Ve veřejných zdrojích jsme informace o zajetí Pavla Růžičky během mise v Kosovu nenašli. Ve svém životopise poslanec Růžička pouze uvádí, že se účastnil dvou misí v Kosovu, a také v Iráku. Obrátili jsme se proto na Armádu ČR, zdali by nám neposkytla potřebné informace. Zástupci Armády nicméně odpověděli, že nemohou sdílet osobní údaje bývalých příslušníků bez jejich souhlasu. Potvrdit můžeme jen to, že Pavel Růžička končil v hodnosti podplukovníka, a to ve funkci hlavního inspektora Vojenského požárního dozoru.

Kontaktovali jsme tedy přímo poslance Růžičku, který odpověděl, že se mělo jednat o zásah při plnění úkolů na základně Šajkovac. Dále nám předal kontakt na osobu, která byla součástí jeho týmu. Tu jsme ovšem zastihnout nedokázali. Z veřejných zdrojů navíc nelze potvrdit, ani vyvrátit, zdali byl poslanec Růžička během mise v Kosovu skutečně zajat, a zdali strávil 24 hodin na hranici s Maďarskem. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Poslanec Pavel Růžička mluví o tancích Leopard 2 A4, které se Německo rozhodlo poskytnout České republice za vojenskou pomoc Ukrajině. Podle Růžičky jsou tyto tanky 20–25 let staré. V rozhovoru v této souvislosti upozorňoval, že podle něj musí být překontrolovány, aby byly v souladu s českými obrannými standardy a neohrožovaly vojáky při manipulaci s nimi.

Německá firma Krauss-Maffei Wegmann začala tanky Leopard 2 vyvíjet ke konci 60. let minulého století. Tanky Leopard 2 A4, které zmiňuje Pavel Růžička, tato firma vyráběla mezi lety 1985–1992 (.pdf, str. 33). První darovaný tank Česko převzalo v prosinci 2022, zbylých 13 tanků by pak ČR měla podle harmonogramu dostat do konce letošního roku. Pokud by tedy Česká republika dostala nejnovější vozidla tohoto typu, i tak by byla přes 30 let stará.

Upřesněme, že ministryně obrany Jana Černochová informovala o úmyslu Německa darovat Česku 15 tanků Leopard 2 A4 v květnu 2022. Rovněž oznámila zahájení jednání o nákupu až 50 nejmodernějších tanků Leopard verze 2 A7+. Již tehdy se počítalo s tím, že získané tanky typu 2 A4 budou muset být modernizovány na verzi 2 A7+. V říjnu loňského roku pak zástupci Ministerstev obrany ČR a SRN podepsali dohody o darování zmiňovaných tanků. Doplňme, že kromě 14 bojových tanků Leopard 2 A4 starší výroby se Německo zavázalo dodat Česku také vyprošťovací vozidlo Bpz3 Büffel, hodnota daru i s náhradními díly a tříletou servisní podporou dosahuje necelých 4 miliard korun.

Tanky Leopard 2 A4, které Německo darovalo Česku, jsou skutečně několik desítek let staré. Jejich výroba byla ukončena již rokem 1992, a pokud by Česko obdrželo nejnovější vozidla tohoto typu, i tak by byla přes 30 let stará. Údaj se tedy mírně liší od rozpětí, které uvádí Pavel Růžička. Ten nicméně správně poukazuje na to, že jsou tyto tanky staršího data, a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Poslanec Pavel Růžička (ANO) v debatě zmiňoval starší tanky Leopard, které se České republice rozhodlo darovat Německo za vojenskou pomoc Ukrajině. Upřesněme, že první ze čtrnácti tanků Leopard 2A4 dorazil do Česka v prosinci loňského roku, zbytek by měl podle harmonogramu dorazit do konce roku 2023. Česká armáda dosud měla (.pdf) ve výzbroji jen bojové tanky typu T-72, které byly vyrobeny ještě v Československu podle sovětského vzoru. Některé byly později modernizovány.

Pavel Růžička dále mluvil o tom, že se nyní vede diskuze o tancích Leopard, ale dokumenty Armády ČR dle něj zmiňují i jiné možnosti, čím nahradit zastaralou techniku.

Studii TANK – Rozvoj tankového vojska AČR po roce 2025, na kterou poslanec Růžička ve výroku poukazuje, si nechalo Ministerstvo obrany vypracovat od Vojenského technického ústavu. Ten vydal dokument v roce 2019. Studie podle zadání rezortu obrany zahrnuje i přehled komplexních možností „přezbrojení tankových jednotek“.

Dokument v plné verzi není ve veřejně dostupných zdrojích k dispozici, jeho obsah nicméně popisovaly např. zpravodajské servery Seznam Zprávy a iDNES.cz. Druhý zmíněný v únoru 2022 uvedl, že mezi srovnávanými tanky je v dokumentu zahrnut mj. i tank Leopard typu 2, americký tank Abrams typu M1 a jihokorejský K2 Black Panther.

Výrok poslance Růžičky z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost nicméně uvádíme, že se v případě zmiňovaného dokumentu jedná o studii Vojenského technického ústavu, nikoli přímo o koncepční dokument vydaný samotným Ministerstvem obrany.

Pavel Růžička poukazuje na slova současné ministryně obrany za ODS Jany Černochové o tendru na nová bojová vozidla pěchoty (BVP).

Jedná se o zakázku, kterou začalo připravovat Ministerstvo obrany už v roce 2015 za vlády Bohuslava Sobotky (.pdf, str. 19). K reálnému zahájení tendru pak došlo v roce 2019 za vlády Andreje Babiše, kdy byl ministrem obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Už od počátku výběrové řízení provázely některé problémy. Při oficiálním zveřejnění detailů zakázky v březnu 2019 například resort obrany oznámil změnu některých základních parametrů, které od vozů požadoval. K tomu přitom došlo až poté, co v Česku proběhly testy vozů od dříve oslovených výrobců. Tento krok de facto vyřadil z tendru dva nejvýkonnější typy testovaných vozidel, kvůli čemuž se z tendru v říjnu 2019 jedna z firem úplně stáhla. V roce 2021 poté v Česku probíhaly testy vozidel od tří výrobců, kteří v tendru zůstali.

Ministerstvo obrany termín ukončení výběrového řízení také několikrát odložilo. Na začátku září 2021 úřad převzal nabídky od zmíněných tří dodavatelů. Ani tehdy se však tendr nepodařilo dokončit, protože expertní komise, složená ze zástupců Ministerstva obrany a Armády ČR, konstatovala, že žádná ze tří nabídek nesplňuje všechny požadavky.

Právě kvůli průběhu tendru Jana Černochová skutečně Lubomíra Metnara a Ministerstvo obrany kritizovala. Již v listopadu 2020 (kdy stála v čele sněmovního výboru pro obranu) například upozorňovala na odsouvání termínů podpisu smlouvy. V březnu 2021 pak Jana Černochová svou kritiku zopakovala v souvislosti s posunutím finálního podpisu na období voleb do Poslanecké sněmovny roku 2021. K podpisu nakonec nedošlo a po zmíněných volbách se Lubomír Metnar rozhodl ponechat dokončení tendru své nástupkyni. Po nástupu Jany Černochové na ministerstvo pak došlo k úpravě podmínek a následnému zrušení tendru.

Ministryně obrany Jana Černochová tedy tendr a bývalého šéfa resortu Lubomíra Metnara skutečně kritizovala. Poukazovala zejména na odsouvání termínů podpisu smlouvy a podotýkala, že proces dokončení tendru trvá dlouho. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Historie a problémy tendru

Poslanec Pavel Růžička (ANO) zde mluví o zakázce na nová bojová vozidla pěchoty (BVP), kterou začalo připravovat Ministerstvo obrany už v roce 2015 za vlády Bohuslava Sobotky. Ta v té době schválila Koncepci výstavby Armády ČR 2025 (.pdf, str. 19), která zmiňovala, že by do roku 2020 mělo začít nahrazování stávajících obrněných pásových vozidel BVP-2 modernější technikou.

Zakázku však provázely problémy, zásadní krok nastal v roce 2019 za vlády Andreje Babiše, kdy tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) oznámil reálné zahájení celého výběrového řízení. Ministerstvo tehdy změnilo parametry, což z tendru de facto vyřadilo dva nejvýkonnější typy testovaných vozidel – jednu z verzí vozidla typu CV90CZr mezinárodní firmy BAE Systems a bojové vozidlo Puma německého výrobce PSM, který později, v říjnu 2019, z tendru odstoupil. V roce 2021 v Česku probíhaly testy vozidel od tří výrobců, kteří v tendru zůstali. Jednalo se konkrétně o vozidla CV90 od společnosti BAE Systems, Lynx od německé firmy Rheinmetall Landsysteme a ASCOD od španělské společnosti GDELS.

Ministerstvo obrany termín ukončení výběrového řízení několikrát odložilo. Na začátku září 2021 pak úřad převzal nabídky od tří zmíněných potenciálních dodavatelů. Ani tehdy se však tendr nepodařilo dokončit, protože expertní komise, složená ze zástupců Ministerstva obrany a Armády ČR, konstatovala, že žádná ze tří nabídek nesplňuje všechny požadavky. O definitivní ukončení tendru nicméně nešlo, a věc tak v prosinci 2021 po nástupu do funkce převzala nová ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Tendr v době vlády Petra Fialy

V únoru 2022 si Ministerstvo obrany nechalo vypracovat právní analýzu s odůvodněním, aby nedošlo k právním sporům a případným arbitrážím kvůli předchozímu průběhu tendru. Jana Černochová k tomu tehdy uvedla, že podle ní ministerstvo pod vedením Lubomíra Metnara výběrové řízení nepřipravilo dobře.

Po dokončení analýzy poslalo Ministerstvo obrany v červnu 2022 zbývajícím třem firmám novou sadu podmínek. Mezi nimi bylo například nepřekročení původně nastavené ceny, která činila zhruba 52 miliard Kč, nebo možnost ministerstva zrušit jednání s kterýmkoli z uchazečů bez udání důvodu a vyloučit jej z celého tendru. Firmy se také např. musely zavázat, že se vzdají nároku na náhradu újmy, která jim v souvislosti s průběhem tendru vznikla.

Na zmíněné podmínky nepřistoupila španělská společnost GDELS a německá společnost Rheinmetall. Poslední, švédská firma BAE Systems s podmínkami v červenci 2022 souhlasila. V tendru tak zůstal jen jediný uchazeč. 20. července 2022 proto vláda rozhodla o zrušení celého tendru a pověřila ministryni obrany Janu Černochovou, aby zahájila jednání se zmíněnou švédskou firmu BAE Systems.

Začátkem září loňského roku začala jednání mezi českou a švédskou vládou. V prosinci 2022 obě strany uzavřely memorandum (.pdf, str. 3), kde se dohodly na parametrech nákupu. Zároveň z memoranda vyplývá, že k uzavření dohody o dodávce bojových vozidel pěchoty by mělo dojít do konce května letošního roku. Podle informací Ministerstva obrany z 16. března 2023 k uzavření smlouvy ještě nedošlo.

Závěr

Poslanec Růžička má skutečně pravdu, že uběhl již zhruba rok od doby, kdy Jana Černochová převzala vedení Ministerstva obrany a s ním i tendr na nákup BVP. V červenci 2022 byla veřejná zakázka z rozhodnutí vlády zrušena a Ministerstvo obrany následně oslovilo jednu firmu, švédskou BAE Systems. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda sněmovního Výboru pro obranu Pavel Růžička mluví o tendru na nová bojová vozidla pěchoty (BVP). V kontextu výroku tvrdí, že kvůli zdlouhavému procesu tendr kritizovala ministryně obrany Jana Černochová. Podotýká, že on sám tento tendr ve zmíněném výboru taktéž kritizoval.

Předně uveďme, že se jedná o zakázku, kterou začalo připravovat Ministerstvo obrany už v roce 2015 za vlády Bohuslava Sobotky (.pdf, str. 19). K reálnému zahájení tendru pak došlo v roce 2019 za vlády Andreje Babiše, kdy byl ministrem obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Už od počátku výběrové řízení provázely problémy. Při oficiálním zveřejnění detailů zakázky v březnu 2019 například resort obrany oznámil změnu některých základních parametrů, které od vozů požadoval. K tomu přitom došlo až poté, co v Česku proběhly testy vozů od dříve oslovených výrobců. Tento krok de facto vyřadil z tendru dva nejvýkonnější typy testovaných vozidel, kvůli čemuž se z tendru v říjnu 2019 jedna z firem úplně stáhla. V roce 2021 poté v Česku probíhaly testy vozidel od tří výrobců, kteří v tendru zůstali.

Ministerstvo obrany termín ukončení výběrového řízení také několikrát odložilo. Na začátku září 2021 úřad převzal nabídky od zmíněných tří dodavatelů. Ani tehdy se však tendr nepodařilo dokončit, protože expertní komise, složená ze zástupců Ministerstva obrany a Armády ČR, konstatovala, že žádná ze tří nabídek nesplňuje všechny požadavky.

Pavel Růžička tendr veřejně kritizoval již za vlády Andreje Babiše. Kromě kritiky změny požadovaných parametrů BVP, které vedly k vyřazení dvou vozů z tendru, byl terčem kritiky Pavla Růžičky i pomalý postup tehdejšího kabinetu. Doporučil také počkat s dokončením tendru na novou vládu a uvedl, že by mělo dojít k celkovému přehodnocení zakázky.

Výbor pro obranu v dubnu 2021 žádal (.pdf) Ministerstvo obrany, aby byl dodržen harmonogram dodávek BVP. Pro toto usnesení hlasoval (.pdf, str.  9–10) i Pavel Růžička. Zda tuto kritiku poslanec Růžička zmiňoval také při samotných zasedáních výboru nicméně nelze dohledat, jelikož tento výbor nezveřejňuje doslovné přepisy ze zasedání. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Podle zákona o důchodovém pojištění se k mimořádnému zvyšování důchodů přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Tuto hranici inflace přesáhla v lednu 2023. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se v tomto případě navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny. V červnu 2023 tak mělo původně dojít k nárůstu průměrného důchodu o 1 770 Kč.

Vláda ovšem parametry červnové valorizace upravila (.docx) kvůli snaze o snížení deficitu veřejných financí (str. 4–⁠5). Podle vládního plánu tak má průměrný měsíční důchod vzrůst skutečně jen o 760 Kč (.pdf, str. 7).

Dodejme, že navržená změna způsobu výměry důchodů se má skládat ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 %. Tímto krokem má být zajištěno, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3).

Uveďme také, že opoziční strany ANO a SPD plánují podat podnět na přezkoumání zákona o červnové úpravě valorizace k Ústavnímu soudu kvůli tomu, že vláda prosadila (.pdf) projednávání návrhu ve stavu legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili. Prezident Pavel navíc po podepsání zákona sdělil, že je podle něj nezbytné, aby Ústavní soud novelu přezkoumal, a že on sám takový podnět podá, pokud tak opoziční hnutí nakonec neučiní.

Kontext 

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka mluví o možném rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) ve věci nově přijatého snížení valorizace důchodů v červnu 2023. V současnosti hnutí ANO pracuje (video) na stížnosti (resp. návrhu na zrušení zákona), kterou chce napadnout novelu zákona o valorizaci důchodů. K podání se chce přidat i hnutí SPD. 

Uveďme, že kvůli nově přijaté novele zákona, kterou podepsal i prezident Petr Pavel, se při mimořádné valorizaci penzí v červnu zvýší důchody v průměru jen o 760 Kč (.doc, str. 1). Podle dříve platných pravidel přitom měl průměrný důchod narůst o 1 770 Kč. Podle vlády je změna nutná, protože bez úprav by v tomto roce došlo nárůstu k „deficitu veřejných financí o více než 34 miliard korun“. Nyní vláda počítá s tím, že výdaje na důchody vzrostou pouze o 15 miliard Kč (.doc, str. 5–6).

Opozice uvádí více důvodů pro podání návrhu Ústavnímu soudu. Jako první je tzv. retroaktivita (.pdf, str. 2–3), neboli zpětná účinnost. Opoziční hnutí tvrdí, že v případě novely byla změna právního předpisu schválena až po spuštění mechanismu valorizace. „Domníváme se, že vznikl 31. ledna," odůvodňuje Alena Schillerová retroaktivitu jako jeden z pilířů připravovaného návrhu, protože novela vstoupila v účinnost až po zmíněném datu, konkrétně 20. března 2023.

Jako druhý důvod pro podání návrhu na zrušení novely hnutí ANO uvádí vládou vyhlášený stav legislativní nouze, díky kterému se předložený vládní návrh projednává ve zkráceném jednání. Takový stav lze podle zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyhlásit v mimořádné chvíli, „kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody". Opozice chce vyvrátit argument vlády, že byl stav legislativní nouze vyhlášen právě kvůli riziku „velkých hospodářských škod“, jelikož se domnívá, že to bylo neoprávněné. 

Opoziční strany mohou návrh podat od 20. března, kdy novela vyšla ve Sbírce zákonů. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové by se návrh k ÚS mohl dostat začátkem května. Místopředseda hnutí Radek Vondráček 19. března uvedl, že by se tak mohlo stát už do měsíce.

Ústavní soud pak po projednání návrhu rozhodne, zda zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavou. V případě, že byl porušen ústavní pořádek, může soud zrušit daný zákon (v tomto případě novelu zákona o nižší valorizaci důchodů) a přikázat příslušnému státnímu orgánu, aby obnovil stav před porušením Ústavy. V minulosti se však stalo, že ačkoliv ÚS rozhodnutí za protiústavní nepovažoval, zveřejnil tzv. obiter dictum, což je neautoritativní vyjádření nad rámec základního odůvodnění (.pdf, str. 11). 

Nález k vyhlášení nouzového stavu

Marian Jurečka zmiňuje judikát, kdy ÚS shledal pochybnosti ve způsobu prodloužení nouzového stavu. Tak se například stalo v březnu 2021. ÚS se tehdy zabýval návrhem skupiny senátorů na zrušení usnesení vlády Andreje Babiše (ANO) kvůli vyhlášení nouzového stavu na žádost hejtmanů, k němuž došlo bezprostředně poté, co Sněmovnou neprošel návrh na prodloužení předešlého nouzového stavu.

Ústavní soud návrh odmítl (.pdf, str. 1) s tím, že není v jeho kompetenci o takovém návrhu rozhodnout (.pdf, str. 7. 12). Ovšem jako obiter dictum uvedl (.pdf, str. 7), že „nelze ‚nově‘ vyhlásit nouzový stav vládou od okamžiku, kdy ‚povolený‘ nouzový stav skončil a Poslanecká sněmovna s jeho prodloužením nesouhlasila“. V rámci obiter dictum tedy Ústavní soud může podat nezávazné vyjádření (.pdf, str. 11) či doporučení k legislativnímu procesu. 

Doplňme, že moderátorka se v debatě ministra Jurečky ptala na variantu B v případě, že by Ústavní soud novelu „smetl“, tedy kdyby ji uznal za protiústavní, a tím pádem přikázal vládě, aby obnovil stav před porušením ústavní soustavy. V takovém případě by se nestala situace, kterou popisuje Marian Jurečka, že by ÚS „neměnil tu podstatu" novely. Jelikož jsou rozhodnutí Ústavního soudu závazná, novelizovaný zákon by se musel vrátit do původní podoby.

Nález k novele pandemického zákona

V roce 2022 Ústavní soud rozhodl (.pdf) v obdobném případu, kdy skupina poslanců v čele s Radkem Vondráčkem (ANO) napadla použití stavu legislativní nouze k projednání novely pandemického zákona (zákon č. 39/2022 Sb.) na začátku roku 2022. Ústavní soud v září 2022 návrh opozičních poslanců zamítl (.pdf, str. 1), ve svém nálezu nicméně uvedl (str. 24), že „proces vedoucí k přijetí zákona č. 39/2022 Sb. nelze považovat – v podústavní rovině – za bezvadný“ a na okraj poznamenal, že „přezkoumávaný legislativní proces a jeho průběh lze považovat za odraz současné politické kultury, jejíž stav je vyznačován mimo jiné četnými obstrukčními jednáními, chaotickým pořadem a průběhem schůzí, jakož i nepružností zákonodárného procesu".

Závěrečné hodnocení  

Marian Jurečka pravdivě uvádí, že v minulosti při zamítnutí návrhů na zrušení zákona Ústavní soud uváděl nezávazná vyjádření, tzv. obiter dictum, ve kterých například shledal pochybnosti v legislativním procesu. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Zákon mluví jak o pravidelné valorizaci, ke které dochází každý rok, tak o mimořádné valorizaci, ke které dochází při nárůstu indexu spotřebitelských cen (tedy inflace) alespoň o 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Vzhledem k tomu, že v lednu 2023 míra inflace tuto hranici přesáhla, má v červnu 2023 dojít k mimořádné valorizaci. Dle dřívějších pravidel by měl přitom průměrný důchod narůst o 1 770 Kč.

Vláda ovšem navrhla parametry červnové valorizace upravit (.docx) kvůli snaze o snížení deficitu veřejných financí (.pdf, str. 4–5). V rámci novely tak navrhla zvýšit průměrný důchod pouze o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1010 Kč méně, než zákon původně ukládal. Poslanecká sněmovna novelu schválila 4. března, a to navzdory obstrukcím opozičních stran. Následně návrh schválil Senát a nakonec podepsal i prezident.

Podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí překročí průměrný důchod v červnu 2023 i přes sníženou valorizaci 20 tisíc korun (.pdf, str. 1). Konkrétně se má jednat o 20 188 Kč (.pdf, str. 2), průměrný důchod na konci roku 2021 (tedy před Marianem Jurečkou zmiňovaným rokem a půl) přitom činil 15 425 Kč. Průměrná penze se tedy za toto období zvýší o 30,9 %.

Zdroj dat v grafu: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1), Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 2)

Opoziční strany ANO a SPD plánují podat podnět na přezkoumání zákona o červnové úpravě valorizace k Ústavnímu soudu, a to kvůli tomu, že vláda prosadila (.pdf) projednávání návrhu ve stavu legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili. Prezident Pavel navíc po podepsání zákona sdělil, že je podle něj nezbytné, aby Ústavní soud novelu přezkoumal, a že on sám takový podnět podá, pokud tak opoziční hnutí nakonec neučiní.

Závěrem shrňme, že i přes vládou schválené snížení zákonné valorizace důchodů přesáhne průměrný důchod ve druhé polovině roku 2023 hranici 20 tisíc Kč. V porovnání s koncem roku 2021 tak průměrná penze vzroste přibližně o 31 %. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Klára Dostálová hovoří o mimořádné valorizaci penzí, ke které má podle zákona o důchodovém pojištění dojít v červnu 2023 a jejíž výši se vláda rozhodla upravit. Původně se mělo jednat o průměrné navýšení důchodů o 1 770 Kč, po vládní novele se ale průměrný důchod zvýší pouze o 760 Kč (.pdf, str. 6–7). Poslankyně Dostálová tvrdí, že vládní úprava (.pdf) valorizačního mechanismu má retroaktivní charakter, neboť k ní dle jejího mínění došlo až poté, co nárok na zvýšení penzí o zákonem deklarovanou výši vznikl.

S ohledem na zákon o důchodovém pojištění má k mimořádné valorizaci penzí dojít v případě, že index spotřebitelských cen (tedy inflace) vzroste alespoň o 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Právě taková situace nastala v lednu 2023, kdy se index spotřebitelských cen domácností důchodců zvýšil o 11,5 % (.pdf, str. 4). Zákon pak upřesňuje, jakým mechanismem se valorizace vypočítává. Dále hovoří o tom, v jakém časovém intervalu k vyplácení navýšených důchodů dochází. Tato část zákona specifikuje, že se „v mimořádném termínu vyplácené důchody zvyšují od splátky důchodu splatné v pátém kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %.“

V tomto ohledu tedy červen 2023 představuje výplatní termín valorizace, která vznikla na základě ekonomické situace v lednu 2023. Z výše zmíněné citace zákona o důchodovém pojištění nicméně není zcela zřejmé, zda právo na vyplacení důchodu vzniká v měsíci, kdy růst spotřebitelských cen dosáhl alespoň 5 %, tedy v lednu 2023. Nebo v měsíci, kdy mají být vyplaceny, tedy v červenci 2023.

Doplňme, že vláda předložila Poslanecké sněmovně novelu upravující valorizační mechanismus až v únoru 2023. Novela byla schválena na začátku března a její jednání provázely obstrukce opozičních poslanců. Opoziční hnutí tento krok kritizovala, např. podle Aleny Schillerové (ANO) vznikl nárok na výplatu penzí již v lednu 2023 a do června běží lhůta jen pro jeho vyplacení. Z tohoto hlediska je podle ní zákon protiústavní, jelikož je retroaktivní. Dodejme, že opozice již avizovala, že se se stížností obrátí na Ústavní soud, přičemž stížnost by měla k soudu dojít nejpozději na začátku května. Pro tento krok se rovněž vyslovil i prezident Petr Pavel, který zákon nicméně podepsal.

Je nutné dodat, že ústavností a retroaktivitou novely zákona, která upravuje valorizace důchodů si nejsou jisti ani ústavní právníci. Například ústavní právník Ondřej Preuss pro server Novinky.cz řekl, že situace ohledně retroaktivity je nejsložitější, následně zmínil, že „existují judikatury, kde ÚS (Ústavní soud, pozn. Demagog.cz) seznal, že je možné do nabytých práv takto zasáhnout“. O složitosti retroaktivity hovořil i pro ČT24 ústavní právník Maxim Tomoszek: „Je to někde mezi, co se týče retroaktivity. Není to něco, s čím bychom se běžně setkávali.“ Dodejme, že např. ústavní právník Jan Kudrna se domnívá, že důchodcům nárok vznikl již na konci ledna, a zákon tedy „zasahuje do existujícího právního nároku, a jedná se tak o pravou retroaktivitu."

Na závěr tedy shrňme, že ze zákona jasně nevyplývá, zda vzniká právo na valorizaci důchodů v měsíci, kdy růst spotřebitelských cen dosáhl alespoň 5 % nebo v měsíci, kdy mají být valorizované důchody vyplaceny. Spor, kdy právo vzniká navíc rozhodne až Ústavní soud, na který se chce obrátit opozice. Na tento spor nemají jednoznačný názor ani ústavní právníci a výrok z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.