Výrok hodnotíme jako zavádějící. I přesto, že v konkrétním případě krize na Ukrajině vedli jednaní představitelé národních států a ne EU jako celek, tak se tato skutečnost nedá považovat za běžnou politiku EU v posledních letech, jako to popisuje poslanec Blažek.

Nyní k příkladu, který poslanec Blažek uvádí. Je pravdou, že některá vyjednávaní s Ruskem ohledně Ukrajiny vedli představitelé Německa a Francie. Minské dohody (.pdf, str. 2) o příměří na Ukrajině byly vyjednávány právě pod tímto složením a podepsané členy OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), Ukrajiny, Ruska a tzv. Luhanské a Doněcké lidové republiky. O aktivním zapojení hlavně německé kancléřky Angely Merkelové do vyjednávání s Ruskem informovala v komentáři i Evropská rada pro zahraniční věci.

Zapojení EU v otázce Ukrajinské krize je však viditelné hlavně ve výsledném uvalování sankcí na Rusko a to v rozličných oblastech od roku 2014 (celý přehled zde), od kdy i skutečně společné vyjednávání s Ruskem zamrzlo. Mezi další aktivní zapojení můžeme počítat finanční pomoc Ukrajině či ratifikaci asociační dohody.

Avšak, tento přístup není aplikovatelný na obecná jednaní EU. Jen z pár příkladů posledních let z oblasti významných jednaní s třetími stranami - ať už jde o jednaní s Tureckem (dohoda jako výsledek letošního speciálního summitu), s USA o smlouvě TTIP či o jednaní ve vztahu s Čínou (.pdf), která probíhají na úrovni EU, nikoliv jen pouze na úrovni jednotlivých států. O specifických přístupech EU v konkrétních druzích jednaní s třetími stranami informují například stránky euroskop.cz.

Tento výčet Andrej Babiš skutečně v červnu 2016 použil. Konkrétně tak učinil 15. června v rozhovoru s Martinem Veselovským v rámci akce DVTV v pražské Lucerně.

Babiš uvedl (čas 1:05 videa): " ČSSD ovládla policii, mají BISku, GIBS, rozvědku."

Dodejme, že tento Babišův výrok (stejně jako celé vystoupení) Demagog.cz ověřoval a vyhodnotil jej jako nepravdivý.

Je pravdou, že s odchodem Jana Kubiceho z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a s nástupem Roberta Šlachty byl spojený odchod několika desítek, podle některých medií až stovek, kriminalistů (ověřováno Demagog.cz).

Samotný ÚOOZ se k personalní problematice ale nevyjádřil. Počty odchozích policistů lze tak jen odhadovat. Mluvčí Pavel Hanták například v září 2008 cca půl roku po nástupu pana Šlachty potvrdil pokračující nedodstatek personalu, který je dle jeho slov:

„V současné době je to něco pod stovku (z cca 500 míst ÚOOZ pozn. autor).“
Kvůli reorganizaci ÚOOZ v roce 2016 eviduje ministerstvo vnitra dle údajů, které prezentoval ministr Chovanec na tiskové konferenci 4. srpna 2016, 5 policistů, kteří u policie končí a 2 až 3, kteří to zvažují.

Jisté množství odchodů policistů v letech 2007–2008 způsobila také například platnost nového zákona o služebním poměru příslušníků policie (1. ledna 2007), což přiznává samotné vedení Policie ČR i jednotliví policisté. Současná reorganizace pak proběhla teprve nedávno a nelze nyní odhadovat, zda nebudou následovat další odchody v delším časovém horizontu.

Sněmovní vyšetřovací komise zabývající se reorganizací ve strukturách policie se na jednání 11. července 2016 usnesla, že její další schůze budou neveřejné. Podle předsedy komise Pavla Blažka specifikum komise spočívá v tom, že bude vyšetřovat živou věc. Jednání budou z toho důvodu neveřejná.

Vyšetřovací komise vydala 18. srpna usnesení o nezbytnosti provedení svědeckého výslechu vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře. Důvod předvolání však v usnesení zmíněn nebyl. Následující den přišel Český rozhlas s informací, že vyšetřovací komise si Mynáře pozvala kvůli jeho bezpečností prověrce. Informaci policie získala z odposlechů podnikatele Ivana Kyselého. Hovory Kyselého nahráli detektivové v olomoucké korupční kauze Vidkun, kde mluvil o tom, že je potřeba řešit prověrku pro „Vráťu“.

V samotném článku Rozhlasu se pak píše: „Sněmovní vyšetřovací komise k reorganizaci policie si pozvala k výslechu prezidentova kancléře Mynáře. Důvodem je jeho bezpečnostní prověrka. Radiožurnálu to potvrdily čtyři důvěryhodné zdroje, oficiálně poslanci důvody pozvání tají.“ Pro úplnost, vyšetřovací komise zabývající se reorganizací policie má kromě předsedy Blažka dalších šest členů: Jana Bartoška (KDU-ČSL), Richarda Dolejše (ČSSD), Bohuslava Chalupu (ANO), Daniela Korteho (TOP 09), Martina Lanka (Úsvit) a Zdeňka Ondráčka (KSČM).

Z důvodu nedostatku veřejně dostupných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Usnesením (.pdf) z 11. července jsou všechna následující jednání Vyšetřovací komise neveřejná. Z přílohy k Jednacímu řádu Poslanecké sněmovny, jež se zabývá vyšetřovací komisí (konkrétně § 11), plyne, že do zápisu smí nahlížet pouze členové komise.

"3) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda komise nejpozději do sedmi dnů od skončení schůze. Ověřený zápis se odevzdává společně s přílohami nejpozději do dvou měsíců od skončení schůze k uložení.

(4) Zápis včetně jeho příloh je veřejně přístupný a mohou z něj být činěny výpisy a opisy. Byly-li jednání komise nebo jeho část prohlášeny za neveřejné, mají právo do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu nahlížet a činit si z nich výpisy a opisy jen členové komise. V takovýchto případech může komise rozhodnout, že do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu může nahlédnout a činit si z nich výpisy a opisy i jiná osoba."

Policejní prezident Tomáš Tuhý byl skutečně pozván (.pdf) 18. srpna společně s poslanci Komárkem, Laubem a Vildem k výslechu.

Ve stejný den rovněž vydaly Lidové noviny (lidovky.cz) dva články, z nichž první odkrývá hlubší kontext v případu úniku informací a druhý informuje o pozvání prezidentova kancléře Vratislava Mynáře k výslechu. Autorství posledního zmíněného však patří ČTK.

Z výše zmíněných důvodů však nejsme schopni porovnat, zda text vydaný Lidovými novinami obsahuje informace shodující se s vyjádřením Tuhého při výslechu.

Plánovaná reorganizace policie vyvolala spoustu vášnivých diskuzí nejen v politické rovině, ale rovněž mezi státními zástupci a policií. Sněmovnou byla zřízena i vyšetřovací komise, která měla prozkoumat okolnosti přípravy policejní reformy.

Sporným momentem pro státní zastupitelství se stala nedostatečná komunikace s policií, navíc část policie je v trestním řízení a státní žalobci se rovněž bojí, že by se spojení dvou elitních policejních útvarů (a to konkrétně protimafiánského a protikorupčního útvaru) dotklo právě probíhajících kauz. Výhrady nejvyššího žalobce Pavla Zemana a státního zastupitelství lze nalézt zde.

Podle ČT a iDnes si státní žalobci budou moci vybrat vyšetřovací tým k šetření citlivých kauz. Podle šéfa nově vzniklého policejního útvaru Michala Mazánka ale bude policie nadále vybírat svůj vyšetřovací tým, v součinnosti se státním zastupitelstvím. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman jako jednu ze svých podmínek požaduje, aby v citlivých případech věděl určité informace pouze daný vyšetřovatel. Po spuštění nového útvaru – Národní centrály proti organizovanému zločinu – 1.srpna 2016 vydala Policie ČR tiskovou zprávu, v ní mimo jiné uvádí, že veškeré připomínky státních zástupců byly vypořádány a došlo k dohodě adalší plánované kroky se budou řešit za účasti zástupců Nejvyššího státního zastupitelství. Podle trestního řádu, paragrafu 161, odst.4, vyplývá, že v určitých situacích koná vyšetřování státní zástupce, řídí tak vyšetřovací tým. Milan Chovanec tedy říká pravdu, pokud tvrdí, že státní zástupci si budou moci vybrat policisty s nimiž budou na určitém případu spolupracovat. Nutno ještě podotknout, že celá situace okolo nově vzniklého policejního útvaru se bude ještě ladit.

Totéž fakticky potvrdil nejvyšší státní zástupce 5. srpna v DVTV: „policie doposud splnila dá se říct všechny zásadní připomínky, které jsem k tomu dal... chybí věci technicistního charakteru.“ (čas 7:45–8:50)

Vláda České republiky jednala o možném poskytnutí podpory formou "půjčky" 27. července 2016. Tuto možnost zde také přijala. Jak dokládá zápis z jednání (.doc), pro hlasovalo 16 z 16 (bod 50 jednání) přítomných členů vlády. Jednotlivá hlasování na vládě nejsou v zápisu uváděna jmenovitě (toto je normální stav), nicméně lze konstatovat, že žádný ministr za KDU-ČSL nebyl proti nebo se zdržel hlasování.

Jako nepřímé vodítko pro hlasování Bělobrádka, Jurečky a Hermana (členové vlády za KDU-ČSL) mohou být další body jednání, které zápis popisuje. Ten totiž dokládá, že Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka byli jednání přítomni a sami předkládali své body. Konkrétně v zápisu jde o body 4, 22 a 25.

To, že daná problematika spadá do kompetencí ministrů Babiše a Mládka, dokládá usnesení vlády v této věci. To výslovně přiřazuje úkoly právě těmto 2 členům vlády.

Evropský komisař lord Hill opravdu podal do rukou Jean-Claude Junckera žádost o svoji rezignaci a ten ji následně 25. června přijal. Je také pravdou, že v pátek 24. června předsedové čtyř frakcí Evropského parlamentu (Evropská strana lidová, Pokroková aliance socialistů a demokratů, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, Zelení - Evropská svobodná aliance) přednesli návrh rezoluce Evropského parlamentu, kde až v bodě 14. naznačují, že by prezident komise měl zvážit "změnu portfolia" pro britského komisaře.

Výhrady jsou především k tomu, že se v případě rezignace komisaře Hill nejednalo v řádech hodin, ale spíše dnů a že nikdo v Evropském parlamentu nevyzýval zcela přímo k jeho odchodu, ale spíše ke změně jeho "tématického" zaměření. Nicméně gro výroku je v tom, že Hill sám rezignoval, ač tak činit nemusel a to udělal v krátké době po samotném hlasování.

Vystoupení z EU právně upravuje článek 50 (.pdf, str. 59) Lisabonské smlouvy. Jedná se o jedinou možnost (.pdf, str. 8), jak může Británie vystoupit z EU. Tento článek však pouze určuje proces odchodu členského státu z EU, nikoli jeho aktivaci.

Zahájení jednání o odstoupení je v režii odstupujícího státu a je tedy pouze na Británii, kdy tento článek smlouvy aktivuje.

Frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) v posledních měsících veřejně neprohlásila, že by si přála odchod prezidenta Junckera. A to ani ve svém prohlášení k referendu ve VB o vystoupení z EU.

Pokud jde o adresovaného Jana Zahradila, jeho negativní vztah k prezidentu Junckerovi je obecně známý. K rezignaci komisaře Hilla a odchodu premiéra Camerona se 24. června na svém twitterovém učtu vyjádřil takto: "První, kdo by měl teď rezignovat, je @JunckerEU. Ale ten někde v Bruselu slaví. A připravuje prohlášení "více EU, více EU a ještě více EU"."

Je tedy pravdou, že europoslanec Zahradil toto prohlášení učinil formou svého Twitteru.