Bohuslav Sobotka
(Co mě nemile překvapilo byly dvě věci.) Za prvé neúčast v polovině našeho senátorského klubu. Druhé nemilé překvapení byla skutečnost, že ačkoliv na místě bylo přítomno velké množství senátorů z ODS, tak pouze dva z nich hlasovali pro návrh (zrušení doživotní imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců, pozn.).
Na základě výpisu hlasování Senátu (21. schůze, 39. hlasování) ze dne 26. dubna 2012 označujeme výrok za pravdivý.
Na hlasování nebylo 18 senátorů za ČSSD přítomno vůbec a dva se hlasování zdrželi, což lze považovat za polovinu senátorského klubu ČSSD, jehož celkový počet tvoří 41 senátorů. V senátorském klubu Občanské demokratické strany pak při tomto hlasování bylo přítomno 16 senátorů z celkových 24 a opravdu pouze dva podpořili Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, zabývající se zrušením doživotní imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců.
Především já myslím, že není dobře, že jestliže bývalí premiéři nebo současný premiér Nečas a bývalý premiér Topolánek ignorují komisi Poslanecké sněmovny pro dohled nad činností Bezpečnostní informační služby. Tato Poslanecká komise si oba zástupce bývalé a současné vlády pozvala a chtěla vědět, jakým způsobem naložili se zprávami BIS, pokud se ukazuje podle všeho, že BIS informovala o některých lobbistických kontaktech v minulých letech. A jak současný premiér Nečas, tak premiér Topolánek se vyhli tomu, aby vypovídali před touto komisí Poslanecké sněmovny.
O komisi pro dohled nad BIS a vyzvání Petra Nečase a Mirka Topolánka poslancem ČSSD Dolejšem bylo napsáno mnoho. Výrok je pravdivý.
Kontrola, kterou má na mysli Bohuslav Sobotka, je popsána na stránkách BIS. Jeho výrok pak potvrzuje např. Český rozhlas informací o chystaném vystoupení obou zmíněných premiérů před komisí. Týden.cz poté přinesl zprávu o neúčasti Petra Nečase, který se omluvil a neúčasti Mirka Topolánka, který vzkázal, že nepřijde. Podobně informoval server lidovky.cz. O možném opomíjení zpravodajských zpráv oběma premiéry psal server idnes.cz.
My jako sociální demokraté vyzvali k tomu, aby se pokud možno zveřejnila alespoň část těch svazků, které BIS může zveřejnit a které by ukázaly, jaké tedy byly ty lobbistické vazby například kolem pražského magistrátu, ale možná i jinde.
Bohuslav Sobotka pravdivě tvrdí, že strana ČSSD vyzvala k odtajnění části svazků BIS. Došlo k tomu i prostřednictvím mediálních rozhovorů jeho stranických kolegů. V rozhovoru deníku.cz s Richardem Dolejšem, který předsedá sněmovní komisi pro kontrolu činnosti BIS, se tento požadavek objevuje poprvé. Snahu o vysvětlení dění na pražském magistrátu a unikání odposlechů by stejným způsobem řešil i předseda poslaneckého klubu Jeroným Tejc, který toto uvedl v rozhovoru s deníkem Právo.
Máme dnes v České republice tři bezpečnostní služby. Jedna z nich vůbec nepodléhá parlamentní kontrole.
Tři bezpečnostní služby, které má Bohuslav Sobotka na mysli jsou BIS (Bezpečnostně informační služba), ÚZSI (Útvar pro zahraniční styky a informace) a Vojenské zpravodajství. Kontrolu nad zpravodajskými službami stanovují zvláštní zákony.
Pro BIS je zřízen pro tyto účely v rámci Poslanecké sněmovny speciální kontrolní orgán složený ze sedmi poslanců, to stejné platí i v případě Vojenského zpravodajství (pdf.).
Jediný problém představuje ÚZSI, která nemá zákonem stanovenou přímou kontrolu Poslanecké sněmovny. Stanovena je pouze kontrola exekutivní a soudní. Prostřednictvím interpelace ministra vnitra může Poslanecká sněmovna vykonávat zprostředkovanou kontrolu. Samotný ÚZSI, jak má uvedeno na svých stránkách, prý usiluje o prosazení takové zákonné úpravy, která by kontrolu Poslaneckou sněmovnou umožnila.
Výrokem podobného charakteru jsme se zabývali již i v předchozích ověřováních a považujeme jej za pravdivý.
Dana Váhalová
Zahájení důchodové reformy bude pro veřejné finance znamenat, že tři procenta pojistného na důchodové pojištění účastníků tzv. druhého pilíře bude přesměrováno ve prospěch soukromých důchodových fondů. Pro představu jedno procento pojistného reprezentuje dnes 12,5 miliard korun.
Výrok Dany Váhalové je pravdivý, neboť správně pojmenovává nově zaváděné změny v systému penzí a také výši procentního bodu pojistného.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) prezentuje na webu nově zaváděnou důchodovou reformu. V části Vládní návrh důchodové reformy - základní fakta pak konkrétně uvádí: " Obsahem reformy bude mj. možnost dobrovolného fondového penzijního spoření (tzv. opt-out) v podobě vyvedení 3 % sociálního pojištění na soukromé individuální účty občanů ČR vedené u penzijních společností za podmínky další dodatečné vlastní platby minimálně ve výši 2 % ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění." V této části výroku má tak poslankyně Váhalová pravdu, neboť popisuje nově zaváděný systém přesně, což ostatně potvrzuje také tisková zpráva MPSV. Podle statistik Ministerstva financí ČR se v roce 2011 vybralo na pojistném celkem 366,8 mld Kč, z toho na důchody šlo o cca 326 mld. Celková výše odvodů činí 28 %, tudíž 1 procentní bod má výši 13,1 mld. Kč (v případě, že poslankyně myslela celkové pojistné) nebo 11,6 mld Kč (bylo-li myšleno pojistné využité na důchody). Není tak zcela jasné, jakou cifru má poslankyně na mysli, průměr těchto částek však odpovídá hodnotě, kterou popsala ve svém výroku (12,35 mld Kč). Její výrok je tak hodnocen jako pravdivý.
Evropskou politiku současného českého premiéra suše zhodnotila paní Iveta Radičová, když poměrně ostře kritizovala odmítavý postoj České republiky k faktu rozpočtové kázně slovy, že tohle čestný a rovný chlap nedělá.
Radičová podle zpráv médií skutečně použila tato slova.
Zprávu ČTK o tomto prohlášení Radičové citovaly např. iDNES.cz či ČT24. Radičová měla (mezi 1. a 2. březnem letošního roku) reagovat na to, že premiér Nečas spolu s Davidem Cameronem odmítli připojit svůj podpis k tzv. paktu rozpočtové kázně (.pdf). Ten podepsali lídři všech 25 zbývajících zemí EU.
iDNES.cz citovalo Radičovou slovy: "Tohle nedělá čestný a rovný chlap a ženy už vůbec ne", což odpovídá výroku poslankyně Váhalové. Ten proto považujeme za pravdivý.
Adam Rykala
Vláda pravice zvýšila zadlužení České republiky z 28 % HDP v roce 2006 na 41 % HDP v roce 2012.
V roce 2008 se výše státního dluhu pohybovala na úrovni 28 %, v roce letošním je již lehce přes 41 %. Výrok poslance Rykaly je tak pravdivý.
Jiří Petrů
Dle monitorovací zprávy Ministerstva pro místní rozvoj bylo k 4. lednu 2012 zalokovaných 798 miliard korun certifikováno - tedy proplaceno z Fondu Evropské unie do státního rozpočtu České republiky - od roku 2007 do tohoto měsíce 138 miliard korun, což činí pouhých 17,4 % možného čerpání. Ale porovnání monitorovacích zpráv Ministerstva pro místní rozvoj z 5. ledna 2011 a 4. ledna 2012 zjistíme, že za celý rok 2011 bylo proplaceno z Fondu EU do státního rozpočtu České republiky pouhých 49,6 miliardy korun.
Údaje ministerstva pro místní rozvoj potvrzují slova poslance Petrů, proto výrok hodnotíme jako pravdivý.
Dle monitorovací zprávy (.pdf) ministerstva pro místní rozvoj bylo ke 4. lednu 2012 skutečně alokovaných 798 miliard Kč, přičemž certifikované/vyčerpané prostředky činily k tomuto datu 138,7 miliard Kč, což je 17,4 %. Dle monitorovací zprávy (.pdf) k 5. lednu 2011 činila výše certifikovaných prostředků 89,1 miliardy Kč. Porovnáním těchto údajů tedy zjistíme, že během roku 2011 došlo k vyčerpání 49,6 miliard Kč, na základě čehož hodnotíme výrok jako pravdivý.
Nečasově vládě se povedl smutný rekord. Stala se první vládou po listopadu 1989, proti které přišlo na Václavské náměstí demonstrovat více než sto tisíc občanů.
Výrok Bohuslava Sobotky je nepravdivý, neboť podobné demonstrace (co do počtu účastníků odhadovaných organizátory) již proběhly v České republice dvě.
Demonstrace odborů 21. dubna 2012, která se uskutečnila v Praze (nejvýznamnějším místem akce bylo Václavské náměstí) se zúčastnilo podle odhadů organizátorů 120 tisíc lidí (odhad policie 80 - 90 tisíc). Bohuslav Sobotka zmiňuje fakt, že tato demonstrace byla první, na kterou se dostavilo 100 tisíc lidí, a ti demonstrovali proti vládě. Server ceskenoviny.cz však vydal přehled největších odborářských demonstrací, ze kterého je patrné, že podle odhadu organizátorů již obdobná demonstrace (co do rozsahu) proběhla v roce 1997 (odhad pořadatelů až 120 tisíc lidí, odhad policie poloviční).
V době tzv. Opoziční smlouvy nastal také moment, kdy v čase tzv. "Krize v České televizi" demonstrovalo (3. ledna 2001) na Václavském náměstí podle odhadů tehdejších organizátorů 130 tisíc lidí (pořádáno iniciativou Děkujeme, odejděte). Jedním z jejich hlavních požadavků (mimo výzev směřující ke změnám v České televizi) bylo zrušení tzv. Opoziční smlouvy, která fakticky umožňovala fungování vlády Miloše Zemana. Na této zmíněné demonstraci vystoupil za iniciativu Děkujeme, odejděte Igor Chaun a konkrétně vyzval (filmový dokument "Vládneme, nerušit" - čas 43:30) ke zrušení tzv. Opoziční smlouvy, a také k odchodu Miloše Zemana a Václava Klause z politiky, což by zapříčilo konec tehdejší vlády a tudíž lze tuto demonstraci chápat jako protivládní.
Lubomír Zaorálek
Počet lidí se základním vzděláním v Moravskoslezském kraji je, pravda, o 1,9 % vyšší než v kraji Královéhradeckém.
Lubomír Zaorálek v tomto výroku uvádí rozdíl 1,9 %. Předpokládáme, že zde operuje s rozdílem 1,9 procentního bodu a na základě tohoto tvrzení hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Podle zdrojů (.pdf) Českého statistického úřadu z roku 2011 je v Královéhradeckém kraji z celkového počtu 473,5 tisíc obyvatel starších patnácti let klasifikováno v kategorii "základní vzdělání" 72,9 tisíc lidí. Podíl těchto osob na celkovém počtu je tedy 15,4 %. V Moravskoslezském kraji se do této kategorie řadí 200,3 tisíc lidí z celkového počtu 1 062,0 tisíc, což je 18,9 %. Rozdíl mezi kraji je tedy 3,5 procentního bodu.
