SOCDEM

Dle Knihovny připravované legislativy má návrh zákona o státních úřednících opravdu vláda - předkladatelem je Ministerstvo vnitra.

Svůj nesouhlas a vůli předložit vlastní návrh ČSSD oznamuje na svých stránkách.

Poslanec Jeroným Tejc patřil mezi spolupředkladatele novely občanského zákoníku z 28. června 2013, která se týkala centrálního registru smluv. Viz sněmovní tisk č. 740.

Mezi předkladateli zákona o registru smluv byl opravdu i Jeroným Tejc. Jan Farský, zástupce navrhovatele ("první předkladatel") nedávno popsal cestu tohoto návrhu legislativním procesem: původní návrh (.pdf), který měl podobu zákona o změně zákonů. se v průběhu zapracování připomínek proměnil na krátký text (.doc) o 11 paragrafech, který má původní návrh nahradit ve druhém čtení jako komplexní pozměňovací návrh. Tento návrh přitom vytváří samostatný zákon o registru smluv a velká část jeho textu je zcela odlišná od návrhu, pod kterým byl podepsán i Jeroným Tejc.

Tejc však zavádí, když říká, že jde o přílepek. Přílepek (jak jej vidí např. Ústavní soud v rozhodnutí Pl. ÚS 77/06, .doc) je pozměňovacím návrhem, jehož obsah se nevztahuje k materii původního zákona a který má zacíl pouze obejít legislativní proces. Komplexní pozměňovací návrh k registru smluv je sice rozsáhlá změna původního textu, věnuje se však stejné věci. Nová podoba zákona pouze jiným způsobem zavádí povinnost zveřejňovat smlouvy, případně i objednávky a faktury veřejných institucí.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť čekáme na dodání dokumentů ze strany Rekonstrukce státu, které podloží aktivitu projektu v rámci tvorby jednotlivých návrhů. Prozatím alespoň následující informace:

Hned na úvod podotýkáme, že je velmi problematické stanovit jednoho konkrétního autora zákona, neboť každý zákon je většinou připravovaný kolektivem odborníků ve spolupráci s legislativci, nicméně z daného výroku Jeronýma Tejce vyplývá, že dle něho se zástupci Rekonstrukce státu nepodíleli na samotné tvorbě návrhů zákonů v jejich konkrétní hlasovatelné podobě. Zde pro lepší pochopení kontextu doplňujeme pokračování Tejcova výroku: ..."Ono jedna věc je ztotožnit se s tou obecnou formulací a druhá věc je napsat ten zákon a třetí věc je napsat ho v takové kvalitě a především shodě, abychom, abychom pro něj mohli hlasovat.." Oslovili jsme tedy přímo zástupce Rekonstrukce státu, aby se vyjádřili k Tejcovu výroku a níže uvádíme jejich reakci a později případně doplníme odkazy na konkrétní podoby jejich návrhů zákonů.

Lenka Petráková (Rekonstrukce státu) nám v reakci na výrok Jeronýma Tejce zaslala následující vyjádření (pozn.částečně upraveno). " (...)Upřesňuji formu spolupráce na přípravě novely služebního zákona. Rekonstrukce státu koncem minulého roku především iniciovala a aktivně se podílela na přípravě novely služebního zákona a to formou účasti na expertních kulatých stolech a připomínkováním vznikající novely. Novelu připravují legislativci Parlamentu ČR s přispěním expertů, především z řad Rekonstrukce státu, a dalších dotčených skupin(...)Dovolím si shrnout, že bez expertů z Rekonstrukce státu, by žádná novela služebního zákona pravděpodobně vůbec nevznikla a nebyla v následujících dnech předkládána do 1. čtení. "

Matěj Hollan (Rekonstrukce státu) potom napsal následující: " Dlouhodobě také spolupracujeme s Janem Farským na zákoně o registru smluv, či se zabýváme zákonem o rozšíření pravomocí NKÚ, kde byl Ekologický právní servis v minulém kole (než to zarazil senát) hlavní hybatelem legislativního procesu. " V tomto ohledu jsme kontaktovali Jana Farského, který nám potvrdil vyjádření Matěje Hollana, zde uvádíme jeho reakci: ".. .přesně uvedeno, jsem autorem původního návrhu zákona. Na jeho formulaci se podílely i neziskové organizace, které jsou sdruženy v projektu Rekonstrukce státu. I na poslední verzi mi byly konstruktivními oponenty.. "

Jaké konkrétní návrhy prosazuje projekt Rekonstrukce státu můžete najít na jejich stránkách.

Bohuslav Sobotka má pravdu v tom, že ČSSD skutečně navrhovala nastavení limitu na kampaň prezidenta na 15 milionů korun. Nicméně jak ČSSD, tak i Sobotka sám nakonec hlasovali pro nastavení 40 milionů na 1. kolo a dalších 10 milionů pro kolo 2. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.

Je nepochybně pravdou, že ČSSD navrhovala limit na prezidentskou kampaň ve výši 15 milionů korun. Dokládají to stranická stanoviska z doby diskuze a přijímání prováděcího zákona k přímé volbě prezidenta. O tomto návrhu informovala např. Česká televize, když konkrétně uvádí:

" Sociální demokraté už se nechali slyšet, že navrhnou strop pro výdaje na předvolební kampaň pro kandidáty ve výši 15 milionů korun a jejich placení z jednoho účtu kvůli snazší kontrole. Do 60 dnů po skončení kampaně by pak kandidáti měli podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky zveřejnit, jaké platby byly z účtu proplaceny."

V proběhlých prezidentských volbách limit na výdaje nakonec dosáhl 40 milionů pro 1. kolo a 10 milionů pro kolo druhé. Tento výdaj je upraven v zákoně o volbě prezidenta republiky (.pdf), konkrétně § 37, bod 2:

"Výdaje na volební kampaň nesmí přesáhnout částku 40 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, účastnil-li se kandidát pouze prvního kola volby, nebočástku 50 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, účastnil-li se kandidát prvního i druhého kola volby. Do této částky se započítávají částky, které kandidát na funkci prezidenta republiky uhradil nebo má uhradit, včetně částek, které uhradily nebo se zavázaly za kandidáta uhradit třetí osoby. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena."

Této částky bylo dosaženo dohodou stran tehdejší vládní koalice a také ČSSD, není tedy pravdou, že by pravicové strany jednostranně tuto částku zvýšily. Pro toto nastavení hlasovala i ČSSD včetně předsedy strany Bohuslava Sobotky. Stejně tak tento návrh podpořila ČSSD i v Senátu.

Podle dat Eurostatu bylo v roce 2006 v České republice 46 032 policistů. Data Václava Moravce pro nedělní OVM uvádějí hodnotu 45 207. Obě čísla jsou výrazně nižší než Františkem Bublanem udávaných 47 000 a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož nejsou dohledatelné informace o výcviku kriminalistů.

Délka základní odborné přípravy policistů, kterou se kvalifikují všichni policisté přijatí do služebního poměru, se liší v závislosti na dosaženém vzdělání policisty; jako určující bereme výcvik policisty s dosaženým středním vzděláním s maturitou.

Pro příslušníky pořádkových a dopravních sil trvá základní odborná příprava devět měsíců.

Průběh výcviku příslušníků služeb kriminální policie a vyšetřování není v oficiálních zdrojích k nalezení.

S určitostí se dá říci pouze to, že vláda skončila, protože premiér Petr Nečas se na základě situace kolem vyšetřování ÚOOZ rozhodl podat demisi. Své rozhodnutí v projevu ke Sněmovně komentoval takto: ,,Jsem si plně vědom toho, jak peripetie i mého osobního života v současné době zatěžují českou politickou scénu... Já jsem, dámy a pánové, samozřejmě velmi pozorně vnímal celý vývoj politické situace, který tady nastal počínaje středou, a jsem si vědom toho, jaké to pro mě má konsekvence.”

Vyšetřování ÚOOZ akcelerovalo ve středu 13. června, kdy mj. proběhla i razie na Úřadu vlády. Součástí vyšetřování je i kauza sledování manželky expremiéra Nečase a dalších osob, které si měla objednat vedoucí Úřadu vlády Jana Nagyová. Nagyová je policií dále obviněna z uplácení, kdy měla nabízet funkce a výhody za to, že se tehdejší poslanci Tluchoř, Šnajdr a Fuksa vzdají svého mandátu.

Prozatím nebyl žádný člen bývalé Nečasovy vlády obviněn ani odsouzen z nabízení úplatku, a proto nelze říci, že vláda padla protože ,,nakupovala poslance”, jak tvrdí Zdeněk Škromach. Faktem je, že byla obviněna Jana Nagyová, nezávislý soud nicméně nerozhodl o její vině, není ani jasné, zda nezávislý soud vůbec potvrdí nástup bývalých poslanců ODS do státních podniků v souvislosti se složením mandátu jako trestný čin. Nelze tak autoritativně tvrdit, že "vláda padla kvůli nakupování poslanců".

Sociální demokracie během schvalování považovala úpravy pravomocí hlavy státu za potřebné.

Prezident by podle jejího zástupce Jeronýma Tejce měl mít právo jmenovat i vedení Nejvyššího správního soudu bez souhlasu vlády, stejně jako u představitelů Nejvyššího soudu. Bankovní radu ČNB by měl ale naopak jmenovat se souhlasem Senátu v podobném režimu, jakým nyní jmenuje ústavní soudce. Samotná koalice žádné úpravy nenavrhovala. " Koalice není přesvědčena, že je nutné měnit pravomoci prezidenta," uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Několik z návrhů ale byla tehdejší koalice nucena akceptovat.

Podle průzkumu CVVM z června 2013 například vyplývá, že důvěra ve vládu poklesla v červnu na pouhých 18 % (Tabulka 1), zároveň 71 dotazovaných vyjádřilo nespokojenost se současnou politickou situací.

Zároveň podle bleskového průzkumu společnosti SANEP by přivítalo nebo spíše přivítalo demisi Nečasovy vlády více než 80 % respondentů.

Také výzkum agentury STEM/MARK pro Českou televizi, citovaný Václavem Moravcem v OVM potvrdil, že pokračování současné koalice chce jen pětina lidí.