"Vzhledem k tomu, že čerpáme rychlostí asi 3 miliardy za měsíc."
Na základě informací ze stránky Strukturalni-fondy.cz musíme výrok Lubomíra Zaorálka hodnotit jako nepravdivý.
Dle přehledů čerpání (rozcestník pro zprávy) pro jednotlivé měsíce v roce 2011 a 2012 dosahovaly dotace v průměru 8,45 mld. Kč měsíčně. Pro srovnání se v roce 2009 od měsíce března do října toto číslo pohybovalo okolo částky 7,63 mld. Kč za měsíc. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.
"Protože máme nefunkční systém kontroly, přicházíme o desítky miliard."
Výrok hodnotíme jako pravdivý. V současnosti je proplácení peněz z evropských fondů u několika operačních programů pozastaveno a Česká republika tak tyto peníze nedostává. Nejedná se však o konečný stav a obnovení jejich financování závisí na přijetí nápravných opatření vládou ČR.
Evropská komise rozhodla (.pdf, str. 36) pozastavit proplácení žádostí o platbu u části operačních programů, a to z důvodu zjištění nedostatků ve fungování českých řídicích a kontrolních systémů v čerpání evropských fondů. Skutečně je tedy hlavním problémem špatné fungování systému kontroly, jak uvádí poslanec Zaorálek. Obnovení proplácení závisí na plnění akčního plánu, který Česká republika s Komisí uzavřela. Cílem tohoto plánu je odstranění problémů se správou a kontrolou toku peněz. Pokud se vládě podaří chyby napravit, bude čerpání peněz obnoveno, a ke ztrátám tudíž nedojde. O osudu evropských dotací pro ČR by mělo být jasno do konce července. (zdroj ČT24)
"Klíčovou politickou odpovědnost za celou situaci ovšem má především ministr financí Miroslav Kalousek. Ministerstvo přímo garantuje úroveň kontroly nad čerpáním evropských peněz."
Ministerstvo financí prostřednictvím svého odboru (auditního orgánu) kontroluje průběh a stav čerpání dotací z evropských fondů. Miroslav Kalousek jako nejvyšší představitel MF je poté politicky zodpovědný za správnou funkčnost čerpání. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Podle oficiálních stránek zřízených Ministerstvem pro místní rozvoj a Národním orgánem pro koordinaci Fondy Evropské Unie je "připraveností řídicího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídicích a kontrolních systémů operačních programů, metodickým vedením všech auditních subjektů zapojených do realizace operačních programů a dalšími úkoly souvisejícími s auditem v České republice opět pověřen jediný subjekt, a to odbor Auditní orgán."
Ten spadá pod ministerstvo financí jako odbor 52. Podle samotného ministerstva "Zajišťuje výkon auditů na všech úrovních realizace operačních programů spolufinancovaných z finančních prostředků EU, ověřuje účinnost systémů finančního řízení a kontroly u všech subjektů implementace a na vzorku operací vykázané výdaje finančních prostředků EU a veřejných prostředků. Plní úkoly v návaznosti na vypracovaná prohlášení při ukončení pomoci poskytnuté ze strukturálních fondů a při uzavírání projektů."
Pozice Miroslava Kalouska jako nejvyššího nadřízeného všem ředitelům jednotlivých odborů jej poté předurčuje k převzetí politické zodpovědnosti za jejich činnost, a tím i za problematiku čerpání financí z evropských fondů.
V kauze Davida Ratha bylo podáno trestní oznámení, na to trestní oznámení se reagovalo masivním nasazením odposlechů, to konkrétně prostorových v domech, reagovalo se masivním sledováním a dokumentaci té situace, což je jistě v pořádku, nechali dokonce pokračovat ty konkrétní osoby v páchání trestné činnosti, aniž by tomu zabránili.
Trestní oznámení bylo na Davida Ratha a jeho spolupracovníky podáno dne 4. listopadu 2011. Kauzu měl údaje oznámit bývalý policista. Policie poté dostala povolení k odposlechům a sledování pro účely vyšetřování machinací Ratha v souvislosti s rekonstrukcí zámku Buštěhrad.
Podezřelí byli po několika měsíčním vyšetřování obviněni z poškození zájmů EU, podplácení, přijetí úplatku a sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky. Konkrétně David Rath byl zadržen 14. 5. 2012 se sedmimilionovým úplatkem v ruce. Zahájit trestní stíhání poslance umožňuje Ústava ČR v případě, že byl zadržen při páchání trestného činu či těsně poté, což byl případ Davida Ratha.
Jeho zatčení souvisí s předraženými nákupy v Centru akutní medicíny v Kladně a podvody s eurodotacemi při rekonstrukci zámku v Buštěhradě. Rath poté rezignoval jak na funkci hejtmana, tak na členství v ČSSD.
Části odposlechů poté zveřejnili například někteří členové Mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny.
Zatímco v kauze ProMoPro, kde nešlo o desítky milionů, ale kde se ta zakázka nadhodnotila o více než 370 milionů, tak nejenže pan Vondra není obviněn, to už je na policii, tak ale nebylo povolena ani domovní prohlídka, přestože to bylo v několika případech žádáno ani nebyl nikdo vzat do vazby, přestože o to bylo několikrát žádáno.
Na základě tiskové zprávy Policie ČR hodnotíme výrok poslance Tejce jako pravdivý.
Kauza ProMoPro byla v médiích intenzivně reflektována. Policie ČR vydala 11. 4. 2012 tiskovou zprávu týkající se daného případu, tedy zakázky evropského předsednictví na zajištění audiovizuálního vybavení, provozování audiovizuálních celků a poskytnutí souvisejících služeb potřebných pro zajištění akcí konaných v rámci předsednictví ČR v Radě EU. Dle této zprávy byla suma, kterou vyplatil stát, předražena o cca 388 milionů korun. Policie tak zahájila trestní stíhání s deseti osobami, Alexandr Vondra však opravdu obviněn nebyl, neboť se nepodařilo najít důkazy, že by ministr přímo zakázku ovlivňoval.
Dle vyjádření mluvčí pražského vrchního státního zastupitelství a mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 opravdu nebylo povoleno vzetí do vazby ani domovní prohlídky. Mluvčí protikorupčního útvaru Jaroslav Ibehej navíc zdůraznil, že podnětů z jejich strany bylo více: "(...) Dávali celkem sedm podnětů k vzetí do vazby, devatenáct návrhů na domovní prohlídky nebo na prohlídky nebytových prostor, ani v jednom případě to však nebylo akceptováno."
Dvakrát byl odmítnut návrh sociální demokracie na majetková přiznání.
Výrok poslance Tejce je pravdivý, neboť na základě dohledatelných informací z Poslanecké sněmovny je zřejmé, že ČSSD skutečně návrh již dvakrát předkládala a byl v obou případech zamítnut.
8. září 2010 byl předložen do Poslanecké sněmovny návrh zákona ČSSD (B. Sobotky, J. Tejce a dalších) o přiznání k registrovanému majetku. Byl však sněmovnou odmítnut již v 1. čtení během 14. schůze dne 16. března 2011.
8. září 2011 předložila skupina poslanců ČSSD návrh zákona o přiznání k registrovanému majetku, tedy tzv. majetková přiznání. V rámci jednání Poslanecké sněmovny byl během 1. čtení (konkrétně 9. prosince 2011) hlasováním zamítnut.
Výrok poslance Tejce je pravdivý, neboť ČSSD předkládala v tomto volebním období návrh na zavedení majetkových přiznání již dvakrát a skutečně byl v obou případech sněmovnou zamítnut.
Stejně tak dvakrát byl odmítnut v tomto období, nevím, jestli jednou nebo dvakrát, ale už v minulém období jsme předkládali zákon, který měl zakázat anonymní akcie, které jsou tady zneužívány a využívány.
V minulém volebním období byl návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele předložen mj. poslanci ČSSD jednou, v tomto volebním období také jednou. Šlo o tyto případy:
25. února 2010, na 73. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v minulém volebním období, byl projednáván Návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele, jenž předložila skupina poslanců (B. Sobotka, J. Tejc z ČSSD a O. Liška ze Strany zelených). Na této schůzi proběhlo první čtení návrhu a tento byl doporučen k projednání Ústavně právnímu výboru a Rozpočtovému výboru. Zde proces projednávání skončil.
10.prosince 2010, na 9. schůzi Poslanecké sněmovny v tomto volebním období, byl projednáván Návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele, který předložila skupina poslanců za ČSSD a poslanec za KSČM Jiří Dolejš. Na této schůzi sněmovna hlasy ODS, TOP 09 a VV návrh zamítla.
S ohledem na tyto informace hodnotíme výrok jako pravdivý.
Byl několikrát odložen (zákon o úřednících ve veřejné správě, pozn.). My jsme hlasovali proti odložení té účinnosti. Teď na konci minulého roku už mohl teď od 1. 1. platit. Vláda s tím nesouhlasila s tím zněním, nicméně zatím nebyl předložen ten návrh, který by mohl být hlasován.
Výrok poslance Tejce hodnotíme jako pravdivý, neboť ČSSD opravdu hlasovala při poslední snaze o odložení služebního zákona, jehož účinnost měla nastat k 1. 1. 2012, proti. V minulosti však odklad tohoto zákona svými hlasy několikrát podpořila.
Proces schvalování vládního návrhu tzv. služebního zákona (zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech) s účinností od 1. 1. 2004 je popsán zde.
Jeho účinnost však byla několikrát odložena:
- r. 2003 – Zákon odložen hlasy ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU na 1.1.2005,
- r. 2004 – Zákon odložen hlasy ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a US-DEU na 1.1.2007,
- r. 2006 – Zákon odložen hlasy ČSSD, ODS, KSČM a některými poslanci KDU-ČSL na 1.1.2009,
- r. 2008 – Zákon odložen na 1.1.2012 (nehlasovalo se elektronicky, a tedy není dostupný záznam),
- r. 2011 - Zákon odložen hlasy ODS, TOP 09 a VV na 1.1.2015.
(Odpovědnost úředníka je: , pozn.) Čtyř a půl násobek (platu, pozn.) podle Zákoníku práce, nebo pokud je prokázán skutečně úmysl a škoda, tak je to 100 %.
Výrok hodnotíme jako pravdivý neboť odpovídá § 257 zákoníku práce. Níže uvádíme konkrétní výňatek ze zákoníku práce (.pdf), ve kterém je uvedeno následující:
"Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. (odstavec 2) Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého zisku." (odstavec 3)
S ohledem na výše uvedené skutečnosti tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ještě v roce 2004 jsme měli 47 tisíc policistů, a teď máme ani ne 39 tisíc.
Výrok poslance Tejce je pravdivý, neboť přesně uvádí počty policistů v obou jím zmíněných obdobích.
České noviny (7. listopadu 2011) přinesly zprávu ČTK, která se odvolává na Policejní prezidium a nabízí přehled vývoje počtu policistů v České republice od roku 2004. Ukazuje se, že v roce 2004 byl počet policistů na úrovni 46 819, což odpovídá počtu, který uvádí poslanec Tejc. Zpráva serveru aktualne.cz z 22. února letošního roku pak uvádí, že policejní prezident oznámil, že početní stav v Policii ČR dosahuje úrovně 38 900 policistů, což odpovídá také popisu poslance Tejce. Jeho výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v obou případech správně uvádí počty příslušníků Policie ČR.
