Ty firmy, všechny tyhle ty obory fungují v oligopolním prostředí, dosahují mimořádných zisků a ten zisk odvádí do zahraničí.
Neplatí to pro všechny, dokonce ani pro některé z největších společností.
Mládek hovoří o velkých energetických, finančních a bankovních společnostech, když zdůvodňuje návrh ČSSD zavést zvýšenou sazbu korporátní daně pro velké firmy.
Podíly společností na energetickém trhu shrnuly (byť již v r. 2012) např. Lidovky, srovnatelné údaje uvádí Ihned či přímo skupina ČEZ. Najdeme však samozřejmě i podniky, které nejen krátkodobě mimořádných zisků nedosahují, např. petrochemický Unipetrol (Ihned).
Zvláště v energetickém sektoru s velkým podílem polostátního ČEZu je pak zřejmé, že podstatná část zisku ani nemůže odejít do zahraničí, jelikož se jako dividenda vyplácí státu (Ihned). Když naopak zahraniční skupina Erste vlastní většinu akcii České spořitelny, největší české banky (dle počtu klientů, jak sama uvádí), můžeme podle výroční zprávy (.pdf, r. 2012) banky zjistit, že Erste s cca 99 % akcií (str. 48) by mohla zisk ČS prostřednictvím dividendy odvést, dividenda však ze zisku banky představuje pouze 27 % v r. 2011, 33 % v r. 2012 (str. 68).
Že některé firmy odpovídají Mládkovu výroku, je zřejmé. Jeho tvrzení ovšem nemusíme ověřovat pro každou společnost, abychom viděli, že příliš zobecňuje a tudíž zavádí.
...hlavním zdrojem příjmu rakouské Erste je Česká spořitelna a ostatní investice toho tolik nenesou.
Podle tiskové zprávy (.pdf) Erste Group z 28. února tohoto roku byl čistý zisk z České republiky za poslední dva roky nejvyšší z celého segmentu Střední a východní Evropa. Částky vám přinášíme v přiložené tabulce.
Čistý zisk/ztráta k za účetní období
20112012Rakousko296,5340,1Česká republika465,5520,5Rumunsko-31,2313,3Slovensko173,2169,6Maďarsko-566,6-55,1Chorvatsko73,145,7Srbsko5,010,0Ukrajina-23,1-44,3*v mil EUR
Dokonce i v případě Société Générale jednu dobu Komerční banka byla hlavním zdrojem zisku pro celou velkou, velkou skupinu.
Přestože najdeme zprávy o tom, že zisky Komerční banky představovaly v některých obdobích skutečně významnou část zisku skupiny Société Générale (třetí kvartál r. 2012 - Lidovky, či výsledky za rok 2012 - Ihned), publikované výsledky (.pdf) banky nezahrnují podrobné srovnání jednotlivých skupinou vlastněných bank a ani jinde jsme nenašli dostatek údajů pro ověření výroku.
A ta sazba není nic neobvyklého, protože takovéhle sazby má celá řada zemí.
Speciální sazby pro finanční a bankovní sektor skutečně zavedla řada států Evropské unie.
Mládek reaguje na dotaz moderátorky, týkající se návrhu ČSSD na zavedení 30% sazby pro velké finanční, energetické a bankovní společnosti.
Podle zprávy (.pdf, str. 3) MMF z roku 2011 zavedlo jako reakci na finanční krizi let 2008 - 2010 určitou speciální taxu pro bankovní a finanční instituce celkově deset států EU, např. VB, Německo, Francie nebo Švédsko. Vedle toho čtyřicítka států (údaj z roku 2011) zavedla (sekce Implemented financial transaction taxes) nějaký druh daně z finančních transakcí. Tato daň ovšem neznamená zdanění dané finanční instituce jako takové (Mládek v kontextu debaty zřejmě hovoří o zdanění veškerých příjmů bank), ale pouze určité specifické finanční operace.
Vedle toho existuje řada doposud neprosazených návrhů nejrůznějších druhů zdanění (především) bankovního sektoru (např. tzv. daň Robina Hooda nebo evropská daň z finančních transakcí navržená Evropskou komisí).
Řada zemí tedy skutečně zavedla určitý specifický druh zdanění finančního sektoru, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Česko je poměrně liberální ke švarcsystému a nezaměstnanost je tu 8,1 procenta. Slovensko už míň a má nezaměstnanost 14,8 nebo Polsko 14,2. Nemluví ta čísla jasně? Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/ No, tak to by, to by mluvila, kdybyste se nepodívala do minulosti a zjistila byste, že ty země historicky dlouhodobě měly tu nezaměstnanost vyšší než, než české země.
Výrok hodnotíme na základě veřejně dostupných informací z webu Eurostat jako pravdivý. Stránka nabízí přehledně zpracovanou tabulku nezaměstnanosti pro evropskou sedmadvacítku od roku 2003 po rok 2012. Z ní pro Vás Demagog.cz vytáhl data pro Polsko, Českou a Slovenskou republiku.
Nezaměstnanost v %
2003
20042005
2006
20072008
2009
2010
2011
2012
Polsko19.7
19
17.8
13.9
9.6
7.1
8.2
9.9
10.6
Slovensko
17.6
18.2
16.3
13.4
11.1
9.5
12
14.4
14.7
Česká republika
7.8
8.3
7.9
7.2
5.3
4.4
6.7
7.3
Ve sledovaném období měly obě země vyšší procento nezaměstnanosti než ČR, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
A to, že ze stínové vlády, ze stínových plánů vypadl Zdeněk Škromach, Marie Benešová a na toho třetího si teď nemohu vzpomenout. Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/ Ale Zdeněk, Zdeněk Škromach předtím nebyl ve stínové vládě...
Svoji stínovou vládu pro toto volební období představil Bohuslav Sobotka poprvé v červenci roku 2010. V tomto původním uskupení figuroval Zdeněk Škromach na pozici ministra práce a sociálních věcí.
Zmíněná stínová vláda prošla od té doby řadou změn. Zdeněk Škromach podal demisi na svou funkci ve stínové vládě v březnu roku 2011. Už v květnu do ní byl ovšem znovu jmenován.
Další změna přišla v červnu loňského roku, kdy Zdeňka Škromacha na pozici ministra práce vystřídala Ivana Stráská, kterou 25. dubna letošního roku nahradil Roman Sklenák.
Aktuální složení stínové vlády ČSSD je k dispozici na stranických webových stránkách.
Z kontextu diskuze je patrné, že Jan Mládek měl svým výrokem na mysli složení stínové vlády před poslední změnou. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Tak za prvé chci říci, že v minulosti, kdy byl pravicový Senát, tak také senátoři volili ty návrhy, které prezident tehdy pravicový předkládal.
Funkční období prezidenta Václava Klause je vymezeno 7. březnem 2003 až 7. březnem 2013. O "pravicovém" složení Senátu Parlamentu ČR (tj. takovém složení horní komory, kde měly většinu "pravicové strany" či strany označující se jako "pravicové"- absolutní většina ODS - 2006-2008 , popř. ODS ve spojení s ODA a US - 2002-2006) během výkonu prezidentského mandátu Václava Klause můžeme hovořit v období 2002-2008 (.pdf).
Senát v období 2003-2005 odmítá celkem sedm Klausem předložených žádostí o vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu ČR (neúplný přehled viz zde). Jmenovitě se jednalo o JUDr. Aleše Pejchala (odmítnut dvakrát), JUDr. Vladimíra Balaše, CSc., prof. JUDr. Václava Pavlíčka, CSc., JUDr. Kláru Veselou – Samkovou, doc. JUDr. Milana Galvase, CSc. a JUDr. Jaroslavu Novotnou. Zevrubnější popis jednotlivých případů nabízí magisterská diplomová práce Jany Richterové (.pdf) z roku 2006. Na tomto místě je však nutné zdůraznit, že se "pravicová" Unie svobody ve sledovaném časovém úseku účastní vlády s ČSSD a KDU-ČSL.
Výrok předsedy Senátu na základě uvedených fakt označujeme za závádějící, neboť není pravdou, že by Senát ve složení s dominancí pravicových subjektů přijímal Klausem navrhované kandidáty na ústavní soudce.
Já si myslím, že to byly velmi kvalitní, velmi kvalitní návrhy, že to byly osobnosti, které mají mezi právníky velké renomé, z toho tří jsou dlouhodobí vysokoškolští učitelé,...
Posuzování kvality je často velmi subjektivní, skutečností ovšem je, že nově zvolení ústavní soudci, o nichž Milan Štech hovoří, konkrétně tedy o Miladě Tomkové, Vladimíru Sládečkovi, Janu Filipovi a Jaroslavu Fenykovi, jsou mnohými kompetentními osobami považováni za uznávané odborníky. Jak uvádí zpravodajský server idnes.cz, tři noví soudci jsou také dlouhodobými profesory na českých vysokých školách:
Vladimír Sládeček je od roku 1991 profesorem na katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Jan Filip je také profesorem a od roku 1995 vedoucím katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jaroslav Fenyk ve svém životopisu na stránkách vlastní advokátní kanceláře také uvádí, že od roku 1997 působí jako vysokoškolský profesor, a to na Právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze, Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, Fakultě práva Panevropské vysoké školy v Bratislavě a na maďarské Univerzitě Miskolc.
Co se týče renomé jednotlivých nových soudců, tak pozitivně se o jejich kvalitách vyjadřuje například Eliška Wágnerová, česká senátorka, právnička, bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu. Na základě informací ze zpravodajského serveru Aktuálně.cz například hovoří o Miladě Tomkové a Jaroslavovi Fenykovi jako o "osobnostech mezi soudci". O celkové vysoké kvalitě navržených kandidátů ucházejících se o post ústavních soudců se vyjadřuje také na své internetové stránce.
Stručné představení kvalit nových zvolených ústavních soudců přináší na svých stránkách Česká televize. Vedle jejich krátkých profesních životopisů se ke kandidátům i na těchto stránkách kladně vyjadřuje řada osobností – například ministr spravedlnosti Pavel Blažek označil Jana Filipa za jednoho z nejlepších expertů na ústavní právo v Česku, dle Jana Wintra z Právnické fakulty Univerzity Karlovy je zase například Vladimír Sládeček považován za "kapacitu v oblasti správního práva".
Na základě výše nalezených informací o nových ústavních soudcích tak považujeme výrok Milana Štěcha za pravdivý.
Já nemohu mluvit za všechny senátory, nevím, jak jednotliví senátoři hlasovali, pan Sváček neprošel o dva hlasy, ale prostě neprošel.
O žádosti prezidenta republiky vyslovit souhlas se jmenováním JUDr. Jana Sváčka soudcem Ústavního soudu hlasoval Senát v tajném hlasování dne 8. února 2012. Ze stenozáznamu (viz. projednávání tisku č. 253) vyplývá, že ze 79 hlasovacích lístků bylo odevzdáno 38 platných hlasů ve prospěch kandidáta. Níže uvádíme citaci předsedy volební komise, Jiřího Pospíšila:
"Počet vydaných hlasovacích lístků byl 79, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků byl 79, pro JUDr. Jana Sváčka bylo odevzdáno 38 platných hlasů.V tajném hlasování nebyl vysloven souhlas se jmenováním JUDr. Jana Sváčka soudcem Ústavního soudu. Děkuji. "
Pro zvolení Jana Sváčka ústavním soudcem bylo potřeba 40 platných hlasů.
Na základě stenozáznamu na stránkách Senátu hodnotíme výrok Milana štěcha jako pravdivý.
Tady se pořád mluvilo, jako kdyby Senát, Senát od roku 2010, kdy je teda středolevicový, odmítal panu bývalému prezidentovi Klausovi návrhy, ale pokud se nepletu, tak byly pouze dvě jména, dvě jména.
Že Senát je od r. 2010 "středolevicový", chápeme pouze tak, že v něm senátoři navržení ČSSD mají většinu. Potvrdit to můžeme ze souhrnných výsledků senátních voleb v r. 2010 (Lidovky.cz) a 2012 (Aktuálně.cz).
Kolik kandidátů na pozici ústavního soudce Senát projednal, zjistíme vyhledáním v databázi senátních tisků. Pro funkční období 2010-2012 a 2012-2014 najdeme až do nástupu prezidenta Zemana opravdu pouze dva návrhy, a to Jana Sváčka a Zdeňka Koudelky. Oba byli v tajném hlasování odmítnuti.
