TOP 09

Zajistit zaměstnání pro vězně, je skutečně velkým problémem. Hlavním nedostatkem je, že věznice nedokáží zajisti kvalifikované pracovníky, proto mohou z větší části nabízet pouze nekvalifikované zaměstnance, o které není takový zájem.

Problémem je také fakt, že z důvodu bezpečnosti nemohou být všichni odsouzení zaměstnávání mimo věznice. Určitá část musí být zaměstnávána uvnitř areálu věznice, což zvyšuje náklady a omezuje spektrum nabízených služeb.

Jiří Pospíšil jako bývalý ministr spravedlnosti 28. června 2008 otevřel ve věznici Oráčov na Rakovnicku první výrobní zónu svého druhu v České republice, která ve své době obsahovala jednu výrobní halu.

Zaměstnanost vězňů v České republice byla k říjnu 2013 68,72%.

Informace o výrobních areálech uvnitř německých věznic se nám nepodařilo dohledat. Pravdou ovšem je, že v německých věznicích je dnes moderní a účinně organizovaná výroba, kde vězni plní stále složitější úkoly a o jejich práci je zde zájem ze strany věznic, vězňů i zaměstnavatelů.

Z veřejně dostupných zdrojů se nedá ověřit, zda Jiří Pospíšil s Bílým kruhem bezpečí skutečně spolupracuje. O vyjádření jsme požádali přímo Bílý kruh bezpečí a v případě odpovědi hodnocení výroku upravíme.

Bílý kruh bezpečí však v roce 2011 ocenil Jiřího Pospíšila a jeho práci ve prospěch poškozených a svědků v letech 2004 až 2011, které vyústily v přípravu nového zákona o obětech trestných činů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Jiří Pospíšil byl ministrem spravedlnosti v době, kdy vláda zákon o obětech trestných činů předkládala.

Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, nabyl účinnosti v srpnu 2013.

Návrh zákona o obětech trestných činů byl poprvé předložen Poslanecké sněmovně 27. února 2012. Návrh zákona předložila vláda, zástupcem navrhovatele byl ministr spravedlnosti - a tím byl tehdy stále Jiří Pospíšil. Ten byl odvolán až 27. června 2012.

Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, nabyl účinnosti 1. srpna 2013.

Jiří Pospíšil obdržel za přípravu tohoto zákona cenu Anděl od Bílého kruhu bezpečí - organizace, která se zabývá pomocí obětem trestných činů. Šéfka této organizace, Petra Vitoušová, tento zákon ocenila s tím, že pamatuje na všechny orgány a subjekty činné v trestním řízení.

Zákon pochválili také Helena Válková, místopředsedkyně České kriminologické společnosti, a Tomáš Gřivna, docent na katedře trestního práva Právnické fakulty UK, kteří o novém zákoně napsali článek Nový zákon o obětech trestných činů a jeho význam pro aplikační praxi pro odborný časopis Trestněprávní revue. V článku uvedli:

" Nový zákon o obětech znamená nepochybně správný krok vpřed, který významně zlepšuje postavení obětí trestných činů, rozšiřuje okruh jejich práv a zavádí korespondující povinnosti subjektům poskytujícím jim pomoc. "

Ohlasy občanů na tento nový zákon se nám bohužel nepodařilo dohledat. Pozitivní ohlasy odborné veřejnosti jsou však nesporné a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Není pravdou, že by Jiří Pospíšil navrhoval Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně - první ji navrhl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Pospíšil však chtěl Bradáčovou do funkce jmenovat. Dříve než to však mohl udělat, byl odvolán Petrem Nečasem. Bradáčovou později jmenoval nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Kůvli této nepřesné informaci co se týče jmenování Lenky Bradáčové do funkce vrchní státní zástupkyně tak hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Je veřejně dohledatelné, že strany jednající o vládní koalici - tedy KDU-ČSL, ČSSD a ANO se vymezovaly (ať už skrze vyjádření svých vrcholných představitelů nebo pomocí petičních archů) proti zásadním reformním krokům vlády Petra Nečase - jako například byla důchodová reforma, projekt S-karet a nebo proti vládě jako takové.

Zde uvádíme příklady takových projevů u všech zmíněných subjektů či jejich představitelů:

KDU-ČSL

V srpnu 2012 se před Ministerstvem práce a sociálních věcí uskutečnil happening pořádaný společně KDU-ČSL a Národní radou zdravotně postižených. Na akci aktivně vystupoval místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek a zasazoval se o zrušení S-karet.

Lidovci také iniciovali petici proti schválení důchodové reformy, kterou považovali za nesolidární a bezohlednou. Tuto petici předali zástupci KDU-ČSL poslancům v sprnu 2012.

ČSSD

Sociální demokraté patřili k největším kritikům pravicové vlády a už téměř po roce fungování kabinetu Petra Nečase začali sbírat podpisy pod petici, která žádala jeho odstoupení. V únoru letošního roku pak ČSSD připravila ústavní stížnost proti projektu S-karet. Několikrát také sociální demokraté vyvolali hlasování o vyslovení nedůvěry vládě - například na začátku roku 2012 nebo v lednu 2013.

ANO

Andrej Babiš jako předseda hnutí ANO kritizoval vzáří 2012například Petra Nečase za jeho údajnou servilitu ke kmotrům a nejednotnou zahraniční politiku. Ve svých projevech v roce 2013 pak nadále opakoval, že jsou to hlavně velké strany - tedy ODS a ČSSD, které můžou za nefunkční stát. Pro hnutí ANO se už také vžila charakteristika tzv. protestní strany.

Karel Schwarzenberg se skutečně opakovaně před volbami vyjádřil, že koalice TOP09 s ČSSD není možná. Odvolával se přitom na Miloše Zemana, který předem odmítl jmenovat premiéra, který by svou vládu opíral o koalici sociálních demokratů s pravicovou TOP09.

Proč nechcete jít s ČSSD? V Německu se pravolevá koalice stává realitou.

U nás to prozatím není možné. Aby mohla být koalice funkční, strany musejí být zhruba stejně veliké. Jakmile se do koalice vydá strana mnohem slabší, zničí ji to. S naší sociální demokracií spojenectví udělat nejde, protože ani nevím, s kým by se tam člověk měl domlouvat, jestli s panem Haškem, Sobotkou, nebo přímo s Milošem Zemanem.

(Hodpodářské noviny, 23. října 2013)

TOP 09 by se s ČSSD nedohodla?

Jak známo, pan prezident nám to zakázal. Pan prezident si sociální demokracii dostatečně podmanil, a tak o tom neuvažuji. Výslovně dvakrát řekl, že toto nepřijme.

Se sociální demokracií byste byli ochotni se dohodnout, pokud by to Zeman dovolil?

Pokud by to byla samostatná demokratická strana, je možné s ní hovořit. Ale jak říkám – existují předpoklady, že tahle možnost nebude.

(Týden, 19. října 2013)

Co koalice s ČSSD?

Zeman jim to zakázal, tak to nepřipadá v úvahu. Jak si podmanil sociální demokracii, tak oni budou poslušní jeho zákazu.

(Právo, 12. října 2013)

Vládu ČSSD jste vyloučili. Za žádných okolností byste do ní nešli?

Není to aktuální, neboť pan prezident, jak známo, zakázal sociální demokracii s námi uzavřít koalici. Teď to vůbec není aktuální. On opakovaně řekl, že...

No, ale volby, respektive povolební koalice uzavírají politické strany, nikoli pan prezident.

Zjistil jsem, že pan prezident má převeliký vliv na sociální demokracii. Takže očekávám, že žádnou nabídku nedostaneme.

(Interview Daniely Drtinové, 7. října 2013)

Ve zmiňovaném rozhovoru pro časopis Týden zaznělo na téma spolupráce s ČSSD mimo jiné následující:

"Jak známo, pan prezident nám to zakázal. Pan prezident si sociální demokracii dostatečně podmanil, a tak o tom neuvažuji. Výslovně dvakrát řekl, že toto nepřijme.

(...)

Pokud by to byla samostatná demokratická strana, je možné s ní hovořit. Ale jak říkám – existují předpoklady, že tahle možnost nebude."

Oprava (4. května 2018): Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože Kalouskovy tehdejší kroky a jejich popis jsou spíše jeho interpretací dané situace. Jaké byly reálné motivace a zda to měl být krok k zabránění konkrétního vládního uspořádání, je pohled, který nelze objektivně zhodnotit. Škromachův popis dané věci je také spíše jeho pohledem na věc. Původní odůvodnění (2013) ponecháváme v kompletním znění.

Situace po volbách v roce 2006 se skutečně kvůli volebnímu patu, kdy obě hlavní strany získaly velmi podobný počet mandátů, vyvíjela k dohodě na menšinové vládě ODS tolerované ČSSD. O vyjednávání informoval například server aktuálně.cz, ihned.cz pak přinesl znění připravené smlouvy. V té situaci zahájil tehdejší předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek vyjednávání s Jiřím Paroubkem (ČSSD) o společné vládě tolerované komunisty.

Na tuto situaci vzpomínal Zdeněk Škromach v roce 2011 v rozhovoru pro server Parlamentní listy. „My jsme vlastně tehdy s Nečasem a se Sobotkou dojednávali poslední podmínky dohody o toleranci vlády ODS, což bylo velmi reálné. Kalousek si spočítal, o co jde. Věděl, že konzervativní křídlo u lidovců mu nedovolí do té koalice s podporou komunistů jít, ale vyvolal v Paroubkovi pocit, že bude opět premiérem. To bylo to, jak tam Paroubek s Kalouskem šli vítězně s těma cigárama. Jirka nám před tím poslal zprávu: ´ukončete jednání s ODS a přijeďte okamžitě do Kramářovy vily´. Tak jsme ukončili jednání a přijeli do Kramářovy vily a řekli nám: ´máme vládu´," řekl serveru tehdejší místopředseda ČSSD.

Nepodařilo se nám dohledat informaci o tom, že by Zdeněk Škromach vydal memoáry, ale zmíněné vzpomínky na danou situaci slova Miroslava Kalouska potvrzují a na jejich základě hodnotíme výrok jako pravdivý.

Existují minimálně dvě veřejná vyjádření ze strany STAN a přímo Miroslava Kalouska, které se otázkou lídrovské pozice TOP 09 na pravici věnovaly.

Starostové a nezávislí jako hnutí podporující TOP 09 zveřejnili po volbách v roce 2010 článek stavějící TOP 09 do pozice lídra.

Bývalý ministr Kalousek navíc v rozhovoru s Lenkou Pastorčákovou pro nedělní Partii říká: „Na pravici je jediným nezpochybnitelným lídrem Karel Schwarzenberg."