Jan Látka
Vláda však sobotní, více než stotisícovou demonstraci požadující demisi vlády pouze bagatelizuje. Zúčastnili se jí však nejen odboráři, kterých bylo určitě nejvíc, ale i zdravotně postižení, důchodci, aktivisté z více než dvaceti občanských sdružení či profesních svazů. Dávali vládě Petra Nečase najevo, že si nepřejí, aby dál pokračovala ve svém způsobu vládnutí a v prosazování nespravedlivé, asociální a likvidační politiky reforem, škrtů a zvyšování daní.
Výrok poslance potvrzuje několik mediálních zdrojů.
Sobotní demonstrace (o její velikosti se vedou spory, odbory udávají číslo větší než 100 000 účastníků, policie naopak odhadla počet demonstrujících na 80 000 - 90 000) byla skutečně nejen v režii odborářů, účastnily se jí také další dvě desítky sdružení a iniciativ (o podrobném průběhu demonstrace si můžete přečíst např. zde, zde nebo zde.) Mj. byl přítomen také předseda Národní rady osob se zdravotním postižením, penzisté i zástupci nevládních iniciativ typu ProAlt nebo Stop vládě. Demonstranti opakovaně vyzývali vládu k demisi a vypsání předčasných voleb.
Vlasta Bohdalová
Ale tato země nemá již 27 dní ministra školství. (Vyřknuto 27. 4. 2012)
Výrok poslankyně Vlasty Bohdalové je pravdivý.
Josef Dobeš podal rezignaci premiéru Nečasovi v pátek 23. března. Premiér pak tuto rezignaci předal prezidentu Klausovi, který ji 30. března přijal. Rezignace byla uskutečněna ke dni 31. března, tudíž je výrok poslankyně Bohdalové pravdivý.
Dana Váhalová
Zahájení důchodové reformy bude pro veřejné finance znamenat, že tři procenta pojistného na důchodové pojištění účastníků tzv. druhého pilíře bude přesměrováno ve prospěch soukromých důchodových fondů. Pro představu jedno procento pojistného reprezentuje dnes 12,5 miliard korun.
Výrok Dany Váhalové je pravdivý, neboť správně pojmenovává nově zaváděné změny v systému penzí a také výši procentního bodu pojistného.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) prezentuje na webu nově zaváděnou důchodovou reformu. V části Vládní návrh důchodové reformy - základní fakta pak konkrétně uvádí: " Obsahem reformy bude mj. možnost dobrovolného fondového penzijního spoření (tzv. opt-out) v podobě vyvedení 3 % sociálního pojištění na soukromé individuální účty občanů ČR vedené u penzijních společností za podmínky další dodatečné vlastní platby minimálně ve výši 2 % ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění." V této části výroku má tak poslankyně Váhalová pravdu, neboť popisuje nově zaváděný systém přesně, což ostatně potvrzuje také tisková zpráva MPSV. Podle statistik Ministerstva financí ČR se v roce 2011 vybralo na pojistném celkem 366,8 mld Kč, z toho na důchody šlo o cca 326 mld. Celková výše odvodů činí 28 %, tudíž 1 procentní bod má výši 13,1 mld. Kč (v případě, že poslankyně myslela celkové pojistné) nebo 11,6 mld Kč (bylo-li myšleno pojistné využité na důchody). Není tak zcela jasné, jakou cifru má poslankyně na mysli, průměr těchto částek však odpovídá hodnotě, kterou popsala ve svém výroku (12,35 mld Kč). Její výrok je tak hodnocen jako pravdivý.
Evropskou politiku současného českého premiéra suše zhodnotila paní Iveta Radičová, když poměrně ostře kritizovala odmítavý postoj České republiky k faktu rozpočtové kázně slovy, že tohle čestný a rovný chlap nedělá.
Radičová podle zpráv médií skutečně použila tato slova.
Zprávu ČTK o tomto prohlášení Radičové citovaly např. iDNES.cz či ČT24. Radičová měla (mezi 1. a 2. březnem letošního roku) reagovat na to, že premiér Nečas spolu s Davidem Cameronem odmítli připojit svůj podpis k tzv. paktu rozpočtové kázně (.pdf). Ten podepsali lídři všech 25 zbývajících zemí EU.
iDNES.cz citovalo Radičovou slovy: "Tohle nedělá čestný a rovný chlap a ženy už vůbec ne", což odpovídá výroku poslankyně Váhalové. Ten proto považujeme za pravdivý.
Adam Rykala
Vláda pravice zvýšila zadlužení České republiky z 28 % HDP v roce 2006 na 41 % HDP v roce 2012.
V roce 2008 se výše státního dluhu pohybovala na úrovni 28 %, v roce letošním je již lehce přes 41 %. Výrok poslance Rykaly je tak pravdivý.
Jiří Petrů
Dle monitorovací zprávy Ministerstva pro místní rozvoj bylo k 4. lednu 2012 zalokovaných 798 miliard korun certifikováno - tedy proplaceno z Fondu Evropské unie do státního rozpočtu České republiky - od roku 2007 do tohoto měsíce 138 miliard korun, což činí pouhých 17,4 % možného čerpání. Ale porovnání monitorovacích zpráv Ministerstva pro místní rozvoj z 5. ledna 2011 a 4. ledna 2012 zjistíme, že za celý rok 2011 bylo proplaceno z Fondu EU do státního rozpočtu České republiky pouhých 49,6 miliardy korun.
Údaje ministerstva pro místní rozvoj potvrzují slova poslance Petrů, proto výrok hodnotíme jako pravdivý.
Dle monitorovací zprávy (.pdf) ministerstva pro místní rozvoj bylo ke 4. lednu 2012 skutečně alokovaných 798 miliard Kč, přičemž certifikované/vyčerpané prostředky činily k tomuto datu 138,7 miliard Kč, což je 17,4 %. Dle monitorovací zprávy (.pdf) k 5. lednu 2011 činila výše certifikovaných prostředků 89,1 miliardy Kč. Porovnáním těchto údajů tedy zjistíme, že během roku 2011 došlo k vyčerpání 49,6 miliard Kč, na základě čehož hodnotíme výrok jako pravdivý.
Bohuslav Sobotka
Nečasově vládě se povedl smutný rekord. Stala se první vládou po listopadu 1989, proti které přišlo na Václavské náměstí demonstrovat více než sto tisíc občanů.
Výrok Bohuslava Sobotky je nepravdivý, neboť podobné demonstrace (co do počtu účastníků odhadovaných organizátory) již proběhly v České republice dvě.
Demonstrace odborů 21. dubna 2012, která se uskutečnila v Praze (nejvýznamnějším místem akce bylo Václavské náměstí) se zúčastnilo podle odhadů organizátorů 120 tisíc lidí (odhad policie 80 - 90 tisíc). Bohuslav Sobotka zmiňuje fakt, že tato demonstrace byla první, na kterou se dostavilo 100 tisíc lidí, a ti demonstrovali proti vládě. Server ceskenoviny.cz však vydal přehled největších odborářských demonstrací, ze kterého je patrné, že podle odhadu organizátorů již obdobná demonstrace (co do rozsahu) proběhla v roce 1997 (odhad pořadatelů až 120 tisíc lidí, odhad policie poloviční).
V době tzv. Opoziční smlouvy nastal také moment, kdy v čase tzv. "Krize v České televizi" demonstrovalo (3. ledna 2001) na Václavském náměstí podle odhadů tehdejších organizátorů 130 tisíc lidí (pořádáno iniciativou Děkujeme, odejděte). Jedním z jejich hlavních požadavků (mimo výzev směřující ke změnám v České televizi) bylo zrušení tzv. Opoziční smlouvy, která fakticky umožňovala fungování vlády Miloše Zemana. Na této zmíněné demonstraci vystoupil za iniciativu Děkujeme, odejděte Igor Chaun a konkrétně vyzval (filmový dokument "Vládneme, nerušit" - čas 43:30) ke zrušení tzv. Opoziční smlouvy, a také k odchodu Miloše Zemana a Václava Klause z politiky, což by zapříčilo konec tehdejší vlády a tudíž lze tuto demonstraci chápat jako protivládní.
Lubomír Zaorálek
Počet lidí se základním vzděláním v Moravskoslezském kraji je, pravda, o 1,9 % vyšší než v kraji Královéhradeckém.
Lubomír Zaorálek v tomto výroku uvádí rozdíl 1,9 %. Předpokládáme, že zde operuje s rozdílem 1,9 procentního bodu a na základě tohoto tvrzení hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Podle zdrojů (.pdf) Českého statistického úřadu z roku 2011 je v Královéhradeckém kraji z celkového počtu 473,5 tisíc obyvatel starších patnácti let klasifikováno v kategorii "základní vzdělání" 72,9 tisíc lidí. Podíl těchto osob na celkovém počtu je tedy 15,4 %. V Moravskoslezském kraji se do této kategorie řadí 200,3 tisíc lidí z celkového počtu 1 062,0 tisíc, což je 18,9 %. Rozdíl mezi kraji je tedy 3,5 procentního bodu.
Ale kupodivu procento vysokoškoláků v našem kraji (Moravskoslezském, pozn.) je o 1 % vyšší než v kraji Královéhradeckém.
V návaznosti na předchozí výrok pana Zaorálka předpokládáme, že zmiňuje počet lidí s ukončeným vzděláním. V tomto případě mu však nemůžeme dát za pravdu.
Podle zdrojů (.pdf) Českého statistického úřadu, hodnotících vzdělanostní strukturu populace ČR, konkrétně průměr roku 2011, je počet vysokoškoláků v Moravskoslezském kraji srovnatelný s počtem vysokoškoláků v kraji Královéhradeckém. V obou krajích je tato hodnota na 12 %.
Sociální podpora v této zemi je pouhých 3,6 miliardy korun.
Zmíněná částka je několikanásobně nižší než rozpočet státní sociální podpory.
Zákon o státní sociální podpoře (č. 117/1995 Sb.) definuje šest dávek, které spadají do "státní sociální podpory". Jsou to: přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné (blíže na webu MPSV).
Tato soustava podpory má v rozpočtu pro rok 2012 (.pdf) úhrnně jako "Dávky státní sociální podpory" přiděleno 37,9 mld korun. Pro rok 2011 (.pdf) to bylo 38,3 mld.
Skutečné výdaje za rok 2011 těmto částkám přibližně odpovídají. Poslanec Zaorálek ale zmiňuje desetkrát nižší, zjevně nepravdivou hodnotu.