TOP 09

Při hodnocení tohoto výroku se zaměřujeme na srovnání makroekonomických ukazatelů let bezprostředně před vstupem do Evropské unie a bezprostředně po něm, tj. časové období 2000 - 2008. U let následujících, které byly významně ovlivněny světovou ekonomickou krizí, je problematické hodnotit, nakolik se zde pozitivně či negativně podepsalo členství v EU.

Vycházeli jsme z textu Dana Marka Česká republika v Evropské unii: ekonomické dopady vstupu.

Podle statistických dat zahraniční obchod České republiky po vstupu do EU pokračoval v příznivém trendu předchozích let. Celkový vývoz vzrostl o 25 % a nízká úroveň schodku zahraničního obchodu v roce 2004 demonstrovala nejlepší výsledky za posledních 11 let. Vývoz pokračoval v růstu i v následujících letech, kdy v letech 2005 až 2007 průměrně rostl o 14 %. K jeho snížení došlo až v roce 2008, kdy se vlivem světové ekonomické krize zvýšil o necelých sedm procent. V roce 2005 dosáhla ČR poprvé v historii přebytku v obchodu s EU a v roce 2007 již tento přebytek dosáhl téměř 88 miliard korun.

Česká republika po vstupu také zaznamenávala pokračující růst přímých zahraničních investic (PZI). Na konci roku 2007 představovaly PZI kumulativně více než 76 miliard eur, kdy téměř 90 % představovaly investice zemí EU (zejména německé, holandské a rakouské).

Mimo jiné právě díky zvýšenému vývozu a zahraničním investicím se zrychlil růst ekonomiky.

Růst HDP v České republice (v %)

200020012002200320042005200620072008ČR3,62,51,93,64,56,46,46,53,1

Navzdory některým predikcím, jež předpovídaly značný nárůst nezaměstnanosti po vstupu, zůstala tato bez dramatických změn, a dokonce došlo k jejímu poklesu. Před vstupem do EU se pohybovala okolo 7-8 %, v roce 2004 se zvýšila na 8,3 % a během následujících let se postupně snižovala. V roce 2008 klesla na pouhých 4,4, nejnižší hodnotu od roku 1996.

Míra nezaměstnanosti v ČR v %

200020012002200320042005200620072008ČR8,88,17,37,88,37,97,15,34,4

V neposlední řadě je také Česká republika od svého vstupu čistým příjemcem peněz z rozpočtu EU. Za rok 2012 dosáhl tento příjem výše 73,8 mld. korun.

Z důvodů vzrůstu exportu, přímých zahraničních investic, zrychlení růstu ekonomiky a snížení nezaměstnanosti v v letech po roce 2004 (vstupu do EU) hodnotíme vstup České republiky do Evropské unie jako hospodářsky prospěšný.

Výrok hodnotíme na základě primárních i sekundárních zdrojů jako pravdivý.

Pan Drábek měl zřejmě na mysli první setkání zástupců Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů za účelem diskuze o předmětech Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (.pdf). Podle tiskové zprávy Evropské komise se první bude konat 16-18 října.

O postoji TOP 09 k fiskální paktu informovala mnohá česká média (Euractiv, iHned.cz, Parlamentni listy či Lidovky). Strana byla vždy horlivým zastáncem tohoto paktu a dokonce chtěla prosadit dodatečné připojení k paktu v obnovené koaliční smlouvě s ODS z ledna 2013.

Pravidla pro vysílání zaměstnanců do zemí EU jsou upravena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (.pdf). Na základě této směrnice Německo v zákoně o vysílání pracovníků (DE) stanovilo, že oznámení o vyslání stačí učinit na příslušném úřadě současně s tímto vysláním nebo krátce před ním.

Vysílání pracovníků v souvislosti se založením živnosti v Rakousku tato směrnice neupravuje, neboť se zabývá pouze přesunem zaměstnanců z jednoho členského státu do druhého. Nicméně dle přehledu (.doc) Ministerstva průmyslu a obchodu o vysílání pracovníků, je lhůta oznámení o vyslání v Rakousku nejpozději týden před zahájením činnosti (ve výjimečných případech jako např. živelná katastrofa lze nahlásit i bezprostředně před zahájením).

Na základě těchto informací tedy hodnotíme výrok pana Drábka jako nepravdivý.

V Bruselu bylo 19.6.2013 opravdu přijato sdělení „Společně pro mladé lidi v Evropě — Výzva k řešení nezaměstnanosti mladých lidí“. Jednalo se o sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, ve kterém Komise předkládá několik návrhů na řešení nezaměstnanosti mladých lidí.

V rámci balíčku týkajícího se zaměstnanosti mladých lidí předloženého v prosinci 2012 vyzvala Komise členské státy, aby zajistily, že všichni mladí Evropané získají do čtyř měsíců od opuštění školy nebo ode dne, co se stali nezaměstnanými, kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, odborné učňovské praxe či stáže. Právě to se označuje jako záruka pro mladé lidi. Návrh Komise přijala Rada v dubnu 2013.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V prosinci 1989 mimořádný sjezd KSČ (od r. 1990 KSČS) rozhodl o vytvoření územní organizace komunistů v Čechách a na Moravě. K tomu došlo na ustavujícím sjezdu KSČM 31. března 1990. KSČM tedy je nástupkyní KSČ.

Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě vyjádření prezidenta Zemana pro Haló noviny.

Miloš Zeman se 16. srpna v rozhovoru pro Haló noviny (celý rozhovor na webu Hrad.cz) vyjádřil k případném zapojení KSČM na budoucí vládě následovně:

" Je to strana (myšlena KSČM - pozn. Demagog.cz) , která by podle Vás mohla být ve vládě?

Domnívám se, že KSČM by měla projít jakousi čtyřletou mezifází, v níž by tolerovala menšinovou vládu sociální demokracie. Ale je to samozřejmě můj osobní názor. Tím se nevměšuji do věcí KSČM či ČSSD. Jak se tyto strany rozhodnou, tak bude." Prezident tedy skutečně naznačuje, že on osobně by přímou účast KSČM na budoucím vládním uspořádání uvítal za 4 roky. Nicméně je třeba podotknout, že se jedná spíše o interpretaci výroku prezidenta ze strany Jiřího Pospíšila, v hodnocení se zaměřujeme na samotný fakt, že Miloš Zeman připouští účast (byť nepřímou) KSČM na možné tvorbě vlády po předčasných volbách.

K tomuto výroku Karla Schwarzenberga došlo na základě výtky Karolíny Peake, podle které byla Nečasova vláda málo pravicová. Na to Karel Schwarzenberg reagoval slovy: " My nejsme pravicová, my jsme konzervativní strana. " Tuto informaci přinesly Parlamentní listy 22. 8. Výrok Jiřího Pospíšila proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle zatím posledních dostupných dat Eurostatu za většinu zemí (mimo Velké Británie) z června 2013 je Česká republika s 6,8 % (metodika Eurostatu) skutečně na sedmém místě v rámci EU (podle serveru bloomberg.com byla nezaměstnanost ve Velké Británii v červenci 7,8 %, tedy vyšší než u nás). Novější data z července 2013 dokonce naznačují posun na šesté místo, nejsou však ještě dostupná data za všechny země.

Jako pravdivý hodnotíme i údaj o státním dluhu. Podle výroční statistiky Eurostatu byl na konci roku 2012 státní dluh České republiky 45,8 % v poměru k HDP, tedy jeden z nejnižších v EU a pohodlně pod hranicí tzv. maastrichtských kritérií (60 % HDP).

Jiří Pospíšil ve funkci ministra vnitra skutečně jmenoval do funkce nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který tak vystřídal Renátu Veseckou.

Pavel Zeman v červnu 2012 podal Pospíšilovi návrh na jmenování Lenky Bradáčové vrchní státní zástupkyní v Praze. Tehdejší ministr ji byl svými slovy „připraven jmenovat.“ To už však nestihl, neboť byl na návrh premiéra Nečase nečekaně odvolán kvůli "nezvládnutí rozpočtu ministerstva". Lenku Bradáčovou tedy jmenoval až nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek v červenci 2012.

Jmenování Bradáčové ale Pospíšil jasně veřejně podpořil a jeho odvolání interpretovala opozice i část koaličních poslanců jako pokus zabránit jejímu ustavení do funkce. Tyto okolnosti vyvolaly tlak na nového ministra Blažka. Ten její jmenování odůvodnil tak, že „nenašel žádný důvod, aby mohl říct ne.“ Rovněž byla Lenka Bradáčová navržena nejvyšším státním zástupcem, kterého jmenoval právě Pospíšil.

Na základě těchto informací hodnotíme výrok o „protlačení“ Zemana a Bradáčové Pospíšilem jako pravdivý.

Podle dostupných informací byl Miroslav Kalousek, tehdy ještě jako předseda KDU-ČSL, po volbách v roce 2006 ochoten vstoupit do menšinové vlády s ČSSD za tolerance KSČM. Nejednalo by se však o explicitně uzavřenou vládní koalici s komunisty, nýbrž pouze o koalici legislativní, na úrovni Poslanecké sněmovny, při níž by komunisté umožnili vzniknout takovéto vládě a poté by zřejmě podporovali její legislativní návrhy (nedošlo by tak k sepsání koaliční smlouvy s KSČM a jejím zastoupení v exekutivních funkcích).

Proti takovémuto řešení se vzedmula vlna odporu uvnitř KDU-ČSL, především na krajské úrovni. Následně po jednání celostátního výboru lidovců předseda Miroslav Kalousek na svou funkci rezignoval. Podle jeho slov nikoliv z důvodů vnitrostranického tlaku, nýbrž z důvodu plánu Mirka Topolánka vytvořit velkou koalici s ČSSD.

Výrok Jiřího Pospíšila proto hodnotíme jako zavádějící.