TOP 09

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem ke značné nepřesnosti v uváděných datech.

Vládní návrh zákona o hazardních hrách schválila vláda na svojí schůzi 29. července 2015.

Materiál byl předložen do vlády v říjnu 2014 s odkazem na legislativní plán vlády. Ještě před tím putoval návrh do Legislativní rady vlády, která návrh schválila. Zdržení v cestě zákona legislativním procesem vzniklo mimo jiné tím, že původní návrh byl průběžně změkčován. O této situaci informuje např. Český rozhlas.

Podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2014 měl být zákon (v tomto plánu nazvaný jako zákon o provozování sázkových her) předložen vládě v prosinci 2014 a nabýt účinnosti v září 2015 – ta musela být kvůli zdržení legislativního procesu odložena. Zákon je momentálně v prvním čtení ve Sněmovně.

Milan Urban z ČSSD předložil pozměňovací návrh (.doc) k zákonu o registru smluv (ve finále se k návrhu přihlásil poslanec Zemánek), včetně důvodové zprávy, podle něhož jen v roce 2014 v součtu činily transfery podnikatelským subjektům ze státního rozpočtu 68,60 mld. Kč. Proto žádá, aby limit pro stanovení povinnosti zveřejňovat smlouvy činil 20 miliónů Kč, které daná společnost v daném rozpočtovém roce obdrží z veřejných rozpočtů.

Návrh zněl: "(1) Prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož ismlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je „obchodní korporace zapsaná ve veřejném rejstříku podle zvláštního zákona1, která v rozpočtovém roce použije, obdrží nebo bude hospodařit či spravovat finanční prostředky z veřejných rozpočtů v celkové výši nad 20 mil. Kč.“

Co se týče druhé části výroku, pro schválení tohoto pozměňovacího návrhu bylo třeba 86 hlasů. Pro však hlasovalo pouze 63 poslanců, návrh tedy přijat nebyl. Proti hlasovali skutečně poslanci hnutí ANO, dále se zdržel klub KSČM (v logice hlasování se vyslovili zdržením se proti tomuto návrhu), KDU-ČSL, část klubu ČSSD a nezařazení poslanci.

V kritice hlasování klubu ANO (tedy že bránilo podnikatelské aktivity svého předsedy) se ovšem Kalousek dopouští značného zavádění. Všechny společnosti podle zákona o registru smluv musí zveřejňovat své smlouvy se státem (resp. s povinnými subjekty) i bez tohoto návrhu (tedy i Agrofert). Pozměňovací návrh poslanců Urbana/Zemánka by znamenal, že by společnosti, které dostanou na dotacích přes 20 milionů korun ročně, musely zveřejňovat v registru smluv všechny své smlouvy.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Miroslav Kalousek sice v roce 2013 odpustil daně osobám postiženým povodněmi, nicméně v kontextu diskuze se oba řečníci bavili o odpouštěním daní firmám apod.

Prominutí daně ministrem financí bylo do roku 2010 možné podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Podle § 55a tohoto zákona mohlo ministerstvo „zcela nebo částečně prominout z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů. U příslušenství daně tak může učinit i z důvodu odstranění tvrdosti. K tomuto prominutí může dojít v kterémkoliv stadiu daňového řízení.“

V září 2011 informovaly Hospodářské noviny, že od roku 2006 odpustili ministři na daních celkem 6 miliard korun. Generální ředitelství MF ČR podalo pak v roce 2012 vysvětlení, podle něhož v letech 2006–11 došlo k úhrnnému prominutí daní, cel, poplatků, odvodů a souvisejících příslušenství ve výši 40,544 mld. Kč. Z toho prominuté daně a příslušenství daně činily 10,8 mld. Kč.

Původní zákon byl nahrazen Daňovým řádem, účinným od 1. ledna 2011. Zde je ministrovi zachována již pouze možnost hromadného prominutí daně nebo penále z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů nebo při mimořádných, zejména živelných událostech.

Přesto nemá Kalousek pravdu, když tvrdí, že po roce 2010 neodpustil daně žádný ministr financí. V roce 2013 totiž sám schválil prominutí daně poplatníkům postiženým povodněmi. Nicméně i tak výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť jde o svým způsobem "pozitivní exces".

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. V případě odpuštěné daně se jedná o investiční pobídku prostřednictvím státní agentury Czechinvest, nikoliv o rozhodnutí ministerstva financí.

Informace o tom, že Agrofertu bylo v loňském roce odpuštěno 1,5 miliardy na daních, přinesl například týdeník Respekt.

Jedná se o investiční pobídky prostřednictvím agentury CzechInvest. Na základě zákona č. 72/2000 Sb. mohou investoři, kteří umístí nebo rozšíří svou investici na území České republiky, získat podporu ve formě investičních pobídek. Mezi podporované oblasti aktuálně patří zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb. Agentura je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu, ale o udělení pobídek podle zákona rozhodují Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí a dotčené obce a kraje. Ministerstvo financí má tedy v řízení o udělení podpory svůj hlas, není však v tomto rozhodování zdaleka suverénem.

Pobídky mohou mít formu (.pdf, strana 6)

-- Slevy na dani z příjmů právnických osob na 10 let

-- Převodu území za zvýhodněnou cenu

-- Hmotné podpory vytváření nových pracovních míst až do výše 300 tis. Kč

-- Hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců až do výše 50 % ze školicích nákladů

-- Osvobození od daně z nemovitostí na 5 let – pouze ve zvýhodněných průmyslových zónách

-- Hmotné podpory na pořízení majetku – pouze pro strategickou investiční akci

V případě firem patřících do skupiny Agrofert Andreje Babiše bylo uděleno několik pobídek formou slevy na dani. Celkový přehled je v následující tabulce, která čerpá z údajů CzechInvestu (.xls). Tabulka ale uvádí jen tzv. Strop veřejné podpory, což je maximální možná hodnota veřejné podpory. Za projekty schválené v roce 2014 by se jednalo o 2,138 miliardy korun. Kolik však bylo skutečně vyplaceno, se nám nepodařilo dohledat. Je však nutné říct, že CzechInvest je podřízen Ministerstvu průmyslu a obchodu a není tedy možné říct, že Andrej Babiš tyto peníze odpustil sám sobě.

Podle důvodové zprávy k zákonu o elektronické evidenci tržeb (.pdf, dostupné zde) by dodatečný příjem na DPH za sektor maloobchod mohl činit 4,9 mld. Kč. Odhad MF ČR celkové výše daňových úniků v ČR je 150 mld. Kč (.pdf, str. 6). Jiný zdroj uvádí 100 mld. Krácení tržeb v maloobchodě tak může způsobovat zhruba 3–5 % všech daňových úniků. Jakkoli je tento odhad velmi hrubý, lze na jeho základě označit výrok o podílu maloobchodních úniků a o postoji MF ČR za pravdivý.

Detailně se daňovými úniky zabýval také NKÚ, podle kterého se jejich celková výše pohybuje kolem 100 mld. Kč ročně. Podle jeho analýzy se šedá ekonomika podílí na daňových únicích ze 7 % (.pdf, str. 14–16). To je stále v souladu s argumentem Miroslava Kalouska, že těžiště daňových úniků leží jinde než v maloobchodě.

Data z jiných evropských zemí se nepodařilo dohledat, podíváme-li se ale na rétoriku Evropské komise v oblasti daňových úniků, všimneme si, že se soustředí zejména na velké korporace a daňové ráje, spíše než na drobné podnikatele. To je jistým indikátorem toho, že rozsah daňových úniků v maloobchodě je i v evropském měřítku problémem menšího rozsahu.

Při hodnocení výroku vycházíme z výročních zpráv společnosti Synthesia, a.s., které jsou dostupné ve sbírce listin v obchodním rejstříku. Z nich se dají vyčíst mimo jiné následující údaje:

2010201120122013CelkemSnížení základního kapitálu150 0001 355 948

1 505 948Vyplacená dividenda

239 981869 765200 0011 309 747Zisk před zdaněním253 5191 037 105251 543330 9901 873 157Zaplacená daň z příjmu00000

Ke snížení základního kapitálu ve prospěch jediného akcionáře, společnosti Agrofert Holding, a.s., došlo v tomto období dvakrát. V roce 2010 se jednalo o 150 milionů korun.

V roce 2011 pak byly uvolněny další prostředky ve prospěch jediného akcionáře ve výši 1,3 miliardy

I přes vyprodukovaný zisk neplatila podle výročních zpráv společnost Synthesia v uvedeném období daň z příjmu právnických osob. K tomu vedlo uplatnění zákonných odpočitatelných položek, například odečtu ztráty z předchozích let či odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Jedná se o zcela legální postup.

Společnost Synthesia má se státem smlouvu o likvidaci ekologické zátěže, náklady jsou odhadovány na 3,12 miliardy korun. Je nutné dodat, že závazek státu vůči Synthesii vznikl již v roce 1997. Nejedná se tedy o nový závazek, o kterém by rozhodoval Andrej Babiš v pozici ministra financí.

Podle současné zákonné úpravy jsou dividendy daněny dvakrát. Příjmy z kapitálového majetku jsou předmětem § 8 zákona č. 586/1992. Sb. K prvnímu zdanění dochází při vygenerování zisku, z něhož jsou následně vypláceny dividendy, a ty jsou zdaněny taktéž. Při vyplácení dividend platí pro fyzické i právnické osoby stejná 15% daň (§ 36).

Jak uvádí server měšec.cz, jednou z praxí, jak se vyhnout danění dividend, je přesunout firmu do země, kde je daň z dividend nulová, pak se dani vyhne a dividendu inkasuje v plné výši. Menší subjekty jsou pak nuceny jít cestou, že zisk ihned investují a k vyplacení dividend ani nedojde.

Poslední návrh na zrušení daně z dividend předložila Nečasova vláda. Senát ale v době vlády Jiřího Rusnoka balíček daňových zákonů v září 2013 zamítl a předloha zákona zanikla, protože Poslanecká sněmovna byla v tu dobu rozpuštěna.

Podle již citované analýzy NKÚ je stomiliardová daňová mezera v ČR (rozdíl mezi předpokládaným a skutečným výběrem daně) tvořena primárně podnikateli, kteří úmyslně zkreslují údaje (ze 40 %), dále přírůstkem nesplacených nedoplatků (25 %) a nelegální a stínovou ekonomikou (ze 7 %). Zbylých 28 % pak spadá do kolonky "ostatní" (.pdf, str. 14–16). Ze zprávy ale není patrné, z jaké části je škoda způsobena konkrétně tzv. karuselovými podvody, ačkoli spadají do kolonky úmyslně zkreslených údajů.

Karuselovým (či také kolotočovým) podvodům skutečně čelí celá EU, což vyplývá z podstaty tohoto typu podvodu (vysvětleno například zde). Přesná čísla nebo alespoň kvalifikované odhady výše škod způsobených karuselovými podvody se nepodařilo dohledat, podle Evropské komise jsou však karuselové podvody jedním z nejčastějších typů podvodů souvisejících s výběrem DPH. Jako významný fenomén je jmenuje i Ministerstvo financí ve své tiskové zprávě vysvětlující důvody pro zavedení kontrolního hlášení DPH. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Tento výrok zazněl v kontextu diskuse o plnění státní pokladny. V loňském roce došlo k tomu, že údaje o výběru DPH byly ovlivněny poměrně vysokou částkou zadržených vratek nadměrných odpočtů DPH (viz také výrok níže). Později se ukázalo, že byly převážně zadržovány neoprávněně, a byly vráceny firmám.

Pro přesné informace ohledně tohoto výroku jsme kontaktovali Finanční správu ČR. Na základě poskytnutých informací a zpráv o pokladním plnění hodnotíme výrok jako zavádějící. Zohledňujeme tak nepřesnost v uváděné částce zadržených odpočtů a především fakt, že ministerstvo již v dubnu 2014 upozorňuje na to, že údaje o výběru DPH jsou zkresleny zadrženými vratkami.

"Rozhodnutí o spuštění kontrolní akce padlo v listopadu 2013. Největší zadržovaná částka nadměrných odpočtů byla v měsících leden a únor 2014 (jedná se o zdaňovací období listopad, prosinec a 4. kvartál 2013) a činila cca 12,5 mld. Kč. Jednotlivá daňová řízení probíhala v závislosti na součinnosti/nesoučinnosti daňových subjektů. K jejich ukončení docházelo zejména v průběhu roku 2014," napsala nám tisková mluvčí pro Generální finanční ředitelství Petra Petlachová.

Z tohoto vyjádření vyplývá, že uvedených 12,5 miliardy zkreslovalo údaje o celkovém výběru DPH od prvního čtvrtletí 2014. V této době převzal kontrolu nad státní kasou Andrej Babiš (do funkce byl uveden 29. ledna 2014).

Nutno však dodat, že již ve zprávě o pokladním plnění za duben 2014 ministerstvo upozorňuje, že údaje o výběru DPH jsou zkresleny vlivem těchto skutečností. "Relativně vysoký meziroční růst je způsoben i tím, že Finanční správou ČR zatím nebyla v důsledku zahájení postupu k odstranění pochybností správce daně vyplacena část nadměrných odpočtů, které souvisí se zdaňovacím obdobím z konce roku 2013," uvádí ministerstvo, nespecifikuje však, o jak zásadní částku se jedná.

Výrok Miroslava Kalouska není možné z veřejně dostupných zdrojů ověřit.

Patrně však narážel na to, že Finanční správa České republiky, spadající pod Ministerstvo financí, nastolila praxi, kdy firmám v podezřelých případech zadržovala vratky DPH (iDnes.cz, Ceskatelevize.cz, Ceska-justice.cz).

Organizační řád Finanční správy v článku 148, bod 3 definuje řídící pravomoci následovně: Ministerstvo financí řídí Generální finanční ředitelství a jeho prostřednictvím Odvolací finanční ředitelství, finanční úřady a Specializovaný finanční úřad ve věcech:

a) metodiky v oblasti utajovaných informací útvarem Bezpečnost a krizové řízení Ministerstva financí,
b) krizových situací, PO a BOZP útvarem Bezpečnost a krizové řízení Ministerstva financí. Ministr financí tudíž není oprávněn k tomu, aby přímo úkoloval činnost Finanční správy. Zda se tak reálně neděje, resp. nedělo za bývalých ministrů financí, nejsme schopni potvrdit ani vyvrátit.