My jsme odsouhlasili na našem předsednictvu, že zkusíme oslovit segment Rusnokovy vlády v jakémkoliv počtu (Mynář mluví o oslovení ministrů směrem ke kandidatuře za SPOZ - pozn. Demagog.cz) kromě pana Balvína.
Tisková zpráva SPOZ z 15. srpna dokládá pravdivost výroku: „Politická rada projednala také oslovení současných ministrů vlády Jiřího Rusnoka ohledně účasti na kandidátce. Rozhodli jsme se, že oslovíme s nabídkou jednání všechny současné ministry mimo těch, kteří již deklarovali, že kandidovat do parlamentu nechtějí.“
Ministra kultury Jiřího Balvína Mynář nezahrnuje, neboť „za sebou má manažerské pochybení.“
My ve Zlínském kraji jsme měli na prvních 10 místech minimálně 5 nestraníků. (při krajských volbách 2012 - pozn. Demagog.cz)
Na kandidátce SPOZ ve Zlínském kraji v krajských volbách 2012 bylo skutečně na prvních 10 místech celkem 5 nestraníků.
Já jsem tam kandidoval z 2. místa, jeden nestraník byl přede mnou, dva za mnou. (Při krajských volbách 2012 ve Zlínském kraji - pozn. Demagog.cz)
Je pravda, že Vratislav Mynář kandidoval v krajských volbách v roce 2012 ve Zlínském kraji na kandidátce SPOZ z druhého místa. Před ním se však na prvním místě nacházel člen Zemanovců Lubomír Nečas a na třetím místě další straník Josef Novák. Čtvrtý v pořadí Dalibor Maniš, starosta Valašských Klobouk, skutečně kandidoval jako bezpartijní.
Já jsem nikdy v žádné straně nebyl, jediná moje strana jsou Zemanovci.
Vratislav Mynář je členem SPOZ od roku 2010. V roce 2006 se stal zastupitelem v Osvětimanech jako nezávislý kandidát. O čtyři roky později svůj mandát obhájil již jako člen Zemanovců.
Já jsem deklaroval, že pokud pan prezident proti tomu nebude ničeho namítat a samozřejmě pokud se mi podaří zařídit servis pro pana prezidenta tak, jak to má být ve 100 % po dobu řekněme mojí nepřítomnosti u mé případné kandidatury a kolegové ze Strany práv Zemanovců budou chtít, abych kandidoval, tak cítím určitou srdeční záležitost a povinnost Zemanovcům do Parlamentu pomoct.
Miloš Zeman oznámil nejprve, že nebude nic namítat proti kandidatuře svého kancléře v předčasných volbách. Vratislav Mynář pak sám potvrzoval, že bude čekat na vyjádření předsednictva SPOZ, zda ho jako lídra kandidátky podpoří. Dále také sdělil médiím, že pro něj zůstává prioritou servis pana prezidenta. Je tedy pravda, že výše uvedené věci Vratislav Mynář postupně deklaroval. Pro doplnění uvádíme, že jeho kandidatura byla schválena a on ji již oficiálně přijal.
Žádný ze zákonů a zákonných norem nezakazuje Vratislavu Mynářovi kandidovat stejně tak jako každýmu jinýmu občanu v jakýchkoliv volbách.
Zákon o volbách do Parlamentu České republiky v § 25 uvádí, že: “ Poslancem Poslanecké sněmovny může být zvolen každý volič, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 21 let a není u něho ve dnech voleb překážka ve výkonu volebního práva podle § 2 písm. b). ” Překážka k výkonu volebního práva spočívá v omezení osobní svobody občana a zbavení způsobilosti k právním úkonům.
Dle Ústavy ČR je s funkcí poslance nebo senátora neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon. Zákon o Kanceláři prezidenta republiky neslučitelnost funkcí kancléře a poslance nezmiňuje.
Kandidatura hradního kancléře před časem vzbudila rozruch nejen na politické, ale i akademické scéně. Známý politolog Tomáš Lebeda např. uvedl, že jediným řešením, jak takové situaci předejít, by bylo upravit příslušné paragrafy zákonů. “ Co není v České republice kodifikováno, tak to v podstatě nikdo nerespektuje. Celá řada ústavních zvyklostí postupně bere za své, takže je bohužel asi zapotřebí jít cestou, že všechno bude muset být upraveno zákonem a legislativně podchyceno," uvedl doslova.
U toho jsem byl, když pan prezident nabízel pokračování kancléřství panu Weiglovi, pan kancléř odmítl s velkou noblesou z toho důvodu, že chce následovat pana Klause.
Prezident Miloš Zeman již během volební kampaně prohlašoval, že by bývalého vedoucího prezidentské kanceláře Jiřího Weigla ve funkci kancléře ponechal. Ten však v lednu 2013 deklaroval, že z Pražského hradu odejde spolu s končícím prezidentem Václavem Klausem, neboť dle jeho slov “ považuje za správné odejít se současným prezidentem ”.
Zda u jednání prezidenta Zemana s Jiřím Weiglem byl kancléř Mynář přítomen, není pro hodnocení výroku bráno v potaz.
V roce 2009 vznikl na Ministerstvu financí obdobný fond na splácení státního dluhu, kdy za 4 roky je tam necelých 100 tisíc korun a když tady máme (v prezidentském fondu na splácení stát. dluhu - pozn. Demagog.cz) za 2 měsíce 250 tisíc, tak je to určitě lepší.
V roce 2009 skutečně vznikl pod patronátem Ministerstva financí rezervní fond pro umoření státního dluhu na kterém se k 19. 6. 2013 podle informací České televize a ČTK skutečně nacházelo “ pouze 100 tisíc Kč ”.
Dle webových stránek Nadačního fondu na splácení státního dluhu, který založil prezident Miloš Zeman, je k 30.8.2013 objem finančních prostředků na účtu 228 486 Kč. Výrok označujeme jako pravdivý, neboť celková částka na účtu je skutečně vyšší, než na účtu Ministerstva financí, byť ji Mynář nepopsal zcela přesně.
...přispívají tam (do prezidentského fondu na splácení státního dluhu - pozn. Demagog.cz) normální spoluobčané, přes 20 lidí tam dávají pravidelnou částku a celkový počet je to kolem 130 lidí, kteří už přispěli.
Na základě veřejně dostupných informací není možné výrok korektně ověřit.
Předně je otázkou, koho přesně Vratislav Mynář míní termínem " normální spoluobčan ".
Nadační fond na splácení státního dluhu vznikl z iniciativy Miloše Zemana 19. června 2013. Nadační fond bohužel nemá transparentní účet, a proto není možné výrok potvrdit či vyvrátit.
Nežádali jsme pro rok 2014 jakékoliv, byť jednokorunové zvýšení (rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky - pozn. Demagog.cz).
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt informaci o tom, zda skutečně Kancelář prezidenta republiky ne/žádala navýšení svých finančních prostředků ze státního rozpočtu.
Existuje návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2014 až 2016 (.pdf, str. 2–3), v němž však není zcela zřejmý podíl Kanceláře na výsledném stavu. Tento dokument schválila vláda Petra Nečase 12. června 2013.
Podle návrhu prostředky na platy Kanceláře prezidenta republiky zůstávají sice na rok 2014 totožné, avšak celkové výdaje Kanceláře mají vzrůst z 334,4 mil. Kč na 347,4 mil. Kč.
