Už několik týdnů zní z ODS, že sociální demokracie chce utlumit proces digitalizace. Má se vyvolat dojem, že nás děsí, co se v útrobách svazků skrývá, nebo tím plníme nějakou podmínku povolební spolupráce s komunisty.
Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme na základě dohledaného prohlášení premiéra a předsedy ODS jako pravdivý.
Petr Nečas vydal 21. března prohlášení, kde skutečně popisuje své obavy o ÚSTR v duchu výroku místopředsedy ČSSD Zaorálka.
Nečas konkrétně uvádí (zdroj - web ODS): "Včerejší rozhodnutí Senátu, kde nebyl zvolen kandidát Poslanecké sněmovny do rady Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Liška, a naopak byl zvolen pouze další kandidát satelitu ČSSD Masarykovy demokratické akademie Jan Bureš, pokládám za další nehoráznou demonstraci síly senátorského klubu ČSSD pod taktovkou Jiřího Dienstbiera.Senát přestává být pojistkou demokracie a stále více se stává prostředkem nadbíhání ČSSD svým komunistickým spojencům. Mám důvodnou obavu, že dalším krokem má být úplná paralyzace Ústavu pro studium totalitních režimů ještě před volbami jako splnění podmínky povolební spolupráce s KSČM. Stále otevřenější příprava na odvolání dosavadního ředitele Daniela Hermana, stejně jako reorganizační plány na převedení digitalizace z Ústavu na Archiv a jejího následného utlumení, což je mimochodem v rozporu se zákonem, jsou toho zřetelnými signály."
Premiérovo prohlášení převzala i média; např. Deník (ČTK) a Český rozhlas. Lubomír Zaorálek tedy popisuje výrok Petra Nečase korektně.
Z dění kolem ÚSTR tak nakonec nejvíc politizací zavání prohlášení ředitele Hermana 26. 3. v Českém rozhlase, že zvažuje nabídku dvou stran a jednoho hnutí, aby vstoupil do politiky.
Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme na základě dohledaného vyjádření ředitele ÚSTR pro Český rozhlas jako pravdivý.
Daniel Herman 26. března 2013 skutečně v rozhovoru pro Český rozhlas (Stalo se dnes) potvrdil, že dostal nabídky od dvou politických stran a nově vznikajícího subjektu na vstup do politiky a nevylučuje, že by některou z nich využil.
Potvrzuje to jak výše přiložený odkaz, tak zvukový záznam pořadu, kdy o svém možném budoucím politickém angažmá mluví Herman v čase 05:30.
.. protože je naprosto zřejmý z tý smlouvy (s Českou spořitelnou o sKartách, pozn.), že nejenom nepojistné dávky, ale i pojistné dávky v budoucnu měly být tímto způsobem vypláceny.
Z kontextu výroku je zřejmé, že Milan Štěch hovoří o stylizaci zmíněného článku, která může vést k domněnce, že přes systém sKaret budou v budoucnosti vypláceny i pojistné dávky.
Podle smlouvy (pdf.) uzavřené s Českou spořitelnou, která je dostupná na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, se do budoucna počítalo s případným rozšířením sKarty o další služby veřejné správy, konkrétně „o možnost použití Karty jako průkazu zdravotního pojištění, pro výplatu důchodů apod“ (sekce 12, odst. 12.1.1 ).
Výplata důchodů spadá mezi pojistné sociální dávky, proto hodnotíme výrok předsedy senátu Milana Štěcha jako pravdivý.
My jsme od začátku jasně hovořili o tom, že ten projekt je špatně připraven. My jsme v tom viděli, že tam je snaha nahrávat jedné finanční instituci.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací získaných z oficiálních pramenů ČSSD a z mediálních výstupů.
Zavedení karet sociálních systémů, tzv. sKaret bylo umožněno přijetím zákona č. 364/2011 (.pdf), kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV, který tuto reformu implementoval. Zmíněný zákon byl přijat 6. 11. 2011.
Již v době do tohoto data ČSSD vyvíjela kroky proti zavedení systému sKaret. Například podala stížnost Úřadu na ochranu hospodářské soutěže dne 23. 9. 2011, o čemž referovaly i zpravodajské servery, např. ceskatelevize.cz, lidovky.cz nebo iDNES.cz.
Během roku 2012 (v červenci) se sKarty začaly reálně distribuovat. V průběhu tohoto roku ČSSD vytrvale projekt sociálních karet kritizovala na svém webu, ale také v médiích, např. tyden.cz, iHNed.cz atd.
Na základě zjištěných informací proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Když si najdete stenozáznam, který je asi rok starý ze Senátu, já jsem hovořil o tom, aby se pan ministr Drábek podíval na prsty náměstka Šišky.
Výrok předsedy Senátu Milana Štěch hodnotíme na základě stenozáznamu jako pravdivý. V zápisu z 28. schůze Senátu, která se uskutečnila 19. 7. 2012, nalezneme tato slova Milana Štecha: " Včera nebo předevčírem jsem četl v Mladé frontě informace o počínání pana náměstka Šišky. Podívejte se na jeho agendu, podívejte se mu na prsty. "
(A z tohoto pohledu bylo velmi dobré, kdyby proběhlo i jednání a rozhodnutí Ústavního soudu), kde je náš návrh skupiny senátorů na zrušení sKaret.
Podle tiskové zprávy ČSSD a informací ČTK byla skutečně předsedou Senátu Milanem Štěchem podána ústavní stížnost (přiloženo její znění), pod níž se podepsalo 51 senátorů Stížností by se mělo dle informací ČTK zabývat celé plénum Ústavního soudu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
(Dneska ráno jsem ho četl, protože jsem se k tomu materiálu dostal až včera v pozdních hodinách.) Není běžně přístupný. (Důvodová zpráva k novému návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí, týkající se sKaret, pozn.)
Důvodová zpráva je běžně přístupná na stránkách Knihovny připravované legislativy (po načtení stránek je nutné kliknout na Hledání, poté doplnit například Předkladatele jako MPSV a po vypsání výsledků hledání je návrh zákona již viditelný, důvodová zpráva je k nalezení v sekci Přílohy). Konkrétně se jedná o Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, a další související zákony, ve vztahu ke kartě sociálních systémů, s číslem jednacím (OVA) 305/13. V rámci výše zmíněných stránek je součástí návrhu zákona i důvodová zpráva. Datum poslední úpravy je sice 8. března, nicméně pokud klikneme na pole "přílohy", je zřejmé, že v knihovně připravované legislativy je dokumene veřejně dostupný již od 28. března.
Počítá se s tím, co je napsáno v bodě devět všeobecných informací k tomuto systému, a tam je zapsáno de facto, když to přečtete, že ty nepojistný dávky jinak ani vyčerpat není možný.
Výrok Milana Štěcha hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt dokument s daným bodem 9), který by potvrdil toto tvrzení.
V rámci ověřování tohoto výroku jsme důkladně prošli webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí, informační stránky sociální reformy, stránky České spořitelny či informační stránky sKarty. Zmíněný text se "všeobecnými informacemi" nepředstavovala ani důvodová zpráva k Návrhu zákona ve vztahu ke kartě sociálních systému (.doc) či Podmínky České spořitelny, a. s., pro vydání a používání sKarty (.pdf).
Jelikož námi tento dokument s daným bodem 9) nebyl nalezen, nemůžeme tvrzení Milana Štěcha označit jako nepravdivé, avšak zároveň nemůžeme potvrdit ani jeho pravdivost.
Za těch sedm let nezvýšení minimální mzdy za vlády pravice jsme se dostali pod úroveň všech okolních zemí. Dokonce pod úroveň Turecka.
K zatím poslednímu mírnému zvýšení minimální mzdy došlo na základě Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ze dne 6. prosince 2006, které vstoupilo v platnost od 1. ledna 2007. Již sedmým rokem tedy minimální mzda činí 8 000 Kč.
Podle přehledu Eurostatu (.pdf) aktualizovaného 19. 2. 2013 je česká minimální mzda na 16. místě mezi zeměmi EU, vyšší je jak v sousedním Slovensku či Polsku, tak i ve zmiňovaném Turecku, a to jak v nominálních cenách (strana 1), tak i při přepočtu na paritu kupních sil (strana 2).
Při srovnání se sousedními státy však musíme vynechat Rakousko a Německo, které patří mezi 7 evropských zemí, kde institut minimální mzdy není zaveden. Například v Německu je minimální mzda definovaná pouze pro některá odvětví a obvykle závisí na kolektivních smlouvách.
I přesto však výrok hodnotíme jako pravdivý.
U nás produktivita práce i v tomto ekonomicky těžkým období roste rychleji, než rostou reálné mzdy.
Dle dat z ČSÚ a Eurostat je daný výrok pravdivý jen zčásti.
Senátor Štěch mluví o reálné mzdě, tedy o od inflace očištěné hodnotě průměrné mzdy, a o produktivitě práce, tedy o ekonomickém produktu zpravidla přepočítanému na odpracovanou hodinu. Pro ověření výroku tedy uvádíme údaje o reálných mzdách, které čtvrtletně zveřejňuje ČSÚ (s výjimkou roku 2007, kde jsou k dispozici pouze data za 3. čtvrtletí, pracujeme vždy s hodnotami za 4. kvartál) a údaje o produktivitě, zveřejňované agenturou Eurostat.
meziroční změna (%) v: 2007 2008 2009 2010 2011 2012 produktivitě práce 4,8 0,0 -1,5 1,6 0,8 0,0 reálné mzdě 5,0 3,4 4,8 -1,2 -0,4 0,9
Jak je vidět, senátorovo tvrzení o růstu mezd a produktitivy platí pouze pro některé roky a není tedy zcela pravdivé. Ještě v r. 2009, kdy na ČR dopadla světová recese (více např. ČT), reálné mzdy meziročně vzrostly více než produktivita, stejně jako v r. 2012.
