Jednou měsíčně zasedá bankovní rada a na bankovní radě zaznívají informace, které jsou přísně utajeny právě proto, aby se nikdo v prostoru hospodářské soutěže k těmto informacím nedostal exkluzivně a aby je nemohl na úkor ostatních, tedy deformoval by hospodářskou soutěž, využít ve svůj prospěch.
Podle popisu činnosti rady na webu České národní banky se bankovní rada schází osmkrát ročně, součástí schůze je “ uzavřená diskuze jejích členů o rizicích a nejistotách aktuální prognózy a celkových měnověpolitických souvislostech, která vyústí v hlasování o měnověpolitickém opatření ”. Tato opatření jsou pak zveřejněna a okomentována na tiskové konferenci, je zveřejněn také záznam z jednání. Všechny podkladové materiály pak banka zveřejňuje s odstupem 6 let.
Informace jsou tedy sice skutečně před jednáním tajeny, ale periodicita zasedání rady není měsíční, jak tvrdí Miroslav Kalousek. Výrok i přesto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Dovolte mi i příklad druhý, možná se bude někomu zdát marginální, ale principiálně je to stejné. V programové části koaliční smlouvy se můžeme dočíst, že vláda uvažuje o třetí sazbě, tedy snížené sazbě daně z přidané hodnoty, kam kromě jiných komodit budou zařazeny i dětské pleny (...) Chci jenom upozornit na to, že 6. směrnice Evropské komise jasně říká, které položky mohou a které nesmí být ve snížené sazbě daně z přidané hodnoty. A 6. směrnice je v širším slova smyslu součástí právního řádu České republiky, neboť členské státy jsou povinny tuto směrnici implementovat do našeho právního řádu a neporušovat je.
V koaliční smlouvě (.pdf) najdeme v bodu 2.4 (str. 11) bod deklarující cíl snížit sazbu DPH pro, mj., dětské pleny. Směrnice Rady 2006/112/ES (.pdf) skutečně konkrétně vyjmenovává položky, které mohou být předmětem snížené sazby DPH (příloha III, str. 69). Dětské pleny se mezi nimi nevyskytují. Ve směrnici nejsou vyjmenovány položky, které předmětem snížené sazby být nesmí, mezi ty se automaticky počítají ty, jež vyjmenovány nejsou.
Směrnice je pro členské státy závazná. Státy jsou povinny ji implementovat ve stanovené lhůtě a poté také dodržovat – evropské právo je národnímu právu nadřazeno.
Já jsem nikdy církvím daň z převodu nemovitostí neodpustil a nebylo to ani v žádném zákoně.
Výrok Miroslava Kalouska zazněl v rozhovoru pro Novinky.cz a na základě dostupných informací ze zákonů ho hodnotíme jako pravdivý.
Zákon č. 428/2012 Sb. (pdf.) „o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů“ byl přijat 8. listopadu 2012 a nabyl účinnosti 1. 1. 2013.
V žádném z jeho ustanovení nefiguruje zmínka o prominutí či odpuštění církvím daň z převodu nemovitostí a podle sněmovního tisku Miroslav Kalousek ani nepředkládal žádné pozměňovací návrhy, které by daň z převodu upravovaly.
Podobně se k daňové problematice související se zákonem vyjádřilo Ministerstvo kultury (.doc), které jednoznačně potvrdilo, že: „církve při prvním prodeji vráceného majetku nebudou platit daň z příjmů, zaplatí však daň z převodu nemovitosti“.
Výdaje na vědu a výzkum každoročně rostly (pozn. Nečasova vláda). V rozpočtu na rok 2014 výdaje na vědu a výzkum škrtají.
Výrok potvrzují informace od Statistického úřadu i samotná slova premiéra v demisi Rusnoka.
Podle ČSÚ (nejnovější dostupná data) dlouhodobě skutečně rostou, jak shrnuje graf níže.
Co se týče škrtů v rozpočtu na rok 2014, původně bylo počítáno s navýšením výdajů ve výši 1,3 miliardy korun. Toto navýšení nakonec nebylo Rusnokovou vládou akceptováno s následujícím odůvodněním:
"My jsme toto usnesení byli nuceni revidovat v rámci rozpočtových prací, kdy se ukázalo, že především celková situace rozpočtu toto nebude umožňovat, ale hlavně proto, že hlavní část tohoto zvýšení (...) měla být určena na vybudování nové v podstatě vědecké instituce nebo organizace (...). A ukázalo se, že tento orgán, nebo tato instituce, nebude moci být zřízena, protože není příslušný zákon novelizován a včas novelizován nebude, protože také jak známo se rozpadla Sněmovna, proto vlastně nebyl ani ten klíčový věcný důvod pro navýšení tohoto rozpočtu".
Václav Moravec: Když tedy říkáte, že systém už je nebo podnikáte kroky společně s odbory, aby systém byl uživatelsky komfortnější, konec března tedy splníte jako datum a když říkáte, že jste v mírném předstihu? Jaromír Drábek: Ano, já předpokládám, že ano a já k tomu ale musím dodat to jedno číslo. Samozřejmě, že to nasazení nového systému si vyžádalo zvýšené a velmi zvýšené úsilí pracovníků úřadu práce i ministerstva, ale ta ušetřená miliarda ročně na provozu za to stojí.
Výrok Jaromíra Drábka zazněl 22. 2. 2012 v pořadu Impulsy Václava Moravce.
Podle informací NKÚ, které zveřejnil server Aktuálně, ovšem k úsporám, o nichž mluvil Jaromír Drábek, nedošlo. Cena systému z původně nasmlouvaných 435 milionů korun vzrostla na dvě miliardy korun.
Zavedení nového systému vedlo také k výrazně dražšímu provozu výplaty dávek. "Služby měly podle prováděcí smlouvy stát jen 107 milionů korun. Dodatky se ale jejich cena zvýšila na 1,6 miliardy korun. Cena služeb tak pětinásobně převyšuje cenu samotných licencí,"uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.
V článku MF Dnes z 24. 2. 2012 (dostupné pouze v tištěné verzi) s názvem "Kolabující systémy úřadů práce budou stát více než staré" se uvádí, že systém stál za pouhé první tři měsíce fungování 349,5 milionu korun.
Nový systém navíc přinesl zvýšené nároky na pracovníky úřadu a ministerstva, jak podotýká sám Drábek. Již zmiňovaný server Aktuálně uvádí, že množství přesčasových hodin vzrostlo mezi roky 2011 a 2012 více než desetinásobně (což se nutně muselo promítnout do celkových nákladů na systém).
Jan Punčochář: Kdy tedy byla vypsaná, protože loni jsem nenašel žádnou informaci o tom, že v systému veřejných zakázek, že by byla vypsaná soutěž na dodavatele tohoto systému? Jaromír Drábek: Tak se, prosím, podívejte lépe, protože všechna ta výběrová řízení tam jsou, byla vypsána jednotlivě v průběhu minulého roku.
Jaromír Drábek ve výroku z lednové Partie roku 2012 reagoval na pochybnosti nad novým systémem na výplatu dávek, jenž právě zavedl. Kritici mu vytýkali, že na něj nebylo vypsáno výběrové řízení, a že nefunguje správně.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť žádná výběrová řízení na systém pro výplatu dávek v průběhu roku 2011 neproběhla a nemohou být tedy ani dostupná na webu Ministerstva práce.
Zhruba dva měsíce po vyslovení výroku Drábkovo ministerstvo vysvětlení zcela změnilo: „Na nový systém ministerstvo práce nevyhlásilo[nové, pozn. Demagog.cz]výběrové řízení. Připojilo se podle své mluvčí Viktorie Plívové k rámcové smlouvě s firmou Fujitsu, kterou Česko má od roku 2008,“ uvádí ČT24.cz.
Úřad tudíž sám popřel výrok svého ministra o výběrových řízení.
Platíme desáté nejnižší daně v EU.
Výrok se nalézá na facebookovém profilu Miroslava Kalouska a byl publikován 3. 10. 2013. Na základě dostupných dat Eurostatu z r. 2011 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Pro srovnání daňové zátěže jednotlivých států se často používá složená daňová kvóta. Předpokládáme tedy, že z ní vychází i Miroslav Kalousek.
Zatím poslední statistika Eurostatu týkající se srovnání složené daňové kvóty v zemích EU pochází z r. 2011. ČR je s 34,5 % skutečně na desátém místě.
My (Česká republika pozn.) jsme zavázáni mezinárodními smlouvami k tomu, že neumístíme své úřady v Jeruzalémě. Tak jako všechny země Evropské unie.
Miroslav Kalousek pronesl (2:33) tento výrok v pořadu Události, komentáře 4. 10. 2013.
Na základě rezoluce a Charty OSN hodnotíme výrok jako pravdivý.
Rezoluce Rady Bezpečnosti OSN č. 478 z roku 1980 (písm. 5, odst. b) vyzvala státy, aby stáhly své diplomatické mise z Jeruzaléma. Rezolucemi Rady bezpečnosti jsou podle Charty Spojených národů vázány všechny členské státy OSN, tedy i všechny země Evropské unie.
Žádný stát v Jeruzalémě skutečně velvyslanectví nemá. Pouze Itálie a USA zde mají, kromě svých ambasád v Tel Avivu, konzuláty. Jako poslední státy stáhly svá velvyslanectví z Jeruzaléma Kostarika a Salvador v roce 2006 (str. 305).
Naše domácnosti jsou druhé nejbohatší mezi zeměmi bývalého východního bloku.
Miroslav Kalousek se takto vyjádřil na svém facebookovém profilu 3. října 2013.
Podle studie finanční skupiny Allianz o světovém bohatství za rok 2012 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Česká republika zde obsadila 27. místo a v žebříčku se umístila jako druhá země bývalého východního bloku hned po Slovinsku, které obsadilo 23. místo. Toto umístění znamená pohoršení o jedno místo oproti předchozímu roku.
Nevylučujeme, že mohou existovat i studie s odlišnou metodikou či jinými výsledky, nám se však data vyvracející slova Miroslava Kalouska dohledat nepodařilo.
Ale ČR má v EU nejnižší míru chudoby.
Výrok byl publikován 3. října na facebookovém profilu Miroslava Kalouska a hodnotíme ho proto k tomuto datu. Na základě dat Eurostatu z r. 2011, která byla tehdy dostupná, lze tento výrok hodnotit jako pravdivý. Je však nutné podotknout, že podle nových dat za r. 2012, jež byly publikované v prosinci 2013, byla ČR na místě druhém.
Miroslav Kalousek ve výroku podle svého propagačního videa vychází z průzkumu podílu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením provedeným Eurostatem v roce 2011. Tehdy na tom bylo Česko skutečně nejlépe s 15,3 %.
V prosinci 2013 byla zveřejněna (.pdf) data za rok 2012. V tomto roce předstihlo Českou republiku Nizozemí s 15 %. Na posledním místě se umístilo Bulharsko s 49,3 % a průměr EU činil 24,8 % osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením.
Dle Eurostatu byla tato míra prozatím v Česku nejnižší v roce 2009, kdy dosáhla 14 %, od té doby stoupala až na dnešních 15,4 %.
Eurostat měří i samostatný podíl osob ohrožených chudobou (nikoliv „nebo sociálním vyloučením“), který se rovněž může považovat za míru chudoby. Tento podíl je v ČR dlouhodobě nejnižší ze zemí EU – aktuálně činí 9,6 %, zatímco průměr EU je 17 %. I při použití tohoto výpočtu by tedy výrok byl pravdivý.
