Jaromír Drábek
...v tuto chvíli je potřeba přede vším se na to dívat očima těch, kteří už sKartu mají a je jich přes čtvrt milionu.
Podobný výrok Demagog.cz ověřoval již 7. dubna 2013.
Pro ověření tohoto výroku jsme kontaktovali Klientské centrum České spořitelny. K 7. dubnu 2013 bylo vydáno "více než 260 000 sKaret" (viz. kopie emailu níže). Odpověď na námi zaslaný dotaz naleznete zde.
S odkazem na toto vyjádření hodnotíme výrok Jaromíra Drábka jako pravdivý.
...když se podíváte například do zákona, tak tam nikde není napsáno, že klient je povinen tu sKartu převzít, to znamená, ta karta je skutečně dobrovolná, co se týká převzetí, je tam široká škála toho, jak s těmi finančními prostředky nakládat, je tam jasná ochrana proti exekuci.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť chystaná úprava zákona navrhuje zavedení povinného převzetí sKarty Nicméně v platném právním řádu není přímé převzetí sKarty zavedeno.
Proti exekuci by měly být dávky připsané na účet sKarty chráněny stejně jako před zavedením karet, tj. měly by exekuci podléhat pouze zčásti (zejm. dle § 279 a § 299 Obč. soudního řádu). Obavy, že účet sKarty bude možné, jako je tomu u jiných účtů, obstavit, pak definitivně vyvrací novela Obč. soudního řádu, která obstavení účtu sKarty (nový § 303, odst. 3) zakazuje.
Současná zákonná úprava povinnost kartu převzít neobsahuje, přestože zákon o státní soc. podpoře říká že dávka se vyplácí "prostřednictvím karty sociálních systémů". Odsud pramení již dřívější tvrzení poslance Drábka (ČT) či premiéra Nečase (Aktuálně) o dobrovolnosti používání karty.
Pro informaci dodáváme, že zároveň je Ministerstvem práce a sociálních věcí připravena novela (.docx) zákona o Úřadu práce ČR, která povinnost kartu převzít zavádí (Čl. I, b.3), a to s lhůtou 6 měsíců po výzvě (např. Čl IV, b.2), byť neuvádí sankci za porušení této povinnosti. Převzetí karty, jejíž využití předpokládá už zákon o státní sociální podpoře, je tedy dobrovolné zřejmě pouze dočasně.
Za loňský rok zaplatilo ministerstvo firmě OK-Systém přibližně 477, tuším, milionů korun.
Z veřejně dostupného zdroje se nám nepodařilo dohledat informace ohledně množství peněz, které MPSV zaplatilo v roce 2012 společnosti OKsystem s.r.o. Proto jsme tázali přímo firmu OKsystem, od které jsme obdrželi následující číslo: 171,8 mil. Kč bez DPH (tj. 206,1 mil. Kč včetně DPH) Viz. screenshot mailu.
Výrok hodnotíme s ohledem na informace poskytnuté firmou OKsystem s.r.o. jako nepravdivý, neboť čísla se naprosto neshodují.
Nikoliv. Já jsem sděloval že plánovaná úspora za rok 2012 je 200 milionů korun a já vám říkám, že za první tři čtvrtletí byla úspora dosažena, co se týká nákladů 70 milionů korun a přibližně stejná částka byla uspořena tím, že přibližně stejná částka se zaplatila z evropských peněz. To znamená, za první tři čtvrtletí byla uspořená částka kolem 150 milionů (v oblasti výplaty soc. dávek - pozn. Demagog.cz).
Tehdejší ministr Drábek spolu se svým náměstkem Šiškou skutečně slibovali úspory spojené s novým systémem výplaty sociálních dávek – informovala o tom například agentura Mediafax.
Na předpokládaných úsporách trvalo ministerstvo ještě v roszáhlém dokumentu z dubna 2012.
Zda k úsporám skutečně došlo není lehké ověřit. Rozklikávací rozpočet na webu MPSV ani aktuální pokladní plnění (závěrečný účet za rok 2012 ještě není k dispozici) nejsou tak detailní abychom z nich vyčetli přímo náklady na ICT. Úspory tak potvrzuje pouze argumentace MPSV, kterou z pochopitelných důvodů nemůžeme použít jako doklad ministrova tvrzení.
Naopak například čísla, která z ministerstva získal letos v dubnu portál aktuálně.cz ukazují, že k realizaci slibovaných úspor patrně v roce 2012 nedošlo.
Tak to je dohledatelné, si myslím, v obchodním rejstříku úplně jednoduše (...) Firma IDTAX se na Vítkovice netransformovala, každý si to může dohledat v obchodním rejstříku.
Na základě informací z obchodního rejstříku hodnotíme výrok Jaromíra Drábka jako pravdivý, ačkoliv, jak jsme byli upozorněni, z veřejných zdrojů není možné zjistit bližší informace o možných interních postupech probíhajících ve společnostech zaintegrovaných do Vítkovice Holding.
Z obchodního rejstříku se můžeme dočíst následující informace: společnost iDTAX, o které je řeč, vznikla 26. května 2009 se sídlem v Ostravě. Sám bývalý ministr práce a sociálních věcí Drábek byl v této firmě společníkem do 2. listopadu 2009. Až do 27. července 2010 byl jejím jednatelem bývalý I. náměstek ministra Drábka Vladimír Šiška.
100% vlastníkem firmy iDTAX je k dnešnímu dni společnost Vítkovice a.s., které, mimo jiné, patří 100% podíl společnosti Vítkovice IT Solutions, na kterou se iDTAX měla právě " transformovat ". K celé věci se vyjádřily Vítkovice Machinery Group prostřednictvím tiskové zprávy, z níž vyplývá, že firma iDTAX a Vítkovice IT Solutions opravdu jsou dva odlišné subjekty.
Leoš Heger
My jsme zvýšili poplatek za hospitalizaci obecně, to zadání já jsem měl tenkrát z vládního prohlášení, že to bude minimálně sto korun bez výjimek.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací z webu zdravi.cz. "V rámci tzv. Malé novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění došlo od 1. 12. 2011 k navýšení regulačního poplatku za každý den strávený v nemocnici z 60 Kč na 100 Kč." Jedná se o tzv. regulační poplatek za pobyt v nemocnici.
Změny v poplatcích, jak správně uvedl Leoš Heger, předznamenalo již programové prohlášení (pdf., str. 9) vlády.
Moderátor (Václav Moravec): Jinak řečeno předvolební tah to není? (Snížení některých poplatků ve zdravotnictví - pozn. Demagog.cz) Host (Leoš Heger): Ne, určitě ne, protože my k tomu dáváme ještě druhý díl, který znamená zpoplatnění zubních plomb.
Slova ministra Hegera potvrzuje jeho náměstek Petr Nosek, který pro server idnes.cz uvedl:
"Chceme touto změnou ušetřit ročně až 1,5 miliardy korun" (Celý článek k nalezení zde.)
Zmíněná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění upravující problematiku poplatků za pobyt v nemocnici a zpoplatnění amalgámových zubních plomb v tuto chvíli (ke dni 20. dubna) není k dispozici.
Z toho důvodu hodnotíme výrok ministra Hegera pro tuto chvíli jako neověřitelný.
Ale my znovu opakujeme, protože to už jsme zkoušeli hnedka prvním rokem existence koalice, tak to jsme zkoušeli, tenkrát to neprošlo přes Věci veřejné a ustoupilo se od toho. (zpoplatnění zubních plomb - pozn. Demagog.cz)
Novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997 Sb.), pod kterou problematika zpoplatnění amalgámových zubních plomb spadá, předložil ministr zdravotnictví Heger poprvé v listopadu roku 2010.
Na jednání dne 6. dubna roku 2011 vláda svým usnesením tento návrh zákona schválila.
Návrh zpoplatnit amalgámové zubní plomby narazil na odpor tehdy koaliční strany VV, která požadovala, aby pojišťovny tento druh plomb hradily i nadále. (Referoval o tom např. server lidovky.cz.)
Na červnovém jednání koaličních špiček (ve formátu K9) zpoplatnění amalgámových plomb z konceptu zdravotnické reformy vypadlo. Karolína Peake (tehdy VV) pro server ihned.cz uvedla následující:
"Plomby z tohoto balíčku v tuto chvíli vypadávají. Jsme rádi, že jsme ubránili nejrozšířenější zubařský zákrok." Celý článek je k nalezení zde.
Já bych připomněl někde 20 let zpátky Dánsko, které v tom udělalo velikou kampaň a během několika málo roků se potřeba zubařů snížila na jednu polovinu.
Nepodařilo se nám bohužel dohledat, jakou kampaň měl ministr Heger na mysli, Dánsko je nicméně dáváno za příklad země s nejnižší kazivostí zubů u malých dětí. Velký vliv na tom patrně mají povinné pravidelné preventivní prohlídky a bezplatná péče pro děti do 18 let.
Na zubní péči pro dopělé pak stát přispívá jen minimálně. Používání běžných amalgánových plomb, o kterých byla řeč, Dánsko úplně zakázalo v roce 2008, pacienti tedy nemůžou volit tuto levnější variantu.
Co se počtu zubařů týká, podle Eurostatu (.pdf) mírně klesl počet praktikujících zubařů v poměru k celkové populaci (z necelých 85 zubařů na 100 tisíc obyvatel v roce 1992 na téměř 78 v roce 2009). I přesto v Dánsku na 100 tisíc obyvatel připadá více zubařů než v České republice. V naší zemi připadlo v roce 2009 67,6 praktikujích zubařů na 100 tisíc obyvatel (strana 2). V absolutních číslech se počet zubařů v Dánsku od roku 1992 prakticky nezměnil (strana 1).
Z této statistiky ovšem nelze dovozovat vytíženosti či počet zákroků zubních lékařů.
Kvůli nedostatku dostupných relevantních informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Ne, počítá se s cenou asi 400 korun na plombu. Pojišťovny dneska za ty výkony platí podstatně méně...
Na základě informací z číselníku zdravotních výkonů hodnotíme tvrzení Leoše Hegera jako pravdivé.
Na stránkách Všeobecné zdravotní pojišťovny lze najít aktualizované číselníky se seznamy veškerých zdravotních výkonů hrazených pojišťovnami včetně stanovených úhrad za jednotlivé zákroky. Z číselníku (.pdf), který platí od 1. února 2013 vyplývá, že cenové sazby týkající se ošetření zubního kazu (konkrétně na straně 17 a 18) jsou na základě věku pacientů a použitých materiálů následující:
ošetření stálého zubu u pacienta mladšího 18 let za použití fotokompozitní výplně (tzv. „bílá plomba“) - 315 Kč,
ošetření stálého zubu při použití standardního materiálu (nedózovaný amalgám) jako výplň – 220 Kč,
ošetření dočasného zubu za pomoci definitivní náplně – 126 Kč.
Z výše uvedených údajů vyplývá, že zdravotní pojišťovny skutečně platí za „plomby“ částky menší než 400 Kč.
