Viz první prezident (NKÚ - pozn. Demagog.cz) pan Voleník byl členem ODS...
Lubomír Voleník byl skutečně mezi lety 1993 - 2002 prezidentem NKÚ a po rozpadu Občanského fóra vstoupil do ODS, jejímž členem byl až do své smrti v roce 2003.
Zdeňka Horníková je člověk, který, myslím, ve třech volbách, byť byla na nevolitelném místě, tak byla voliči vykroužkována, vykřížkována, dostala se do parlamentu.
Posl. Horníková byla vykroužkována pouze dvakrát.
Zdeňka Horníková je v Poslanecké sněmovně od r. 1996, vždy volena za ODS v Královéhradeckém (v letech 1996 a 1998 Východočeském) kraji.
Poslanci jsou voleni v krajích. Kromě "vykroužkovaných" získají mandát vždy ti kandidáti, kteří jsou na předních místech kandidátky (dle pořadového čísla). Např.: je-li kandidát na 6. místě kandidátky, když jeho strana získá 5 mandátů, potřebuje ke zvolení preferenčních hlasy.
Dle seznamu zvolených poslanců za ODS v kraji tak můžeme snadno určit, zda pořadové číslo Zdeňky Horníkové na krajské kandidátce bylo v jednotlivých volbách takové, že by bez preferenčních hlasů mandát nezískala.
rok voleb
pořadové číslo
Z. Horníkové
mandátů pro ODS
v kraji (počet zvolených
poslanců za ODS)
1996 39 1998 19 2002532006 1
5
201063
Vidíme, že pouze v letech 2002 a 2006 byla posl. Horníková na "nevoleném" místě na kandidátce. Nikoli tedy třikrát, jak tvrdí Jiří Pospíšil.
Zároveň lze uznat, že 5. či 6. místo bylo "nevolitelné", neboť ODS v samostatném Královéhradeckém kraji získala 5 mandátů pouze při svém historicky nejlepším celostátním výsledku v roce 2006.
Občanský zákoník je zákon, který má tři tisíce paragrafů.
Nová verze (pdf.) občanského zákoníku z roku 2012 obsahuje přesně 3081 paragrafů, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Nový občanský zákoník se deset let připravoval. Připravovaly to vlády sociální demokracie, zadal to nebožtík ministr Otakar Motejl.
Vývoj přípravy nového občanského zákoníku (legislativní proces) je zachycen na stránkách obcanskyzakonik.justice.cz spravovaných Ministerstvem spravedlnosti. V souvislosti s tématem je zde uvedeno následující: "Od devadesátých let působila při Ministerstvu spravedlnosti ČR komise pro rekodifikaci občanského práva, tvořená zástupci široké právnické veřejnosti (advokáti, notáři, soudci i akademičtí pracovníci). V roce 2000 pověřil tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl dva z jejích členů, profesora Karla Eliáše a docentku Michaelu Zuklínovou, přípravou věcného záměru nového občanského zákoníku. Věcný záměr určil koncepci budoucího zákoníku a základní obrysy řešení klíčových institutů." Pro úplnost můžeme např. dále dodat přímý odkaz uvádějící zahrnutí přípravy nového občanského zákoníku do Legislativního plánu vlády na rok 2000 (s výhledem na roky 2001 a 2002).
..chtěl bych poděkovat těm dvěma a čtvrt milionu voličů, kteří podpořili Karla Schwarzenberga.
Karla Schwarzenberga volilo v druhém kole prezidentské volby 2 241 171 voličů. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Nicméně vláda se zodpovídá Poslanecké sněmovně. O předčasných volbách rozhoduje Poslanecká sněmovna, nikoliv prezident republiky.
Z Ústavy ČR vyvodíme toto:
Nejprve by musela Poslanecká sněmovna vyslovit nedůvěru vládě. Až poté nastupuje pravomoc prezidenta, který ji Poslaneckou sněmovnu může rozpustit a poté se do 60 dnů od toho rozhodnutí konají předčasné volby.
Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže
a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny, b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry, c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné, d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi. (2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců. (3) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.
Samozřejmě, že prezident republiky jmenuje premiéra v okamžiku, kdy ten premiér není jmenován. On toho premiéra sice jmenuje, ale neodvolává.
Míněný je text Ústavy, konkrétně Hlavy třetí, článku 62, písmene a)
"Prezident republiky jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi, ..."
Výkladů této části je však možných vícero, kdy někteří ji interpretují doslovně a dávají tedy pravomoc prezidentovi odvolávat předsedu vlády, ale například ústavní právník Jan Kysela považuje tuto formulaci za nešťastnou a doplňuje, že se jedná spíše o snahu text stylisticky zjednodušit.
Tato vláda dodržela deficit poměrně hluboko pod schválenou hranicí.
Vládou schválená hranice deficitního státního rozpočtu na rok 2012 byla 105 (.pdf - str. 1) miliard Kč. Skutečná výše deficitu za loňský rok dosáhla 101 mld. Kč, tj. 4 mld. pod schválenou hranicí. Do jaké míry je to hluboko pod hranicí, ponecháváme na každém čtenáři.
Jakkoliv skoro celý rok slyšela, že neumí čerpat prostředky z fondů Evropské unie, tak rok 2012 byl nejlepší čistou pozicí v historii čerpání prostředků od roku 2004. Jestliže v roce 2004 se čerpalo velmi málo, v roce 2012 se vyčerpalo 74 miliard.
Dle údajů z Ministerstva financí ČR jsme zjistili, že v roce 2004 bylo z prostředků EU vyčerpáno 7,3 mld. Kč a od té doby měla výše vyčerpaných prostředků spíše vzestupnou tendenci, a to vyjma let 2005 a 2011. V roce 2012 bylo vyčerpáno 73,8 mld. Kč, což je oproti roku 2011, kdy bylo čerpáno pouze 30,8 mld. Kč, značné navýšení.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
O nedůvěře se za poslední rok, tuším, hlasovalo asi pětkrát z iniciativy opozice a ten postoj Poslanecké sněmovny je celkem stálý a neměnný.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož v období od března 2012 do ledna 2013 se hlasovalo o vyslovení nedůvěry vládě pouze třikrát z iniciativy opozice. Co se týče počtu hlasů, ty však skutečně zůstávají víceméně stejné a vyvážené.
20. března 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 85, proti: 113)
18. července 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 89, proti: 89)
17. ledna 2013 - vyslovení nedůvěry (pro: 86, proti: 93)
