SOCDEM

Sazbu daně z příjmu u nás stanoví zákon č. 586/1992 o daních z příjmů.

Ten rozlišuje mezi daní z příjmu fyzických a právnických osob. Jednotná sazba 15% skutečně existuje, vztahuje se ale pouze na daň z příjmu fyzických osob (§ 16).

Daň z příjmu právnických osob je upravena v § 21 tohoto zákona, který stanoví, že výše daně z příjmu právnických osob činí 19%. Nižší sazbou (15%) se zdaňují příjmy investičních, podílových a zahraničních fondů. Penzijní fondy a instituce penzijního pojištění daní své příjmy sazbou 5%.

Vzhledem k tomu, že Jeroným Tejc mluví o dani z příjmu fyzických osob, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Tato výše dluhu přibližně odpovídá údajům Minstersva financí a Českého statistického úřadu byla vyšší.

Protože existuje několik způsobů výpočtu "dluhu", v hodnocení výroku jsme především zjištovali, zda s použitím některého lze dojít ke stejným hodnotám, jako poslanec Tejc. Za "šest let pravicových vlád" pak postačí roky 2006-2011 (za rok 2012 dluhová statistika není úplná, tudíž ani přesná).

Např. údaje Eurostatu (zde převzaty Českou Spořitelnou) ukazují odlišné hodnoty státního dluhu, tj. nárůst z 28,3 % na 41,2 % HDP v letech 2006-2011, zatímco statistika OECD (zahrnující zjevně i dluhy jiné než státní) dokonce z 33,9 % na 46,6 % v letech 2006-2010.

Pokud bychom však vycházeli z výše státního dluhu zveřejněné Ministerstvem financí a porovnávali je s HDP, jak jej počítá Český statistický úřad, získali bychom pro rok 2006 číslo 23,9 % a pro rok 2011 39,0 %. Poslancových 25 % a 40 % je téměř na procentní bod odpovídající hodnota, odsud tedy lze výrok uznat za pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě informací Eurostatu.

Podle statistik růstu HDP Eurostat má Česká republika (-0,7%) až 8. nejhorší růst na rok 2012 HDP mezi EU27. Horší růst je očekáván ve Maďarsku(-1,2%), Slovinsku(-0,8%), Portugalsku(-2,3%), Holandsku(-1,0%), Itálii(-1,4%), Řecku(-6,5%) a Kypru(-1,5%). Data představují procentní změnu prvního kvartálu 2012 vůči prvnímu kvartálu 2011. Data z druhého kvartálu jsme nepoužili z důvodu absence údajů u některých zemí. Z prvního kvartálu letošního roku jsou tedy nejaktuálnější úplné informace.

Výrok Jeronýma Tejce je hodnocen jako zavádějící, neboť levice sice skutečně prosazovala rušení stropů v čase po jejich zavedení, nicméně nešlo o dobu 6 let, protože tak dlouho nejsou ani zavedeny.

Tzv. stropy na zdravotní pojištění byly zavedeny k 1. lednu 2008, tedy za vlády Mirka Topolánka, což není poslancem Tejcem zmíněných 6 let, ale zhruba roků 5.

Levicové strany v Poslanecké sněmovně od té doby velmi kritizují toto opatření, samy navrhovaly několikrát jejich zrušení. Např. v dubnu 2009 či v únoru 2012 (oba návrhy pocházely z dílny poslanců KSČM, ty zastupovala Soňa Marková).

Byť levice skutečně navrhuje v posledních letech rušení stropů na zdravotní pojištění, nejde o dobu 6 let, neboť tak dlouho ani nejsou zavedeny. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.

Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákony související se zavedením karty sociálních systémů byl přijat dne 25. října 2012. Pro návrh hlasovalo 40 senátorů, 8 se zdrželo, 33 nebylo přítomno. Schválený návrh tak putuje do standardního legislativního procesu, kde o něm bude rozhodovat Poslanecká sněmovna. Výrok předsedy Senátu je tudíž pravdivý.

Nepodařilo se nám dohledat k 29. říjnu 2012 předsedou Senátu zmíněný návrh, tudíž nelze ani posoudit, zda bude projednáván na příští řádné schůzi Senátu. Legislativa je v tuto chvíli pravděpodobně připravována, nicméně pro absenci veřejně dostupného zdroje o ní je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Výrok Milana Štecha jsme na základě informací uvedených ve smlouvě mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou spořitelnou vyhodnotili jako pravdivý. Plné znění smlouvy (.pdf) je dostupné na webu ministerstva. Ve smlouvě se na straně 21 v odstavci 12.1.7 uvádí: " Ministerstvo se zavazuje nevyvíjet žádnou činnost, která by mohla vést k provádění výplaty Dávek prostřednictvím Systému administrace dávek v rozsahu menším než 98 % objemu vyplácených Dávek."

Podle statistiky vydané Ministerstvem práce a sociálních věcí, bylo ke dni 31.března 2012 v ČR cca 2,87 mil. důchodců vč. poběratelů důchodu invalidního a pozůstalostního. Již tento počet odpovídá senátorově "někam ke třem milionům". Krom toho by mezi "zákazníky" České spořitelny měli patřit i příjemci dávek v hmotné nouzi aj., byť z výroku není zřejmé, že je senátor Štěch do zmíněných tří milionů počítá.

Nečasova vláda uvažovala o otevřené věkové hranici pro odchod do penze a současná podoba důchodové reformy je skutečně založena mj. na principu, který nepočítá s věkovým stropem: "U pojištěnců narozených po roce 1977 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977." Jde skutečně o unikát, alespoň ve srovnání (ang.) se státy EU, kde sice také dochází ke zvyšování věku pro odchod do důchodu, ale pouze v maximálních hodnotách. Výjimkou je Francie, která v roce 2010 zvýšila věkovou hranici, po dvou letech ji však opět snížila. Věk pro odchod do penze lze spočítat zde.

Výrok Milana Štěch hodnotíme na základě nalezených informací jako pravdivý. ČNB v tiskové zprávě ze dne 27. září na svých webových stránkách oznamuje, že: " Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání rozhodla snížit dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 25 bazických bodů na rekordní minimum 0,25 %. Lombardní sazba byla snížena o 75 bazických bodů na 0,75 %. Diskontní sazba byla snížena o 15 bazických bodů na 0,10 %.Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 1. 10. 2012. "

Tabulku s hodnotami jednotlivých sazeb zveřejnil i portál finance.cz. I z této tabulky je patrné, že úrokové sazby od roku 2001 klesají.

Tabulku, která odhaluje vývoj dvoutýdenní repo sazby od roku 1995 můžete nalézt i na stránkách ČNB.

O snížení sazeb na rekordní minimum informují i české zpravodajské servery e15.cz, idnes.cz a novinky.cz.