SOCDEM

Vláda Bohuslava Sobotky během svého funkčního období již dvakrát zvýšila minimální mzdu: od 1. ledna 2015 na 9200 Kč a od ledna 2016 na 9900 Kč (oproti původním 8500 Kč). Zvyšovaly se také platy lékařů, které se řídí nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Platy lékařů se zabývá příloha č. 8 tohoto předpisu. Tyto tarify se zvýšily jak v roce 2015 (podle lékařské komory o 5 %), tak od ledna 2016. Stejným nařízením se upravují také platy učitelů (příloha č. 9.), i zde docházelo v obou letech k navýšení.

Na další ze zmiňovaných ukazatelů už vláda takto přímý vliv nemá, může spíše ovlivňovat celkové legislativní prostředí například pro podnikání nebo pomocí diplomacie lákat zahraniční investice, ale na celkovou situaci v zemi má vliv i například celková ekonomická situace našich obchodních partnerů, hospodářský cyklus a podobně. Vliv vlády na tyto indikátory tedy hodnotit nebudeme. I sám Sobotka ve svém výroku uznává, že vláda je pouze jedním z faktorů, který toto může ovlivnit.

Od nástupu Sobotkovy vlády (leden 2014) se snížil podíl nezaměstnaných osob z 8,6 % (leden 2014) na 6,3 % (únor 2016). Podle metodiky Eurostatu je pak míra nezaměstnanosti dokonce pouze 4,5 %, což je nejméně od roku 2008. Také co se týče HDP, vede si ČR velmi dobře, podle Eurostatu roste meziročně zhruba o 4 %, což je jeden z nejlepších výsledků v EU.

Novela §16 zákona 82/2015 Sb (.pdf, str. 10) byla poslanci schválena v únoru 2015, ještě za ministra Marcela Chládka.

Zrušení přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením se objevilo ve Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015 (.pdf, str. 61). Jedná se o součást opatření, které má za cíl umožnit vzdělávat všechny děti ve školách hlavního vzdělávacího proudu. Jednalo se přitom o strategii založenou na výzkumu během funkčního období ministryně Kopicové (2009–10).

Odborná debata o této příloze se vede skutečně již 10 let. Dokládá ji články z let 2005, 2011 a 2012 v Učitelských novinách. Návrhy na zrušení přílohy se nepodařilo dohledat, nicméně výrok ministryně Valachové můžeme vyhodnotit jako pravdivý.

Údaje České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (.pdf) potvrzují, že v běžných školách bylo v minulém školním roce 3202 žáků s lehkým mentálním postižením; z toho 1428 zcela integrovaných a 1774 ve speciálních třídách.

Novější údaje statistická ročenka školstvínenabízí.

Novela školského zákona nabývá v části týkající se inkluze účinnost k 1. září 2016 a ministryně skutečně hovořila o tomto datu okamžitě jmenování.

Valachová převzala ministerstvo 17. června 2015 a ihned uvedla: „budu pokračovat v prioritě vlády, tedy zajistit rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání pro všechny děti.“ Dva dny poté v Interview ČT 24 vyjádřila obavy o financování zákona: „[500 – 600 milionů korun] to je pouhopouhá částka na onen podzim, kdy právě má startovat v plném rozsahu ona inkluzivní novela školského zákona. To znamená, je to částka na pouhopouhých asi tři nebo čtyři měsíce.“

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy od počátku nepočítalo se lhůtou 1 roku pro přechodné období, která se v závěru pouze prodloužila na roky dva. Dokládá to návrh (.pdf) vyhlášky z 18. listopadu 2015, určený do mezirezortního připomínkového řízení, která v § 29 staví přechodnou lhůtu jako tříletou. Tento dokument je z pera úřadu ministryně Valachové, veřejně dostupný na jeho stránkách.

Při pohledu na konečnou formu vyhlášky č. 27/2016 Sb. je zjevné, že přechodné období se ustálilo na dvou letech. Je tak stanoveno v § 32, který vymezuje zvláštní režim ve dvou nejbližších letech od účinnosti vyhlášky. V této době školy mohou, ale nemusí přijmout novou formu inkluzivního vzdělání, potažmo se na něj mohou připravovat. Tuto cestu zvolila ministryně Valachová po diskuzích s učiteli, speciálními pedagogy a dalšími pracovníky ve školství, jak uvedla v rozhovoru pro TV Nova. „Účinnost novely školského zákona o 1. září 2016 nepředstavuje žádnou revoluční změnu, naopak změny budou mít postupný náběh. Právě proto jezdíme do regionů, hovoříme s pedagogy, řediteli, zástupci krajů,“ uvedla ministryně Kateřina Valachová.

Přesto však nelze říci, že se od počátku počítalo s lhůtou 1 roku. Z tohoto důvodu je vyjádření ministryně Valachové hodnoceno jako nepravdivé.

Studie Česká republika na cestě ke společnému vzdělávání(.pdf, str. 5) uvádí, že se na běžných školách vzdělává 1415 dětí s lehkým mentálním postižením.

Že schází peníze na asistenty potvrzuje analýza Univerzity Palackého:

„Téměř dvě třetiny škol (63 %) uvádějí, že finanční prostředky určené na úhradu služeb asistenta pedagog a spíše nebo určitě neodpovídají výši úvazku , která je uvedena v doporučení ze školského poradenského zařízení.“

Dlouhodobý nedostatek financí popisují i mnohé mediální články. Za všechny uvádíme např. Učitelské noviny, Týdeník školství, Ligu lidských práv, invArena či InfoPosel.cz.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy inkluzivní vzdělávání finančně podporuje prostřednictvím tzv. “Rozvojových programů”. Předměty, struktura a cíle podpory se v dílčích letech mírně obměňují. V jednotlivých programech se v posledních několika letech však vždy objevují prostředky určené na asistenty pedagogů, spec. programy inkluze, či kompenzační pomůcky atd.

Pokud se podrobněji podíváme na financování sledovaných programů v rámci rozpočtu MŠMT v posledních pěti letech, zjistíme, že např. v roce 2010 (.pdf. str. 55) bylo např. na asistenty pedagogů pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním vyčleněno 75 mil. Kč. V roce 2011 (.pdf str. 52) dosáhla úroveň financí na asistenty ped. pro sociálně znevýhodněné cca 74 mil. Kč. V roce 2012 (.pdf str. 54) byl objem těchto financí cc 76 mil Kč.V roce 2013 (.pdf str. 48) - 95 mil. Kč. V roce 2014 (.pdf 47) byl předmětný “modul” posílen o 10 mil. Kč – na 105 mil Kč.V roce 2015 (.pdf str. 47) pak dosáhla úroveň finančních prostředků na opět 105 mil. Kč.

Celková podpora inkluzivního vzdělávání z dotačních rozvojových programů ministerstva je pro rok 2015 odhadovaná na 340 mil. Kč (.pdf, str. 37). Od dubna 2016 budou školy podpořeny v rámci OP VVV výzvou na zjednodušené projekty, na které je vyčleněno celkem 4,5 miliardy korun (.pdf, str. 5). Ze státního rozpočtu se navíc mají zvýšit výdaje pro rok 2017 o jednu miliardu a pro rok 2018 o 1,5 mld korun, jak uvádí příloha k inkluzivní vyhlášce (.pdf) na str. 116.

Že školství v oblasti financí určených na inkluzní potřeby netrpí blahobytem, to potvrzuje analýza Univerzity Palackého: „Téměř dvě třetiny škol (63 %) uvádějí, že finanční prostředky určené na úhradu služeb asistenta pedagog a spíše nebo určitě neodpovídají výši úvazku, která je uvedena v doporučení ze školského poradenského zařízení.“ Dlouhodobý nedostatek financí popisují i mnohé mediální články. Za všechny uveďme texty v Učitelských novinách, na specializovaném serveru invArena, v Týdeníku školství a dalších.

Je tedy patrné, že co se týče finanční situace, dochází k významnému nárůstu objemu prostředků vynakládaných na společné vzdělávání ze státního rozpočtu. Kromě toho se nově upravuje také systémové nastavení inkluzivního vzdělávání a to prostřednictvím tzv. inkluzivní vyhlášky MŠMT. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Jak uvádí Národní ústav pro vzdělávání: („Podpůrná opatření) pomohou překonávat jejich znevýhodnění - ať už se jedná o děti a žáky ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí, děti a žáky zdravotně postižené a znevýhodněné nebo žáky (mimořádně) nadané.“

Dotčená vyhláška, která společné vzdělávání upravuje, je ostatně i nazvána jako vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

Jejich kategorizace je dále rozvedena v jednotlivých částech - vzdělávání nadaných žáků je například upraveno v části čtvrté. V části třetí jsou upraveny podmínky pro žáky se zdravotním postižením nebo znevýhodněním. Úprava části druhé je pak základní úpravou vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, která se podpůrně aplikuje i na výše zmíněnou kategorii žáků se zdravotním postižením nebo zvýhodněním.

Nadaní žáci a žáci se zdravotním znevýhodněním mají například jinak upravené předpoklady individuálního vzdělávacího plánu.

Novela školského zákona vyhlášená 17. 4. 2015 ve Sbírce zákonů pod číslem 82/2015 Sb. se ve svém § 16 odst. 2 písm. a) až i) zabývá stanovením předmětných podpůrných opatření. Ve zvláštní části návrhu novely zákona (.pdf) je pak k § 16 odst. 2 uvedeno následující: “ Odstavec 2 vypočítává druhy podpůrných opatření s tím, že jejich konkrétní výčet bude upraven vyhláškou. Jeho účelem je druhově vymezit podpůrná opatření poskytovaná ve školách a školských zařízeních, která následně konkretizuje prováděcí právní předpis. ”

Členění konkrétních podpůrných opatření do stupňů, pravidla jejich použití a normovaná finanční náročnost podpůrných opatření druhého až pátého stupně jsou dle § 2 odst. 5 Vyhlášky stanoveny v její Příloze č. 1. Celkových pět stupňů podpůrných opatření se dle Přílohy 1 liší např. v různých metodách výuky, úpravy obsahu a výstupů vzdělávání, organizace výuky, obsahu individuálního vzdělávacího plánu, metodách hodnocení, nástrojů intervence , úpravy podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání, možnostech prodloužení délky vzdělávání či užitých pomůcek atd.

Příkladem různých metod výuky budiž následující úprava podpůrných opatření třetího stupně v oblasti metod výuky: “ Uplatňují se všechny vhodné metody výuky uváděné v předchozích stupních podpůrných opatření. Cílené zaměření na podporu dovedností a kompetencí žáka, které umožňují překonání bariér v jeho vzdělávání a jeho zapojení do práce ve školní třídě. Zahrnují intervence na podporu oslabených či nefunkčních dovedností a kompetencí žáka, rozvoj řečových a poznávacích funkcí, nácvik sebeobslužných dovedností a sociálních kompetencí. Podporují sociální začlenění a vytváření pozitivních postojů kooperativního učení i akceptace těchto žáků jejich spolužáky. Metody výuky respektují specifika žáků, využívají kooperativní formy výuky, otevřené učení a individualizovaný přístup. Podporují motivaci žáka a jeho zařazení do školní třídy. Pracují i s prvky rozvinutých schopností a kreativity a směřují k jejich dalšímu rozvíjení u žáků. Využívá se didaktických her, tvořivé psaní v mateřském i cizím jazyce. ”)

Ačkoliv to v samotném zákoně či vyhlášce není explicitně řečeno, lze z účelů výše popsaných podpůrných opatření dovodit fakt, že jejich cílem je zajištění organizační, personální a materiální pomoci průběhu samotného vzdělávání (viz odst. 3 § 16 školského zákona: “ Podpůrná opatření podle odstavce 2 písm. a) až h) se člení do pěti stupňů podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti. Podpůrná opatření vyššího stupně lze použít, pouze pokud k naplňování vzdělávacích možností dítěte, žáka nebo studenta a k uplatnění jeho práva na vzdělávání nepostačují podpůrná opatření nižšího stupně. Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví prováděcí právní předpis. ”)

Na základě výše uvedeného obsahu a cílů zákona a taktéž specifikace podpůrných opatření v samotné prováděcí vyhlášce k zákonu výrok označujeme jako pravdivý.