No my to máme v tom balíčku pojištěneckých zákonů, o kterém jsem mluvil, které by tedy do těch pár týdnů měly být předložené. A je tam opravdu možnost, aby si pojišťovny individuálně dělaly takové plány pro své pojištěnce, které když budou ti pojištěnci dodržovat, tak za ně budou bonifikováni
Výrok ministra Hegera hodnotíme jako neověřitelný, neboť lze sice dohledat mediální vyjádření Hegera v duchu jím připravovaných změn, nicméně samotný návrh zákona není veřejně dostupný a není tedy možné zcela jistě uvést, že toto opatření přináší zmíněné změny.
V kontextu výroku je zřejmé, že Leoš Heger mluví o novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která je na stránkách Ministerstva zdravotnictví uvedena v sekci připravované legislativy. Nicméně samotný návrh, jak uvádí web, je nyní v meziresortním připomínkovém řízení a není zde veřejně dostupný, tudíž nelze zcela jasně říct, obsahuje-li ministrem zmíněné prvky.
Z veřejných zdrojů lze však vyčíst, že Heger má v plánu bonifikaci pojištěnců, kteří se o své zdraví starají. Viz. server Aktuálně.cz. Konkrétní opatření text popisuje následovně:... "A to zavedení takzvaného dvousložkového pojistného. Hegerův úřad v zákoně počítá s tím, že nově pacienti zaplatí část pojištění své pojišťovně sami."Navrhujeme mechanismus dvousložkového pojištění, které spočívá v tom, že by si pojišťovny mohly vybrat více zdravotního pojistného nebo by ho mohly naopak snížit. Mluvíme o desetinách procenta toho, co dneska platí zaměstnanec. Tím by jasně daly najevo, jestli mají hospodářské problémy, nebo jsou velmi dobré," řekl ministr Heger v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Jeho úřad chce však také v zákoně podle Plíška motivovat lidi k tomu, aby se o své zdraví starali. V praxi by to mohlo například vypadat tak, že ti pacienti, kteří budou chodit pravidelně na preventivní prohlídky, dostanou odměnu. Heger před časem uvedl, že by třeba zaplatili nižší poplatek u lékaře." Novinky, které by měly tento efekt, popisuje také text na webu strany ministra Hegera (TOP09) z 20. prosince 2012.
Pan ministr Drábek přijal svoji odpovědnost (za pochybení při zadávání zakázek na MPSV, pozn.), rezignoval.
Dle oficiálního vyjádření (.wmv) ministra Drábka (TOP09) z 3. října 2012 je zřejmý jeho úmysl rezignovat z důvodu obvinění jeho 1. náměstka z podplácení při zadávání veřejných zakázek. Ministr Drábek se rozhodl složit funkci poté, co soud poslal náměstka Šišku do vazby.
"Jak jsem byl informován, stejně jako vy, dnes rozhodl soud o uvalení vazby na mého bývalého 1. náměstka Vladimíra Šišku. Já jsem již v minulých vystoupeních avizoval, že jsem připraven převzít politickou odpovědnost za činy svých podřízených. .... Rozhodnutí soudu je pro mě dostatečným důvodem abych naplnil to, co jsem avizoval. Rozhodl jsem se tedy rezignovat na funkci ministra práce a sociálních věcí a to k 31. říjnu 2012."
Ministr Drábek byl ve funkci od 13. července 2010.
Když se podíváte na ta čísla nezaměstnanosti, (..), je to skutečně rekordní číslo.
Výrok lze označit jako pravdivý. Ministr hovoří o statistice nezaměstnanosti za leden 2013 (.zip; uvnitř tabulka 2. Nez 2011_2013.xlsx). Z dostupných dat skutečně vyplývá, že absolutní hodnota počtu nezaměstnaných, tedy 585 809 osob, je nejvyšší v rámci sledovaného období 1995 až 2013 (viz tabulky o vývoji nezaměstnanosti do června 2004 a od července 2004). Problémem však je procentuální vyjádření míry nezaměstnanosti. Patrně nejpodrobnější statistiku o míře nezaměstnanosti poskytuje ministerstvo práce a sociálních věcí ve formě měsíčních přehledů. Vzájemně porovnatelná data jsou pak dostupná (.xls) v rozsahu leden 2005 až leden 2013. Pro leden 2013 míra nezaměstnanosti udávaná MPSV činila 8 %, což je opět nejvíce od roku 2005. Potřebná data pro porovnání v rámci delšího časového období nejsou, v důsledku změny metodiky MPSV pro výpočet míry nezaměstnanosti, dostupná.
V regionu Polsko, Slovensko mají ještě daleko větší nezaměstnanost, než máme my.
Podle aktuálních dat Eurostatu (tj. leden 2013) je nezaměstnanost v Polsku 10,6% a na Slovensku dokonce 14,9%, zatímco v České republice je pouze 7,0%.
Navíc z grafu vývoje nezaměstnanosti (za posledních 12 měsíců) lze vyčíst, že zatímco v ČR je úroveň nezaměstnanosti konstantní - lehce fluktuje kolem 7%, tak jak v Polsku, tak i na Slovensku má sice slabě, ale zcela evidentně rostoucí tendenci.
Metodika výpočtu nezaměstnanosti od Eurostatu (dle norem ILO)
Rakousko, Německo je na tom lepší (s nezaměstnaností, pozn.).
Na základě nejnovějších dat Eurostatu je výrok hodnocen jako pravdivý.
ZeměMíra nezaměstnanosti (Eurostat - leden 2013)Česká republika 7,0% Německo 5,3% Rakousko 4,9%
Já jenom říkám, že podíváte-li se do eurozóny a do Evropské unie, tak stále ještě Česká republika patří mezi země s tou nižší nezaměstnaností (..).
Ministrova slova potvrzují údaje Eurostatu.
Podle údajů Eurostatu měla ČR v posledním čtvrtletí minulého roku nezaměstnanost ve výši 7,2 %. Ze 17 států eurozóny nižší míru nezaměstnanosti vykazovaly pouze 4 země, a to Lucembursko (5,1 %), Německo (5,4 %), Nizozemí (5,6 %) a Malta (6,9 %). Ze všech států evropské 27 pak byla nižší nezaměstnanost ještě v Rumunsku (6,7 %). Dá se tedy říci, že Česká republika skutečně patří mezi země s nižší mírou nezaměstnanosti.
Je ale třeba dodat, že pracujeme s daty, která jsou jednak neúplná a také již nemusí být zcela aktuální. V celkové statistice Eurostatu totiž chybí údaje za 4. kvartál 2012 u 3 zemí (Řecko, Rakousko a Spojené království).
(Já jenom říkám, že podíváte-li se do eurozóny a do Evropské unie, tak stále ještě Česká republika patří mezi země s tou nižší nezaměstnaností) a ta nezaměstnanost se zvyšuje všude.
Výrok hodnotíme na základě meziročního srovnání nezaměstnanosti ke konci roku 2012 v zemích EU podle Eurostatu.
Z 27 členských zemí v 7 zemích meziročně nezaměstnanost klesla (vyjádřeno v procentních bodech): Dánsko-0,1Německo-0,4Estonsko-2,3Lotyšsko-1,2Litva-2,0Rumunsko-0,4Finsko-0,1
V Maďarsku a na Maltě zůstala míra nezaměstnanosti meziročně stejná.
Pro úplnost dodáváme, že data Eurostatu nejsou úplná o údaje 3 zemí, a to Řecka, Rakouska a Spojeného království.
Celkově se tedy v 1/3 zemí Evropské unie nezaměstnanost nezvyšuje (tj. meziročně se snížila nebo zůstala konstatní), o třech zemích nejsou dostupné aktuální údaje. Na základě těchto údajů tedy nelze tvrdit, že by se "nezaměstnanost zvyšovala všude", a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Nicméně, že rozhodnutí Ústavního soudu (o zrušení veřejně prospěšných prací, pozn.) mělo dopad na zvýšení registrovaných na úřadech práce, kteří tedy proto, že mohou být registrováni, brát podporu a dělat načerno, že ty lidi známe každý ve svém okolí, to znamená, že jsou jich tisíce, možná desetitisíce, o tom nelze pochybovat.
Ústavní soud zrušil veřejnou službu (veřejně prospěšné práce) v listopadu 2012. Pokud tedy porovnáme listopadový počet nezaměstnaných s čísly z prosince 2012 pak se skutečně jedná o nárůst v řádu desetitisíců.
počet nezaměstnaných míra nezaměstnanosti v %
prosince 2012 545 311 9.4 % listopad 2012 508 498 8.7 %
Nedá se ovšem jednoznačně určit souvislost mezi rozhodnutím Ústavního soudu a zvýšením počtu nezaměstnaných, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Španělsko má 25procentní nezaměstnanost, pane předsedo a u absolventů škol je ta nezaměstnanost dokonce 50procentní.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož dle údajů Eurostatu z 1. března 2013 mělo Španělsko v roce 2012 25% nezaměstnanost. Údaje pro rok 2013 zde zatím dostupné nejsou. U věkové skupiny do 25 let, kam lze zařadit absolventy škol byla pak nezaměstnanost 53,2%.
(..) je těch prorůstových výdajů v roce 2013 o šestnáct a půl miliardy víc než v roce 2012. V rozpočtu roku 13 je 108 miliard, které je možno označit jednoznačně jako prorůstové. A je tam tedy téměř sedmnáctimiliardový nárůst proti roku 2012.
Je mimo naši kompetenci kvalifikovaně označit prorůstové výdaje a provést srovnání let 2012 a 2013. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
