SOCDEM

Podle dohledaných informací hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera o odkládání účinnosti služebního zákona jako pravdivý.

Jedná se o zákon č. 218/2002 o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) ze dne 26. dubna 2002.

Podle Transparency International(.pdf, strana 12)"uvedená norma ovšem do dnešního dne nenabyla plně účinnosti a vztah státních zaměstnanců a státu se nadále řídí zákoníkem práce. Česká republiky je tak de facto jedinou zemí EU, která nemá postavení státních úředníků upraveno zvláštním zákonem."

Podle Aktuálně.cz byla účinnost služebního zákona, který byl přijat již za Zemanovy vlády, odsunuta za Špidlovy vlády v roce 2003. Dále byla účinnost posunuta za vlády Mirka Topolánka a to na dvakrát - poprvé na roky 2009 - 2011, poté znovu až na léta 2014 - 2015. Současná vláda Petra Nečase odložila účinnost služebního zákona na léta 2017 - 2018.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože platná energetická koncepce existuje a od roku 2004 prošla několika aktualizacemi.

Aktuálně platná je Státní energetická koncepce ČR 2004. Od té doby MPO ČR připravilo několik aktualizací, konkrétně v říjnu 2009 (.pdf) a v únoru 2010 (ke stažení dole) podle platné legislativy.

Revize koncepce je zákonem stanovena v § 3 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, kde najdeme, že "naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo (průmyslu - pozn.) nejméně jedenkrát za 5 let a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu." Není tedy třeba koncepci měnit, zákon zadává jen vyhodnocení a informování vlády.

V současnosti je projednávána nová Státní energetická koncepce do roku 2040. Dosud zveřejněné aktuální znění lze najít v souboru Státní energetická koncepce ČR srpen 2012.

Výrok Milana Urbana hodnotíme jako neověřitelný, a to kvůli nedostatku veřejně dostupných informací.

Je sice pravdou, že pro rok 2013 několik významných dodavatelů elektrické energie zlevnilo cenu silové elektřiny (např. ČEZ o 5 %), nicméně se nám nepodařilo zjistit celkový průměrný pokles ceny.

Vycházíme ze zatím poslední Zprávy o inflaci ČNB (.xls), která byla schválena bankovní radou dne 14. února 2013 a obsahuje informace dostupné k 25. lednu 2013.

Na řádku 10 najdeme Výdaje na konečnou spotřebu domácností. V roce 2012 (údaje za 4. čtvrtletí 2012 ještě nejsou konečné, proto se jedná zatím jen o predikci) činil meziroční pokles vůči roku 2011 2,9% (sloupec L). Až do roku 2011 však tato spotřeba v absolutních číslech meziročně rostla, jak dokazuje i Statistika rodinných účtů ČSÚ (.pdf) za období 2006-2011.

Protože pokles spotřeby domácností činil 2,9%, nikoliv 5%, výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý podle dohledaných informací z Informačního systému statistiky a reportingu.

O podílů průmyslu na HDP tyto stránky uvádějí, že se podíl průmyslu dlouhodobě pohybuje mezi 28-31%. Pro úplnost však uvádíme také údaj ze stránek CIA WorldFactbook (anglicky v sekci Economy, GDP - composition by sector), kde je pro změnu uveden podíl 39,6%. Do tohoto údaje je zahrnuta těžba, zpracovávání, produkce energie a stavebnictví. Nicméně vzhledem k tomu, že existuje dostupný zdroj potvrzující slova Milana Urbana, hodnotíme výrok jako pravdivý.

K analýze tohoto výroku využijeme data veřejně dostupného projektu Gapminder (a. j.), který se snaží zachytit nejdůležitější globální trendy a poskytuje uživateli možnost vytvářet vlastní grafy.

Životní úroveň je většinou posuzována pomocí Indexu lidského rozvoje (tzv. Human Development Index), který zohledňuje naději dožití v daném státě, a dále úroveň vzdělání a příjmů. Použijeme tedy tento index.

Z grafu (a. j.), který vyjadřuje vztah Indexu lidského rozvoje a spotřeby elektrické energie na osobu, vyplývá, že od určité hranice roste ve světě s růstem indexu také spotřeba elektrické energie. Pomocí tlačítka "Play" lze sledovat, jak se vztah těchto dvou veličin vyvíjel od roku 1980. Na závěr pouze doplňujeme, že jde o korelaci dvou proměnných a není prokázáno, zda jde o příčinný vztah.

Na základě těchto veřejně dostupných statistických dat hodnotíme výrok Milana Urbana jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož vláda skutečně narazila u některých operačních programů na problémy s čerpáním finančních prostředků.

Na tento fakt dokonce upozornil sám premiér Nečas již v březnu roku 2012, kdy konstatoval, že Česká republika má vážné problémy s čerpáním financí z operačních programů v EU. Nejvíce problematické pak měly být následující tři operační programy:

Operační program pro životní prostředí Operační program pro vzdělání a konkurenceschopnost Operační program pro výzkum a vzdělání pro inovace

Toto tvrzení potvrzují také údaje uvedené v měsíční monitorovací zprávě (pdf.) Ministerstva pro místní rozvoj k 4. 1. 2013:

Celková alokace 2007 - 2013: 784,2 mld. Kč certifikované = vyčerpané prostředky: 233,9 mld. Kč (29,8%)

Výrok Bohuslava Sobotky je hodnocen na základě dohledaných informací o nezaměstnanosti v jednotlivých okresech hodnocen jako pravdivý.

Rok/Okres20092012Hodonín/Bruntál (v roce 2009 a 2012 byl 1 z těchto okresů mezi třemi nejvíce zasaženými nezaměstaností)15,9%18%Jeseník16,9%16,4%Most16,4%16%Praha-východ3,4%3,6%Praha-západ4,0%4,4%Mladá Boleslav4,7%5,1% Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší nezaměstnaností (srovnání v letech 2009 a 2012 mezi 3 okresy nejvíce a nejméně zasaženými nezaměstnaností) 13,5%14,4%

Přehled míry nezaměstnanosti podle okresů k 31.12.2012 (.xlsx) podle dat MPSV skutečně vykazuje značené rozdíly mezi jednotlivými okresy. K okresům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti patří tradičně Bruntál (18,0%), Jeseník (16,4%) nebo Most (16,0%). Naopak nejnižší nezaměstnanost vykazuje Praha-východ (3,6%), Praha-západ (4,4%), Mladá Boleslav (5,1%). Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou je 14,4 procentních bodů.

Abychom ukázali, jestli rozdíly rostou, porovnáme aktuální stav s daty ke konci roku 2009 (.xls), kdy byla nejvyšší nezaměstnanost vykázána v okresech Jeseník (16,9%), Most (16,4%) a Hodonín (15,9%), nejnižší pak opět Praha-východ (3,4%), Praha-západ (4,0%) a Mladá Boleslav (4,7%), rozdíl 13,5 procentního bodu.

Dá se tedy říci, že nerovnost mezi regiony se zvyšuje.

Pro srovnání jsme nevyužili poslední dostupná čísla za leden 2013, protože MPSV kvůli změně metodiky již neuvádí ukazatel Míra nezaměstnanosti jako dosud, ale tzv. Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu. Jednotlivé ukazatele se můžou poměrně značně lišit, viz například údaje za Bruntál ke konci roku 2012, kdy rozdíl činí 4,9 procentního bodu.

Podle portálu finance.cz má Česká republika "jako malá otevřená ekonomika jeden z nejvyšších podílů exportu na HDP z celé EU, v loňském roce dosahoval téměř 80 procent."

Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Sobotkovým slovům odpovídají statistiky OECD i mediální zdroje.

Na základě statistik OECD (data pracují se změnou k předchozímu čtvrtletí) jsme skutečně v nejdelší recesi od 4 čtvrtletí trvající krize roku 1997 (počítáme-li i poslední čtvrtletí roku 1997, kdy ekonomika vykazovala nulový růst). Současná ekonomika je v poklesu rovněž 4. čtvrtletí za sebou, ovšem podle řady mediálních zdrojů (např. Idnes, ČT nebo Novinky) se ve skutečnosti jedná už o pokles 5 kvartálů v řadě, tj. nejdéle v historii ČR. Česko bylo v jeho novodobé historii v recesi podle OECD ještě během 3. kvartálů roku 2008/2009.

Podle jiné metodiky, se kterou pracuje např. ČSÚ (.xls, sezónně očištěná data), která počítá se změnou ke stejnému období předchozího roku, byla ovšem nejdelší historickou recesí právě ta roku 1997, kdy se hospodářství propadalo 5 čtvrtletí v řadě (od 2. kvartálu roku 1997 do 2. kvartálu 1998).

Krize roku 2012 prozatím trvá i s odhadem OECD ohledně posledního kvartálu (ČSÚ ještě data za toto období nezveřejnil) prozatím 4 čtvrtletí. Stejně dlouhá pak byla i recese v roce 2009 (která dokonce při započtení nulového růstu v posledním kvartálu roku 2008 trvala 5 čtvrtletí).

Výrok předsedy Sobotky tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož jeden ze zdrojů potvrzuje jeho slova. Je ovšem třeba mít na paměti, že na základě jiné metodiky se můžeme dobrat k jiným závěrům.