Miroslav Kalousek
Výdaje na vědu a výzkum každoročně rostly (pozn. Nečasova vláda). V rozpočtu na rok 2014 výdaje na vědu a výzkum škrtají.
Výrok potvrzují informace od Statistického úřadu i samotná slova premiéra v demisi Rusnoka.
Podle ČSÚ (nejnovější dostupná data) dlouhodobě skutečně rostou, jak shrnuje graf níže.
Co se týče škrtů v rozpočtu na rok 2014, původně bylo počítáno s navýšením výdajů ve výši 1,3 miliardy korun. Toto navýšení nakonec nebylo Rusnokovou vládou akceptováno s následujícím odůvodněním:
"My jsme toto usnesení byli nuceni revidovat v rámci rozpočtových prací, kdy se ukázalo, že především celková situace rozpočtu toto nebude umožňovat, ale hlavně proto, že hlavní část tohoto zvýšení (...) měla být určena na vybudování nové v podstatě vědecké instituce nebo organizace (...). A ukázalo se, že tento orgán, nebo tato instituce, nebude moci být zřízena, protože není příslušný zákon novelizován a včas novelizován nebude, protože také jak známo se rozpadla Sněmovna, proto vlastně nebyl ani ten klíčový věcný důvod pro navýšení tohoto rozpočtu".
Jaromír Drábek
Václav Moravec: Když tedy říkáte, že systém už je nebo podnikáte kroky společně s odbory, aby systém byl uživatelsky komfortnější, konec března tedy splníte jako datum a když říkáte, že jste v mírném předstihu? Jaromír Drábek: Ano, já předpokládám, že ano a já k tomu ale musím dodat to jedno číslo. Samozřejmě, že to nasazení nového systému si vyžádalo zvýšené a velmi zvýšené úsilí pracovníků úřadu práce i ministerstva, ale ta ušetřená miliarda ročně na provozu za to stojí.
Výrok Jaromíra Drábka zazněl 22. 2. 2012 v pořadu Impulsy Václava Moravce.
Podle informací NKÚ, které zveřejnil server Aktuálně, ovšem k úsporám, o nichž mluvil Jaromír Drábek, nedošlo. Cena systému z původně nasmlouvaných 435 milionů korun vzrostla na dvě miliardy korun.
Zavedení nového systému vedlo také k výrazně dražšímu provozu výplaty dávek. "Služby měly podle prováděcí smlouvy stát jen 107 milionů korun. Dodatky se ale jejich cena zvýšila na 1,6 miliardy korun. Cena služeb tak pětinásobně převyšuje cenu samotných licencí,"uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.
V článku MF Dnes z 24. 2. 2012 (dostupné pouze v tištěné verzi) s názvem "Kolabující systémy úřadů práce budou stát více než staré" se uvádí, že systém stál za pouhé první tři měsíce fungování 349,5 milionu korun.
Nový systém navíc přinesl zvýšené nároky na pracovníky úřadu a ministerstva, jak podotýká sám Drábek. Již zmiňovaný server Aktuálně uvádí, že množství přesčasových hodin vzrostlo mezi roky 2011 a 2012 více než desetinásobně (což se nutně muselo promítnout do celkových nákladů na systém).
Jan Punčochář: Kdy tedy byla vypsaná, protože loni jsem nenašel žádnou informaci o tom, že v systému veřejných zakázek, že by byla vypsaná soutěž na dodavatele tohoto systému? Jaromír Drábek: Tak se, prosím, podívejte lépe, protože všechna ta výběrová řízení tam jsou, byla vypsána jednotlivě v průběhu minulého roku.
Jaromír Drábek ve výroku z lednové Partie roku 2012 reagoval na pochybnosti nad novým systémem na výplatu dávek, jenž právě zavedl. Kritici mu vytýkali, že na něj nebylo vypsáno výběrové řízení, a že nefunguje správně.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť žádná výběrová řízení na systém pro výplatu dávek v průběhu roku 2011 neproběhla a nemohou být tedy ani dostupná na webu Ministerstva práce.
Zhruba dva měsíce po vyslovení výroku Drábkovo ministerstvo vysvětlení zcela změnilo: „Na nový systém ministerstvo práce nevyhlásilo[nové, pozn. Demagog.cz]výběrové řízení. Připojilo se podle své mluvčí Viktorie Plívové k rámcové smlouvě s firmou Fujitsu, kterou Česko má od roku 2008,“ uvádí ČT24.cz.
Úřad tudíž sám popřel výrok svého ministra o výběrových řízení.
Ale ČR má v EU nejnižší míru chudoby.
Výrok byl publikován 3. října na facebookovém profilu Miroslava Kalouska a hodnotíme ho proto k tomuto datu. Na základě dat Eurostatu z r. 2011, která byla tehdy dostupná, lze tento výrok hodnotit jako pravdivý. Je však nutné podotknout, že podle nových dat za r. 2012, jež byly publikované v prosinci 2013, byla ČR na místě druhém.
Miroslav Kalousek ve výroku podle svého propagačního videa vychází z průzkumu podílu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením provedeným Eurostatem v roce 2011. Tehdy na tom bylo Česko skutečně nejlépe s 15,3 %.
V prosinci 2013 byla zveřejněna (.pdf) data za rok 2012. V tomto roce předstihlo Českou republiku Nizozemí s 15 %. Na posledním místě se umístilo Bulharsko s 49,3 % a průměr EU činil 24,8 % osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením.
Dle Eurostatu byla tato míra prozatím v Česku nejnižší v roce 2009, kdy dosáhla 14 %, od té doby stoupala až na dnešních 15,4 %.
Eurostat měří i samostatný podíl osob ohrožených chudobou (nikoliv „nebo sociálním vyloučením“), který se rovněž může považovat za míru chudoby. Tento podíl je v ČR dlouhodobě nejnižší ze zemí EU – aktuálně činí 9,6 %, zatímco průměr EU je 17 %. I při použití tohoto výpočtu by tedy výrok byl pravdivý.
Platíme desáté nejnižší daně v EU.
Výrok se nalézá na facebookovém profilu Miroslava Kalouska a byl publikován 3. 10. 2013. Na základě dostupných dat Eurostatu z r. 2011 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Pro srovnání daňové zátěže jednotlivých států se často používá složená daňová kvóta. Předpokládáme tedy, že z ní vychází i Miroslav Kalousek.
Zatím poslední statistika Eurostatu týkající se srovnání složené daňové kvóty v zemích EU pochází z r. 2011. ČR je s 34,5 % skutečně na desátém místě.
My (Česká republika pozn.) jsme zavázáni mezinárodními smlouvami k tomu, že neumístíme své úřady v Jeruzalémě. Tak jako všechny země Evropské unie.
Miroslav Kalousek pronesl (2:33) tento výrok v pořadu Události, komentáře 4. 10. 2013.
Na základě rezoluce a Charty OSN hodnotíme výrok jako pravdivý.
Rezoluce Rady Bezpečnosti OSN č. 478 z roku 1980 (písm. 5, odst. b) vyzvala státy, aby stáhly své diplomatické mise z Jeruzaléma. Rezolucemi Rady bezpečnosti jsou podle Charty Spojených národů vázány všechny členské státy OSN, tedy i všechny země Evropské unie.
Žádný stát v Jeruzalémě skutečně velvyslanectví nemá. Pouze Itálie a USA zde mají, kromě svých ambasád v Tel Avivu, konzuláty. Jako poslední státy stáhly svá velvyslanectví z Jeruzaléma Kostarika a Salvador v roce 2006 (str. 305).
Naše domácnosti jsou druhé nejbohatší mezi zeměmi bývalého východního bloku.
Miroslav Kalousek se takto vyjádřil na svém facebookovém profilu 3. října 2013.
Podle studie finanční skupiny Allianz o světovém bohatství za rok 2012 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Česká republika zde obsadila 27. místo a v žebříčku se umístila jako druhá země bývalého východního bloku hned po Slovinsku, které obsadilo 23. místo. Toto umístění znamená pohoršení o jedno místo oproti předchozímu roku.
Nevylučujeme, že mohou existovat i studie s odlišnou metodikou či jinými výsledky, nám se však data vyvracející slova Miroslava Kalouska dohledat nepodařilo.
Jiří Pospíšil
Já chápu, vy jste v pozici obžalovaného, vytváříte tady svoji obhajobu. Obžalovaný má právo tvrdit cokoliv. Chápu, že ve chvíli, kdy jsou zde jakési jasné, přímé důkazy, tak se snažíte vytvořit dojem o politickém procesu. Nejprve to byla mafie pana Kubiceho. Pan Kubice už není ve funkci. Vytváří se mafie Jiřího Pospíšila.
Na základě slov Davida Ratha z jeho projevu v Poslanecké sněmovně hodnotíme tento výrok jako pravdivý. David Rath, obžalovaný z korupce, za svou kauzou viděl politickou zvůli, která měla pocházet mimo jiné z vazeb Jana Kubiceho a Jiřího Pospíšila na osoby přímo spojené s vyšetřováním Davida Ratha.
David Rath byl spolu s dalšími deseti lidmi obžalován 4. dubna 2013 v souvislosti se středočeskou korupční kauzou.
Již ve svém projevu v Poslanecké sněmovně 7. září 2012 tvrdil, že je "vězněm této vlády" a přidal několik příkladů, kdy za obviněním z hospodářské činnosti stál politický motiv.
Nestandardní postup policie připisoval na vrub plukovníka Kubiceho. Kritika policejního postupu se týkala např. zveřejňování informací účelově před volbami nebo Kubicemu podřízených policistů.
Stejně tak upozorňoval na nestandardní jednání prvního náměstka nejvyššího státního zástupce Stříže, kterého si podle Davida Ratha spolu s dalšími dosadil bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Spojencem pana Stříže měla být i tehdejší poradkyně Jiřího Pospíšila Lenka Bradáčová, s ní zase v blízkém vztahu protikorupční detektiv Vincenc, který dostal kauzu na starost.
Vazby mezi Janem Kubicem a účastníky vyšetřování David Rath v projevu nazval "mafiánskou chobotnicí". Výraz "mafie" v souvislosti s Jiřím Pospíšilem nepoužil, ale popis vazeb mezi lidmi spojenými s vyšetřováním má obdobný význam.
Já tady veřejně a jasně říkám, že ty policisty ani jednoho osobně neznám, nikdo jsem z nich nikoho nepotkal. A to, že paní doktorka Bradáčová byla před několika lety spolupracovnicí na Ministerstvu spravedlnosti a připravovala novelu trestního řádu a zákona o detenci, tak bylo zcela legální, veřejné a transparentní.
Lenka Bradáčová nastoupila na Ministerstvo spravedlnosti v roce 2007 - tedy v době, kdy byl ministrem Jiří Pospíšil. V této době se Poslanecká sněmovna zabývala jak novelou trestního řádu, tak i zákonem o výkonu zabezpečovací detence. Na obou zákonech pracovalo Ministerstvo spravedlnosti, kde tehdy Bradáčová skutečně působila.
Já jsem politik, já vaše urážky snesu. Mě takhle urážel pan Bárta, dělal kampaň proti mě. Já jsem zvyklý, že některé extrémní politické osoby mě takto urážejí.
Na základě dostupných mediálních zpráv hodnotíme výrok Jiřího Pospíšila jako pravdivý.
Před krajskými volbami v roce 2012 vedl Vít Bárta zesměšňující billboardovou kampaň namířenou proti osobě Jiřího Pospíšila.
Podruhé Vít Bárta útočil na Jiřího Pospíšila před předčasnými parlamentními volbami v roce 2013.
Na Bártově facebookovém profilu se objevil odkaz na článek, který byl zveřejněn na jeho oficiálních stránkách pod názvem „Víme první: Pospíšil má být obviněn. Vidnava ho asi dohnala“. Následně byl článek stažen a nahrazen umírněnějším. Vít Bárta také prohlásil, že bude před volbami přesvědčovat lidi, že Pospíšil není žádný beránek.
Zda Jiřího Pospíšila někdy v minulosti urážely i některé jiné politické osoby se nám nepodařilo dohledat. Demagog.cz nehodnotí koho a do jaké míry považuje Jiří Pospíšil za extrémního.
