrok tedy s ohledem na výše zmíněné slogany hodnotíme jako pravdivý.
Protože odleva doprava všichni řekli, že pro ně je ten úřednický kabinet nepřijatelný.
Výrok hodnotíme na základě informací z webů parlamentních stran a médií jako pravdivý.
ODS, TOP09 a LIDEM preferují nalezení nového premiéra a dovládnutí nynější vládní koalice. Strany by v případě jmenování úřednické vlády podpořily cestu předčasných voleb.
Strany ČSSD a KSČM stejně odmítají realizaci úřednické vlády a požadují vypsání předčasných voleb. Rozpuštění Poslanecké Sněmovny podporuje i strana VV.
Ústavní soud v různých jiných věcech už judikoval, že není-li v ústavě lhůta, je stanovena povinnost prezidenta republiky konat, tak ta lhůta je, vyplývá to z ústavních principů a je to bez zbytečného odkladu. Tedy zpravidla v řádu dnů, pokud nejsou jakékoliv jiné důvody.
Ústavní soud nálezem vedeným pod spisovou značkou Pl.ÚS 29/09 (.doc) se otázce lhůt věnuje zvláště v bodech 116 - 121, kde říká, že: "...Lhůta bez zbytečného odkladu pochopitelně neznamená ihned..." (bod 120) a zároveň: "...Taková doba - pohybující se v řádu měsíců, a nikoli pouze týdnů - nepochybně přiměřená není..." (bod 121).
Tento nález se zabývá lhůtou ratifikace mezinárodní smlouvy prezidentem (konkrétně Lisabonské smlouvy), kde také není v ústavě jasně definovaná lhůta. Můžeme to tedy brát jako analogii o které mluví Jiří Dienstbier a dát mu za pravdu, že takto Ústavní soud opravdu judikoval
Je naprosto jasné, že nemá (vláda, pozn.) zřetelnou většinu v Poslanecké sněmovně.
Vládní strany (ODS, TOP 09 a LIDEM) v současné chvíli disponují 100 poslanci. Pro většinu alespoň 101 poslanců by musela koalice získat podporu některého z nezařazených poslanců: např. Michala Doktora, bývalého člena ODS (viz ČT24 a Lidovky).
Na druhou stranu díky dlouhodobé absenci poslanců Davida Ratha (ex ČSSD, ve vazbě) a Romana Pekárka (ex ODS, ve vězení), tzn. aktuálně celkem 198 poslanců, může mít současná koalice bezpečnou prostou většinu 100 hlasů nutnou pro vyslovení důvěry nové vládě i bez nezařazených poslanců.
Potenciálním problémem pro legislativní proces je však navrácení zákona Senátem zpět do Sněmovny nebo prezidentovo veto. V obou případech mohou být přehlasovány pouze nadpoloviční většinou všech poslanců (tzn. 101 hlasů - viz Článek 47 a 50 Ústavy ČR).
Přehled "sněmovní matematiky" na iDnes.cz
Poslanecké kluby - aktuální stav:
Údaje z webu sněmovny zde, zpracováno graficky tady.
