Již dnes má naše země deváté nejlevnější pracovníky v rámci EU.
Na základě statistiky Eurostatu označujeme tento výrok za pravdivý.
Z dokumentu, který vydal Eurostat 24. dubna 2012 vyplývá, že průměrná hodinová mzda českého pracovníka je 10,5 € (cca. 258 Kč), čímž se řadíme na devátou příčku od konce před Bulharsko, Rumunsko, pobaltské státy, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Průměr EU se pohybuje okolo 23,1 € (cca. 567 Kč).
Zároveň se postupně zvětšuje počet lidí, kteří se dostávají na hranici chudoby. Dnes je to, pane premiére, každý desátý člověk naší země.
Výrok poslance Sedi je nepravdivý, neboť se odklání od oficiálních statistik Eurostatu. Podle těchto statistik se navíc počet lidí, kteří se ocitají na hranici chudoby, nezvyšuje, ale naopak zůstává konstantní.
Eurostat nabízí data o lidech, kteří se dostávají na hranici chudoby. Tato data se vztahují na roky 2008 (.pdf) a 2010 (.pdf), aktuálnější informace nejsou k dispozici. Z těchto dat vyplývá, že v obou letech bylo v České republice ohroženo chudobou 9 % lidí.
Počet obyvatel ČR pak byl v České republice (k 1.1. 2010) 10 553 000, což znamená, že ve smyslu výroku poslance Sedi by bylo v té době ohroženo chudobou 1 055 300 lidí. Podle statistik Eurostatu to však bylo "jen" 949 779 občanů ČR. Tento rozdíl je značný. Navíc, jak bylo zmínění výše, podle těchto dat procentuální počet lidí ohrožených chudobou neroste, nýbrž zůstává konstantní.
Vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se zavázala lidem, že zastaví zadlužování a nebude zvyšovat daně. Jaká je však realita? Tato vláda přebírala zemi v zadlužení 28 % a dnes se již blížíme 45 %.
Výrok Jana Látky je, podle dohledaných dat o zadlužení České republiky a závazků koaliční vlády P. Nečase plynoucích z programového prohlášení, zavádějící.
Vláda ODS, TOP09 a VV ve svém programovém prohlášení (.pdf) definuje problematiku veřejných financí jako jednu z prioritních. Poslanec Látka hovoří o závazku zastavení zadlužování. Tato otázka je skutečně v programovém prohlášení přítomna. Konkrétně vláda uvádí, že cílem je: " reformovat veřejné finance s cílem zastavit rostoucí veřejný dluh a nastavit parametry rozpočtové politiky tak, abychom v roce 2016 dosáhli vyrovnaných veřejných rozpočtů." Na str. 4 je dodáno, že vláda tohoto závazku dosáhne při ekonomickém růstu tak, že nejpozději v roce 2013 bude dosahovat schodek veřejných financí 3 %.
Co se týká zvyšování daní, tak v textu programového prohlášení k daňovým otázkám vláda konkrétně popisuje, že bude přistoupeno k vyššímu zdanění hazardu, bude odstraněna daňová degrese. Nicméně vláda odmítá zvyšovat daňovou progresi.
Poslanec Látka pojmenovává nesprávně výši zadlužení (již nespecifikuje samotný dluh, tudíž předpokládáme, že mluví o státním dluhu) v době nástupu vlády ODS, TOP09 a VV, který ve svém výroku zmiňuje. V té době se zadlužení pohybovalo na úrovni 38,1 % HDP (Látka zjevně myslí výši dluhu při nástupu vlády Mirka Topolánka a zde údaj 28 % sedí). V současnosti (ke konci roku 2011) pak zadlužení dosahuje úrovně cca 41,5 % HDP (novější data stále nejsou k dispozici). Navíc jeho výrok evokuje myšlenku, že vláda porušuje své programové prohlášení v oblasti boje se zadlužováním, což je zavádějící interpretace. Vláda se totiž zaručila dosáhnout vyrovnaného rozpočtu postupně (s cílem v roce 2016) a neslibovala, že zastaví zadlužování během 2 let (do letošního roku), jak poslanec Látka naznačuje. Z tohoto důvodu hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.
Vláda však sobotní, více než stotisícovou demonstraci požadující demisi vlády pouze bagatelizuje. Zúčastnili se jí však nejen odboráři, kterých bylo určitě nejvíc, ale i zdravotně postižení, důchodci, aktivisté z více než dvaceti občanských sdružení či profesních svazů. Dávali vládě Petra Nečase najevo, že si nepřejí, aby dál pokračovala ve svém způsobu vládnutí a v prosazování nespravedlivé, asociální a likvidační politiky reforem, škrtů a zvyšování daní.
Výrok poslance potvrzuje několik mediálních zdrojů.
Sobotní demonstrace (o její velikosti se vedou spory, odbory udávají číslo větší než 100 000 účastníků, policie naopak odhadla počet demonstrujících na 80 000 - 90 000) byla skutečně nejen v režii odborářů, účastnily se jí také další dvě desítky sdružení a iniciativ (o podrobném průběhu demonstrace si můžete přečíst např. zde, zde nebo zde.) Mj. byl přítomen také předseda Národní rady osob se zdravotním postižením, penzisté i zástupci nevládních iniciativ typu ProAlt nebo Stop vládě. Demonstranti opakovaně vyzývali vládu k demisi a vypsání předčasných voleb.
Ale tato země nemá již 27 dní ministra školství. (Vyřknuto 27. 4. 2012)
Výrok poslankyně Vlasty Bohdalové je pravdivý.
Josef Dobeš podal rezignaci premiéru Nečasovi v pátek 23. března. Premiér pak tuto rezignaci předal prezidentu Klausovi, který ji 30. března přijal. Rezignace byla uskutečněna ke dni 31. března, tudíž je výrok poslankyně Bohdalové pravdivý.
Zahájení důchodové reformy bude pro veřejné finance znamenat, že tři procenta pojistného na důchodové pojištění účastníků tzv. druhého pilíře bude přesměrováno ve prospěch soukromých důchodových fondů. Pro představu jedno procento pojistného reprezentuje dnes 12,5 miliard korun.
Výrok Dany Váhalové je pravdivý, neboť správně pojmenovává nově zaváděné změny v systému penzí a také výši procentního bodu pojistného.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) prezentuje na webu nově zaváděnou důchodovou reformu. V části Vládní návrh důchodové reformy - základní fakta pak konkrétně uvádí: " Obsahem reformy bude mj. možnost dobrovolného fondového penzijního spoření (tzv. opt-out) v podobě vyvedení 3 % sociálního pojištění na soukromé individuální účty občanů ČR vedené u penzijních společností za podmínky další dodatečné vlastní platby minimálně ve výši 2 % ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění." V této části výroku má tak poslankyně Váhalová pravdu, neboť popisuje nově zaváděný systém přesně, což ostatně potvrzuje také tisková zpráva MPSV. Podle statistik Ministerstva financí ČR se v roce 2011 vybralo na pojistném celkem 366,8 mld Kč, z toho na důchody šlo o cca 326 mld. Celková výše odvodů činí 28 %, tudíž 1 procentní bod má výši 13,1 mld. Kč (v případě, že poslankyně myslela celkové pojistné) nebo 11,6 mld Kč (bylo-li myšleno pojistné využité na důchody). Není tak zcela jasné, jakou cifru má poslankyně na mysli, průměr těchto částek však odpovídá hodnotě, kterou popsala ve svém výroku (12,35 mld Kč). Její výrok je tak hodnocen jako pravdivý.
Evropskou politiku současného českého premiéra suše zhodnotila paní Iveta Radičová, když poměrně ostře kritizovala odmítavý postoj České republiky k faktu rozpočtové kázně slovy, že tohle čestný a rovný chlap nedělá.
Radičová podle zpráv médií skutečně použila tato slova.
Zprávu ČTK o tomto prohlášení Radičové citovaly např. iDNES.cz či ČT24. Radičová měla (mezi 1. a 2. březnem letošního roku) reagovat na to, že premiér Nečas spolu s Davidem Cameronem odmítli připojit svůj podpis k tzv. paktu rozpočtové kázně (.pdf). Ten podepsali lídři všech 25 zbývajících zemí EU.
iDNES.cz citovalo Radičovou slovy: "Tohle nedělá čestný a rovný chlap a ženy už vůbec ne", což odpovídá výroku poslankyně Váhalové. Ten proto považujeme za pravdivý.
Vláda pravice zvýšila zadlužení České republiky z 28 % HDP v roce 2006 na 41 % HDP v roce 2012.
V roce 2008 se výše státního dluhu pohybovala na úrovni 28 %, v roce letošním je již lehce přes 41 %. Výrok poslance Rykaly je tak pravdivý.
Dle monitorovací zprávy Ministerstva pro místní rozvoj bylo k 4. lednu 2012 zalokovaných 798 miliard korun certifikováno - tedy proplaceno z Fondu Evropské unie do státního rozpočtu České republiky - od roku 2007 do tohoto měsíce 138 miliard korun, což činí pouhých 17,4 % možného čerpání. Ale porovnání monitorovacích zpráv Ministerstva pro místní rozvoj z 5. ledna 2011 a 4. ledna 2012 zjistíme, že za celý rok 2011 bylo proplaceno z Fondu EU do státního rozpočtu České republiky pouhých 49,6 miliardy korun.
Údaje ministerstva pro místní rozvoj potvrzují slova poslance Petrů, proto výrok hodnotíme jako pravdivý.
Dle monitorovací zprávy (.pdf) ministerstva pro místní rozvoj bylo ke 4. lednu 2012 skutečně alokovaných 798 miliard Kč, přičemž certifikované/vyčerpané prostředky činily k tomuto datu 138,7 miliard Kč, což je 17,4 %. Dle monitorovací zprávy (.pdf) k 5. lednu 2011 činila výše certifikovaných prostředků 89,1 miliardy Kč. Porovnáním těchto údajů tedy zjistíme, že během roku 2011 došlo k vyčerpání 49,6 miliard Kč, na základě čehož hodnotíme výrok jako pravdivý.
Nečasově vládě se povedl smutný rekord. Stala se první vládou po listopadu 1989, proti které přišlo na Václavské náměstí demonstrovat více než sto tisíc občanů.
Výrok Bohuslava Sobotky je nepravdivý, neboť podobné demonstrace (co do počtu účastníků odhadovaných organizátory) již proběhly v České republice dvě.
Demonstrace odborů 21. dubna 2012, která se uskutečnila v Praze (nejvýznamnějším místem akce bylo Václavské náměstí) se zúčastnilo podle odhadů organizátorů 120 tisíc lidí (odhad policie 80 - 90 tisíc). Bohuslav Sobotka zmiňuje fakt, že tato demonstrace byla první, na kterou se dostavilo 100 tisíc lidí, a ti demonstrovali proti vládě. Server ceskenoviny.cz však vydal přehled největších odborářských demonstrací, ze kterého je patrné, že podle odhadu organizátorů již obdobná demonstrace (co do rozsahu) proběhla v roce 1997 (odhad pořadatelů až 120 tisíc lidí, odhad policie poloviční).
V době tzv. Opoziční smlouvy nastal také moment, kdy v čase tzv. "Krize v České televizi" demonstrovalo (3. ledna 2001) na Václavském náměstí podle odhadů tehdejších organizátorů 130 tisíc lidí (pořádáno iniciativou Děkujeme, odejděte). Jedním z jejich hlavních požadavků (mimo výzev směřující ke změnám v České televizi) bylo zrušení tzv. Opoziční smlouvy, která fakticky umožňovala fungování vlády Miloše Zemana. Na této zmíněné demonstraci vystoupil za iniciativu Děkujeme, odejděte Igor Chaun a konkrétně vyzval (filmový dokument "Vládneme, nerušit" - čas 43:30) ke zrušení tzv. Opoziční smlouvy, a také k odchodu Miloše Zemana a Václava Klause z politiky, což by zapříčilo konec tehdejší vlády a tudíž lze tuto demonstraci chápat jako protivládní.
