Jan Hamáček zde hovoří o materiálu (.pdf), který připravil v květnu tým Pavla Řeháka, bývalého ředitele České spořitelny, a který nese název „Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu covid-19 a další epidemie“. Ten obsahuje 32 kroků, jak postupovat, pokud by se ČR dostala znovu do krize podobné té jarní.

Pavel Řehák vypověděl o své pomoci vládě, která začala již na začátku koronavirové krize v březnu, v knize Pandemie autorů Vojtěcha Gibiše a Michala Kubala. 

Spoluautor knihy Michal Kubal na svém twitteru reagoval úryvkem z knihy Pandemie na tweet Adama Vojtěcha. V daném knižním úryvku se píše: „V úterý 26. května, přesně dvě minuty před půlnocí, odesílá (Pavel Řehák, pozn. Demagog.cz) premiérovi, ministrům i náměstku Prymulovi materiál s názvem ‚Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu COVID-19 a další epidemie‘.“ (KUBAL, Michal, GIBIŠ, Vojtěch, Pandemie, 2020, str. 607) Z tohoto důvodu hodnotíme uvedený výrok jako pravdivý.

Dodejme, že Ministerstvo zdravotnictví dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, „řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví, odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní politiky ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a řídí a kontroluje její plnění“ (§ 80 odst. 1 písm. a). Dále také „nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku“ (odst. 1 písm. g). 

Pro doplnění také uveďme, že Ústřední krizový štáb, který byl ustanoven (.pdf, str. 1) 15. března 2020, ukončil svou činnost 11. června. Znovu pak byl aktivován až 21. září. Nouzový stav, který byl vyhlášen 12. března, vláda ukončila 17. května 2020 a po jeho ukončení štáb fungoval už pouze v omezeném režimu. Byť tedy Ústřední krizový štáb alespoň částečně fungoval i po 26. květnu, kdy byl na příslušná místa doručen materiál Pavla Řeháka, jednalo se pouze zhruba o 2 týdny. Je tak zřejmé, že naplnění doporučení obsažených v daném materiálu nemohl vzhledem ke krátkému času provést Ústřední krizový štáb, a naopak to v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví bylo v gesci Ministerstva zdravotnictví. Výrok Jana Hamáčka tak hodnotíme jako pravdivý.  

Jan Hamáček zde hovoří o materiálu (.pdf), který připravil v květnu tým Pavla Řeháka, bývalého ředitele České spořitelny. Tento dokument s názvem „Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu COVID-19 a další epidemie“ obsahuje 32 doporučení, jak postupovat, pokud by se ČR dostala znovu do krize podobné té jarní. Pavel Řehák dle dostupných informací 26. května odeslal „premiérovi, ministrům i náměstku Prymulovi materiál s názvem ‚Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu COVID-19 a další epidemie‘“. (KUBAL, Michal, GIBIŠ, Vojtěch, Pandemie, 2020, str. 607)

Skutečnost, že se tento materiál dostal i na Ministerstvo zdravotnictví, pak potvrdil i premiér Andrej Babiš: „Já jsem ten materiál, který jsem dostal 26. května, rozposlal kolegům. Dostal to ministr zdravotnictví, ministr financí, ministr průmyslu, další a měli termín do 15. 6. A všichni se k tomu vyjádřili.“ Někdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch také uvedl, že tento dokument měl k dispozici, pro Ministerstvo zdravotnictví však podle něj byly rozhodující materiály samotného ministerstva.

Za období od 26. května do 18. října se pak ve veřejně dostupných programech jednání vlády ani v záznamech z těchto jednání neobjevuje zmínka o tom, že vláda tento dokument oficiálně projednávala. Informace o tomto dokumentu nelze nalézt také mezi materiály vlády v aplikaci ODok. Z těchto důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jan Hamáček hovoří o doporučeních (.pdf), která Pavel Řehák spolu s týmem odborníků sestavil v květnu na pomoc ČR při možné druhé vlně pandemie koronaviru a další epidemii. Materiál obsahuje 32 kroků, které Česká republika měla včas aplikovat, aby zabránila podobnému omezení, které nastalo na jaře.

U jednoho z těchto kroků, přesněji u kroku č. 14 (Zavést systém pro rychlé, efektivní a cílené znovuzavádění plošných opatření, .pdf, str. 22), se uvádí:

„Dedikovaná expertní skupina, spolu s ÚEK vypracuje, spravuje a rozvíjí indikativní pravidla a standardní postup pro znovuzavádění plošných opatření s napojením na plošné testování kritických oblastí. Pravidla a postup jsou pouze indikativní, slouží však jako opora rychlému rozhodování a zvyšují předvídatelnost celého systému. Pravidla obsahují:

• klíčové indikátory jako počet nových případů, podíl případů nespojených se známými ohnisky; včetně kritických hodnot…“

I přesto, že hranici, při které by se zavedla plošná opatření, má určit odborná skupina, se dokument na několika místech o této hranici zmiňuje. Na straně 16 (.pdf) mluví o předpokladu zavedení plošných opatření při cca 400 případech denně. Na následující straně je pak tato hranice definována podobně, jako cca 300–400 nových případů denně.

Protože tedy dokument skutečně zmiňuje hranici pro zavedení nových plošných opatření, která přibližně odpovídá tvrzenému číslu 450, hodnotíme výrok jako pravdivý.

V roce 2014 kandidoval Ivo Valenta do Senátu jako nezávislý za Stranu soukromníků ČR. Ve druhém kole vyhrál s 54,17 % hlasů nad Pavlem Botkem (KDU-ČSL).

Evropská komise zaslala 29. listopadu 2019 českému Ministerstvu pro místní rozvoj finální verzi auditu, který se týkal čerpání evropských dotací ze strukturálních fondů a z fondu soudržnosti. Podle tohoto auditu byl současný předseda vlády Andrej Babiš ve střetu zájmů dle § 4c zákona o střetu zájmů. Tomuto tématu se poté věnuje i druhý audit Evropské komise, který se zabývá přidělováním zemědělských dotací a jehož konečná zpráva by měla být vypracována nejpozději v únoru 2021. Doplňme, že Andrej Babiš závěry, že by byl ve střetu zájmů, dlouhodobě odmítá.

V souvislosti s auditním šetřením možného střetu zájmů Andreje Babiše pak Brusel v listopadu 2019 pozastavil vyplácení dotací v rámci Programu rozvoje venkova pro holding Agrofert, a to v celkové hodnotě 6,3 milionu korun. Kvůli pozastavení plateb česká vláda v únoru 2020 podala žalobu na Evropskou komisi k Soudnímu dvoru Evropské unie.

V březnu 2020 bylo následně proplácení většiny dotací opět odblokováno. Platby zůstaly zastaveny jen u jednoho projektu v hodnotě 1,6 milionu korun. Evropská komise 30. března 2020 nicméně vydala rozhodnutí, „kterým došlo k pozastavení průběžných plateb spojených s Programem rozvoje venkova České republiky na období 2014–2020 a související s výdaji uskutečněnými v období od 16. října 2018 do 31. prosince 2018“. Tím de facto došlo k zablokování plateb ve výši přibližně 822 tisíc korun. Česká vláda proto původní žalobu stáhla a podala žalobu novou.

Právě v rámci žaloby na Evropskou komisi kvůli blokování dotací v souvislosti s auditními šetřeními by tak podle některých politiků mohlo dojít k vyjasnění, zda Andrej Babiš skutečně je, či není z právního hlediska ve střetu zájmů. Podobně se vyjádřil například také politolog Jan Kubáček. Rozsudek v této věci však prozatím nebyl vydán.

Dodejme, že možným střetem zájmů Andreje Babiše se tentokrát v souvislosti s údajným ovlivňováním médií v premiérově svěřenském fondu zabýval Městský úřad v Černošicích. Ten v lednu 2019 rozhodl, že Andrej Babiš ve střetu zájmů v tomto ohledu podle § 4a odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb. skutečně je, a vyměřil mu pokutu ve výši 200 tisíc korun. V září 2019 však toto řízení o přestupku zastavil Středočeský kraj. I přesto, že se rozhodnutím Středočeského kraje následně zabývalo Nejvyšší státní zastupitelství, k podání správní žaloby na Středočeský kraj ze strany nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nakonec nedošlo.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť dle finálního auditu Evropské komise je Andrej Babiš skutečně ve střetu zájmů. Je však dobré zmínit, že krajský úřad Středočeského kraje, měl na věc opačný názor.

DOPLNĚNÍ: Výrok Petry Peckové byl původně hodnocen jako neověřitelný, jelikož se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt žádné informace, které by jej potvrzovaly, či vyvracely. Proto jsme se s žádostí o objasnění obrátili na Krajský úřad Středočeského kraje. Vzhledem k informacím obsaženým v odpovědi měníme hodnocení výroku na pravdivé.

Patrik Macho, vedoucí oddělení koncepce dopravní infrastruktury Krajského úřadu Středočeského kraje, nám potvrdil, že v roce 2018 se na Odboru dopravy Krajského úřadu zabývali agendou cyklistiky dva zaměstnanci. Následně došlo k přesunutí agendy spojené „s přípravou a realizací staveb cyklistické infrastruktury“ na Krajskou správu a údržbu silnic Středočeského kraje (KSÚS). Dle vyjádření Krajského úřadu k tomuto přesunu došlo na začátku roku 2019, a to na základě usnesení (.pdf) krajského zastupitelstva z 26. listopadu 2018, respektive dodatkem zřizovací listiny KSÚS. Podle Františka Petrtýla (.doc, str. 108–109), tehdejšího radního pro dopravu, se tímto dodatkem „rozšiřuje náplň činnosti o investiční a správní činnost v cyklistické infrastruktuře“. „Kromě tzv. investiční činnosti (v souvislosti s agendou cyklistiky) přešla na KSÚS též agenda spojená se správou a údržbou cyklostezek, které se věnují další zaměstnanci,“ doplňuje Macho.

K otázce zaměstnance, který měl podle Petry Peckové pracovat na přesunutém „cyklooddělení“ Patrik Macho uvádí: „Jeden ze dvou zaměstnanců Odboru dopravy přešel do organizace KSÚS, kde společně s ním začali agendu přípravy projektů staveb cyklistické infrastruktury vykonávat další 3 investičními techniky (sic), kteří současně vykonávají obdobnou agendu staveb silnic. Tento zaměstnanec nakonec skutečně z této pracovní pozice na vlastní žádost odešel.“

Druhý z původních dvou zaměstnanců, Pavel Klimeš, který na Odboru dopravy zůstal, „byl v polovině roku 2019 zařazen do nově vzniklého oddělení Koncepce dopravní infrastruktury, kde vykonává koncepční činnost v oblasti rozvoje cyklistické dopravy – tvorba strategických rozvojových dokumentů, evidence cyklistické infrastruktury ve Středočeském kraji, administrace poskytování dotací obcím, městům a jejich sdružením na přípravu a realizaci nové cyklistické infrastruktury, monitoring provozu na cyklostezkách apod.“.

Jihočeský kraj na konci května 2020 oznámil vyhlášení programu na podporu cestovního ruchu s tím, že „Pro slevy na ubytování v penzionech a hotelech na území Jihočeského kraje je uvolněno 30 milionů korun“. Zastupitelstvo kraje se tak usneslo na jednání 21. května 2020, kdy schválilo (.pdf, str. 5) bod programu „Podpůrná opatření Jihočeského kraje na obnovu cestovního ruchu na území Jihočeského kraje“, který obsahoval právě i zmiňovanou podporu (.doc, str. 1) ubytování, a to až do výše 30 milionů korun.

Administraci celého projektu podle výše uvedené zprávy zajišťuje Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR), která na svých webových stránkách 9. června zveřejnila podrobnější podmínky programu. JCCR popsala podmínky následovně: „Slevu 30 % z ceny ubytování, maximálně však 300 korun na osobu a noc, získají rodiny od dvou do šesti osob, z nichž nejméně jedna musí být starší 18 let“.

Na jednání Zastupitelstva města Karlovy Vary, které se uskutečnilo dne 7. května 2020 (.doc, str. 4–7), se karlovarští zastupitelé dohodli na podpoře oblastí cestovního ruchu a lázeňství zasažených restrikcemi v souvislosti s pandemií koronaviru. Vyčlenili 10 milionů korun na slevové vouchery různé hodnoty navázané na délku pobytu v hotelu či penzionu, které se daly generovat od 25. května 2020. Dalších 35 milionů korun vyčlenili na marketingové kampaně na podporu domácího cestovního ruchu a 5 milionů korun vynaložili na podporu kulturních a volnočasových aktivit.

V případě Jihočeského kraje pak byla opatření na podporu cestovního ruchu schválena na jednání zastupitelstva Jihočeského kraje dne 21. května 2020 v usnesení č. 56/2020/ZK-27 (.pdf, str. 5). Na základě tohoto usnesení bylo uvolněno 30 milionů korun na ubytování v penzionech a hotelech a 9,5 milionů korun pro slevy na vstupné do organizací jako galerie a muzea, které kraj zřizuje. Cílem těchto programů bylo zmírnit dopady koronavirové krize, podpořit cestovní ruch a tím zachovat pracovní místa v kraji. Opatření pak vzala na vědomí i Rada kraje 4. června 2020 (.pdf, str. 19). Zájemci tak mohli od 15. června na webové stránce www.leto.jiznicechy.cz (aktuálně již podzim.jiznicechy.cz) uplatnit ve formě voucherů slevu 30 % z ceny ubytování v penzionech a hotelech, maximálně do výše 300 Kč na osobu a noc. Tato opatření přitom přijal Jihočeský kraj skutečně jako první kraj v republice.

Následně zavedl podobnou kampaň i Středočeský kraj, konkrétně se jednalo o vouchery na návštěvu turistických míst.

Ostatní kraje podpořily cestovní ruch také, většinou však šlo o formu individuálních dotací, např. Liberecký kraj schválil rozdělení dotací 23. června 2020. (.pdf, str. 235 a n.). Ústecký kraj připravoval plán opatření pro období 2020–2021 ke zmírnění dopadů pandemie koronaviru na rozvoj kraje. Královehradecký kraj schválil 14. září 2020 poskytnutí dotací z krajských dotačních programů v oblasti regionálního rozvoje pro rok 2020. Zastupitelstvo Pardubického kraje schválilo 16. června 2020 (.pdf, str. 21) poskytnutí individuálních dotací subjektům v oblasti cestovního ruchu. 

Oblíbeným způsobem byly i propagační kampaně na sociálních sítích, např. Moravskoslezský kraj připravil výzvu na sociálních sítích „Máme světový kraj“, ve které osobnosti představovaly lokality v kraji, nebo Plzeňský kraj, který připravil kampaň Dovolená v Plzeňském kraji s hercem Karlem Zimou.

Původně Ministerstvo pro místní rozvoj skutečně uvažovalo o vydávání voucherů v hodnotě 10 000 Kč. Ty měly být určeny na jakoukoliv dovolenou v Česku. Stát by však z hodnoty voucheru dotoval pouze 4 000 Kč, další 3 000 Kč by poskytl zaměstnavatel, který by následně měl možnost odepsat si je z daní, a zbylé 3 000 Kč by doplatil občan. Z důvodu nesouhlasu zaměstnavatelů však tento model nebyl přijat.

Místo toho byly vydány vouchery v hodnotě 4 000 Kč, které však mohou být využity pouze na lázeňské pobyty o délce alespoň 6 nocí obsahující nejméně 5 procedur. Kompenzace této slevy pro lázně pak probíhá v rámci programu COVID-Lázně.

Nejdříve popišme kontext výroku. Pavel Hroch před tímto výrokem mimo jiné mluví (video, čas 1:11:00) i o opatřeních, která na podporu cestovního ruchu přijal sám kraj: „My jsme uvolnili 30 000 000 korun na podporu cestovního ruchu, a právě do ubytování, kdy jsme dávali buď 300 korun, nebo 30 %, (…). Ministerstvo pro místní rozvoj, jak už tady kolega Mareš hovořil o lázeňství, slibovalo napřed 10 tisíc, že jim bude dávat, nakonec to skončilo na čtyřech tisících (…)“. Následuje ověřovaný výrok, přičemž z kontextu je zřejmé, že o programu COVID-Lázně mluví obecně jako o nástroji podpory cestovního ruchu, v rámci kterého měli lidé mít od září možnost využít slevových voucherů.

Nyní již k samotnému ověření: Lázeňské zařízení má nárok na pokrytí (.pdf, str. 1) nákladů vzniklých akceptací slevových voucherů ve výši 4 000 Kč na základě Krizového akčního plánu cestovního ruchu (.pdf, str. 18) pro roky 2020–2021 a schválené vládní podpory lázeňských zařízení COVID-Lázně. Program začal platit v červenci, nikoli v září, jak uvádí Pavel Hroch.

Vláda celkově plánovala vydání 250 tisíc voucherů, zejména z počátku však byly možnosti lázní přijímat tyto vouchery omezené. Na základě evropských pravidel pro veřejnou podporu totiž mohou být lázním proplaceny pouze vouchery do hodnoty cca 5,3 milionu korun, tedy cca 1 325 voucherů. Kvůli tomuto limitu následně řada lázní pozastavila přijímání voucherů, a lidé tak s jeho uplatněním museli vyčkávat.

Náměstek Ministerstva pro místní rozvoj Koppitz v červenci uvedl, že tlačí na Evropskou komisi, aby vydala notifikaci, na základě které by se maximální povolená podpora, a tedy i hodnota voucherů přijatá jednotlivými lázněmi zvýšila na cca 21 milionů korun. Vláda nakonec notifikaci obdržela 7. srpna.

Lázně tak díky notifikaci mohou vouchery znovu přijímat, maximálně však do konce roku 2020. O proplacení voucherů pak žádají lázně zpětně, přičemž příslušný dotační program COVID-Lázně byl vyhlášen až 20. srpna, dosud však lázním od státu nebyl proplacen jediný voucher. Které lázně vouchery aktuálně přijímají, si mohou zájemci ověřit na webu kudyznudy.cz.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť možnost získat a uplatnit voucher v rámci programu COVID-Lázně zde byla již od 1. července. Na přelomu září a srpna se pouze zvýšil počet voucherů, které mohou jednotlivé lázně přijmout, resp. které jim budou státem následně proplaceny.