TOP 09

Podle čl. 64 Ústavy ČR má prezident právo se účastnit obou schůzí Parlamentu a promluvit kdykoliv o to požádá.

Je pravdou, že ministři dopravy za hnutí ANO reálně projekt mýta prozatím neposunuli, byť alespoň ministr Ťok předložil časový harmonogram realizace mýta po roce 2016. Na druhou stranu je nyní již jisté, že se nestihne podle zákona o veřejných zakázkách vysoutěžit nový dodavatel mýtného systému do konce roku 2016. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, byť ministr Ťok podnikl alespoň nějaký krok. Ten však k nápravě daného problému nevedl.

Vláda 20.listopadu 2015 schválila zmíněný harmonogram. 22. prosince 2015 pak ČTK (Lidovky.cz) s odvoláním na Ministerstvo dopravy uvedlo, že " vybrat nového provozovatele mýtného systému v řádném výběrovém řízení už nelze do vypršení smlouvy s Kapschem ke konci roku 2016 stihnout ".

Sám ministr Ťok pak 25. ledna 2016 uvedl, že bude nezbytné nechat Kapsch spravovat mýto i po roce 2016 a řádně vysoutěžit dalšího dodavatele. Tento stav by měl trvat podle ministra až do roku 2019. Česká televize a ČTK k danému uvedli: " Svůj návrh na prodloužení současné smlouvy předloží příští týden ke schválení vládě. Koaliční rada se podle ministra shodla na tom, že zásadní priorita je, aby se mýto vybíralo i po skončení letošního roku, kdy firmě Kapsch vyprší smlouva. Ťokovi se takový postup nelíbí, ale nevidí jinou praktickou možnost."

Realita je tedy taková, že se do konce roku 2016 nestihne vysoutěžit nový dodavatel a mýto tak bude spravovat pravděpodobně stále firma Kapsch. Ministři dopravy za ANO jsou ve funkci již 2 roky, za tu dobu nedošlo k vyřešení tohoto problému.

Andrej Babiš je opozicí a Miroslavem Kalouskem často obviňován ze střetu zájmů kvůli souběhu politické funkce a podnikání. Že v takovém střetu zájmů je, ostatně přiznává i sám Babiš. V hodnocení se ale budeme zabývat jen konkrétními případy obsaženými ve výroku Miroslava Kalouska. Ten hodnotíme jako zavádějící, protože se jedná o buď spekulace ("dotační podmínky si nechal upravit") nebo jsou dané případy stále vyšetřovány (Agrotec, Čapí hnízdo) a není tak jasné pochybení, které Kalousek Babišovi přisuzuje.

Kalousek ve svém výroku naráží na kauzu statku Čapí hnízdo, jehož rekonstrukce na luxusní ekofarmu byla částečně financována z evropských dotací. Ty by patrně nemohly být přiděleny Agrofertu jako velké firmě, v roce 2008 při podání žádosti o dotace však firma Čapí hnízdo oficiálně součástí koncernu Agrofert nebyla, vrátila se tam až v roce 2014. Podle trestního oznámení, na základě kterého je případ nyní prošetřován, je však pravděpodobné, že firma byla součástí skupiny Agrofert po celou tuto dobu. Potvrzují to i některé veřejné výroky Andreje Babiše. "Napadlo mě to, když jsem s dětmi čekal ve frontě v pražské zoo na krmení koz. Byla tam obrovská fronta a já nesnáším čekání. Tak jsem si řekl, že udělám podobný projekt," říká Babiš v dokumentu Matrix AB.

Součástí skupiny Agrofert je naopak bez všech pochybností firma Agrotec, která figuruje v kauze České pošty, kde se mělo jednat o manipulaci s veřejnými zakázkami. "To je nesmysl a lež. Celá kauza Agrotec je vymyšlená. Je to pro mě účelová kauza s cílem mě poškodit. Ta firma nic neudělala. Šlo o telefonní rozhovor o šesti a půl milionech korun, žádný kontrakt ovšem neproběhl. Neznám detaily. Podali jsme na to všechny možné stížnosti," řekl k tomu Andrej Babiš v rozhovoru pro Lidové noviny. V srpnu 2015 ale policie na základě vyšetřování navrhla obvinit několik fyzických i právnických osob včetně právě Agrotecu. Dodejme také, že daná kauza proběhla před tím, než se Andrej Babiš stal poslancem a následně i ministrem. Není znám také výsledek, neboť daná věc je v běhu.

V případě zvýšení alokace dotací ze 20 na 40 % pro velké firmy se jedná o případ, na který upozornil server Neovlivní.cz. Podle něj měl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zahájit vyšetřování ve věci zvýšení hranice čerpání eurodotací pro velké firmy, ve které měl být zapojený místopředseda představenstva Agrofertu Petr Cingr. Ten měl v této věci z pozice prezidenta Svazu chemickému průmyslu lobbovat u náměstka Ministerstva průmyslu a obchodu, které pak změnu skutečně prosadilo. Agrofert jakokoliv spojitost s touto kauzou odmítá, podle 1. místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka, který měl setkání svolat, se setkání zúčastnilo přibližně dvacet sdružení, asociací a zástupců ministerstev a jednalo se o standardní a transparentní vyjednávání. OLAF pro Neovlivní odmítal případ komentovat a ani na jejich webu se nepodařilo dohledat žádné informace o vyšetřování.

Pokud jde o úpravu daní, na ty má samozřejmě Andrej Babiš z pozice ministra financí nemalý vliv, je předkladatelem změn daňové agendy. Za dosavadní dva roky však vláda nepředložila návrh, který by významně upravoval daně z příjmu právnických osob. Jediná úprava daní, která mohla výrazně přilepšit Babišovu podnikání, tak zůstává široce diskutované snížení spotřební ceny u biopaliv, které má podpořit část byznysu ministra financí. Miroslav Kalousek dokonce ve Sněmovně navrhnul zákon přejmenovat na "návrh zákona, kterým se ve prospěch skupiny Agrofert mění zákon č. 353/2003 Sb." - tento návrh samozřejmě neprošel. K tématu jsme napsali i blog, který shrnuje jak dopad na podnikání Andreje Babiše, tak sněmovní peripetie, které projednávání zákona provázely.

Zástupci všech patnácti členských států se shodli na přijetí opatření nezbytných ke zintenzivnění boje proti terorismu, zamezení financování terorismu a zúčtování s těmi, kdo jsou zodpovědní za teroristické činy, porušování mezinárodního humanitárního práva nebo porušování lidských práv.

Zmíněná rezoluce, o které Marek Ženíšek mluví, tedy sice není konkrétní ve specifických krocích, které by konkrétní státy měly podniknout, avšak k tomu ani rezoluce Rady bezpečnosti OSN neslouží.

Obecně je rezoluce OSN oficiálním dokumentem několika málo stran, který vyvíjí tlak na členské státy, vyjadřuje stanovisko k určitému konkrétnímu tématu, doporučuje další postup OSN či jiných subjektů. Dopad většiny rezolucí netkví ani tak v závaznosti konkrétních opatření, jako ve vyjádření jasného stanoviska OSN k dalším krokům a podpoření států v dalším postupu určitým směrem.

Vyjádření všech tří aktérů jsou podobná. Premiér Sobotka soudí, že v případné pozemní operaci se mají angažovat arabské státy a ne Česká republika. Ministr Zaorálek uvedl, že není příznivcem pozemních operací a je pro dohodu. Federica Mogherini je rovněž pro dohodu a o pozemní vojenské operaci se nezmiňuje.

Premiér Bohuslav Sobotka konstatoval, že: "... v zásadě ani žádná ze šesti desítek zemí, které se sdružily pro boj s Islámským státem, nenavrhuje pozemní operaci. Myslím, že je to správné vyhodnocení situace, protože primárně by se v takových operacích měly angažovat arabské státy."

Ministr zahraničních věcí Zaorálek ve svém oficiální vyjádření z 16. listopadu 2015 uvedl, že není příznivcem pozemní vojenské operace, protože tyto operace vedly vždy v minulosti k posílení těch neextrémnějších skupin. Zaorálek je tedy pro širokou dohodu, ve které mají být USA, Ruská federace, ale i Írán a Saudská Arábie.

Federica Mogherini (.youtube) uvedla, že pouze dohoda jednotlivých hráčů povede k vyřešení situace v Sýrii. O pozemní vojenské operaci se nezmiňuje.

Trend snižování výdajů na obranu je zřetelný s jednou výjimkou od roku 2005. Za posledních 10 let se rozpočet Ministerstva obrany snížil o skoro 15 mld. Kč. V souladu s výrokem Marka Ženíška nelze označit roky 2009 a 2010 za "nejrazantnější propad" financování resortu (šlo ovšem o jeden z největších meziročních propadů), nicméně od roku 2010 dochází k pozvolnému snižování výdajů. Rozpočty Ministerstva obrany v letech 2005 až 2015 (tabulka č. 1)

Rok 20052006200720082009201020112012201320142015 Rozp. v mld. Kč 58,455,454,949,851,847,743,842,040,842,043,8

zdroj: Ministerstvo obrany České republiky

Pro úplnost přikládáme i tabulku výdajů na obranu v procentech hrubého domácího produktu.

Výdaje na obranu jako % hrubého domácího produktu v letech 2005 a 2015. (tabulka č. 2)

Rok 20052006200720082009201020112012201320142015 % 1,81,61,41,21,31,21,11,1*1,01,01,0*Materiály Severoatlantické aliance ukazují 1,1%, údaje Světové banky 1,0% zdroje: NATO, World Bank

Pravdu má Marek Ženíšek také v tom, že v roce 2014 a i v končícím roce 2015 se české ekonomice daří a roste. V roce 2014 šlo o 2% HDP, aktuální predikce Ministerstva financí pro rok 2015 je 4,5% HDP.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou, reálně se na obranu v % HDP vydává stejně jako za vlády Petra Nečase v době škrtů. Výhrada se týká toho, že meziroční pokles v letech 2009-2010 nebyl největší, byl "pouze" jedním z největších.

Jak jsme již uvedli v jednom z předchozích výroků, v současné době ministerstvo obrany a generální štáb armády ČR vypracovali koncepční materiál nazvaný Koncepcevýstavby Armády České republiky do roku 2025, který spolu s předcházejícím dokumentem nazvaným Dlouhodobý výhled pro obranu 2030, řeší problematiku výstavby Armády ČR a obrany státu v kontextu praxe kolektivní obrany.

Náčelník GŠ AČR (.pdf) k tomu uvedl 22. října:

"Hlavním cílem Koncepce výstavby AČR je stanovit rozsah a způsob dosažení schopností, které jsou požadovány ke splnění všech úkolů a závazků AČR do konce roku 2025. Strategie dosažení cílového stavu vychází z následujících priorit:1. Výstavba AČR k obraně ČR a kolektivní obraně v rámci NATO.2. Výstavba AČR k naplnění mezinárodních závazků mimo obrany ČR a kolektivní obrany NATO.3. Výstavba AČR k plnění úkolů, které přímo nesouvisí s obranou státu proti vnějšímu vojenskému napadení a s mezinárodními závazky."

V obecných rysech lze tedy popsat základní cíle koncepce, nicméně ta není celá veřejně dostupná, nelze tedy potvrdit konkrétní body, jak o nich Marek Ženíšek mluví. V tuto chvíli tedy výrok hodnotíme jako neověřitelný, po zveřejnění koncepce výrok dopracujeme.

O návrhu výboru informovalo Ministerstvo obrany na svých oficiálních stránkách. Jde přesně o 2,28 miliardy.

O výborovém návrhu informovalo i Ministerstvo obrany na svých oficiálních stránkách. Nesouhlas vyjádřený ministrem Babišem zaznamenala Česká tisková kancelář. Informaci následně přebral například Rozhlas, Česká televize či Idnes.cz.

Ministr financí zároveň také přislíbil podporu armádě. První větší příslib padl v dubnu 2015 po návštěvě Pentagonu, kdy armádě slíbil dokonce 20 miliard. Dále svou podporu vyjádřil po ministerské návštěvě 73. tankového praporu v Přáslavicích například oficiální portál Informačního centra o NATO nebo Idnes.cz.

Marek Ženíšek patrně naráží na některé z výroků Martina Konvičky, vyřčené na sociální síti Facebook. Martin Konvička byl právě jedním z těch, co vedle prezidenta Zemana stál 17. listopadu na Albertově. Přikládáme několik printscreenů a výrok hodnotíme jako pravdivý.