SOCDEM

V minulém volebním období byl návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele předložen mj. poslanci ČSSD jednou, v tomto volebním období také jednou. Šlo o tyto případy:

25. února 2010, na 73. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v minulém volebním období, byl projednáván Návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele, jenž předložila skupina poslanců (B. Sobotka, J. Tejc z ČSSD a O. Liška ze Strany zelených). Na této schůzi proběhlo první čtení návrhu a tento byl doporučen k projednání Ústavně právnímu výboru a Rozpočtovému výboru. Zde proces projednávání skončil.

10.prosince 2010, na 9. schůzi Poslanecké sněmovny v tomto volebním období, byl projednáván Návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele, který předložila skupina poslanců za ČSSD a poslanec za KSČM Jiří Dolejš. Na této schůzi sněmovna hlasy ODS, TOP 09 a VV návrh zamítla.

S ohledem na tyto informace hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok poslance Tejce hodnotíme jako pravdivý, neboť ČSSD opravdu hlasovala při poslední snaze o odložení služebního zákona, jehož účinnost měla nastat k 1. 1. 2012, proti. V minulosti však odklad tohoto zákona svými hlasy několikrát podpořila.

Proces schvalování vládního návrhu tzv. služebního zákona (zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech) s účinností od 1. 1. 2004 je popsán zde.

Jeho účinnost však byla několikrát odložena:

- r. 2003 – Zákon odložen hlasy ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU na 1.1.2005,

- r. 2004 – Zákon odložen hlasy ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a US-DEU na 1.1.2007,

- r. 2006 – Zákon odložen hlasy ČSSD, ODS, KSČM a některými poslanci KDU-ČSL na 1.1.2009,

- r. 2008 – Zákon odložen na 1.1.2012 (nehlasovalo se elektronicky, a tedy není dostupný záznam),

- r. 2011 - Zákon odložen hlasy ODS, TOP 09 a VV na 1.1.2015.

Výrok hodnotíme jako pravdivý neboť odpovídá § 257 zákoníku práce. Níže uvádíme konkrétní výňatek ze zákoníku práce (.pdf), ve kterém je uvedeno následující:

"Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. (odstavec 2) Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého zisku." (odstavec 3)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok poslance Tejce je pravdivý, neboť přesně uvádí počty policistů v obou jím zmíněných obdobích.

České noviny (7. listopadu 2011) přinesly zprávu ČTK, která se odvolává na Policejní prezidium a nabízí přehled vývoje počtu policistů v České republice od roku 2004. Ukazuje se, že v roce 2004 byl počet policistů na úrovni 46 819, což odpovídá počtu, který uvádí poslanec Tejc. Zpráva serveru aktualne.cz z 22. února letošního roku pak uvádí, že policejní prezident oznámil, že početní stav v Policii ČR dosahuje úrovně 38 900 policistů, což odpovídá také popisu poslance Tejce. Jeho výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v obou případech správně uvádí počty příslušníků Policie ČR.

Richard Dolejš (poslanec ČSSD) dle aktuálních dostupných veřejných informací není obviněn z žádného trestného činu, ať již v souvislosti se skandálem Davida Ratha či v jiném případě.

Seznam doposud známých obviněných v kauze bývalého středočeského hejtmana tvoří: David Rath - bývalý hejtman, poslanec; Kateřina Pancová - ředitelka kladenské nemocnice; Petr Kott - exposlanec; Jan Drážďanský - ředitel společnosti Konstruktiva Branko; Tomáš Mladý - obchodní ředitel společnosti Konstruktiva Branko; Ivana Salačová - ředitelka a jednatelka společnosti FISA a Lucia Novanská - členka představenstva společnosti ML Compet. Jméno posledního osmého (donedávna neznámého) obviněného je Martin Jireš - Předseda představenstva firmy PURO-KLIMA.

V současné době sice Richard Dolejš členem zastupitelstva Středočeského kraje za ČSSD, a tedy ani členem rady není (seznam současných členů je dostupný zde), v seznamech členů zastupitelstva Středočeského kraje za funkční období 2000-2004 a 2004-2008 však jeho jméno figuruje. Richard Dolejš také vykonává funkci předsedy krajského výkoného výboru ČSSD pro Středočeský kraj. Proto hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako nepravdivý.

Pro doplnění kontextu výroku pouze doplňujeme, že v současné době je Richard Dolejš členem zastupitelstva ve středočeské obci Zdice, a také poslancem ČSSD Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Poslanecký mandát mu byl svěřen také ve volebním období 2006-2010.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě brífinku, který proběhl 24. 4. 2012 po jednání Komise pro kontrolu BIS a v rámci něhož Richard Dolejš uvedl, že se bude dále zabývat otázkou úniku odposlechů mezi Bémem a Janouškem. V souvislosti s tím zaslal otázky jak řediteli BIS, tak předsedovi vlády Petru Nečasovi. Reakce BIS na tyto otázky však spadají do kategorie důvěrné, a proto nejsou uveřejněné. Pro orientaci uvádíme rámcové otázky, které byly zaslány řediteli BIS a premiérovi.

Otázky, které byly určeny pro ředitele BIS: Zda-li BIS monitorovala a odposlouchávala politické a lobistické kruhy kolem Janouška a jeho případné propojení s veřejnou správu. Dále se tázali, zda BIS předala zprávy o této kauze premiérovi( Nečasovi i Topolánkovi), prezidentovi a orgánům činném v trestném řízení.

Otázky, které byly určeny pro předsedu vlády: Zda BIS předala členům vlády výsledky svého pozorování z kauzy Janoušek a případně, jak s nimi vláda naložila. Rovněž se tázal, zda byl premiér v přímém kontaktu s Janouškem.

Richard Dolejš také uvádí, že je jeho cílem odtajnit jednak samotné materiály, které BIS v kauze Janoušek získala a jednak také materiály, jenž byly předány předsedovi vlády. V souvislosti s tím potom vyzval předsedu vlády, aby podnikl patřičná opatření a apeloval na ředitele BIS.

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

O komisi pro dohled nad BIS a vyzvání Petra Nečase a Mirka Topolánka poslancem ČSSD Dolejšem bylo napsáno mnoho. Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Kontrola, kterou má na mysli Bohuslav Sobotka, je popsána na stránkách BIS. Jeho výrok také potvrzuje např. Český rozhlas, který informoval o chystaném vystoupení obou zmíněných premiérů před komisí. Týden.cz poté přinesl zprávu o neúčasti Petra Nečase, který se omluvil a neúčasti Mirka Topolánka, který vzkázal, že nepřijde. Podobně informoval server lidovky.cz. O možném opomíjení zpravodajských zpráv oběma premiéry psal server idnes.cz.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací uvedených Bohuslavem Sobotkou na tiskové konferenci uskutečněné po zasedání širšího vedení ČSSD. Totožnou informaci uvedla také Česká tisková kancelář, což reflektovala některá česká media, jako například: TÝDEN.cz, vz24.cz, nebo denik.cz.

Nad rámec vyšetřování vyzvalo vedení sociální demokracie k vystoupení ze strany Miroslava Lepila a Johanu Novotnou.

Výrok předsedy strany Sobotky je nepravdivý, neboť mediálně známé kauzy kolem představitelů ČSSD nevedly vždy k rezignaci na veřejné funkce, resp. k odchodu ze strany.

Jedním z příkladů, kdy ČSSD nepostupovala způsobem, jaký zmiňuje předseda strany Sobotka, je případ hejtmana Palase. Na toho padlo podezření, že z nejasných finančních prostředků si postavil hotel. Palas je však i nadále hejtmanem a senátorem. (Nebude v dresu ČSSD obhajovat pozici hejtmana, ale to je z jiného důvodu - privatizace nemocnice v Moravskoslezském kraji).

Další podezřelým členem ČSSD byl pražský zastupitel Miroslav Poche (v listopadu roku 2010), který i přes odhalený skandál s přečerpáním financí z veřejných zdrojů, jenž následně šly ve formě stranických příspěvků do rozpočtu ČSSD, zůstal členem ČSSD a následně získal funkci v dozorčí radě Pražských služeb.

O této skutečnosti informovaly Hospodářské noviny na svém serveru HN dialog, odkaz na článek naleznete zde.
Paradoxem je, že samotný Poche se ke svému nekalému přečerpávání financí sám přiznal redaktorovi HN. Níže uvádíme úryvek z rozhovoru:

"HN: Berete peníze z Pražské energetiky, kterou město vlastní jen nepřímo. Není to jen klička?
MP: Není. Na to je právní analýza. Po zdanění mi zůstává tak milion a sto tisíc. Já si ty peníze samozřejmě nenechávám, to by bylo trapné. Loni jsem rozdal tak osm set tisíc.
HN: A zbylých tři sta tisíc korun vám připadne jako adekvátní odměna za tu funkci?
MP: Když to tam napíšete, tak mě poškodíte. Já vám řeknu off record, že ten zbytek jsou samozřejmě stranické příspěvky. Chtěl jsem vás poprosit, jestli byste to tam nevynechal."

Poche byl následně opět kandidátem pražské ČSSD na zastupitele a v roce 2010 se jím opět stal, stranu tedy neopustil.

Další kauzou, kterou lze zmínit, a která se vymyká hodnocení B. Sobotky, jsou problémy v Pardubické ČSSD (pod vedením poslance ČSSD Váni) - mediální výstup zde.

Na příkladu těchto několika kauz hodnotíme výrok jako nepravdivý.