Předložili jsme zákon o zrušení anonymních akcií jako první, nebyl přijat. Posléze jsme se dohodli na kompromisu a ty akcie byly nakonec zrušeny.
Skupina poslanců ČSSD, včetně Jeronýma Tejce, předložila návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele do sněmovny již v listopadu 2009. Projednávání návrhu bylo přerušeno v prvním čtení. Podobný návrh předložili poslanci ČSSD i v červenci 2010, ten byl zamítnut v prvním čtení.
Sněmovnou prošel až vládní návrh zákona o opatření ke zvýšení transparentnosti akciových společností, pro který se vyslovili prakticky všichni přítomní poslanci jak ve třetím čtení, tak po vrácení zákona Senátem.
Zákon byl vyhlášen ve sbírce jako §134/2013 Sb., Zákon o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů
Zákon o státních úřednících má vláda. My s ním nesouhlasíme, předložili jsme, připravili jsme svůj (..)
Dle Knihovny připravované legislativy má návrh zákona o státních úřednících opravdu vláda - předkladatelem je Ministerstvo vnitra.
Svůj nesouhlas a vůli předložit vlastní návrh ČSSD oznamuje na svých stránkách.
Já jsem patřil mezi spolupředkladatele toho původního návrhu o registru smluv.
Poslanec Jeroným Tejc patřil mezi spolupředkladatele novely občanského zákoníku z 28. června 2013, která se týkala centrálního registru smluv. Viz sněmovní tisk č. 740.
Já jsem patřil mezi spolupředkladatele toho původního návrhu o registru smluv. Pravda je, že mezi tím i předkladatel přišel s tím, že jej zcela změní na základě těch připomínek. To znamená ten zákon je úplně jiný, je to v podstatě faktický přílepek, to znamená v tuto chvíli, pokud Rekonstrukce státu říká hlasujte pro to, tak budeme hlasovat pro přílepek úplně klasický, typický, protože ten zákon nemá téměř nic společného kromě té myšlenky s tím prvním.
Mezi předkladateli zákona o registru smluv byl opravdu i Jeroným Tejc. Jan Farský, zástupce navrhovatele ("první předkladatel") nedávno popsal cestu tohoto návrhu legislativním procesem: původní návrh (.pdf), který měl podobu zákona o změně zákonů. se v průběhu zapracování připomínek proměnil na krátký text (.doc) o 11 paragrafech, který má původní návrh nahradit ve druhém čtení jako komplexní pozměňovací návrh. Tento návrh přitom vytváří samostatný zákon o registru smluv a velká část jeho textu je zcela odlišná od návrhu, pod kterým byl podepsán i Jeroným Tejc.
Tejc však zavádí, když říká, že jde o přílepek. Přílepek (jak jej vidí např. Ústavní soud v rozhodnutí Pl. ÚS 77/06, .doc) je pozměňovacím návrhem, jehož obsah se nevztahuje k materii původního zákona a který má zacíl pouze obejít legislativní proces. Komplexní pozměňovací návrh k registru smluv je sice rozsáhlá změna původního textu, věnuje se však stejné věci. Nová podoba zákona pouze jiným způsobem zavádí povinnost zveřejňovat smlouvy, případně i objednávky a faktury veřejných institucí.
My jsme viděli zástupce Rekonstrukce státu, který říká, je potřeba přijmout toto, toto, toto, ale většinu těch zákonů nenapsali, respektive nenapsali téměř žádný.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť čekáme na dodání dokumentů ze strany Rekonstrukce státu, které podloží aktivitu projektu v rámci tvorby jednotlivých návrhů. Prozatím alespoň následující informace:
Hned na úvod podotýkáme, že je velmi problematické stanovit jednoho konkrétního autora zákona, neboť každý zákon je většinou připravovaný kolektivem odborníků ve spolupráci s legislativci, nicméně z daného výroku Jeronýma Tejce vyplývá, že dle něho se zástupci Rekonstrukce státu nepodíleli na samotné tvorbě návrhů zákonů v jejich konkrétní hlasovatelné podobě. Zde pro lepší pochopení kontextu doplňujeme pokračování Tejcova výroku: ..."Ono jedna věc je ztotožnit se s tou obecnou formulací a druhá věc je napsat ten zákon a třetí věc je napsat ho v takové kvalitě a především shodě, abychom, abychom pro něj mohli hlasovat.." Oslovili jsme tedy přímo zástupce Rekonstrukce státu, aby se vyjádřili k Tejcovu výroku a níže uvádíme jejich reakci a později případně doplníme odkazy na konkrétní podoby jejich návrhů zákonů.
Lenka Petráková (Rekonstrukce státu) nám v reakci na výrok Jeronýma Tejce zaslala následující vyjádření (pozn.částečně upraveno). " (...)Upřesňuji formu spolupráce na přípravě novely služebního zákona. Rekonstrukce státu koncem minulého roku především iniciovala a aktivně se podílela na přípravě novely služebního zákona a to formou účasti na expertních kulatých stolech a připomínkováním vznikající novely. Novelu připravují legislativci Parlamentu ČR s přispěním expertů, především z řad Rekonstrukce státu, a dalších dotčených skupin(...)Dovolím si shrnout, že bez expertů z Rekonstrukce státu, by žádná novela služebního zákona pravděpodobně vůbec nevznikla a nebyla v následujících dnech předkládána do 1. čtení. "
Matěj Hollan (Rekonstrukce státu) potom napsal následující: " Dlouhodobě také spolupracujeme s Janem Farským na zákoně o registru smluv, či se zabýváme zákonem o rozšíření pravomocí NKÚ, kde byl Ekologický právní servis v minulém kole (než to zarazil senát) hlavní hybatelem legislativního procesu. " V tomto ohledu jsme kontaktovali Jana Farského, který nám potvrdil vyjádření Matěje Hollana, zde uvádíme jeho reakci: ".. .přesně uvedeno, jsem autorem původního návrhu zákona. Na jeho formulaci se podílely i neziskové organizace, které jsou sdruženy v projektu Rekonstrukce státu. I na poslední verzi mi byly konstruktivními oponenty.. "
Jaké konkrétní návrhy prosazuje projekt Rekonstrukce státu můžete najít na jejich stránkách.
V roce 2006 ještě bylo 47 tisíc policistů.
Podle dat Eurostatu bylo v roce 2006 v České republice 46 032 policistů. Data Václava Moravce pro nedělní OVM uvádějí hodnotu 45 207. Obě čísla jsou výrazně nižší než Františkem Bublanem udávaných 47 000 a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Je rozdíl mezi kriminálkou a třeba i dopravní policií nebo nějakým specializovaným útvarem, takže taková ta základní, ta pořádková služba na to za mého času byla, myslím, 12 měsíců, teď se to snížilo asi na 5 nebo na šest, ale pokud se jedná o nějakého kriminalistu, tak tam se to počítá na roky, to není věc měsíců (František Bublan hovoří o délce výcviku policistů, pozn.).
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož nejsou dohledatelné informace o výcviku kriminalistů.
Délka základní odborné přípravy policistů, kterou se kvalifikují všichni policisté přijatí do služebního poměru, se liší v závislosti na dosaženém vzdělání policisty; jako určující bereme výcvik policisty s dosaženým středním vzděláním s maturitou.
Pro příslušníky pořádkových a dopravních sil trvá základní odborná příprava devět měsíců.
Průběh výcviku příslušníků služeb kriminální policie a vyšetřování není v oficiálních zdrojích k nalezení.
Lid říká jasně, tuhle vládu nechceme. (myšlena vláda Nečase a případná Němcové - pozn. Demagog.cz)
Podle průzkumu CVVM z června 2013 například vyplývá, že důvěra ve vládu poklesla v červnu na pouhých 18 % (Tabulka 1), zároveň 71 dotazovaných vyjádřilo nespokojenost se současnou politickou situací.
Zároveň podle bleskového průzkumu společnosti SANEP by přivítalo nebo spíše přivítalo demisi Nečasovy vlády více než 80 % respondentů.
Také výzkum agentury STEM/MARK pro Českou televizi, citovaný Václavem Moravcem v OVM potvrdil, že pokračování současné koalice chce jen pětina lidí.
Pan Kalousek byl za lidovce, pan Schwarzenberg za Zelené v Topolánkově vládě, oba seděli na stejných ministerstvech jako dnes.
Výrok se vztahuje k druhé Topolánkově vládě, která fungovala od 9. ledna 2007 do 26. března 2009, přičemž v demisi pokračovala až do 8. května 2009.
V rámci této vlády zastával Miroslav Kalousek, v té době člen KDU-ČSL, post ministra financí a Karel Schwarzenberg post ministra zahraničních věcí, kam byl nominován Stranou zelených. Ve stejných funkcích pak oba ministři působili i v Nečasově vládě po sněmovních volbách 2010.
...už za vlády Topolánka, která stála taky na přeběhlících, u všeho byl samozřejmě ministr financí Kalousek.
Miroslav Kalousek byl ministrem financí již ve druhé vládě Mirka Topolánka, která získala ve sněmovně důvěru díky dvěma poslancům ČSSD Miloši Melčákovi a Michalu Pohankovi, kteří při hlasování o důvěře opustili sál, čímž snížili kvórum a umožnili vládě získat důvěru. Tito dva poslanci byli poté v médiích zmiňováni jako přeběhlíci.
