V resortním programu hnutí ANO pro volby 2013 se v části Právo a spravedlnost mimo dalších nacházejí následující body.

" Budeme prosazovat přijetí nového občanského soudního řádu.(...)Posílíme dozor soudu nad činností exekutorů, zavedeme důsledný postih exekutorů za jejich excesy a nezákonné postupy a budeme regulovat jejich odměňování s cílem odstranit nepřiměřenost jejich odměn; odměna musí odpovídat skutečnému výkonu exekutora a jeho zaměstnanců. "

Šikanózní insolvenční návrh je návrh, kterého podstatou není řešení úpadku (nebo hrozícího úpadku), ale způsobení škody dlužníkovi. Nejvyšší soud ve svém judikátu konstatoval, že dochází k šikanóznímu výkonu práva, jestliže zákonem založené právo je uplatňováno z jiných důvodů, než je dosažení hospodářských cílů či uspokojení jiných potřeb, a hlavní nebo alespoň převažující motivací tohoto návrhu je poškodit či znevýhodnit povinnou osobu.

Podle § 53 odst. 1 písm. d) zák. č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, dodavatel, který se uchází o veřejnou zakázku musí splnit podmínku, že vůči jeho majetku neprobíhá nebo neproběhlo v posledních 3 letech insolvenční řízení,v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku. To by však nemělo dopadat na šikanózní insolvenční návrhy. Insolvenční návrhy totiž může podat libovolná osoba a teprve následně se zkoumá, nakolik je její nárok oprávněný. Zákon neříká a nebylo by ani rozumné, aby již v tuto chvíli byla tomu, kdo je v návrhu označen, upřena možnost účastnit se veřejných výběrových řízení. Tento následek nastává až poté, co bylo vydáno rozhodnutí o úpadku. Pokud se tak ale stalo, nešlo již o šikanózní, ale oprávněný návrh.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť popsaná situace neodpovídá zákonné úpravě.

Novelu zákona o úpadku a způsobech jeho řešení, tzv. insolvenčního zákona, která způsobila nárůst počtu provozoven, předložil ministr za ODS. Nicméně to nebyl Jiří Pospíšil, ale ve studiu přítomný Pavel Blažek. Sněmovně byla předložena v březnu 2013, prošla sněmovnou a nabyla účinnosti 1. ledna 2014. Tato skutečnost však není hlavní částí výroku, hodnotíme jej proto jako pravdivý s výhradou.

Stěžejní změny doznal zákon ve třetím článku druhé části (pdf, str. 120), ve kterém zákon říká, že insolvenční správce může mít kromě sídla také provozovnu, činnost insolvenčního správce může být vykonávána ve více provozovnách. V obvodu jednoho okresního soudu však může mít pouze jednu provozovnu. V obvodu jednoho krajského soudu může však mít insolvenční správce více provozoven.

Jak uvádí důvodová zpráva vyhlášky (.doc) ministerstva spravedlnosti, od doby, kdy novela vstoupila v platnost (1. ledna 2014), narostl počet provozoven na 3000, zatímco insolvenčních správců je pouze zhruba 500 (dle článku Hospodářských novin.) Jak vysvětluje důvodová zpráva: „... dochází k masivnímu nárůstu počtu provozoven za účelem maximalizace nápadu insolvenčních věcí, ovšem za současného snížení kvality výkonu činnosti insolvenčních správců.“ (str. 2)

Právě nárůst počtu provozoven a fakt, že na některé insolvenční správce připadá až 60 provozen byl hlavním argument, kterým ministerstvo spravedlnosti vedené Robertem Pelikánem (ANO) odůvodňovalo nutnost své vyhlášky. Podle její důvodové zprávy: „Velmi často byl za provozovnu označen veřejně nepřístupný průmyslový objekt, restaurace, herna či rodinný dům, jehož obyvatelé o existenci provozovny na dané adrese neměli žádné informace.“ (str. 2)

Pelikánova vyhláška začala platit 1. srpna 2015 a okamžitě se proti ní ozvala Asociace insolvenčních správců.

Vyhlášku však napadla skupina 21 senátorů u Ústavního soudu, který svým rozhodnutím 17. února 2016 zrušil ustanovení vyhlášky ukládající povinnost fyzické přítomnosti insolvenčních správců na provozovnách.

Výrok hodnotíme na základě podkladů poskytnutých samotbou SZPI jako pravdivý. Mluvčí SPZI Pavel Kopřiva nám potvrdil, že v období mezi 1. 1. 2015 a 1. 1. 2016 došlo navýšení počtu pracovníků na pozici inspektor o 34.

Podle zprávy na oficiálních stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) udělila SZPI za rok 2014 pravomocně pokuty ve výši 99 429 300 Kč, tedy skutečně necelých 100 milionů korun – celková výše byla o 55 % vyšší než za rok 2013.

K další části výroku pan Kopřiva uvedl: "Činnost kontrolního orgánu lze hodnotit více parametry, např. z hlediska celkové výše pravomocně uložených pokut došlo k navýšení z 99,5 mil. Kč (2014) na 140 mil Kč (2015)."

„Zjednodušeně řečeno platí, že jedna pokuta představuje jedno správní řízení. V r. 2014 SZPI zahájila 1785 správních řízení, v roce 2015 to bylo 2694 správních řízení, Počet SŘ z roku 2015 tak představuje 150% SŘ z roku 2014 a došlo tedy k meziročnímu nárůstu počtu SŘ 1,5 násobně".

Cechovní normy jsou inspirovány bývalými Československými státními normami a přináší způsob jak kontrolovat kvalitu potravin prodávaných českými výrobci. Potravinářská komora zřídila pro přípravu cechovních norem internetový server cechovninormy.cz, na kterém se do procesu tvorby těchto norem může připojit i nejširší veřejnost. V této době je schváleno zhruba 100 cechovních norem pro výrobky z různých odvětví. Mezi ně patří třeba Bramborák s uzeným masem, který musí mít ve složení nejméně 63 % brambor, 12 % uzeného masa, pšeničnou mouku, vejce, česnek, majoránku a na smažení řepkový olej.

Tendence slučovat dozorové orgány se objevovaly v roce 2013 za vlády Petra Nečase. Tehdejší ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) konkrétně prosazoval slučování Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy do jedné dozorové instituce. Tento krok schválila vláda, která v usnesení z 2. května 2013 ukládá ministru zemědělství úkol provést sjednocení těchto dvou orgánů.

S předčasným koncem vlády Petra Nečase v červnu 2013 však skončily i snahy o toto sjednocení – nový ministr zemědělství Miroslav Toman v srpnu slučování zastavil.

Slučováním, které legislativním procesem úspěšně prošlo, bylo převedení práv a závazků Státní rostlinolékařské správy na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, k čemuž došlo pomocí zákona č. 279/2013 Sb., vyhlášeného 10. 9. 2013.

Rozpočet kapitoly, pod níž spadá Státní zemědělská a potravinářská inspekce, se v posledních pěti letech vyvíjel takto:

2010 - 339 953 tis. Kč

2011 - 307 151 tis. Kč

2012 - 300 798 tis. Kč

2013 - 307 292 tis. Kč

2014 - 321 260 tis. Kč

V rozpočtu na rok 2015 pak dochází k dalšímu nárůstu výdajů organizačních složek státu, přičemž webové stránky Ministerstva zemědělství uvádějí jako primární důvod tohoto nárůstu navýšení výdajů zejména právě pro dozorové orgány - Státní veterinární správu a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci - z důvodu požadavku na zvýšení počtu kontrol a následné zvýšení ochrany spotřebitelů.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, kontrolní orgány v letech zbržděné ekonomiky měly k dispozici méně peněz na svou činnost, nehodnotíme ovšem, že by snad pravice neměla vůli k jakékoli kontrole v dané oblasti.

Vláda 18. ledna 2016 schválila návrh novely zákona č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství. Ačkoliv návrh ještě nemá zaručené přijetí, je pravdou, že příprava novely je v konečné fázi. Marian Jurečka jakožto ministr zemědělství na konci ledna předsedovi vlády zaslal (.doc) její konečné znění, a novela je tak připravena k projednávání v parlamentu.

Pančováním vína se rozumí jeho falšování, které novela specifikuje v paragrafu 3, odstavci 2. Falšování, popsané například jako přidávání vody, alkoholu, nebo nedovolených prostředků k ošetřování vína, v novele nově spadá pod sankci 50 milionů Kč - oproti původní verzi zákona, kde byla maximální výše sankce 5 milionů (§ 39, odstavec 7). Krom falšování pod novou maximální sankci spadá například nesprávné označení výrobku (§ 16, odstavec 16).

Výrok je hodnocen jako nepravdivý na základě analýzy schvalování novel zákona o DPH od roku 2002. Není pravdou, že KSČM při každé příležitosti navrhovala maximální snížení DPH na základní potraviny, ve skutečnosti tak ve dvou případech neučinila - v letech 2012 a 2014.

Jelikož soustava daní v členských zemích EU podléhá do určité míry unijní legislativě, je nejprve nezbytné podotknout, že podle evropské směrnice o dani z přidané hodnoty (.pdf, str. 24) nemůže být snížená sazba DPH (která by se vztahovala například na "základní potraviny") nižší než 5 %. DPH se v ČR měnila od roku 2000 několikrát, v roce 2004 (5 % snížená, 19 % základní sazba); 2008 (9 % snížená, 19 % základní sazba); 2010 (10 % snížená, 20 % základní sazba); 2012 (14 % snížená, 20 % základní sazba); 2013 (15 % snížená, 21 % základní sazba) a 2015 (15 % a 10 % dvě snížené sazby, 21 % základní).

Pokud se podíváme na návrhy, které měli poslanci KSČM k návrhům zákonů, měnící tyto sazby, zjistíme, že:

V roce 2004 byl schválen zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Ten sice neznamenal zvýšení sazeb, naopak, základní sazba poklesla z 22 na 19 %, v rámci implementace evropské legislativy však bylo nutné přesunout některé položky se snížené do základní sazby. Pozornost vzbudila zejména změna u stravovacích a ubytovacích služeb. Návrh, který předkládal tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka, čelil zejména kritice tehdy opoziční ODS, růst nepřímých daní ale kritizoval také poslanec KSČM Jiří Dolejš. Pozměňovací návrh však nepadnul, nicméně potraviny ani nemohly být nižší sazbou zatíženy.

Ve třetím čtení pak poslankyně KSČM Zuzka Rujbrová upozornila na petici, ve které petenti vyjadřují nesouhlas se zvýšením daně z přidané hodnoty z 5 na 19 % u hoteliérské a restaurační činnosti. Ani z její strany však nepadnul pozměňovací návrh. Nutno dodat, že podle tehdejších pravidel EU tyto služby do zvýšené sazby zařazeny být musely.

V roce 2007 byla změna DPH součástí tzv. zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, kde se kromě zvýšení snížené sazby z 5 na 9 % schvalovaly změny u řady dalších daní a k tomu také směřovala velká část vystoupení na plénu i pozměňovacích návrhů. K DPH se vztahoval návrh komunistického poslance Petra Braného (.pdf, strana 40), kde navrhuje zrušit plánované zvýšení snížené sazby daně.

I v roce 2009 byl návrh na zvýšení DPH (o 1 procentní bod u obou sazeb) součástí balíku změn. Ten byl navíc na žádnost vlády projednáván ve zrychleném řízení tzv. ve stavu legislativní nouze. I zde navrhla komunistická poslankyně Miloslava Vostrá (.pdf, strana 3) zrušit část novely, která mění zákon o dani z přidané hodnoty.

Ve volebním období 2010-2013 se DPH měnilo dvakrát. Nejprve v roce 2011 prošel návrh, který sníženou sazbu zvýšil z 10 na 14 % s tím, že v roce 2013 se má DPH sjednodit na jediné sazbě ve výši 17,5 %.

Během tohoto projednávání v září 2011 předložil poslanec KSČM Jiří Dolejš pozměňovací návrh (.pdf, str. 8), který sníženou sazbu DPH stanovoval na 5 %. Šlo by tedy o snížení DPH na potraviny o 5 procentních bodů (tehdejší sazba byla 10 %).

Další změna u DPH byla schválena na konci roku 2012, když se upravily sazby na 15 a 21 %, zavedena byla také tzv. solidární přirážka u daně z příjmu fyzických osob. Pozměňovacích návrhů byla v tomto případě načtena celá řada, žádný však nepřišel z klubu KSČM. Zde tedy komunisté nevyužili příležitost, aby sami snížení DPH na základní potraviny navrhli.

V aktuálním volebním období se DPH měnilo zatím jednou. Vláda prosadila zavedení 2. snížené sazby ve výši 10 %. Během projednávání navrhl poslanec KSČM Dolejš, aby byla zavedena jediná snížená sazba a to právě ve výši 10 %. Tento návrh by znamenal snížení snížené sazby z tehdy platných 15 % o 5 procentních bodů a dotknul by se tak i základních potravin, které do druhé snížené sazby zahrnuty nebyly (je tam nenahraditelná dětská výživa, léky a knihy). Nešlo ovšem o maximální možné snížení.

Podle zprávy na oficiálních stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) udělila SZPI za rok 2014 pravomocně pokuty ve výši 99 429 300 Kč, tedy skutečně necelých 100 milionů korun – celková výše byla o 55 % vyšší než za rok 2013.

Ředitel kontroly SZPI Jindřich Pokora v rozhovoru pro iDNES uvedl, že z důvodu množství kontrolovaných provozů se k lednu 2015 zvýšil počet z původních 210 kontrolorů o 40 tabulkových míst. Ústřední ředitel SZPI Martin Klanica podle ČTK uvedl, že SZPI za rok 2015 udělila pokuty ve výši 140 milionů korun, tedy o 40 % více než za rok 2014.

Z hlediska výše pokut se tedy o dvojnásobek nejedná, co do počtu udělených pokut nelze výrok ověřit – k dispozici je Zpráva o činnosti SZPI za rok 2014 (.pdf). Ta hovoří o zmiňované celkové výši udělených pokut a počtu pravomocně skončených správních řízení (SŘ), těch bylo za rok 2014 celkem 1861 (s. 91). Právě ve správním řízení pak dochází k uložení pokuty. Podobná souhrnná zpráva o činnosti SZPI za rok 2015 ale není uveřejněna.

Na základě dat poskytnutých ministrem zemědělství Marianem Jurečkou jsme byli schopni výrok dodatečně ověřit i v otázce počtu pokut. „Zjednodušeně řečeno platí, že jedna pokuta představuje jedno správní řízení. V r. 2014 SZPI zahájila 1785 správních řízení, v roce 2015 to bylo 2694 správních řízení, Počet SŘ z roku 2015 tak představuje 150% SŘ z roku 2014 a došlo tedy k meziročnímu nárůstu počtu SŘ 1,5 násobně,“ uvedl v e-mailu tiskový mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Všechna data uvedená ministrem zemědělství Marianem Jurečkou jsou tedy pravdivá, pouze nárůst počtu pokut za rok 2015 oproti roku 2014 nebyl přesně dvojnásobný.

Výrok je z několika důvodů hodnocen jako neověřitelný.

Soutěž "Poznej Klasu" probíhala v Královehradeckém kraji pod záštitou poslankyně Soni Markové z KSČM v roce 2007. Krátkou zmínku o soutěži obsahují webové stránky KSČM. Výsledky soutěže byly publikovány online a podle zdroje Státního zemědělského intervenčního fondu soutěž vyhrála Základní škola Opočno a Základní škola Rokytnice (.pdf, str. 1). Přihlásilo se celkem 11 škol a jejích 500 žáků.

Z principu není možné ověřit, zda rodiče hodnotili projekt pozitivně, už vůbec pak nelze říci, zda opravdu podle značky Klasa nakupovali. Ikdyby bylo možné získat čísla prodejnosti výrobků Klasa, nelze bez dalšího kauzálně spojit nárůst jejich prodeje s jednorázovou akcí pro školy v Královehradeckém kraji. Co se nákladů soutěže týče, rovněž nejde o údaje z veřejných zdrojů dostupné. Kromě ceny výhercům zahrnovaly také odměnu pro účastníky soutěže. Účastníci byli odměněni knihami, propagačními materiály s logem značky Klasa a potravinářskými výrobky. Obě vítězné základní školy pak vyhrály výlet v hodnotě 5000 korun (.pdf, str. 1). Další, například administrativní či logistické náklady, však nejsou veřejně k dispozici.