V roce 2009 vznikl na Ministerstvu financí obdobný fond na splácení státního dluhu, kdy za 4 roky je tam necelých 100 tisíc korun a když tady máme (v prezidentském fondu na splácení stát. dluhu - pozn. Demagog.cz) za 2 měsíce 250 tisíc, tak je to určitě lepší.
V roce 2009 skutečně vznikl pod patronátem Ministerstva financí rezervní fond pro umoření státního dluhu na kterém se k 19. 6. 2013 podle informací České televize a ČTK skutečně nacházelo “ pouze 100 tisíc Kč ”.
Dle webových stránek Nadačního fondu na splácení státního dluhu, který založil prezident Miloš Zeman, je k 30.8.2013 objem finančních prostředků na účtu 228 486 Kč. Výrok označujeme jako pravdivý, neboť celková částka na účtu je skutečně vyšší, než na účtu Ministerstva financí, byť ji Mynář nepopsal zcela přesně.
...přispívají tam (do prezidentského fondu na splácení státního dluhu - pozn. Demagog.cz) normální spoluobčané, přes 20 lidí tam dávají pravidelnou částku a celkový počet je to kolem 130 lidí, kteří už přispěli.
Na základě veřejně dostupných informací není možné výrok korektně ověřit.
Předně je otázkou, koho přesně Vratislav Mynář míní termínem " normální spoluobčan ".
Nadační fond na splácení státního dluhu vznikl z iniciativy Miloše Zemana 19. června 2013. Nadační fond bohužel nemá transparentní účet, a proto není možné výrok potvrdit či vyvrátit.
Nežádali jsme pro rok 2014 jakékoliv, byť jednokorunové zvýšení (rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky - pozn. Demagog.cz).
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt informaci o tom, zda skutečně Kancelář prezidenta republiky ne/žádala navýšení svých finančních prostředků ze státního rozpočtu.
Existuje návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2014 až 2016 (.pdf, str. 2–3), v němž však není zcela zřejmý podíl Kanceláře na výsledném stavu. Tento dokument schválila vláda Petra Nečase 12. června 2013.
Podle návrhu prostředky na platy Kanceláře prezidenta republiky zůstávají sice na rok 2014 totožné, avšak celkové výdaje Kanceláře mají vzrůst z 334,4 mil. Kč na 347,4 mil. Kč.
Už to, že je to přímo volený prezident, dává větší pravomoce panu prezidentovi.
Změna způsobu volby prezidenta nijak neposílila jeho pravomoci. Ty jsou popsány v Ústavě ČR a změna volby hlavy státu nebyla doprovozena rozšířením kompetencí prezidenta. Ústavní právníci se pouze shodují na tom, že přímý mandát od voličů může prezident chápat jako fakt, který dává jako krokům větší legitimitu.
A je tady potřeba vidět to, že ceny obilovin, ale i řepky proti loňskému roku klesly. A to výrazně. Třeba u potravinářské pšenice ten pokles i u krmného obilí ten pokles je kolem dvou tisíc korun na tunu. U té řepky, kdo neměl podepsané termínované smlouvy, které se podepisují začátkem roku, termínované obchody s odběrateli, tak u té řepky jsou loňské ceny kolem 12 tisíc korun za tunu, je nyní cena třeba 8 tisíc korun za tunu.
Ceny obilovin v meziročním srovnání obecně neklesaly, pouze v případě krmného ječmene došlo k poklesu o 226 korun za tunu. Jak potravinářská, tak krmná pšenice zdražila. Totéž platí pro krmnou oves a kukuřici.
Pouze výkupní cena řepky výrazněji klesla. Dlouhodobě se její cena pohybuje mezi 10,5 - 12,5 tisíci korun.
Server Demagog.cz k tomuto výroku kontaktoval přímo Ministerstvo zemědělství. Data v tabulce vycházejí z jím poskytnutých informací, které jsou dostupné zde (Dropbox):
VII. 2012 (Kč/t bez DPH)VII. 2013meziroční rozdílŘepka olejná1220110652-1549Pšenice potravinářská51615656+495Pšenice krmná46424815+173Ječmen krmný45454319-226Oves krmný38844427+543Kukuřice krmná47675210+443
Je osevní plocha jeden milion tři sta tisíc hektarů .
Agrární komora uvádí ve své zprávě o průběžném stavu sklizně, že celková sklizňová plocha obilovin je letos 1 306 257 hektarů. Stejné číslo uvádí i ČSÚ či Ministerstvo zemědělství. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
(Tak bude, bude výnos obilí, bude výnos kolem 5,5 tuny, celková sklizeň bude 6,8 tuny zhruba.) Ale z 12 posledních let tento výsledek je pouze průměrný. Byl taky třeba výnos v roce, tuším, 2004 8 milionů 300 tisíc tun.
Průměrný výnos obilí za posledních 12 let (2001-2012) se rovná 7,318 milionů tun (.xls.), takže se dá říci, že odhadovaná sklizeň patří mezi průměrné či podprůměrné výnosy. V roce 2004 byl výnos v kategorii obilí 8,784 milionů tun (.xls), což byl nejvyšší výnos od počátku sledování tohoto ukazatele Českým statistickým úřadem (1992).
Takže já bych to okomentoval tak, že pokud se týká toho převodu z těch Lesů, tak na to nebyl zákon, udělal se nedávno, novelizoval se zákon o státním podniku, aby vůbec to bylo umožněno a rozdělovat tyto peníze a vůbec určovat transfery, kolik z těch Lesů se použije na jiné obory v národním hospodářství, tak to bude vláda, nikoliv ministr zemědělství.
Výrok Jana Veleby je hodnocen na základě dohledané novely zákona o státním podniku jako pravdivý.
Pokud jde o transfer peněz z Lesů České republiky, popř. dalších státních podniků, skutečně byla přijata novela zákona, který toto nově umožňuje. Šlo o vládní novelu zákona o státním podniku (.pdf).
Tuto novelu schválila na svém jednání (bod 13) 15. srpna 2012 vláda Petra Nečase. Následně prošla řádně legislativním procesem, ve sbírce zákonů vyšla 24. července 2013, což je skutečně nedávno, jak senátor Veleba uvádí.
Samotná novela zákona zmíněné transfery popisuje v důvodové zprávě (.pdf - str. 4) následovně:
" Návrh novely zákona o státním podniku upravuje možnost zakladatele rozhodnout o tom, že státní podnik bude povinen vytvořit a spravovat zcela nový fond, který bude označen jako fond zakladatele. Pokud zakladatel o vytvoření tohoto fondu rozhodne, bude moci každoročně rozhodovat o tom, jaká část použitelného zisku státního podniku se do tohoto fondu v příslušném kalendářním roce přidělí. V takovém případě pak bude státní podnik povinen do fondu zakladatele převést zakladatelem určenou část nerozděleného zisku. (...) O použití finančních prostředků z fondu zakladatele však nebude moci rozhodnout sám zakladatel, ale bude moci v případě potřeby rozhodnout o jeho použití až po předchozímsouhlasu vlády."
V těch rekordních žní roku 2004, kdy bylo sklizeno přes 8 milionů tun obilí, tak jsme 3 miliony tun vyvezli do zahraničí.
V roce 2004 byl výnos v kategorii obilí 8,784 milionů tun (.xls), což byl nejvyšší výnos od počátku sledování tohoto ukazatele Českým statistickým úřadem (1992). Z databáze zahraničního obchodu vyplývá, že při rozlišení zboží dle SITC na dvě místa (Obiloviny a obilné výrobky - kategorie 04) za období od 1.8.2004 až do 31.8.2005, byl celkový vývoz 2,079 milionů tun obilí (hodnoty dostupné zde (.xls)) a nikoliv tedy 3 miliony tun. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
A pan ministr Toman, dělám devátý rok, poslední, jsem v čele Agrární komory, tak pan ministr Toman za tu dobu je osmý protějšek, se kterým já jednám.
Jan Veleba je skutečně prezidentem Agrární komory ČR od března 2005 (.pdf, str. 1), tedy nyní devátým rokem. Za tuto dobu se na čele ministerstva zemědělství vystřídali: Jaroslav Palas, Petr Zgarba, Jan Mládek, Milena Vicenová, Petr Gandalovič, Jakub Šebesta, Ivan Fuksa, Petr Bendl a Miroslav Toman. Dohromady jde tedy o devět ministrů a ministryň, avšak funkční období Jana Veleby s ministrem Palasem se překrývalo pouze zhruba jeden měsíc, během kterého se žádná jednání ani nemusela stihnout. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
